Národní informační centrum pro evropský výzkum
Sledování vývoje počtu grantů Evropské výzkumné rady (ERC) v ČR v letech 2007–2025 ukazuje, jak se v čase proměňuje rozsah i míra zakotvení excelentního výzkumu realizovaného jednotlivými řešiteli těchto prestižních projektů v českých výzkumných institucích. Nejde jen o otázku „kolik grantů v ČR máme“, ale o to, zda se z jednotlivých úspěchů postupně stává stabilní a reprodukovatelný vzorec chování – jak na úrovni výzkumníků, kteří se o ERC grant ucházejí, tak na úrovni hostitelských institucí, které jim poskytují potřebné vědecké a institucionální zázemí.
Základním východiskem analýzy je posouzení trendu v počtu běžících grantů ERC v jednotlivých letech. Rostoucí trend by ukazoval na zvyšující se počet udělených grantů ERC, což lze interpretovat jako rozšiřování kapacity pro excelentní výzkum v ČR, jako rostoucí význam schémat ERC v prostředí českých výzkumných organizací a zároveň jako projev připravenosti výzkumníků ucházet se o grant ERC. Naopak klesající trend by naznačoval, že již realizované granty ERC postupně dobíhají a nejsou dostatečně nahrazovány novými. Dlouhodobě stabilní, jen málo proměnlivý trend by signalizoval stagnaci, která by mohla odrážet ustálenou úroveň úspěšnosti žadatelů o grant ERC, ale zároveň i existenci bariér, které brání dalšímu rozšíření počtu těchto grantů.
Tento způsob konstruování časové řady má několik analytických významů. Především funguje jako indikátor objemu excelentního výzkumu: počet běžících grantů ERC v daném roce ukazuje, jak velký objem špičkového výzkumu v ČR v daném okamžiku probíhá a jaké úrovně se daří dlouhodobě dosahovat. Nejde tedy jen o jednotlivé ojedinělé úspěchy v konkrétních výzvách, ale o kumulaci výsledků v delším časovém horizontu.
Zároveň tato časová řada poskytuje hlubší obraz o dynamice a stabilitě získávání grantů ERC v čase než prosté roční hodnoty míry úspěšnosti (success rate). Zatímco míra úspěšnosti zachycuje, jak se zemi dařilo v jednom hodnotícím cyklu, počet běžících grantů integruje výsledky z více výzev a ukazuje, zda se z jednotlivých úspěchů postupně vytváří stabilní „kultura ERC“. Může nastat rok s relativně nízkým počtem nově získaných grantů, ale soubor běžících projektů zůstává silný díky úspěchům z předchozích let – v takovém případě je vhodné hovořit spíše o krátkodobém zakolísání než o strukturálním oslabení české účasti v ERC.
Počet paralelně běžících grantů také vypovídá o kapacitě výzkumných institucí i širšího systému podpory. Vysoký počet aktivních projektů v jednom roce znamená nejen výraznou vědeckou výkonnost, ale také značné nároky na administrativní zázemí, projektový management a podpůrné služby. Zároveň naznačuje, že instituce disponují relevantním know-how: organizace, která dokáže dlouhodobě udržet větší počet ERC grantů se s tímto typem projektů již naučila systematicky pracovat. Proto má smysl tento ukazatel kombinovat s informacemi o počtech FTE výzkumníků a s poznatky o kapacitách projektových kanceláří a institucionálním zázemí, aby bylo možné posoudit, jak efektivně se daří využívat dostupné lidské zdroje a podpůrnou infrastrukturu pro žadatele o grant ERC.
Analýza vychází z databáze grantů ERC s českou účastí, vytvořené na základě exportů z neveřejné databáze eCORDA k datu 18/11/2025 (7. RP, Horizont 2020 a Horizont Evropa). Zahrnuty jsou granty ERC řešené v českých hostitelských institucích. U každého grantu je známo, kdo je hlavním řešitelem (PI – Principal Investigator) včetně údajů o genderu, o jaký typ grantu jde (Starting Grant – StG, Consolidator Grant – CoG, Advanced Grant – AdG, případně Synergy Grant – SyG a Proof of Concept – PoC), do které vědní domény podle ERC panelu spadá (LS - Life Sciences, PE - Physical Sciences & Engineering (PE), SH - Social Sciences & Humanities), jaký je typ a sektorové zařazení hostitelské instituce (pracoviště Akademie věd ČR, veřejná vysoká škola, fakultní nemocnice apod.), jaká jsou data zahájení a ukončení projektu (start date, end date) a jaký je status projektu (běžící, ukončený, uzavřený). Do souhrnných počtů grantů podle domény, typu instituce a pohlaví jsou zahrnuta i schémata PoC a SyG. V analytické části se však soustředíme především na hlavní typy ERC grantů (StG, CoG, AdG), a to z důvodu nepravidelného rytmu výzev u SyG a PoC (včetně dlouhých pauz u SyG a absence výzvy PoC v roce 2021) a také kvůli relativně nízkým počtům těchto grantů, které by vedly k velmi roztříštěným a obtížně interpretovatelným trendům.
Z původního „seznamu grantů“ byla nejprve vytvořena roční datová mřížka (tabulka) řešení grantů ERC. Pro každý grant jsou známy roky zahájení a ukončení, a proto byl pro každé kalendářní období 2008–2025 (pozn.: v roce 2007 byla vyhlášena první výzva ERC, ale granty ERC se začaly řešit až v roce 2008) dopočítán jednoduchý indikátor, zda v daném roce grant probíhal (hodnota 1), nebo nikoli (hodnota 0). Roční počet grantů v jednotlivých kategoriích – například „počet StG grantů“, „počet grantů v doméně LS“ či „počet grantů na vysokých školách“ – pak představuje součet všech projektů, které v daném roce běžely, bez ohledu na to, kdy přesně byly zahájeny nebo kdy skončily. V dalším textu se pro tento ukazatel používá označení „počet běžících grantů ERC v daném roce“ či „počet aktivních grantů ERC“.
Zásadní metodické rozhodnutí spočívalo v tom, že analýza nepracuje s rokem výzvy, ale s roky, ve kterých granty fakticky běží. Nezkoumáme tedy, kolik nových grantů bylo v daném roce nově získáno, ale jaký objem excelentního výzkumu financovaného z ERC byl v ČR v jednotlivých letech skutečně realizován. Grafy a tabulky je proto třeba číst jako zobrazení vývoje počtu běžících grantů ERC v čase, nikoli jako přehled výsledků jednotlivých výzev podle roku jejich uzávěrky.
Časový rozsah analýzy je vymezen lety 2008–2025. Rok 2008 je prvním rokem, kdy v Evropě již probíhaly projekty typu StG a AdG z výzev ERC-2007-StG a ERC-2008-AdG; rok 2025 představuje poslední rok, pro který jsou v neveřejné databázi eCORDA k dispozici úplné časové údaje vymezující realizaci těchto grantů.
Typy grantů jsou v analýze zachyceny diferencovaně. StG jsou sledovány v celém období 2008–2025, protože projekty tohoto typu v Evropě existovaly již od roku 2008 a celý interval je tak relevantní pro posouzení dlouhodobého vývoje. Obdobně je pro AdG analyzováno období 2008–2025 – schéma existovalo od počátku sledovaného období a roky, ve kterých české instituce žádný AdG neměly, jsou chápány jako „reálné nuly“, tedy situace, kdy možnost účasti existovala, avšak bez úspěchu.
U CoG je situace odlišná: první výzva ERC-2013-CoG byla vyhlášena v roce 2013, avšak projekty z této výzvy začaly být realizovány až v roce 2014. Pro hodnocení dynamiky (například průměrných ročních přírůstků či průměrného počtu grantů na rok) se proto u CoG používá období 2014–2025. Roky 2008–2013 jsou chápány jako období, kdy toto schéma fakticky neexistovalo, a proto se do výpočtu dlouhodobých měr růstu pro CoG nezahrnují; nulové hodnoty po roce 2014 naopak reprezentují skutečný neúspěch a jsou do výpočtů plně zahrnuty.
Jak již bylo uvedeno v úvodní části metodiky, schémata SyG a PoC jsou zahrnuta pouze v agregovaných součtech, nikoli jako samostatné časové řady, a v hlavních analytických kapitolách se pozornost soustředí na StG, CoG a AdG.
Z roční datové mřížky (grant × rok) byly sestaveny roční součty grantů ERC pro několik klíčových kategorií, které umožňují sledovat vývoj grantů ERC z různých pohledů:
* Celkový počet ERC grantů – všechny typy dohromady (StG, CoG, AdG, SyG, PoC)
* Podle pohlaví hlavního řešitele (PI) – počet grantů vedených ženami (F) a počet grantů vedených muži (M).
* Podle typu grantu ERC – roční počty StG, CoG a AdG; schémata SyG a PoC vstupují pouze do souhrnných ukazatelů.
* Podle vědní domény – počet běžících grantů v doménách LS, PE SH, přičemž přiřazení domény vychází z ERC panelu projektu.
* Kombinace typu grantu a domény – například StG–LS, StG–PE, StG–SH, CoG–LS, CoG–PE, CoG–SH, AdG–LS, AdG–PE, AdG–SH; tyto kombinace umožňují sledovat, ve kterých oborových doménách se jednotlivé typy grantů ERC koncentrují.
* Podle typu hostitelské instituce – zejména rozdělení na granty ERC realizované na pracovištích Akademie věd ČR a na granty řešené na veřejných vysokých školách (včetně univerzitních pracovišť ve fakultních nemocnicích).
Ve všech případech jde o počty grantů ERC, které v daném roce reálně probíhají v příslušné kategorii.
Aby bylo možné jednotlivé časové řady (například celkový počet grantů ERC, počet StG, počet grantů v LS, počet grantů AV ČR apod.) mezi sebou porovnávat, byly pro každou z nich vypočítány dva základní ukazatele dynamiky:
1. Průměrný roční nárůst grantů ERC (granty/rok)
Tento ukazatel vyjadřuje, o kolik grantů se daný ukazatel v průměru zvýšil za jeden rok mezi počátečním a koncovým rokem analytického období – tj. období trvání grantu ERC. V praxi jde o odpověď na otázku, o kolik běžících grantů ERC dané kategorie v průměru přibylo za rok. Formálně:
kde
Xpočátek je hodnota ukazatele v prvním analytickém roce (pro StG a AdG rok 2008, pro CoG rok 2014),
Xkonec je hodnota v roce 2025,
T je počet let v dané řadě (např. 18 let pro StG a AdG, 12 let pro CoG).
2. Průměrný počet grantů ERC na rok
Tento ukazatel je dán celkovým počtem grantů v dané kategorii poděleným počtem let, pro něž je daný typ analyzován (např. celkový počet StG dělený 18, celkový počet CoG dělený 12). Vyjadřuje průměrný počet řešených grantů daného typu v jednom roce ve sledovaném období.
Aby bylo možné posoudit, zda růst počtu grantů souvisí i se změnou velikosti výzkumné komunity v jednotlivých segmentech, jsou vybrané časové řady normalizovány na počty výzkumných pracovníků v přepočtených osobách (FTE). Tím vznikají ukazatele typu „počet běžících grantů na 1 000 FTE“. Pro výpočet FTE jsou použity údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) z oficiálních statistik výzkumu a vývoje, zejména tabulky v oddílu 3 (např. tab. 3.3 a 3.4 – výzkumní pracovníci podle sektoru a typu subjektu, včetně členění podle pohlaví; tab. 3.7 – výzkumní pracovníci podle sektoru provádění a převažující vědní oblasti).
FTE pro domény ERC (LS, PE, SH)
FTE pro jednotlivé domény ERC (SH, LS, PE) byly dopočteny z údajů ČSÚ (tab. 3.7 – výzkumní pracovníci v přepočtu na FTE podle sektoru provádění a převažující vědní oblasti) zvlášť pro vládní a vysokoškolský sektor. Postup byl následující:
1. Součet FTE v šesti vědních oblastech
Pro každý rok byly nejprve sečteny FTE ve všech šesti vědních oblastech ČSÚ (přírodní, technické, lékařské, zemědělské, sociální a humanitní vědy) za vládní a vysokoškolský sektor dohromady.
2. Mapování šesti oblastí ČSÚ na tři domény ERC
Následně byly tyto FTE namapovány na tři domény ERC (SH, LS, PE) tak, aby platilo, že
Použitá pravidla byla:
a) sociální a humanitní vědy jsou celé přiřazeny k doméně SH:
b) technické vědy jsou celé přiřazeny k doméně PE
c) lékařské a zemědělské vědy jsou celé přiřazeny k doméně LS
3. Rozdělení přírodních věd mezi LS a PE
Přírodní vědy byly rozděleny mezi domény PE a LS podle podílu „přírodovědných“ ERC panelů v těchto dvou doménách.
a) v doméně PE je 7 takových panelů (PE1, PE2, PE3, PE4, PE5, PE9, PE10),
b) v doméně LS jsou 4 (LS1, LS2, LS3, LS8).
Z toho plyne, že 7/11 FTE přírodních věd připadá na PE a 4/11 FTE přírodních věd na LS. Toto rozdělení je nutně velmi hrubým a orientačním odhadem, který má umožnit přibližné srovnání intenzity ERC grantů v doménách LS a PE při vědomí, že detailnější propojení oborů ČSÚ a ERC panelů není za současného stavu dat realistické.
Výsledné vztahy tedy jsou:
Všechny výpočty jsou prováděny v desetinných číslech a až výsledné hodnoty FTE pro SH, LS a PE jsou podle potřeby zaokrouhlovány.
FTE podle sektoru a pohlaví
FTE podle sektoru a typu hostitelské instituce (AV ČR vs veřejné vysoké školy)
Z tabulek ČSÚ o výzkumných pracovnících podle sektoru provádění a typu subjektu jsou vybrány:
a) FTE výzkumníků na pracovištích Akademie věd ČR,
b) FTE výzkumníků na veřejných a státních vysokých školách (případně doplněné o fakultní nemocnice, kde jsou některé ERC projekty realizovány).
Tyto základny jsou použity pro ukazatele typu „počet ERC grantů AV ČR / VŠ na 1000 FTE“.
FTE podle pohlaví
Pro hodnocení genderového aspektu grantů ERC v ČR byly propojeny informace o počtu běžících grantů podle pohlaví hlavního řešitele (PI) s údaji ČSÚ o výzkumných pracovnících v přepočtených osobách (FTE). Do základny jsou zahrnuty tři sektory, odkud se reálně rekrutují řešitelé ERC: pracoviště Akademie věd ČR, veřejné vysoké školy a fakultní nemocnice. Pro každý rok 2008–2024 tak známe počet FTE žen a mužů v těchto sektorech a zároveň počet grantů ERC vedených ženami a muži. Z těchto údajů byl odvozen ukazatel „počet běžících grantů na 1 000 FTE“, který přibližuje intenzitu účasti na ERC u každého pohlaví. Rok 2025 je v analýze zachycen pouze v absolutních počtech grantů, protože data o FTE zatím nejsou k dispozici.
Obecný vzorec
Obecný výpočet ukazatele „průměrné roční navýšení počtu běžících grantů na 1 000 FTE - počet běžících ERC grantů na 1000 FTE“ je:
kde
Nt,k je počet běžících grantů v roce t v dané kategorii k (např. LS, PE, AV ČR, ženy–PI)
FTEt,k je počet výzkumníků v přepočtených osobách v odpovídající kategorii v témže roce, odvozený z dat ČSÚ.
FTE údaje jsou dostupné do roku 2024, proto jsou ukazatele „na 1000 FTE“ počítány pro období 2008–2024. Rok 2025 je v analýze uveden pouze v absolutních počtech grantů; intenzita na 1000 FTE pro tento rok zatím není k dispozici.
Poznámka: V průběhu let docházelo ze strany ERC k dílčím úpravám pravidel a praxe hodnocení projektových návrhů (například k posunům v důrazu na dosavadní vědeckou dráhu uchazeče oproti samotnému výzkumnému záměru). Tyto změny mohly v jednotlivých letech mírně ovlivnit počet financovaných grantů, v této analýze je však na úrovni celé ČR vědomě abstrahujeme. Pro sledovaný účel – dlouhodobý popis trendů v počtu a struktuře běžících grantů ERC – nepředstavují tyto úpravy hodnocení zásadní limitaci, a proto s nimi dále explicitně nepracujeme.
Tabulka 1 a úvodní dvojice grafů 1 a 2 zachycují „příběh“ českých grantů ERC v kostce. Ukazují, kolik grantů ERC s hlavním řešitelem v ČR bylo v jednotlivých letech skutečně v řešení – jednak souhrnně (včetně SyG a PoC), jednak odděleně pro tři hlavní typy individuálních grantů ERC: StG, CoG a AdG.
V roce 2008 se v ČR řešil jediný grant ERC, zatímco v roce 2025 už jde o 57 probíhajících grantů ERC. Za celé období 2008–2025 tak počet běžících grantů ERC roste zhruba o 3,3 grantu ročně. Z původně jediného průlomového grantu ERC vyrostla během osmnácti let poměrně rozsáhlá skupina několika desítek špičkových projektů, která výrazně posiluje kapacitu ČR v oblasti excelentního výzkum. Tento růst je výsledkem dvou souběžných procesů: jednak se postupně zvyšuje počet úspěšných návrhů projektů ve výzvách ERC, jednak se řešené granty ERC vzhledem k délce financování (obvykle pět až šest let) v čase překrývají.
Za celé sledované období 2008–2025 se v ČR realizovalo celkem 97 různých ERC grantů všech typů, jejichž řešení podle údajů eCORDA v tomto období skutečně začalo (tj. START date spadá do let 2008–2025). Převedeno na délku období jde orientačně o zhruba 5,4 grantu ERC na rok – nejde přitom o počet grantů zahajovaných v jednotlivých letech, ale o hrubé měřítko celkového objemu ERC aktivit v čase.
Z toho 82 grantů připadá na tři hlavní schémata StG, CoG a AdG, což odpovídá přibližně 4,6 grantu ERC na rok. Současně roční počet běžících grantů těchto tří schémat roste z 1 v roce 2008 na 47 v roce 2025, tedy v průměru o zhruba 2,7 grantu ročně. Je tak zřejmé, že rozhodující část české kapacity v oblasti ERC je soustředěna právě do těchto tří typů grantů ERC.
SyG a PoC představují početně menší, ale významově nikoli zanedbatelnou část českého zapojení do ERC. V českém prostředí se objevují až v pozdější fázi sledovaného období – první SyG v roce 2019, PoC v roce 2020 – a jejich počty se pohybují v jednotkách ročně (v roce 2025 jde o šest SyG a čtyři PoC). Výzvy SyG se vypisují pouze v některých letech, takže jejich časová řada je přerušovaná. PoC granty jsou koncipovány jako navazující podpora na již získané granty ERC, a jejich počet je proto přirozeně omezen velikostí tohoto základního souboru. Oba typy grantových schémat tak zvyšují celkový počet probíhajících grantů ERC. Vzhledem k nepravidelnému rytmu výzev a odlišné povaze těchto schémat však nejsou v dalších kapitolách analyzovány detailně; hlavní pozornost je soustředěna na granty StG, CoG a AdG.
Při pohledu na tři hlavní typy grantů ERC je dobře patrná odlišná dynamika jednotlivých schémat. StG se v českém prostředí objevují už v roce 2008 jediným projektem a jejich počet pak roste poměrně plynule: kolem roku 2014 jsou v řešení tři StG, v roce 2016 šest, v roce 2018 deset a v dalších letech se jejich roční stav ustaluje v intervalu zhruba 13–19 grantů (v roce 2025 jde o 18 projektů). Za celé období 2008–2025 evidujeme 34 různých grantů StG. V průměru se počet běžících StG zvyšuje zhruba o jeden grant ročně.
CoG se do sledovaného období promítají až s odstupem: první výzva byla uzavřena v roce 2013 a první projekty byly zahájeny v roce 2014. Od té doby však jejich počet roste velmi strmě. Zatímco v roce 2014 byly v řešení dva CoG a v roce 2015 šest, v roce 2018 už jedenáct a v roce 2019 dvanáct. V posledních letech se roční stav běžících CoG pohybuje přibližně mezi 11 a 23 granty, přičemž v roce 2025 dosahuje maxima 23. Celkem je v období 2014–2025 řešeno 34 různých CoG; to odpovídá průměrnému meziročnímu navýšení počtu běžících grantů tohoto typu zhruba o dva (z 2 v roce 2014 na 23 v roce 2025). Z hlediska dynamiky jsou tedy CoG hlavním motorem růstu české účasti v ERC.
AdG – granty pro zkušené a mezinárodně etablované výzkumníky – představují početně menší, ale z hlediska prestiže i vědeckého dopadu velmi významnou část českého portfolia ERC. V prvních letech se jejich roční stav pohybuje mezi dvěma a čtyřmi běžícími granty, ve druhé polovině sledovaného období jen mírně kolísá a ani v letech 2024 a 2025 nepřekračuje šest projektů. Za celé období je evidováno 14 různých AdG, což odpovídá v průměru necelému jednomu grantu ročně a průměrnému navýšení počtu běžících AdG zhruba o 0,35 grantu za rok.
AdG tak v českém prostředí zůstávají relativně vzácným typem ERC grantů: jejich přítomnost je pro systém velmi cenná, zároveň ale naznačuje značný nevyužitý potenciál v segmentu seniorních špičkových výzkumníků.
Celkově lze říci, že česká účast v ERC prošla v letech 2008–2025 velmi výraznou expanzí: z jednoho průlomového grantu vznikla postupně poměrně ustálená skupina několika desítek paralelně probíhajících projektů, postavená zejména na kombinaci rostoucího počtu StG a mimořádně dynamického rozvoje CoG. V rámci zemí EU-13 patří ČR k viditelnějším a úspěšnějším státům, pokud jde o zapojení do schémat ERC. Zároveň však platí, že v celoevropském srovnání jde stále spíše o středně velký objem ERC projektů – dosavadní výsledky ukazují, že se české instituce a výzkumníci naučili s programem ERC systematicky pracovat a že se podařilo vybudovat relativně stabilní základnu grantů, nikoli však to, že by se ČR přiblížila nejúspěšnějším zemím západní a severní Evropy.
Tabulka 1: ČR – Počet běžících grantů ERC v jednotlivých letech podle typu grantu, 2008–2025
Graf 1: Počet všech běžících grantů ERC v daném roce v ČR, 2008–2025
Graf 2: Počet běžících grantů ERC v daném roce podle typu grantu, ČR, 2008–2025
Při pohledu na samotné počty grantů ERC je genderová asymetrie velmi zřetelná. Muži vedli v roce 2008 jediný běžící grant ERC, v roce 2024 už 40 grantů a v roce 2025 stojí za realizací 48 grantů ERC. U žen je výchozí hodnota nulová a nárůst je podstatně pomalejší: v letech 2011–2015 řeší každoročně pouze jeden grant ERC, kolem let 2018–2019 dva, v roce 2022 čtyři, v roce 2023 pět a v roce 2024 osm grantů (devět v roce 2025). Za celé období 2008–2025 tak každoročně přibývá v průměru přibližně 2,8 grantu ERC vedeného mužem, zatímco u žen jde zhruba o půl grantu ERC ročně.
Struktura potenciálních řešitelů ERC je přitom z hlediska genderu dlouhodobě poměrně stabilní. Ženy tvoří zhruba třetinu výzkumných pracovníků na pracovištích Akademie věd ČR, veřejných vysokých školách a ve fakultních nemocnicích. V roce 2008 připadalo na ženy přibližně 4,6 tisíce FTE výzkumnic a na muže 9,5 tisíce FTE výzkumníků; v roce 2024 jde zhruba o 6,7 tisíce FTE žen a 13,0 tisíce FTE mužů. Absolutní počty u obou pohlaví rostou, poměr žen a mužů se však výrazně nemění – ženy dlouhodobě představují něco málo přes 30 % výzkumné komunity ve zmíněných třech typech institucí.
Přepočet grantů ERC na 1 000 FTE rozdíly mezi muži a ženami dále zpřesňuje. U žen je intenzita řešení grantů ERC po většinu sledovaného období velmi nízká: v období 2011–2015 se pohybuje přibližně mezi 0,19 a 0,22 grantu ERC na 1 000 FTE, po krátkém výpadku v roce 2016 (žádný běžící grant ERC vedený ženou) postupně stoupá na 0,36–0,34 v letech 2018–2019, 0,59 v roce 2022 a 0,77 grantu ERC v roce 2023. Teprve v roce 2024 překračuje jednu jednotku a dosahuje přibližně 1,19 grantu ERC na 1 000 FTE výzkumnic.
U mužů je trajektorie intenzity řešení grantů ERC výrazně strmější. Již v období 2011–2014 se intenzita pohybuje přibližně mezi 0,4 a 0,8 grantu ERC na 1 000 FTE, v letech 2015–2017 překračuje jednu jednotku a po roce 2018 se stabilizuje zhruba mezi dvěma a třemi granty ERC na 1 000 FTE (3,22 v roce 2023 a 3,07 v roce 2024). Průměrný roční nárůst intenzity řešení grantů ERC, uvedený v tabulce 2, činí u mužů přibližně 0,19 grantu ERC na 1 000 FTE ročně, zatímco u žen zhruba 0,07 grantu ERC na 1 000 FTE ročně. To znamená, že intenzita řešení grantů ERC (na 1 000 FTE) roste u mužů přibližně 2,5–3× rychleji než u žen.
Přepočet na 1 000 FTE zároveň ukazuje, že rozdíly mezi ženami a muži nelze vysvětlit pouze tím, že žen je v systému méně. Pokud by účast obou pohlaví na ERC byla přibližně proporcionální jejich zastoupení mezi výzkumníky, měly by ženy při zhruba třetinovém podílu na FTE dosahovat podobné intenzity jako muži. Ve skutečnosti však v roce 2024 připadá na 1 000 FTE výzkumnic zhruba 1,2 grantu ERC, zatímco na 1 000 FTE výzkumníků přibližně 3 granty ERC. To odpovídá zhruba 2,5krát nižší intenzitě účasti žen na grantech ERC, než jakou pozorujeme u mužů.
Pro ilustraci rozsahu genderové nerovnováhy je užitečné podívat se na rok 2024 „očima parity“. V tomto roce připadá na 1 000 FTE mužů zhruba 3,07 grantu ERC, zatímco na 1 000 FTE žen pouze 1,19 grantu. Pokud bychom předpokládali, že ženy a muži mají stejnou intenzitu účasti (tj. ženy by dosahovaly stejné hodnoty jako muži, přibližně 3 granty na 1 000 FTE), pak by při zhruba 6,7 tisíce FTE výzkumnic připadalo v roce 2024 na ženy přibližně 21 grantů ERC. Ve skutečnosti jich je pouze osm. Tento výpočet je samozřejmě orientační, ale rozdíl je natolik výrazný, že jej nelze vysvětlit jako drobnou statistickou odchylku. I po zohlednění velikosti ženské výzkumné populace tedy platí, že ženy mají v českých ERC grantech zřetelně podreprezentované postavení – při intenzitě srovnatelné s muži by v roce 2024 držely zhruba o třináct grantů ERC více, než je skutečný stav. Podíl žen mezi hlavními řešitelkami se proto i v posledních letech pohybuje pouze kolem 15–20 %, tedy výrazně pod jejich zastoupením mezi výzkumnými pracovníky na pracovištích Akademie věd ČR, veřejných vysokých školách a ve fakultních nemocnicích.
Struktura grantů ERC řešených ženami přitom ukazuje, že problém nespočívá v tom, že by ženy působily pouze v méně „exponovaných“ oborech. Z dvanácti dosud získaných grantů ERC vedených ženami připadá šest na doménu LS - Life Sciences (tři StG a tři CoG), tři na doménu LS – Life Sciences & Engineering (všechny StG) a tři na SH - Social Sciences & Humanities (dva StG a jeden AdG). Výzkumnice jsou tedy přítomny ve všech třech hlavních doménách i ve všech klíčových typech grantů, včetně nejvyššího schématu AdG. Jde však spíše o jednotlivé výrazné osobnosti v LS, PE i SH než o širší ‘vlnu’ úspěšných řešitelek ERC.
Rozdíly v účasti mají pravděpodobně více souběžných příčin. V absolutních číslech je v českém systému s vysokou pravděpodobností stále méně žen, které naplňují typický profil potenciální hlavní řešitelky ERC, zejména ve vyšších kariérních stupních a v oborech, kde jsou české úspěchy v ERC nejvýraznější (část fyziky, chemie a technických věd). Do rozhodujících kariérních oken pro StG a CoG (několik let po PhD) navíc mohou vstupovat faktory spojené s přerušením kariéry či omezenou časovou kapacitou v rané fázi kariéry, které mohou zpomalovat publikační a mobilitní trajektorie a oddalovat okamžik, kdy má výzkumnice dostatečně silné portfolio pro podání návrhu. Svoji roli mohou sehrávat také institucionální a kulturní bariéry: nižší míra systematického vyhledávání a podpory talentovaných výzkumnic jako potenciálních PI, méně časté zapojení do mentoringu a specializovaného ERC tréninku či nižší zastoupení žen ve vedoucích rolích, které podání návrhu aktivně podporují.
Pozitivní zprávou je, že v posledních letech počet grantů vedených ženami i jejich intenzita na 1 000 FTE zřetelně rostou a tempo tohoto růstu je vyšší než v první dekádě fungování ERC v ČR. Přesto však genderová nerovnováha zůstává spíše strukturálním než okrajovým jevem: ženy tvoří v relevantních institucích přibližně třetinu výzkumníků, ale na ERC grantech se podílejí jen zhruba šestinou až pětinou. Z pohledu politiky podpory to ukazuje na jasný prostor pro cílené nástroje – od mentoringu a specializovaného ERC koučinku pro talentované vědkyně, přes flexibilnější institucionální podmínky (například při návratu po rodičovské dovolené), až po systematické zviditelňování úspěšných ženských vzorů zejména v LS a PE a rozšiřování okruhu potenciálních budoucích řešitelek také v doméně SH.
Tabulka 2: ČR – Počet běžících grantů ERC v daném roce podle genderu hlavního řešitele (PI) a na 1 000 FTE výzkumníků, 2008–2025
Graf 3: ČR – Počet běžících grantů ERC v daném roce podle genderu hlavního řešitele (PI). 2008 - 2025
Graf 4: ČR – Počet běžících grantů ERC v daném roce podle genderu hlavního řešitele (PI) na 1 000 FTE výzkumníků, 2008–2024
Z hlediska absolutních počtů měly granty ERC hodnocené v panelech domény PE - Physical Sciences & Engineering na začátku sledovaného období zřetelný náskok. V roce 2008 v této doméně běžel jeden grant ERC a v dalších letech jejich počet postupně vzrostl až na 19 grantů v roce 2025. V doménách LS - Life Sciences a SH - Social Sciences & Humanities jsou naproti tomu počty grantů ERC v českém držení až do roku 2013 nulové; první grant ERC s hlavním panelem v doméně LS se objevuje v roce 2014 a první granty ERC v doméně SH až v roce 2016. Od tohoto okamžiku však počty grantů ERC v doménách LS i SH rostou poměrně rychle. V doméně LS se počet grantů zvyšuje z jednoho financovaného grantu v roce 2014 na 12 grantů ERC v roce 2019 a v letech 2023–2024 se pohybuje mezi 17 a 19 granty ročně (18 v roce 2025). V doméně SH po dvou grantech v letech 2016–2017 roste počet grantů na 5–6 grantů v letech 2019–2020, v roce 2021 dosahuje deseti grantů a na konci období se ustaluje na zhruba 8–9 grantech ERC ročně (13 v roce 2025).Za celé období 2008–2025 tak granty ERC řešené v doménách LS i PE vykazují podobnou dynamiku: v průměru se jejich počet zvyšuje zhruba o jeden grant ERC ročně (průměrný roční nárůst 1,06 grantu ERC), zatímco v doméně SH je tento růst mírně pomalejší, přibližně 0,76 grantu ERC za rok.
Přepočet grantů ERC na 1 000 FTE výzkumníků dává absolutní počty grantů do kontextu velikosti výzkumných komunit v jednotlivých doménách. V doméně PE je intenzita řešení financovaných grantů ERC relativně vysoká už od začátku sledovaného období: v letech 2009–2013 se pohybuje zhruba mezi 0,4 a 0,9 grantu ERC na 1 000 FTE a po roce 2014 se stabilizuje okolo 1,0–1,5 grantu ERC na 1 000 FTE (1,49 v roce 2024). Doména PE je dlouhodobě oblastí, v níž je držení ERC grantu vzhledem k velikosti výzkumné komunity nejběžnější a kde se vytvořilo nejstarší a nejstabilnější báze držitelů grantů ERC.
Doména LS naopak dlouho zůstává bez jediného grantu ERC. – až do roku 2013 je intenzita řešení financovaných grantů ERC rovna nule. První nenulová hodnota se objevuje v roce 2014 (0,18 grantu na 1 000 FTE) a v následujících letech roste velmi rychle: v období 2016–2019 se pohybuje přibližně mezi 0,7 a 1,8 grantu na 1 000 FTE a v letech 2023–2024 dosahuje zhruba 2,2–2,5 grantu ERC na 1 000 FTE (2,49 v roce 2024). Během zhruba deseti let se tak LS posouvá z ‚bílé mapy‘ mezi domény, kde je držení financovaných grantů ERC na jednotku výzkumné kapacity nejčastější, a v intenzitě účasti předstihuje i tradičně silnou doménu PE
V oblasti společenských a humanitních věd (SH) se hlavní řešitelé grantů ERC objevují ještě později než v panelech domény LS. Až do roku 2015 nepřipadá na 1 000 FTE výzkumníků v této oblasti žádný běžící grant ERC; první nenulové hodnoty (kolem 0,5 grantu na 1 000 FTE) se objevují až v letech 2016–2017. Následuje plynulý nárůst na přibližně 0,9–1,4 grantu na 1 000 FTE do roku 2020 a výraznější skok v roce 2021, kdy intenzita účasti hlavních řešitelů ze SH dosahuje zhruba 2,2 grantu na 1 000 FTE. V dalších letech se tyto hodnoty pohybují kolem 1,8–2,1 grantu na 1 000 FTE (2,11 v roce 2024), tedy jen mírně pod LS ale často nad PE. Z oblasti, kde v prvních letech nepůsobil mezi hlavními řešiteli ERC ani jediný výzkumník, se tak v druhé polovině sledovaného období stává na české poměry výrazně aktivní a relativně stabilní součást národního ERC ekosystému.
Porovnání průměrného ročního navýšení ukazatele „počet běžících grantů ERC na 1 000 FTE“ v letech 2008–2024 ukazuje, že v oborech spadajících do domény LS se tento ukazatel zvyšoval v průměru o 0,16 grantu na 1 000 FTE za rok, v doméně SH přibližně o 0,13 a v doméně PE asi o 0,08 grantu ERC na 1 000 FTE za rok.
To znamená, že v oborech a panelech odpovídajících doméně PE je úroveň řešení ERC grantů vzhledem k velikosti výzkumné komunity dlouhodobě relativně vysoká, její další růst je však spíše pozvolný. Naproti tomu v doménách LS a SH se tato úroveň ve druhé polovině sledovaného období zvyšuje rychleji. V současnosti tak – zejména v případě domény LS – dosahuje hodnot srovnatelných, místy i vyšších než ve fyzikálně-technických oborech.
Jinak řečeno: v doméně PE byly granty ERC na českých pracovištích relativně časté už dříve, takže jejich „hustota“ na 1 000 FTE roste už jen pomalu. V doménách LS a SH se ERC účast rozběhla později, ale v posledních letech roste rychleji – a zejména v doméně LS dnes v přepočtu na velikost výzkumné komunity dosahuje srovnatelné, místy i vyšší úrovně než v PE.
Tabulka 3: Běžící granty ERC v daném roce podle domény ERC (LS, PE, SH) v ČR, 2008–2025, absolutní počty grantů a granty na 1 000 FTE výzkumníků
Graf 5: Běžící granty ERC v daném roce podle domény ERC (LS, PE, SH), ČR, 2008–2025
Graf 6: Běžící granty ERC v daném roce podle domény ERC na 1 000 FTE (LS, PE, SH), ČR, 2008–2025
V prvních letech sledovaného období jsou StG jednoznačně zaměřeny na fyzikálně-technické panely. V letech 2008–2013 jsou realizovány vždy pouze granty hodnocené v panelech domény PE (1–3 granty ročně), zatímco v doménách LS a SH žádný StG grant neprobíhá. První StG grant se v doméně LS objevuje v roce 2014 a od roku 2016 jejich počet výrazně roste – ze dvou grantů v roce 2016 na sedm v roce 2019 a osm v letech 2021–2024 (pět v roce 2025). V doméně SH se StG objevují až v roce 2016 a po zbytek období zůstávají v nízkých počtech (1–4 granty ročně).
Za celé období 2008–2025 je v ČR evidováno 16 grantů StG hodnocených v panelech PE, 12 v doméně LS a 6 v doméně SH. Průměrné roční navýšení počtu běžících StG odpovídá zhruba +0,47 grantu v kombinaci StG–PE, +0,29 u StG–LS a +0,24 u StG–SH. Celkově tak StG dlouhodobě nejčastěji směřují do fyzikálně-technických oborů, ale v poslední dekádě výrazně posilují i v LS. V doméně SH se StG objevují spíše jednotlivě a jejich počet zůstává ve srovnání s PE a LS nízký.
CoG vstupují do hry později – první projekty začínají až v roce 2014. Od té doby se však rozvíjejí velmi dynamicky, zejména v některých panelech domén LS a SH. V doméně LS narůstá počet běžících CoG ze dvou v roce 2015 na 4–6 grantů kolem roku 2018–2020, na 7 grantů v roce 2024 a na 11 grantů v roce 2025. V doméně SH se CoG objevují v roce 2018 a jejich počet se z 1 grantu zvyšuje na 3 granty v roce 2020, 6 grantů v letech 2021–2023 a 8 grantů v roce 2025. V doméně PE je CoG poznání méně než v doméně LS, s hodnotami 4 grantů v roce 2015, 5–6 grantů v letech 2016–2019 a 1–4 grantů v závěru období.
Souhrnně za období 2008–2025 evidujeme v ČR 15 grantů CoG hodnocených v panelech domény LS, 10 v panelech domény PE a 9 v panelech domény SH. Průměrné roční navýšení počtu běžících CoG odpovídá zhruba +1,0 grantu ročně u kombinace CoG–LS, +0,73 u CoG–SH a jen +0,18 u CoG–PE. Nejrychleji tedy přibývají CoG v panelech LS a výrazný růst je patrný i v SH, zatímco v PE zůstává počet CoG významný, ale roste pomaleji než v doménách LS a SH.
AdG v českém prostředí naznačují, že čeští výzkumníci dosahují v ERC výrazně častěji úspěchu v mladší a střední generaci než na samotném vrcholu kariéry. V panelech spadajících do PE se počet běžících AdG zvyšuje z nuly v roce 2008 na přibližně 2–4 projekty ročně v období 2009–2015; v dalších letech jen mírně kolísá a na konci sledovaného období se opět pohybuje kolem čtyř grantů ročně (2024–2025). V doménách LS i SH jde po celé období spíše o ojedinělé případy – v kterémkoli roce běží nejvýše jeden AdG grant.
Na rozdíl od StG a CoG, u nichž je patrný růst a rozšiřování „střední“ části ERC portfolia, zůstávají AdG v ČR spíše výjimkou. Zatímco u StG a CoG je patrné rozšiřování skupiny řešitelů v rané a střední fázi kariéry, u AdG jde i nadále jen o několik jednotlivých případů. Nízké počty financovaných grantů zároveň neumožňují spolehlivě posoudit, zda se jejich výskyt v jednotlivých doménách vyvíjí stabilně; jde spíše o několik ojedinělých, vysoce prestižních projektů než o pravidelně se obnovující proud grantů.
Celkově bylo v letech 2008–2025 v ČR realizováno 10 grantů AdG hodnocených v panelech domény PE a po 2 grantech v panelech domén LS a SH. V přepočtu na celé sledované období to znamená jen velmi pomalý až zanedbatelný nárůst počtu běžících AdG: v panelech domény PE v průměru asi čtvrt grantu ERC ročně, zatímco v doménách LS a SH zhruba šest setin grantu ročně. Z hlediska rozložení podle domén a panelů se AdG v ČR objevují jen v několika málo případech a převážně ve fyzikálně-technických oborech (doména PE). V doménách LS a SH jde spíše o ojedinělé individuální úspěchy, které se dosud nepromítly do stabilnějšího a dlouhodobě se opakujícího výskytu AdG.
Tabulka 4: ČR – Počet probíhajících grantů ERC v daném roce podle typu grantu a domény ERC, 2008–2025
Tabulka 4 kombinuje dva klíčové pohledy – typ grantu (Starting, Consolidator, Advanced) a doménu ERC panelu (LS, PE, SH) – a ukazuje, v jakých oborových segmentech se české úspěchy v ERC nejvíce koncentrují.
Konec první části analýzy. Druhá část analýzy, která se věnuje institucionálnímu rozložení ERC grantů (AV ČR vs. veřejné vysoké školy), systémovým souvislostem a doporučením pro podporu účasti v ERC, je uvedena zde.
Autor: Daniel Frank, frank@tc.cz, TC Praha, 22. 12. 2025
Publikování a šíření obsahu tohoto článku (blogu) nebo jeho části a příloh jakýmkoli způsobem v českém nebo jiném jazyce je možné pouze s uvedením zdroje a autora dle obvyklých citačních zvyklostí. Jakékoliv změny a úpravy článku (vyjma čistě formálních) je možné provádět pouze se souhlasem autora. Text neprošel jazykovou kontrolou.
22.12.2025
22.12.2025
09.12.2025
