Mobilita žadatelů o grant ERC: mezi excelencí a atraktivitou výzkumných systémů

Abstrakt

Analýza hodnotí mobilitu žadatelů o granty Evropské rady pro výzkum (ERC) v programu Horizont Evropa v období 2021–04/2025. Pracuje se dvěma komplementárními pohledy: s mobilitou podle země narození žadatele o grant ERC (outgoing mobility), tedy s podílem žadatelů, kteří o grant usilují v jiné zemi, než je země jejich narození, a s mírou internacionalizace hostitelských zemí (incoming mobility), tedy s podílem žadatelů o grant ERC narozených v zahraničí mezi všemi žadateli v dané hostitelské zemi. Vedle těchto základních ukazatelů využívá čistou mobilitní bilanci (Net Mobility Balance, NMB), souhrnnou intenzitu mobility a ukazatel bilance vztažený k velikosti výzkumné kapacity. Výsledky ukazují, že mobilitu žadatelů ERC nelze jednoduše chápat jako jednostranný odchod výzkumníků z domácích výzkumných systémů. Ve většině případů jde spíše o strukturální projev otevřenosti Evropského výzkumného prostoru, rozdílné atraktivity národních výzkumných systémů a schopnosti institucí přitahovat, podporovat a udržet výzkumníky schopné připravovat špičkové návrhy ERC.

Hlavní zjištění

• Mobilita žadatelů o grant ERC má výrazně asymetrický charakter. Některé země působí jako dlouhodobé atraktory zahraničních žadatelů, jiné vykazují převahu odchozí mobility, zatímco část výzkumných systémů zůstává mobilitě výzkumníků méně otevřená.

• Nejvyšší podíl žadatelů o grant ERC narozených v zahraničí mezi hostitelskými zeměmi vykazují zejména Švýcarsko (81,0 %), Norsko (70,4 %), Spojené království (68,3 %), Rakousko (67,6 %), Švédsko (66,8 %) a Dánsko (60,4 %). Tyto hodnoty signalizují vysokou schopnost přitahovat mezinárodní talenty a špičkové výzkumníky.

• Nejvyšší podíl žadatelů podávajících ERC návrh mimo zemi svého narození vykazují Ukrajina (91,8 %), Bulharsko (83,5 %), Srbsko (83,3 %), Slovensko (66,9 %), Rumunsko (65,2 %) a Švýcarsko (64,6 %). Tyto hodnoty je však nutné interpretovat opatrně. U většiny uvedených zemí vysoká odchozí mobilita souvisí s omezenější atraktivitou domácího výzkumného prostředí pro přípravu ERC návrhů. Švýcarsko je naopak odlišný případ: vysoký podíl žadatelů o grant ERC narozených ve Švýcarsku, kteří směřují do zahraničí, zde nelze jednoduše interpretovat jako slabost domácího výzkumného prostředí. Spíše odráží vysokou otevřenost a mezinárodní propojenost švýcarského výzkumného systému, který zároveň patří k nejsilnějším evropským atraktorům žadatelů o grant ERC narozených v zahraničí tj. mimo Švýcarsko.

• Mobilita žadatelů o grant ERC se výrazně liší také podle inovační výkonnosti zemí. Skupiny Innovation Leaders a Strong Innovators vykazují zápornou čistou bilanci mobility, tedy vyšší podíl příchozí než odchozí mobility. Naopak skupiny Moderate, Emerging a zejména Non-EIS mají kladnou bilanci, což ukazuje převahu odchozí mobility. Mobilita žadatelů o grant ERC tak směřuje převážně k výzkumně a inovačně silnějším hostitelským systémům.

• Rozdíly se projevují i podle vědních domén a typů grantů ERC. Nejvyšší podíl mobilních žadatelů vykazují domény Physical Sciences and Engineering (PE) a Social Sciences and Humanities (SH), přibližně 46 %, zatímco v doméně Life Sciences (LS) je mobilita nižší, přibližně 40 %. Z hlediska typů grantů je mobilita nejsilnější u Starting Grants (49,1 %), nižší u Consolidator Grants (43,4 %) a nejnižší u Advanced Grants (35,8 %), což odpovídá vyšší mobilitě v ranějších fázích vědecké kariéry.

• ČR patří mezi země, u nichž mobilita žadatelů o grant ERC dosahuje spíše nižší až střední úrovně. Podíl žadatelů narozených v ČR, kteří podávají žádost o grant ERC prostřednictvím zahraniční hostitelské instituce, činí 23,0 %, zatímco podíl žadatelů narozených v zahraničí mezi všemi žadateli podávajícími žádost o grant ERC prostřednictvím české hostitelské instituce dosahuje 37,0 %. Jinými slovy, české instituce přitahují více žadatelů o grant ERC ze zahraničí, než kolik žadatelů narozených v ČR směřuje do zahraničních hostitelských institucí. Tento závěr však neznamená, že ČR patří mezi plně konkurenceschopné hostitelské země pro zahraniční žadatele o granty ERC. Český výzkumný prostor sice dokáže přilákat poměrně vysoký počet žadatelů o grant ERC narozených v zahraničí, jejich návrhy se však jen omezeně proměňují ve financované projekty - granty. Problém proto nespočívá pouze v samotné míře internacionalizace, ale především ve schopnosti českých hostitelských institucí vytvořit podmínky, které zahraničním žadatelům umožní uspět v mimořádně náročné soutěži ERC. Důležitá je také struktura zemí původu těchto žadatelů, která se poměrně výrazně liší od struktury zahraničních žadatelů přicházejících do nejsilnějších evropských hostitelských systémů.

Metodika a použité ukazatele

Základní jednotkou analýzy je projektový návrh ERC , resp. žadatel o grant ERC. V analyzovaných výzvách ERC je každý návrh spojen s jedním potenciálním hlavním řešitelem grantu ERC (Principal Investigator), a počet návrhů ERC proto lze pro účely této analýzy interpretovat jako počet žadatelů o grant ERC. Analýza rozlišuje zemi narození žadatele (birth country, B) a hostitelskou zemi návrhu ERC (host country, H), tedy zemi instituce, jejímž prostřednictvím je projektový návrh podáván. Země narození je používána jako aproximace geografického původu žadatele. Nejde o přímý údaj o občanství, současné profesní afiliaci, kvalitě výzkumníka ani jeho kariérní historii. Tento metodický limit je důležitý zejména při interpretaci výsledků za země s vysokou dlouhodobou emigrací výzkumníků nebo s významnou diasporou.

Box 1: Přehled použitých ukazatelů mobility žadatelů o grant ERC. Poznámka: FTE-adjusted NMB je interpretačně doplňkový ukazatel. U malých výzkumných systémů může nabývat extrémních hodnot, proto je vhodné jej číst společně s absolutními počty žadatelů o grant ERC.

Základní struktura mobility: incoming vs. outgoing

První analytický pohled na mobilitu žadatelů o grant ERC porovnává dva podílové ukazatele: odchozí mobilitu podle země narození žadatele a příchozí mobilitu z pohledu hostitelské země. Na vodorovné ose grafu 1 je zachycen podíl žadatelů narozených v dané zemi, kteří podávají návrh ERC prostřednictvím zahraniční hostitelské instituce. Na svislé ose je uveden podíl žadatelů narozených v zahraničí mezi všemi návrhy podanými v dané hostitelské zemi. Přerušované linie vyznačují průměrné hodnoty obou ukazatelů.
 

Graf 1: Mobilita žadatelů ERC podle země narození a hostitelské země (incoming vs. outgoing).
Zdroj: EC – eCORDA 04/2026; vlastní zpracování Daniel Frank, TC Praha.

Graf 1 umožňuje rozlišit čtyři základní typy zemí. První skupinu tvoří atraktivní výzkumné systémy s nízkou nebo střední odchozí mobilitou a vysokým podílem žadatelů o grant ERC narozených v zahraničí. Patří sem zejména Norsko, Švédsko, Dánsko, Nizozemsko a Irsko. Tyto země jsou schopny přitahovat významnou část zahraničních ERC žadatelů, aniž by současně vykazovaly vysoký podíl vlastních výzkumníků odcházejících do zahraničí.

Druhou skupinu představují otevřené a vysoce internacionalizované výzkumné systémy, kde je vysoký jak podíl žadatelů narozených v dané zemi, kteří podávají ERC návrh prostřednictvím zahraniční hostitelské instituce, tak podíl žadatelů narozených v zahraničí mezi návrhy podanými v dané hostitelské zemi. Typickými případy jsou Švýcarsko, Rakousko a Spojené království. V jejich případě nelze vysokou odchozí mobilitu interpretovat jako slabost systému, protože je doprovázena ještě vyšší schopností přitahovat žadatele narozené v zahraničí. Tyto země fungují jako uzly mezinárodní cirkulace špičkových výzkumníků.

Třetí skupinu tvoří země s vysokou odchozí a nízkou příchozí mobilitou, zejména Ukrajina, Bulharsko, Srbsko, Rumunsko a částečně Slovensko. Zde je interpretace nejbližší klasickému pojetí „brain drain“, především pokud je vysoký podíl žadatelů odcházejících do zahraničí doprovázen nízkou schopností přitáhnout zahraniční výzkumníky.

Čtvrtou skupinu tvoří země s relativně nízkou mobilitou oběma směry. Do této části spektra patří například Polsko, Itálie, Maďarsko, Portugalsko, Španělsko, Slovinsko či Estonsko. V těchto zemích je ERC aktivita více založena na domácích žadatelích a hostitelský systém vykazuje omezenější míru internacionalizace.

Tabulka 1: Vybrané země podle odchozí a příchozí mobility žadatelů o grant ERC

Čistá bilance mobility a intenzita mobility

Samotné porovnání incoming a outgoing mobility ukazuje, zda v dané zemi převažuje příchozí, nebo odchozí mobilita. Neříká však, jak výrazně je daný systém do mobility žadatelů o grant ERC celkově zapojen. Proto je vhodné pracovat se dvěma doplňkovými ukazateli: souhrnnou intenzitou mobility a čistou bilancí mobility.

Intenzita mobility je součtem incoming a outgoing mobility. Čistá bilance mobility (Net Mobility Balance  - NMB) vyjadřuje, zda v této celkové mobilitě převažuje odchod, nebo příchod žadatelů.

NMB = (outgoing mobility − incoming mobility) / (outgoing mobility + incoming mobility)

 
Graf 2: Intenzita mobility vs. čistá bilance mobility žadatelů o grant ERC.
Zdroj: EC – eCORDA 04/2026; vlastní zpracování Daniel Frank, TC Praha.

Hodnota NMB blízká nule znamená, že odchozí a příchozí mobilita jsou přibližně vyrovnané. Kladné hodnoty ukazují převahu odchozí mobility a záporné hodnoty převahu příchozí mobility. Kombinace NMB s intenzitou mobility je důležitá proto, že země se stejnou bilancí mezi odchozí a příchozí mobilitou mohou vykazovat zcela odlišnou míru otevřenosti výzkumných systémů vůči mobilitě žadatelů o grant ERC. Nízká intenzita mobility při kladné hodnotě NMB znamená spíše omezenou převahu žadatelů odcházejících do zahraničních hostitelských institucí z relativně uzavřeného výzkumného systému. Vysoká intenzita mobility při kladné hodnotě NMB naopak ukazuje na výrazné zapojení dané země do mezinárodní mobility ERC žadatelů, avšak s převahou žadatelů směřujících do zahraničí.

ČR má intenzitu mobility žadatelů o grant ERC 60,0 % a hodnotu NMB −0,23. V této typologii tak patří mezi země s nízkou až střední úrovní mobility ERC žadatelů a s mírnou převahou příchozí mobility. Data tedy neukazují na převahu žadatelů narozených v ČR, kteří by podávali ERC návrhy prostřednictvím zahraničních hostitelských institucí, ale spíše na opačný vztah: české instituce přitahují podílově více žadatelů narozených v zahraničí. Tento mobilitní pohled však sám o sobě neříká, nakolik jsou tyto návrhy konkurenceschopné. Proto je nutné jej doplnit analýzou grantové úspěšnosti, která ukazuje, zda se mobilita žadatelů skutečně proměňuje ve financované ERC projekty - granty. Tato analýza je uvedena na webu Horizont Evropa pod názvem „Mobilita a úspěšnost žadatelů o grant ERC ze tří perspektiv“.

Typologicky lze země rozlišit takto:

• High mobility / net inflow: vysoká intenzita mobility a záporné NMB; silné atraktory a otevřené systémy (NO, SE, DK, NL, IE, AT, UK, CH).
• High mobility / net outflow: vysoká intenzita mobility a kladné NMB; výrazná převaha odchozí mobility (UA, BG, RS, SK).
• Low mobility / net inflow: nižší intenzita mobility a záporné NMB; spíše omezená, ale mírně příchozí mobilita (CZ, PT, ES, BE, EE, SI).
• Low mobility / net outflow: nižší intenzita mobility a kladné NMB; nižší otevřenost a převaha odchodů (PL, HU, IT, TR, EL, RO).

Mobilita vztažená k výzkumné kapacitě

Třetí analytický pohled normalizuje bilanci mobility podle velikosti výzkumného systému dané hostitelské země. Cílem není nahradit základní ukazatele, ale upozornit na to, že stejná relativní balance mobility  může mít odlišnou váhu v malých a velkých výzkumných  systémech. Tento přepočet je důležitý zejména u menších zemí, kde i relativně malý počet žadatelů může vést k výrazným hodnotám ukazatele. U velkých výzkumných systémů se naopak jednotlivé případy do výsledné hodnoty promítají méně výrazně.

 
Graf 3: Intenzita mobility vs. FTE-adjusted Net Mobility Balance.
Zdroj: EC – eCORDA 04/2026; FTE výzkumníci: vyšší vzdělávání + vládní sektor; vlastní zpracování Daniel Frank, TC Praha.

Po zohlednění výzkumné kapacity vystupují do popředí malé země. Kypr, Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko a Srbsko vykazují výrazně kladné hodnoty, tedy relativně silnou převahu odchozí mobility vzhledem k velikosti systému. Na opačné straně stojí Norsko, Estonsko, Irsko, Dánsko a Švédsko, u nichž je převaha příchozí mobility výrazná i po přepočtu na kapacitu systému.

Velké výzkumné systémy, jako Německo, Francie, Spojené království nebo Itálie, se v přepočtu na výzkumnou kapacitu pohybují blíže středu. To neznamená, že jsou jejich mobilitní toky málo významné v absolutním objemu; ukazuje to pouze, že vzhledem k jejich velikosti nepředstavují tak silnou relativní mobilitní nerovnováhu.

Tabulka 2: Intenzita mobility, čistá bilance mobility a bilance mobility vztažená k výzkumné kapacitě ve vybraných hostitelských zemích

Kvalitativní dimenze mobility: role inovační výkonnosti

Mobilita žadatelů o grant ERC vyjádřená číselnými ukazateli sama o sobě neříká, odkud žadatelé o tento prestižní grant přicházejí a do jakých typů výzkumných systémů směřují. Proto je vhodné indikátory mobility doplnit o kvalitativní rozměr založený na zařazení zemí podle European Innovation Scoreboard (EIS). Tento přístup nerozlišuje kvalitu jednotlivých výzkumníků, ale umožňuje sledovat, zda mobilita probíhá zejména mezi nejvýkonnějšími inovačními systémy, nebo zda směřuje z méně etablovaných systémů do výzkumně silnějších hostitelských prostředí a institucí.

Z hlediska interpretace jsou klíčové především dvě skupiny EIS: Innovation Leaders a Strong Innovators. Pokud hostitelská země přitahuje vyšší podíl žadatelů pocházejících z těchto systémů, lze to chápat jako nepřímý indikátor vysoké mezinárodní atraktivity pro výzkumníky formované v nejvýkonnějších evropských výzkumných prostředích. Naopak převahu žadatelů ze skupin Moderate a Emerging Innovators nebo ze zemí mimo EIS nelze vykládat jako přímý doklad nižší kvality jednotlivých žadatelů, protože analýza nehodnotí jejich vědecké výsledky ani kariérní profil. Z hlediska strukturální interpretace však taková skladba naznačuje, že daná hostitelská země přitahuje spíše žadatele formované v méně výkonných nebo méně etablovaných výzkumných a inovačních systémech.

V této části analýzy je proto mobilita žadatelů ERC hodnocena podle inovační výkonnosti zemí, z nichž žadatelé pocházejí, a zemí, v nichž se nacházejí jejich hostitelské instituce. Tabulka 3 shrnuje odchozí a příchozí mobilitu, celkovou intenzitu mobility a čistou mobilitní bilanci podle skupin zemí EIS. Umožňuje tak sledovat, zda jednotlivé skupiny zemí fungují spíše jako zdroj odchozí mobility, nebo jako atraktivní hostitelské prostředí pro žadatele narozené v zahraničí.

Tabulka 3: Bilance mobility podle skupin zemí EIS.

Tabulka 3 ukazuje, že země zařazené mezi Innovation Leaders a Strong Innovators mají zápornou čistou bilanci mobility, tedy vyšší podíl příchozí než odchozí mobility. Naopak skupiny zemí klasifikované podle EIS 2025 jako Moderate, Emerging a zejména Non-EIS vykazují kladnou bilanci, což znamená převahu odchozí mobility. Toto zjištění podporuje interpretaci, že mobilita žadatelů o grant ERC směřuje převážně k výzkumně a inovačně silnějším hostitelským systémům.

Rozdíl mezi skupinami EIS je patrný také v intenzitě mobility. Nejvyšší hodnotu vykazuje skupina Non-EIS, kde velmi vysoká odchozí mobilita ukazuje, že žadatelé narození v těchto zemích podávají ERC návrhy převážně prostřednictvím zahraničních hostitelských institucí. U skupin zemí Innovation Leaders a Strong Innovators je vysoká intenzita mobility spojena spíše s jejich schopností přitahovat zahraniční žadatele o grant ERC. To naznačuje, že nejvýkonnější výzkumné a inovační systémy nejsou pouze úspěšné v ERC, ale zároveň fungují jako atraktivní prostředí pro mezinárodně mobilní žadatele.

Tuto interpretaci je však nutné chápat jako strukturální, nikoli individuální. EIS klasifikace vypovídá o výkonnosti výzkumných a inovačních systémů, nikoli o vědecké kvalitě konkrétních žadatelů. Členění podle skupin EIS proto slouží jako doplňkový ukazatel toho, mezi jakými typy systémů mobilita probíhá; nelze z něj vyvozovat, zda jsou jednotliví žadatelé kvalitnější nebo méně kvalitní.

Tato kvalitativní perspektiva je důležitá také pro interpretaci české situace. Předchozí analýza úspěšnosti žadatelů o grant ERC ukazuje, že v ČR netkví problém primárně v nízkém počtu zahraničních žadatelů. Podíl žadatelů narozených v zahraničí v ČR činí 37,0 %, což je výrazně více než průměr zemí EU-13 (28,1 %). Problémem je spíše nízká grantová úspěšnost těchto žadatelů a struktura zemí, z nichž přicházejí. Pouze 18,3 % zahraničních žadatelů v ČR pochází ze zemí zařazených mezi Innovation Leaders nebo Strong Innovators, zatímco 51,6 % pochází ze skupin Moderate a Emerging Innovators a 30,1 % ze zemí mimo klasifikaci EIS.

Srovnávací údaje o úspěšnosti a EIS struktuře zahraničních žadatelů v ČR vycházejí z článku „Mobilita a úspěšnost žadatelů o grant ERC ze tří perspektiv“, Portál Horizont Evropa, 25. 5. 2026.

Mobilita žadatalů o grant ERC podle ERC domén a typů grantů

Analýza mobility podle ERC domén a typů grantů ukazuje, zda se mobilita žadatelů o grant ERC liší mezi vědními oblastmi a kariérními fázemi zachycenými jednotlivými typy grantů. Za mobilního žadatele je v této části považován žadatel, který podává ERC návrh v jiné zemi, než je země jeho narození, tedy případ, kdy se hostitelská země návrhu liší od země narození žadatele (H ≠ B). Na rozdíl od předchozích částí zde nejde o bilanci mezi konkrétními zeměmi, ale o strukturu mobility v jednotlivých segmentech struktury ERC. U vědních domén a typů grantů ERC jsou proto hodnoty outgoing a incoming mobility shodné: stejná sada projektových návrhů je pouze tříděna podle vědní domény nebo typu grantu, nikoli podle směru mezi dvěma různými skupinami zemí. Vypovídající je zde především podíl mobilních žadatelů a intenzita mobility v daném segmentu struktury ERC; NMB má v tomto členění jen technickou hodnotu a nelze jej interpretovat stejně jako u zemí nebo skupin podle EIS.

Mobilita podle ERC domén

Rozdíly mezi vědními doménami ERC nejsou dramatické, ale jsou zřetelné. Nejvyšší intenzitu mobility vykazují domény PE (Physical Sciences and Engineering) a SH (Social Sciences and Humanities), kde podíl mobilních žadatelů dosahuje přibližně 46 %. V doméně LS (Life Sciences) je mobilita nižší, přibližně 40 %. To naznačuje, že ve fyzikálních a technických vědách a v sociálních a humanitních vědách je mezinárodní kariérní trajektorie žadatelů o něco častější než v oblasti přírodních věd. Neznamená to však nižší kvalitu nebo nižší internacionalizaci LS jako takové; spíše jde o odlišnou strukturu kariérních drah, institucionálního ukotvení a hostitelských kapacit v jednotlivých vědních oblastech.

Tabulka 4: Mobilita žadatelů ERC podle vědní domény ERC.

Mobilita podle typů grantů ERC

Výraznější rozdíly se objevují podle typu ERC grantu. Nejvyšší mobilitu vykazují Starting Grants (StG), kde téměř polovina žadatelů podává návrh mimo zemi narození (49,1 %). U Consolidator Grants (CoG) je podíl mobilních žadatelů nižší (43,4 %) a u Advanced Grants (AdG) dále klesá na 35,8 %. Tento gradient odpovídá očekávání, že vědecká mobilita je nejsilnější v ranějších fázích vědecké kariéry, kdy se výzkumníci častěji přesouvají mezi institucemi a systémy a kdy výběr hostitelského prostředí může významně ovlivnit šanci připravit konkurenceschopný ERC návrh. U etablovaných žadatelů v Advanced Grants je kariérní a institucionální ukotvení obvykle stabilnější, a proto je podíl mobility nižší.

Tabulka 5: Mobilita žadatelů ERC podle typu grantu ERC.

Tento výsledek je důležitý i pro interpretaci české situace a dalších zemí s nižší ERC výkonností. Atraktivita hostitelských institucí se nemusí projevovat stejně ve všech kariérních fázích ERC. Systém může být relativně atraktivnější pro mladší mobilní výzkumníky, zatímco etablované vědecké osobnosti se častěji opírají o dlouhodobě vybudované institucionální zázemí v nejsilnějších výzkumných centrech. Při návazné analýze úspěšnosti je proto vhodné rozlišovat nejen zemi narození a hostitelskou zemi, ale také typ grantu a vědní doménu.

ČR: otevřenost bez dostatečné grantové konverze

ČR má v mobilitních datech ambivalentní postavení. Na jedné straně se nejeví jako mobilitně uzavřený výzkumný systém: podíl žadatelů narozených v zahraničí mezi všemi žadateli podávajícími ERC návrh prostřednictvím české hostitelské instituce dosahuje 37,0 %. To je v porovnání s řadou zemí EU-13 poměrně vysoká hodnota a ukazuje, že české instituce dokáží přitáhnout nezanedbatelný počet zahraničních žadatelů o grant ERC. Současně však platí, že tento zahraniční zájem se zatím jen omezeně proměňuje ve financované ERC projekty - granty.

Analýza grantové úspěšnosti ukazuje, že žadatelé narození v ČR jsou při podávání ERC návrhů prostřednictvím zahraničních hostitelských institucí úspěšnější než žadatelé působící v českých institucích. Zároveň však zahraniční žadatelé předkládající návrhy prostřednictvím českých hostitelských institucí vykazují nízkou úspěšnost. V analyzovaném období bylo v ČR podáno 153 návrhů zahraničními žadateli, z nichž bylo financováno pouze 9 grantů.

Z toho plyne, že hlavní výzvou pro ČR není pouze přilákat více zahraničních žadatelů o grant ERC, ale především posílit kvalitu hostitelského prostředí, institucionální podpory a výběru návrhů tak, aby se zahraniční zájem častěji promítal do konkurenceschopných projektových návrhů a následně i do financovaných grantů ERC. ČR se tedy nejeví jako uzavřený výzkumný systém, ale spíše jako systém, který zatím nedokáže relativně vysoký zájem žadatelů narozených v zahraničí v dostatečné míře převádět do grantové úspěšnosti.

Důležité je také odlišit úspěch žadatelů narozených v ČR od výkonnosti českých hostitelských institucí. Pokud se tito žadatelé prosazují prostřednictvím etablovaných zahraničních institucí, ukazuje to na jejich schopnost uspět ve špičkovém mezinárodním prostředí. Z hlediska hodnocení českého výzkumného systému však nelze tyto výsledky automaticky přičítat českým institucím, protože část kariérního, institucionálního a projektového zázemí těchto žadatelů je spojena se zahraničním hostitelským prostředím.

Box 2: Souhrn mobilitních ukazatelů a úspěšnosti zahraničních žadatelů v ČR

Interpretace: mobilita jako indikátor institucionální atraktivity

Mobilitu žadatelů o grant ERC nelze interpretovat pouze jako pohyb osob mezi zeměmi. Vzhledem k povaze ERC grantů vypovídá také o institucionální atraktivitě hostitelských zemí a o schopnosti jejich výzkumných institucí nabídnout podmínky pro přípravu a realizaci vysoce ambiciózního výzkumu. V systému ERC platí princip „grant follows the researcher“: výzkumník má motivaci realizovat projekt tam, kde očekává nejlepší odborné, infrastrukturní a institucionální zázemí.

Z tohoto pohledu je vysoký podíl žadatelů narozených v zahraničí u zemí, jako jsou Švýcarsko, Norsko, Švédsko, Dánsko, Nizozemsko, Rakousko nebo Spojené království, výrazem jejich mezinárodní atraktivity. Naopak vysoká odchozí mobilita bez odpovídající příchozí mobility naznačuje, že domácí systém nedokáže ve stejné míře nabídnout podmínky, které by ambiciózní žadatele motivovaly připravovat ERC návrhy v domácích institucích.

Pro země střední a východní Evropy z toho plyne, že rozhodující není pouze samotný rozsah mobility, ale také schopnost hostitelských institucí vytvořit prostředí, v němž se mobilita žadatelů může proměnit v úspěšné ERC projekty - granty.

Limity analýzy

• Analýza využívá zemi narození jako aproximaci geografického původu žadatele. Nezachycuje občanství, dlouhodobou institucionální afiliaci, vzdělávací dráhu ani předchozí pracovní zkušenosti.

• Analýza vychází z údajů dostupných v databázi eCORDA. Nepracuje s podrobnými životopisy žadatelů, jejich publikačním profilem, předchozími grantovými zkušenostmi ani dalšími kvalitativními informacemi o jejich vědecké kariéře. Výsledky proto nelze interpretovat jako hodnocení kvality jednotlivých výzkumníků.

• Mobilitní ukazatele vycházejí z návrhů projektů, nikoli pouze z financovaných grantů. Nehodnotí tedy úspěšnost, kvalitu návrhů ani kvalitu jednotlivých žadatelů.

• U menších zemí mohou být procentní hodnoty výrazně ovlivněny nízkými počty návrhů. To platí zejména pro FTE-adjusted ukazatele a pro detailnější členění podle EIS skupin.

• Spojené království a Švýcarsko měly v části období programu Horizont Evropa specifické institucionální postavení. Jejich výsledky je proto nutné interpretovat opatrně, zejména v host-country perspektivě.

• EIS klasifikace zemí je použita jako strukturální charakteristika výzkumných a inovačních systémů, nikoli jako hodnocení kvality jednotlivých výzkumníků.
  

   

Doporučení pro interpretaci

• Při prezentaci výsledků analýzy důsledně rozlišovat mobilitu žadatelů a úspěšnost návrhů. Mobilita ukazuje, odkud žadatelé pocházejí a prostřednictvím kterých hostitelských institucí své návrhy podávají; úspěšnost naproti tomu ukazuje, zda se tyto návrhy dokázaly prosadit v soutěži ERC a proměnit ve financované projekty. Vysoký počet zahraničních žadatelů proto nemusí znamenat vysokou grantovou úspěšnost.

• Pro ČR zdůrazňovat, že hlavní problém nespočívá primárně v nízkém zájmu zahraničních žadatelů o grant ERC o české hostitelské instituce, ale v nízké úspěšnosti těchto žadatelů a ve struktuře zemí, z nichž přicházejí.

• Směřování žadatelů o grant ERC narozených v ČR do zahraničí interpretovat dvojím způsobem: jako možnou ztrátu pro domácí hostitelské instituce, ale také jako doklad schopnosti těchto výzkumníků prosadit se v mezinárodně konkurenčním prostředí.

• Členění podle skupin EIS používat pouze jako doplňkový pohled na strukturu mobility mezi výzkumně a inovačně rozdílně výkonnými systémy. Vyšší podíl žadatelů ze zemí Innovation Leaders nebo Strong Innovators může naznačovat vyšší mezinárodní atraktivitu hostitelské země, nelze jej však chápat jako přímé hodnocení kvality jednotlivých žadatelů.

Závěr

Mobilita žadatelů o grant ERC v programu Horizont Evropa ukazuje výrazné rozdíly v atraktivitě a otevřenosti evropských výzkumných systémů. Nejsilnější výzkumné systémy se nevyznačují pouze vysokou úspěšností v ERC, ale také schopností přitahovat mezinárodně mobilní žadatele a vytvářet podmínky pro přípravu vysoce konkurenceschopných návrhů.

Analýza zároveň ukazuje, že mobilitu žadatelů nelze chápat pouze jako přesun osob mezi zeměmi. Vypovídá také o kvalitě hostitelského prostředí, institucionální reputaci, dostupnosti podpory pro žadatele a schopnosti výzkumných systémů zapojit se do mezinárodní cirkulace talentů. Tento obraz dále zpřesňuje členění podle skupin EIS, vědních domén a typů grantů ERC, které ukazuje, že mobilita se liší nejen mezi zeměmi, ale také mezi typy výzkumných systémů, oborovými oblastmi a kariérními fázemi žadatelů.

ČR se v tomto srovnání nejeví jako uzavřený výzkumný systém. Přitahuje relativně vysoký podíl žadatelů o grant ERC narozených v zahraničí a její čistá mobilitní bilance ukazuje mírnou převahu příchozí mobility. Zároveň však platí, že tento zahraniční zájem se zatím jen omezeně proměňuje ve financované ERC granty a že ČR není významnou cílovou destinací pro žadatele z inovačně nejsilnějších evropských systémů. Klíčovou výzvou proto není pouze zvyšovat počet zahraničních žadatelů, ale především posilovat kvalitu hostitelského prostředí tak, aby se zahraniční i domácí potenciál častěji promítal do úspěšných ERC projektů - grantů.

Autor: Daniel Frank, TC Praha, frank@tc.cz, 7.7.2026

Publikování a šíření obsahu tohoto článku (blogu) nebo jeho části a příloh jakýmkoli způsobem v českém nebo jiném jazyce je možné pouze s uvedením zdroje a autora dle obvyklých citačních zvyklostí. Jakékoliv změny a úpravy článku (vyjma čistě formálních) je možné provádět pouze se souhlasem autora. Text neprošel jazykovou kontrolou.

Použité zdroje a návazné výstupy

[1] EC – eCORDA Proposals, stav 04/2026. Neveřejná databáze Evropské komise. 

[2] Eurostat: Total researchers by sector of performance – full-time equivalent (tsc00004). Použito pro údaj o počtu FTE výzkumníků ve vyšším vzdělávání a vládním sektoru a pro normalizaci mobilitní bilance.
https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/product/view/tsc00004

[3] Frank, D. (2026): Mobilita a úspěšnost žadatelů o grant ERC ze tří perspektiv. Portál Horizont Evropa, 25. 5. 2026.
https://www.horizontevropa.cz/cs/mohlo-by-vas-zajimat/hodnoceni-ramcovych-programu/narodni-studie-monitoring/informace/yiifnews/4199

[4] European Commission, Directorate-General for Research and Innovation: European Innovation Scoreboard 2025. Použito pro klasifikaci zemí podle inovační výkonnosti.
https://research-and-innovation.ec.europa.eu/knowledge-publications-tools-and-data/publications/all-publications/european-innovation-scoreboard-2025_en

Příloha: detailní výpočty mobilitních ukazatelů

Příloha doplňuje hlavní text o výchozí tabulky a kontrolní výpočty použitých ukazatelů. Text analytické části zůstává beze změny; tabulky slouží jako podklad pro hodnoty uvedené v grafech a interpretacích.

Příloha 1: Perspektiva země narození – outgoing mobility
 

Příloha 2: Perspektiva hostitelské země – incoming mobility

 

Příloha 3 : Souhrn mobility podle ERC domén, typů grantů a skupin EIS
 

Příloha 4: Kombinovaná tabulka mobilitní intenzity, NMB a přepočtu na FTE