Národní informační centrum pro evropský výzkum
Evropská rada pro výzkum (European Research Council, ERC) uděluje granty na špičkový badatelský výzkum. Jde o výzkum, který přináší významný posun ve stávajícím vědeckém poznání či směřuje k průlomovému objevu. Získat prestižní grant ERC představuje jeden z největších profesních úspěchů, kterého mohou vědci v Evropě dosáhnout. Téma výzkumu si předkladatel volí svobodně a návrh předkládá se svým týmem jako individuální vědec. Hlavním kritériem hodnocení je vědecká kvalita a originalita jak návrhu projektu, tak samotného řešitele. “Klíčem k úspěchu je neotřelá myšlenka a novátorský přístup,” říká o grantech ERC bývalá předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, která působila jako jejich hodnotitelka.
Granty ERC jsou financované z rámcových programů EU (Horizont 2020 a Horizont Evropa). Jsou udělovány ve všech vědních oborech, trvají v průměru pět let a dělí se na různé typy – startovní, konsolidační a pokročilý grant. Česká republika získala v oblasti sociálních a humanitních věd tyto granty (k 26. listopadu 2025):
INATTENTION, JUDI-ARCH, BEHAVFRICTIONS, CRAACE, UNREF, BOAR, ACADEMIA, INFINITY, ATTENTION, DISSINET, MEMPOP, WONDRE, MICROCODE, RECONCILE, RAW, GAMEINDEX, INHIST, RE-CON-SENT, CLOSURE, COCO
INATTENTION: Behaviorální a politické důsledky racionální nepozornosti
Projekt se zabýval aplikacemi teorie racionální nepozornosti v různých oblastech veřejné politiky. Cílem výzkumu bylo najít způsob, jakým lidé dělají ekonomická rozhodnutí a na základě čeho rozdělují svoji pozornost. Rozhovor s Filipem Matějkou z 9. prosince 2020 "Proč se tak často rozhodujeme špatně?"
JUDI-ARCH: Vzestup soudcovské samosprávy: měnění architektury dělby moci bez architekta
Projekt zkoumal formální pravidla a instituce soudcovské samosprávy, a soustředil se na důsledky, které vyplývají z její měnící se podoby. Rozhovor s Davidem Kosařem z 3. března 2021 "Neformální vztahy v soudnictví mohou vést ke korupci, ale i k dodržování pravidel"
BEHAVFRICTIONS: Behaviorální důsledky nedokonalého rozhodování
Projekt se zabývá iracionálním chováním v ekonomice a předvídáním lidského chybování: jak například nadměrná sebedůvěra nebo zkreslené vnímání ovlivňují ekonomické rozhodování. Cílem je položit teoretické základy pro některé z fenoménů popsaných v behaviorální ekonomii i pro další společenskou debatu, jak tyto jevy v ekonomice regulovat. Rozhovor s Jakubem Steinerem z 26. října 2021 "Popisuju formy bláznovství a dávám jim učená jména"
CRAACE: Kontinuita a přerušení: umění a architektura ve střední Evropě 1918-1939
Projekt zkoumá situaci v oblasti výtvarného umění a architektury po rozpadu Rakousko-Uherska. Nová politická, společenská a kulturní situace měla zásadní dopad na umělce a architekty, kteří po roce 1918 působili v již nově vzniklých státech Československu, Maďarsku a Rakousku. Článek z 20. února 2019 Britský profesor míří do Brna. Zkoumá reakci umělců na pád Habsburků
UNREF: Neočekávané útočiště? Uprchlíci a občané ve středovýchodní Evropě ve 20. století
Projekt se věnuje uprchlíkům ve středovýchodní Evropě a porovnává jejich přijetí napříč regionem a obdobími. Výzkum se zaměřuje na čtyři období a zároveň klíčová témata: uprchlictví za první světové války a v době vzniku národních států, ve 30. letech v kontextu nástupu nacismu, uprchlictví oběma směry přes železnou oponu v 50. letech a postkomunistické uprchlictví v 90. letech. Rozhovor s Michalem Franklem z 12. listopadu 2020 "Chci vepsat uprchlíky zpátky do dějin Evropy"
BOAR: Zdivočelí divočáci: etnografie mezi veterinární expertízou a myslivostí v době afrického moru prasat
Projekt zkoumá výskyt prasečího moru, šíření nákazy napříč evropským kontinentem a dopady na společnost. Výzkum otevírá nový, propojující pohled na fenomén lovectví, biologickou bezpečnost a veterinární epidemiologii. Rozhovor s Luďkem Brožem z 18. prosince 2019 "Omezíme svobodu kvůli bezpečnosti? Prasečí mor ovlivňuje evropské hranice i roli myslivců"
ACADEMIA: Rekonstrukce pozdně středověkých výprav za poznáním: kvodlibetní disputace jako předchůdci moderní akademické praxe
Projekt se zaměřuje na pozdně středověké a raně novověké debatní cykly univerzitních učenců, které připomínají dnešní vědecké konference. Analyzuje dosud neprobádané rukopisné soubory pořizované evropskými univerzitami, a tím může přispět k rekonstrukci kořenů evropské vzdělanosti. Rozhovor s Otou Pavlíčkem z 15. listopadu 2021 "ERC grant je vzpruhou pro pracoviště i celý obor"
INFINITY: Neformální soudní instituce: neviditelné faktory úpadku demokracie
Hlavním cílem projektu je identifikovat nejdůležitější neformální soudní instituce, posoudit jejich pozitivní či negativní vliv na soudnictví v dané zemi, a posoudit také vliv EU a Rady Evropy na tyto struktury. Dosavadní výzkum soudnictví se opíral především o výklad formálních pravidel, projekt INFINITY se nově věnuje neformálním. Rozhovor s Davidem Kosařem z 28. listopadu 2021 "Grant ERC otevírá dveře, sám o sobě ale nestačí"
ATTENTION: ekonomika nepozornosti
Projekt zkoumá nedokonalost lidského rozhodování a jeho vliv na společnost. Klade si otázku, jak funkčně nakládat se stále větším množstvím informací a jak se v této záplavě dat efektivně rozhodovat. Výzkum věnuje pozornost chování lidí, kteří svými rozhodnutími ovlivňují životy dalších, například ekonomů, politiků nebo lékařů. Rozhovor s Filipem Matějkou z 8. listopadu 2021 "Věda nemá být demokratická"
DISSINET: Nekonformní náboženské hnutí ve středověké Evropě z pohledu analýzy sociálních sítí a geografických informačních systémů
Projekt zkoumá středověkou nonkonformní religiozitu za pomoci moderních výpočetních přístupů. Analyzuje sociální, prostorové a textové vztahy na základě inkvizičních záznamů z 13. až 16. století, s cílem odhalit vznik sociálních jevů, jako jsou skryté sítě, sdílení náboženské kultury či represe. Rozhovor s Davidem Zbíralem z 10. února 2021 "Chci pochopit, jak vzniká a funguje náboženství"
MEMPOP: Paměť a populismus zezdola
Projekt se zabývá fenoménem populismu a situací ve vybraných regionech ve střední a východní Evropě. Etnografický výzkum bude probíhat ve čtyřech transnacionálních regionech – Slezsku, Haliči, Burgenlandsku a Istrii, které leží na území deseti evropských států. Jde o oblasti vyznačující se drsnými historickými zvraty, přesuny státních hranic i obyvatel a také narůstajícím populismem. Výzkum si klade za cíl najít souvislost mezi kolektivní pamětí a stále narůstající oblibou populistických stran. Článek z 22. listopadu 2022 Proč lidé v Evropě volí populisty? Odpoví výzkum vedený českou antropoložkou
WONDRE: Dětská představivost při čtení informačních textů
Projekt zkoumá vztah dětí k informacím a čtení literatury faktu. Primárním cílem je zjistit, jak vlastně nějaké téma dítě zaujme, a co mu dává ve smyslu prožitků a pocitů. Hlavní zaměření je na knížky a čtení, ale i na další způsoby získávání informací, jako je povídání si, volná hra či poslouchání. Rozhovor s Anežkou Kuzmičovou z 5. září 2023 Nový ERC projekt ukáže, jak děti při čtení prožívají fakta
MICROCODE: Důvěryhodnost závazků kolektivní obrany v rámci vojenských aliancí
Projekt zkoumá vztah veřejnosti a politických reprezentací v otázkách kolektivní bezpečnosti, tj. jakou roli má veřejné mínění při řešení otázek bezpečnosti a závazků v obranných vojenských aliancích. Cílem výzkumu je přinést poznatky využitelné v praxi – jak přistupovat k otázkám kolektivní obrany, jak správně rámovat a interpretovat některé situace, jak některé kroky vnímá veřejnost a jaký to má vliv. Rozhovor s Michalem Smetanou z 5. září 2024 Jak veřejné mínění ovlivňuje bezpečnostní aliance?
RECONCILE: Jak ústavy formují kolektivní identitu obyvatel zemí v Evropě, v severní Africe a na Středním východě
Projekt zkoumá, jak ústava a ústavní soudnictví formují kolektivní identitu a legitimitu v zemích Evropy, Blízkého východu a severní Afriky a proč se zde v poslední době tak daří populismu. V reakci na tento fenomén hledá cesty k vytvoření pluralitní a tolerantnější společnosti. Projekt sleduje čtyři země v Evropě (Česká republika, Francie, Německo, Polsko) a čtyři země v regionu Středního východu a severní Afriky (Egypt, Libanon, Tunisko a Turecko). U mimoevropského regionu analyzuje, jak funguje konstitucionalismus mimo kulturní rámec západního myšlení. Rozhovor s Tomášem Dumbrovským z 13. prosince 2024 Jak na tolerantnější společnost? Odpovědi hledá i v Kataru
RAW: Romská rodina v době války
Projekt zkoumá rodinné vazby v romských rodinách v kontextu válečných událostí v Evropě a na Blízkém východě. Zaměřuje se na to, jak Romové mobilizují příbuzenské vztahy a zvyklosti jako prostředek pro vypořádávání se s následky válek a jak se války vepisují do podoby příbuzenství. Výzkum povede mezi Romy z Ukrajiny, Iráku, Sýrie a bývalé Jugoslávie. Více v článku z 5. prosince 2024 Do Česka míří deset ERC Consolidator grantů.
GAMEINDEX: Jak videoherní světy odrážejí realitu?
Projekt zkoumá digitalizaci hereckých výkonů, lokalit a předmětů v počítačových hrách a VR aplikacích a tvůrčí rozhodnutí vedoucí k jejich ztvárnění. V rámci projektu vznikne databáze virtuálních míst a skutečných lokalit, které slouží jako pozadí nebo prostředí pro videohry. Cílem je zvýšení gramotnosti o tom, jak jsou hry navrhovány, jak jsou v nich využívána reálná místa a jak je realita idealizována nebo zjednodušována, aby vyhovovala potřebám designéra nebo hráče. Rozhovor s Jaroslavem Švelchem z 8. února 2025 Nový grant ERC pomůže mapovat realitu videoher.
INHIST: Inkluzivní pohled na dějiny středovýchodní Evropy
Projekt bude pracovat na nové koncepci výkladu dějin regionu středovýchodní Evropy od poloviny 19. století až do současnosti. Bude interpretovat dějiny regionu z pohledu tří často marginalizovaných skupin: Romů, Židů a lidí s postižením. Hlavním výstupem projektu bude společná kniha zachycující inkluzivní dějiny střední a východní Evropy. Kromě toho vznikne např. učebnice inkluzivních dějin testovaná na středních školách ve všech zkoumaných zemích: „Učebnicím dějepisu stále dominuje příběh národního státu. V takových výkladech nepřijdou ke slovu příběhy mnoha jiných společenských aktérů. Dokud historici nenabídnou inkluzivní výklad dějin, budou stát současné pokusy o společenskou inkluzi v napětí s tím, jak smýšlíme o vlastních dějinách,“ říká Kateřina Čapková v rozhovoru z 18. června 2025 Chceme zpracovat dějiny pěti zemí středovýchodní Evropy.
RE-CON-SENT: Rekonstrukce ukládání trestů – multidimenzionální studie soudního rozhodování v kontinentální Evropě
Projekt se zabývá problematikou ukládání trestů napříč kontinentální Evropou. "Můj projekt má tři dimenze. První se zaměřuje na to, jak vypadá ukládání trestů v kontinentální Evropě na úrovni zákonné úpravy, tedy čím se soudci v jednotlivých státech řídí. Další oblastí jsou trestní sazby. Nikdo nikdy nezpracoval, jak vypadají trestní sazby po Evropě. Byl jsem překvapený, když jsem zjistil, že některé státy nemají stanovenou dolní hranici trestních sazeb. A třetí dimenze je experimentální spolupráce se soudci a státními zástupci, kteří jsou ochotni otestovat různé metodiky pro trestání," říká Jakub Drápal v rozhovoru z 10. září 2025 V ERC Starting grantu se budu zabývat problematikou ukládání trestů napříč Evropou.
CLOSURE: Systémy stran a sociální rozdíly v po-osmanském prostoru ve vybraných zemích Blízkého východu a severní Afriky
Projekt CLOSER se bude zabývat interakcí mezi společenskými konfliktními liniemi a systémem politických stran ve vybraných zemích Blízkého východu a severní Afriky. Zaměří se na osm zemí – Egypt, Izrael, Jordánsko, Kuvajt, Libanon, Palestinu, Tunisko a Turecko. Na teoretické rovině předpokládá obohacení modelů vytvořených převážně na základě západoevropských společností prostřednictvím jejich konfrontace s prostředím Blízkého východu a severní Afriky. Sleduje vývoj od mladoturecké revoluce v roce 1908 po současnost.
COCO: Systémy
Projekt COCO se zaměří na prozkoumání předmětů nalezených v hrobech běžného obyvatelstva i dobový kontext pohřebních zvyklostí, které se dodržovaly napříč Evropou.
04.12.2025
02.12.2025
26.11.2025
