Národní informační centrum pro evropský výzkum
Konference CZEDER dlouhodobě představuje významné fórum pro diskusi o účasti českých výzkumných a inovačních organizací v evropských rámcových programech (RP). Program letošní konference CZEDER 2025 otevírá řadu témat spojených s informacemi o budoucím RP, prioritami budoucího směřování výzkumu a inovací v EU, hledáním cest, jak zvýšit přínos RP pro český výzkum a inovace a s již tradičním hodnocením účasti ČR v RP.
V návaznosti na poslední zmiňované téma nabízíme krátké analytické zamyšlení nad rozložením finanční podpory, kterou ČR získala v jednotlivých tematických oblastech RP Horizont 2020 (H2020) a Horizont Evropa (HE). Cílem tohoto textu není vyčerpávající analýza, ale spíše drobné zamyšlení, které může posloužit jako podnět k debatě, jak lze lépe zareagovat na zvýšený rozpočet budoucího RP.
Analýza odhaluje nejen změny ve vnitřní struktuře českého projektového portfolia, ale také vypovídá o celkové konkurenceschopnosti ČR v jednotlivých částech RP. V kontextu konference CZEDER tak analýza může přispět k lepšímu porozumění tomu, jak si český výzkum a inovace stojí na evropské scéně, a naznačuje, kde se otevírá prostor pro další posílení účasti.
RP nemají zcela shodnou strukturu, což znesnadňuje přímé porovnání účasti v nich. Proto je nezbytné překlenout rozdíly v jejich vnitřním uspořádání. Přesto lze v obou sledovaných programech identifikovat části, které mají jasnou kontinuitu a návaznost a jsou tedy vhodné k přímému porovnání (např. ERC, MSCA, Výzkumné infrastruktury a Widening). U dalších oblastí existuje obsahová kontinuita – například mezi oblastí společenských výzev v H2020 a klastry v programu HE. Naopak některé části RP vykazují výraznější rozdíly, typickým příkladem je SME Instrument v programu H2020 a jeho pokračovatel EIC v programu HE. Pro účely této analýzy proto využíváme metodiku sjednocených tematických oblastí, jež umožňuje porovnávat podíly finančních prostředků napříč oběma programy i přes rozdíly v jejich struktuře. Tímto způsobem vzniklo 13 v příloze uvedených tematických oblastí.
Při hodnocení finančních podílů ČR (případně dalších členských států EU) v RP je nutné rozlišit dvě základní úrovně pohledu. V první řadě jde o finanční podíl ČR vztažený k celkovému objemu finanční podpory v dané tematické oblasti RP, který získaly státy EU. Tento podíl lze jednoduše chápat jako index zastoupení ČR mezi státy EU v dané tematické oblasti RP. Tento index (ukazatel) měří čistou výkonnost a konkurenceschopnost ČR v evropském kontextu a vypovídá o významu ČR pro konkrétní oblast RP neboli o síle ČR v dané tematické oblasti RP. Nevýhodou tohoto indexu je, že absolutní hodnoty indexu jsou přirozeně ovlivněny velikostí ČR mezi státy EU (HDP, počet výzkumníků, kapacita institucí). Naopak jeho výhodou je, že nezávisí na velikosti rozpočtu dané tematické oblasti v RP, protože ukazuje reálnou pozici ČR vůči celé EU.
Podíl finační podpory, který ČR získala v příslušné tematické oblasti RP neboli index zastoupení ČR v tematické oblasti RP lze jednoduše vyjádřit vzorcem:
Podíl finanční podpory pro ČR vůči celkové podpoře pro EU v dané tematické oblasti (index zastoupení) (%) = (Finanční podpora ČR v tematické oblasti RP / Celková finanční podpora v dané tematické oblasti pro EU v RP) × 100
V tabulce níže jsou tyto hodnoty podílů finanční podpory pro ČR uvedeny pro oba sledované RP ve sloupcích a, b.
Druhým indikátorem je index posunu, který porovnává finanční podíl ČR v dané tematické oblasti mezi programy HE a H2020. Hodnota nad 1 znamená, že ČR svou účast v dané tematické oblasti posílila, hodnota pod 1 značí oslabení. Tento index ukazuje, jak se strategické zaměření a schopnost ČR prosadit se v soutěži o účast v projektech změnila mezi oběma sledovanými RP. Index posunu stanovíme vzorcem:
Index posunu ČR v dané tematické oblasti RP = Podíl finanční podpory pro ČR v dané tematické oblasti v programu HE (%) / Podíl finační podpory pro ČR v dané tematické oblasti v programu H2020 (%)
V tabulce níže jsou hodnoty indexu posunu ČR v dané tematické oblasti uvedeny ve sloupci b/a.
Dalším velmi jednoduchým až triviálním indikátorem je změna podílů finační podpory pro ČR v dané tematické oblasti RP mezi programy HE a H2020 uváděná v procentních bodech (p. b). Je to vlastně rozdíl podílů ČR v dané tematické oblasti mezi programy HE a H2020. Pro tento indikátor existuje jednoduchý vzorec:
Změna podílů finační podpory pro ČR v dané tematické oblasti RP (p.b.) = Podíl finanční podpory pro ČR v dané tematické oblasti programu HE (%) – Podíl finanční podpory pro ČR v dané tematické oblasti programu H2020 (%)
Hodnoty tohoto indikátoru nejsou v tabulce přímo uvedeny, ale lze je spočítat využitím sloupců b, a.
Druhým klíčovým přístupem je pohled na celkové vnitřní portfolio ČR, které udává vnitřní strukturu rozložení získaných finančních prostředků (finanční podpory) pro ČR mezi tematické oblasti daného RP. Tento ukazatel je metodicky problematický pro přímé porovnání tematických oblastí ve sledovaných RP, protože váhy podílů finanční podpory v tematických oblastech jsou v programech H2020 a HE odlišné (např. Widening v programu HE má významně větší váhu než v programu H2020). Tento ukazatel přesto umožňuje posoudit, kam ČR směřovala své úsilí a v jakých oblastech posílila či naopak oslabila. Vzorec pro podíl finanční podpory pro ČR v dané tematické oblasti vůči celkové podpoře pro ČR v RP pak bude:
Podíl finanční podpory pro ČR v dané tematické oblasti v daném RP vůči celkové podpoře pro ČR (%) = (Finanční podpora pro ČR v dané tematické oblasti RP / Celková finanční podpora pro ČR v RP za všechny tematické oblasti) × 100
Hodnoty podílu finanční podpory pro ČR v dané tematické oblasti vůči celkové podpoře pro ČR pro oba RP jsou uvedeny v tabulce ve sloupcích c, d.
Níže jsou uvedeny vzorce dalších dílčích indikátorů:
Index posunu ČR vůči EU v dané tematické oblasti v daném RP = Podíl finanční podpory pro ČR v dané tematické oblasti v daném RP (%)/ Podíl finanční podpory pro EU v dané tematické oblasti v daném RP (%)
Hodnoty výše uvedeného ukazatele pro oba sledované RP jsou uvedeny v tabulce níže ve sloupcích c/e a d/f.
Relativní posun ČR vůči EU = Index posunu ČR vůči EU v dané tematické oblasti v programu HE - Index posunu ČR vůči EU v dané tematické oblasti v programu H2020
Hodnoty relativního posunu ČR vůči EU jsou uvedeny v tabulce ve sloupci (d/f) - (c/e).
Index dynamiky, R = Index posunu ČR vůči EU v dané tematické oblasti v programu HE / Index posunu ČR vůči EU v dané tematické oblasti v programu H2020
Hodnoty indexu dynamiky jsou uvedeny v tabulce ve sloupci (d/f) / (c/e).
ČR si v programu HE oproti H2020 zřetelně polepšila. Finanční podíl ČR mezi státy EU vzrostl z 0,92 % na 1,28 %, což potvrzuje silnější postavení českých týmů v evropském výzkumu a inovacích. V programu H2020 se česká účast vyjádřená podílem finančních prostředků opírala hlavně o účast v tematických oblastech Klima, Energetika a Daprava (Climate, Energy & Mobility) - 22,19 % a Digitalizace, průmysl a vesmír (Digital, Industry & Space) - 17,42 %. Silnými oblastmi byly také ERC - 13,60 %, Widening - 10,25 %, MSCA - 9,74 % a Výzkumné infrtastruktury (Research Infrastructures) - 7,45 %. Za vysoce nadprůměrnou v porovnání s celkovou situací v EU, bylo možno považovat účast ČR v prioritách Widening (ovlivněno prioritní účastí tzv. widening zemí, priorita je cílena jen na země s nižší inovační výkonností) a Výzkumné infrastruktury. Mírně nad "průměrem" EU se ČR pohybovala v oblastech MSCA a Klima, Energetika a Doprava. Naopak v prioritách a tematických oblastech Potraviny, bioekonomika a životní prostředí (Food, Bioeconomy & Environment), Digitalizace, průmysl a vesmír (Digital, Industry & Space), ERC, EIC / FET, Inovační ekosystémy (Innovation Ecosystems), Zdraví (Health) a Bezpečnost občanů (Civil Security) byla česká účast v porovnání s celkovou bilancí EU slabší (index posunu vůči EU < 1).
V programu HE se těžiště české účasti měřené růstem podílu získané finanční podpory viditelně překlápí směrem k „people & excellence“. Největší podíl finančních prostředků si ČR připisuje prostřednictvím řešení prestižních grantů ERC - 16,38 %. Výrazný podíl finančních z programu HE ČR získává ČR z priorit Widening - 15,01 % a MSCA - 11,04 %. O více než 10 % podíl finanční podpory pro ČR se zasloužili řešitelé projektů spadajících do tematických oblastí Klima, energetika a doprava (Climate, Energy & Mobility) - 16,19 % a Digitalizace, průmysl a vesmír (Digital, Industry & Space) - 13,42 %.
Z tabulky je patrné, že v porovnání s programem H2020 a ve vztahu k celkové situaci v EU ČR nejvíce posílila svou účast v programu HE v realizaci projektů na podporu vědecké mobility MSCA (růst finančního podílu z 9,74 % na 11,04 % a indexu posunu vůči EU z 1,06 na 1,42.. Oproti programu H2020 se výzkumníkům působících v ČR daří získávat více grantů ERC, což se projevuje růstem podílu finanční podpory z 13,60 % na 16,38 % a indexu posunu vůči EU z 0,78 na 0,86. ČR výrazně poskočila v tematické oblasti Občanská bezpečnost (poměr CZ/EU 0,46 → 1,60, relativní posun +0,74). Vzestupný trend má také podíl ČR v tematické oblasti Zdraví (4,77 % → 6,93 %; index posunu vůči EU 0,56 → 0,70).
Zajímavá situace je u priority Widening, která zůstává jedním z hlavních opěrných bodů české účasti v RP, ale přes vzrůstající podíl finanční podpory českých institucí z 10,25 % v programu H2020 na 15,01 % v programu HE se česká pozice ve Wideningu ve vztahu k EU v programu HE mírně oslabila (index posunu 8,07 → 6,03). Podobně je tomu u tematické oblasti Potraviny, bioekonomika a životní prostředí, kde podíl finanční podpory vzrostl z 5,19 % v programu H2020 na 7,69 % v programu HE, ale postavení ČR se v této tematické oblasti vůči celkové situaci mírně EU mírně zhoršilo – index posunu 0,97 → 0,77. V praxi to znamená, že u Widenigu a v tematické oblasti Potraviny, bioekonomika a životní prostředí sice roste podíl finanční podpory pro ČR mezi oběma programy, ale na úrovni EU je tempo růstu ještě výraznější. Naopak velké tematické oblasti Klima, energetika a doprava a Digitalizace, průmysl a vesmír v českém portfoliu mírně ustupují (22,19 % → 16,19 % a 17,42 % → 13,42 % a vůči "průměru" EU se rovněž propadají (index posunu vůči EU 1,05 → 0,89; 0,90 → 0,75.
Tabulka: Trendy účasti ČR v tematických oblastech H2020 → HE
Graf: Trendy účasti ČR v tematických oblastech H2020 → HE
Výše uvedený graf ukazuje na vodorovné ose změnu postavení ČR vůči EU mezi programy H2020 a HE a na svislé ose podíl finační podpory pro ČR v tematických oblastech programu HE . Vodorovná osa představuje tzv. index dynamiky R = (d/f)/(c/e). Hodnota R = 1 (svislá oranžová čára) znamená, že se postavení ČR vůči EU nezměnilo; R > 1 značí zlepšení, R < 1 zhoršení. Svislá osa zobrazuje podíl ČR v programu HE v dané tematické oblasti; vodorovná oranžová čára vyznačuje medián tohoto podílu napříč tematickými oblastmi.
Co přesně znamenají index c/e a d/f , z nichž se dynamika posunu podílu finanční podpory mezi RP počítá?
Indexy c/e a d/f jsou poměry dvou podílů: „podíl dané tematické oblasti v portfoliu ČR“ děleno „podílem téže oblasti v portfoliu EU jako celku“ v H2020 (c/e) a v HE (d/f). Hodnota 1 znamená, že je daná tematická oblast v českém portfoliu zastoupena stejně jako v EU; hodnoty nad 1 ukazují relativně vyšší zastoupení tematické oblasti v ČR, hodnoty pod 1 relativně nižší zastoupení tematické oblasti v ČR. Index dynamiky R tedy říká, o kolik se toto postavení posunulo mezi programy H2020 a HE. Velikost bubliny vychází z ukazatele b/a, což je změna podílu ČR vůči finačním prostředkům EU v dané tematické oblasti mezi programy H2020 a HE (v tabulce „HE: CZ/EU“ děleno „H2020: CZ/EU“) . Velikost bubliny tedy vyjadřuje vnitřní posun ČR v čase – čím větší bublina, tím výraznější změna ve prospěch ČR.
Jak číst graf na první pohled
Vpravo nahoře leží tematické oblasti, které jsou významné v portfoliu ČR a zároveň se vůči EU zlepšují (např. MSCA; velmi výrazně Bezpečnost občanů - Civil Security). Vlevo nahoře jsou vidět finančním podílem sice velké, ale vůči EU relativně oslabující tematické oblasti (Klima, Digitalizace, Widening - Climate, Digital, Widening). Vpravo dole se nacházejí finančním podílem menší, ale rychle rostoucí tematické oblasti (Zdraví - Health, částečně EIC/FET). Vlevo dole jsou finančním podílem menší a zhoršující se tematické oblasti.
Co z grafu a přiložené tabulky plyne?
V programu HE se těžiště české účasti, měřené růstem podílu získané finanční podpory, zřetelně posouvá k „people & excellence“ (MSCA a ERC). Současně se z tohoto pohledu zlepšují některé finačním podílem a objemem menší, tematické oblasti, především bezpečnost a zdraví. Naproti tomu ve velkých tematických oblastech výzkumu a inovací (Klima, energetika a doprava - Climate, Energy & Mobility a Digitalizace, průmysl a vesmír - Digital, Industry & Space) klesá relativní pozice ČR vůči EU. Konkrétní hodnoty odpovídajících podílů a indexů jsou uvedeny v tabulce (sloupce d = podíl ČR v HE, c/e a d/f = postavení vůči EU, b/a = velikost bublin).
V programu HE se těžiště české účasti, měřené růstem podílu získané finanční podpory, zřetelně posouvá k „people & excellence“. Data ukazují priority, kde ČR posiluje (zejména MSCA a ERC) a naopak oblasti, kde její finanční podíl spíše slábne. To se týká především velkých tematických oblastí výzkumu a inovací, jako jsou Klima, energetika a doprava (Climate, Energy & Mobility) a Digitalizace, průmysl a vesmír (Digital, Industry & Space). Priorita na určená na podporu výzkumně a inovačně slabších států Widening zůstává i nadále základním pilířem české účasti v RP. Současně je vidět, že se ČR pozvolna zlepšuje v některých z hlediska finačního podílu pro ČR menších tematických oblastech. Z analýzy vyplývá, že bezpečnost a zdraví – a v menší míře také EIC – sice zatím tvoří jen menší část českého portfolia, ale z hlediska trendu patří k nejrychleji rostoucím. Tento posun odráží shodu se současnými evropskými prioritami (důraz na bezpečnost, odolnost a zdraví).
I přes zlepšení postavení ČR v RP platí, že prostor pro růst je stále značný. Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že ačkoli se podíl ČR na prostředcích z RP zvýšil z 0,92 % v programu H2020 na 1,28 % v programu HE, stále zůstává pod úrovní, která by odpovídala jejímu ekonomickému a výzkumnému potenciálu. Pokud vycházíme z podílu ČR na HDP EU, který se pohybuje zhruba kolem 1,9 % [1] měla by ČR v ideálním případě usilovat o postupné přiblížení této úrovni. Realističtějším, a přitom stále ambiciózním cílem je přiblížit se podílu ČR na výdajích na VaV (GERD), který činí zhruba 1,5 % podílu na celkových výdajích EU [2] . Zvýšení rozpočtu programu HE oproti H2020 představuje příležitost, kterou by ČR měla rozhodně využít. Pokud by se podařilo udržet trend nárůstu z posledního období, mohl by se podíl ČR v současném RP skutečně přiblížit na požadovaných 1,5–1,6 %.
Je zřejmé, že by ČR neměla v RP spoléhat jen na schémata pro individuální excelenci, mobilitu a vyrovnávání účasti. Klíčové je posílit účast v konsorciálních projektech v hlavních tematických oblastech RP. Tím se ČR posune blíže k technologickým a inovačním centrům evropského výzkumu. To vyžaduje kvalitní přípravu projektů, cílenou podporu excelentních týmů i institucí, efektivní využití národních nástrojů a promyšlené nastavení politik, včetně strategického zapojování do konsorcií. Cílem je systematicky posilovat účast výzkumných pracovišť v segmentech s největším potenciálem českého výzkumu a přetavit vyšší rozpočet programu do vyššího objemu prostředků pro český výzkum.
Autor: Daniel Frank, frank@tc.cz, TC Praha, 19.9.2025
Publikování a šíření obsahu tohoto článku (blogu) nebo jeho části a příloh jakýmkoli způsobem v českém nebo jiném jazyce je možné pouze s uvedením zdroje a autora dle obvyklých citačních zvyklostí. Jakékoliv změny a úpravy článku (vyjma čistě formálních) je možné provádět pouze se souhlasem autora. Text neprošel jazykovou kontrolou.
Použité zdroje:
[1] Czechia – EU Country Profile | European Union. https://european-union.europa.eu/principles-countries-history/eu-countries/czechia_en. Dostupné 19. září 2025. https://european-union.europa.eu/principles-countries-history/eu-countries/czechia_en?utm_source=chatgpt.com
[2] https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/rd_e_gerdtot/default/table?lang=en
Tato tematická oblast zahrnuje projekty zaměřené na snižování emisí skleníkových plynů, adaptaci na změnu klimatu a přechod ke klimatické neutralitě. Obsahuje výzkum, inovace i podpůrné aktivity v oblasti transformace energetiky a dopravy, a to zejména obnovitelných zdrojů energie a jejich integrace do sítí (včetně akumulace, vodíku, baterií, chytrých a flexibilních sítí či energetické účinnosti budov a průmyslu). Do této tematické oblasti spadá také výzkum čisté mobility napříč dopravními módy (silniční, železniční, letecká, námořní i říční), logistika a inteligentní městská mobilita. Důležitou součástí jsou rovněž klimatické služby a projekty zaměřené na mitigaci a adaptaci klimatických změn. Jedná se především o projekty realizované v programu H2020 ve společenských výzvách SC3 - Secure, clean and efficient energy a SC4 - Smart, green and integrated transport, a příslušné aktivity „Climate action“. Z programu HE patří do této oblasti projekty financované z výzev klastru 5 - Climate, energy and mobility se všemi destinacemi (D1–D6) včetně příslušných misí, pokud řeší klima/energetiku/mobilitu. Z obou RP sem spadají také všechny společné podniky/partnerství navázané na tuto problematiku.
Tato tematická oblast zahrnuje projekty zaměřené na vývoj a nasazení digitálních technologií, průmyslových a výrobních řešení a kosmických služeb a infrastruktur. Cíle projektů se soustředí zejména na data a umělou inteligenci, výpočetní infrastruktury (HPC, cloud-edge), mikro – a nanoelektroniku a polovodiče, kvantové technologie, kybernetickou bezpečnost, pokročilé materiály a výrobní technologie (Industry 4.0, procesní i diskrétní výroba), biotechnologie pro průmysl a aplikace v oblasti kosmu (EUSPA, Copernicus, Galileo/EGNSS, SSA/SST). V programu H2020 do této oblasti náležela především část LEIT (ICT; NMBP – nanotechnologie, pokročilé materiály, pokročilá výroba a zpracování, biotechnologie), dále partnerství a společné podniky (např. ECSEL, BBI aj.) a tematická priorita Space (kosmické technologie a vesmír). V programu HE je jádrem této tematické oblasti klastr 4 - Digital, Industry & Space, doplněný o společné podniky a partnerství (např. EuroHPC JU, KDT/Chips JU, SNS JU, EUSPA).
Evropská rada pro výzkum (ERC) je klíčovým nástrojem financování excelentního výzkumu v programech H2020 i HE. U ERC nedošlo mezi programy H2020 a HE ke změně základní struktury grantových nástrojů ani filozofie financování. V obou programech se ERC zaměřuje výhradně na excelentní vědecké projekty, podporuje individuální výzkumníky a jejich týmy a ponechává jim značnou míru autonomie při definování cílů a metod. Financování je určeno pro projekty, které zásadně posouvají hranice znalostí a otevírají nové oblasti výzkumu napříč všemi vědními disciplínami.
Widening podporuje méně výkonné výzkumné a inovační systémy s cílem posílit jejich kapacity a zapojení do evropského výzkumného prostoru. Zaměřuje se na strukturální rozvoj, budování partnerství a přenos know-how. V programu H2020 byly hlavními nástroji Teaming (budování nových excelentních center), Twinning (partnerská spolupráce institucí), ERA Chairs (přilákání špičkových vědců). Cílem této priority bylo vyrovnávání rozdílů v excelenci a dlouhodobé zvyšování kvality institucí. V programu HE zůstávají klíčové nástroje stejné, ale důraz je posílen o mobilitu talentů, širší zapojení do výzkumných infrastruktur a podporu strategických partnerství. Přibyly také nové nástroje a aktivity - např. inovační huby. Widening v programu HE rovněž napomáhá excelentním institucím z méně výkonných zemí při jejich integraci do mezinárodních výzkuných sítí.
Akce Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA) představují klíčový nástroj podpory výzkumných kariér a mezinárodní mobility výzkumníků v RP H2020 a HE. Jejich hlavním cílem je posilovat excelenci evropského výzkumu prostřednictvím financování individuálních stipendií, výzkumných školení a mezinárodní spolupráce mezi akademickým a neakademickým sektorem. V programu H2020 byla priorita MSCA rozdělena do několika hlavních okruhů. Individuální fellowshipy (MSCA-IF), inovační sítě pro školení výzkumníků (MSCA-ITN), program MSCA-RISE pro výměnu pracovníků mezi sektory a zeměmi, MSCA-COFUND pro spolufinancování regionálních, národních nebo mezinárodních stipendijních a výzkumné programů. Specifické aktivity MSCA zahrnovaly také podporu excelentní vědy směrem k občanům prostřednictvím akcí MSCA-NIGHT. V programu HE zůstal koncept MSCA zachován, ale struktura se mírně zjednodušila a terminologie byla sjednocena. Individuální fellowshipy byly nahrazeny granty Postdoctoral Fellowships (PF), školící sítě získaly nový název Doctoral Networks (DN), nástroj COFUND pokračuje ve své roli podpory spolufinancování, a aktivity MSCA Staff Exchanges navazují na původní RISE. Kromě toho byla posílena podpora vědecké komunikace s veřejností prostřednictvím MSCA-Citizens.
Tato tematická oblast sdružuje projekty zaměřené na potravinovou bezpečnost, udržitelné zemědělství, lesnictví, rybářství a akvakulturu, rozvoj bioekonomiky založené na obnovitelných surovinách a oběhovosti bio-základních hodnotových řetězců. Zahrnuje také péči o půdu, biodiverzitu, hospodaření s vodou (včetně moří a oceánů) a širší řízení přírodních zdrojů. Součástí jsou výzkum a inovace podporující mitigaci a adaptaci na změnu klimatu v přírodních systémech, rozvoj ekosystémových služeb, zdravou a udržitelnou výživu či „farm-to-fork“ přístup. Patří sem rovněž tematika nulového znečištění, oběhového a udržitelného zpracovatelského průmyslu s bio-vstupy a rozvoj venkova a komunit v krajině. V programu H2020 odpovídá tato oblast především SC2 - Food security, sustainable agriculture and forestry, marine and maritime and inland water research and the bioeconomy. Společné podniky a partnerské iniciativy jsou do této kategorie zařazeny tehdy, pokud jejich tematické zaměření spadá do bioekonomiky (např. BBI). V programu HE je referenčním rámcem klastr 6 - Food, Bioeconomy, Natural Resources, Agriculture and Environment a související mise (A Soil Deal for Europe, Restore our Ocean and Waters) a partnerství (CBE JU).
Zdraví je tematická oblast pro projekty zaměřené na lidské zdraví v celé šíři – od prevence, diagnostiky a léčby přes veřejné zdraví a odolnost zdravotních systémů až po digitální péči o zdraví a pandemickou připravenost. V programu H2020 je základem pro tuto oblast SC1 – Health, demographic change and wellbeing a projekty realizované v iniciativách či společných podnicích, pokud jejich primárním cílem je zdravotní dopad (např. IMI2 JU). V programu HE odpovídá této kategorii klastr 1 - Health, včetně společných podniků IHI JU a Global Health EDCTP3 JU a příslušné mise EU – Cancer Mission.
Oblast výzkumných infrastruktur (VI) je v EU klíčovým pilířem podpory evropského výzkumného ekosystému. Jejím hlavním cílem je budování, rozvoj, modernizace a dlouhodobá udržitelnost excelentních výzkumných infrastruktur a e-infrastruktur v Evropě, včetně jejich integrace do Evropského výzkumného prostoru (ERA). RP podporují nejen vznik nových infrastruktur a jejich mezinárodní otevřenost, ale také efektivnější sdílení dat, propojení kapacit, harmonizaci standardů a inovace poskytovaných služeb. V programu H2020 byla podpora výzkumných infrastruktur zaměřena na rozvoj evropských kapacit pro sdílení dat, výpočetní služby a otevřenou vědu, včetně budování European Open Science Cloud (EOSC) a sítě GÉANT. Součástí byla také příprava a integrace nových výzkumných infrastruktur do evropských priorit, rozvoj rámců pro zpřístupnění vědeckých dat a nástrojů, propojení stávajících infrastruktur a harmonizace jejich služeb. Podporovány byly inovace a nové technologie pro datově náročné výzkumy i strategická koordinace politiky na evropské úrovni. V programu HE došlo k významné konsolidaci agendy výzkumných infrastruktur. V programu HE je podpora výzkumných infrastruktur zaměřena na posílení evropského výzkumného prostoru prostřednictvím rozvoje špičkových kapacit pro sdílení dat, otevřenou vědu a digitální služby. Klíčovou roli hraje budování a provoz EOSC a další rozvoj sítě GÉANT pro vysokorychlostní přenos dat. Program HE podporuje vznik nových výzkumných infrastruktur, jejich integraci do evropských priorit a posiluje spolupráci mezi existujícími infrastrukturami, aby byly služby harmonizované a široce dostupné výzkumné komunitě. Důraz je kladen také na inovace, nové technologie a posilování odolnosti vědeckých ekosystémů, včetně podpory otevřeného přístupu k výsledkům výzkumu a strategické koordinace evropské politiky v oblasti výzkumných infrastruktur.
Oblast SME INST/ FET/ EIC slouží k sjednocení multioborových inovačních nástrojů financujících vysoce rizikové, převratné (disruptivní) projekty a podporujících rychlé zavádění inovací na trh. Tato oblast zahrnuje projekty podporující průlomové technologie, radikální inovace, startupy, scale-upy a vysoce rizikové podnikatelské záměry. V programu H2020 spadaly do této kategorie především projekty financované prostřednictvím Future and Emerging Technologies (FET), SME Instrumentu (SME-1, SME-2), schématu Fast Track to Innovation (FTI Pilot). V programu HE je tato podpora sjednocena pod Evropskou radu pro inovace (European Innovation Council - EIC), která sdružuje několik nástrojů: EIC Pathfinder (nástupce FET), EIC Transition, EIC Accelerator (nástupce SME Instrumentu) a EIC Prizes včetně podpůrných CSA projektů. Oproti programu H2020 je důraz kladen na deep-tech inovace, startupové a scale-upové projekty a vysokorizikové záměry, které podporují cestu od výzkumu k trhu. Projekty kategorii SME INST/ FET/ EIC jsou koncipovány multioborově, podporují průřezový rozvoj inovací, a proto nejsou přímo přiřazovány ke konkrétním tematickým oblastem (klastrům).
V programu H2020 byla oblast kultury, inkluzivní společnosti a společenských transformací realizována především ve společenské výzvě SC6 - Europe in a changing world – inclusive, innovative and reflective societies. Tematické zaměření výzev zahrnovalo široké spektrum otázek týkajících se demokratických procesů, kulturní rozmanitosti, inkluze, sociální soudržnosti, migrace, evropské identity a reflexe historických i kulturních kontextů. V programu HE je tato oblast výzkumu zahrnuta do klastru 2 - Culture, Creativity and Inclusive Society, který si zachovává základní zaměření na ochranu a posilování demokracie, odolnosti vůči dezinformacím, kulturní dědictví, sociální soudržnost a zvládání dalších problémů ve společnosti jako jsou socioekonomické změny, inkluze, rovné příležitosti a adaptace společnosti na globální výzvy.
Oblast civilní bezpečnosti byla v programu Horizont 2020 zastoupena společenskou výzvou SC7 – Secure Societies – Protecting Freedom and Security of Europe and its Citizens, jejímž cílem bylo posílit schopnost EU čelit závažným bezpečnostním výzvám a chránit obyvatele i kritickou infrastrukturu. V této společenské výzvě byly realizovány projekty napříč několika hlavními tematickými okruhy zahrnujícími prevenci kriminality a terorismu, ochranu hranic, boj proti kybernetickým hrozbám, posilování důvěry v digitální technologie a odolnost společnosti vůči přírodním i antropogenním katastrofám. V programu HE na tuto oblast navázal klastr 3 – Civil Security for Society, který dále rozvíjí témata řešená v programu H2020. Klastr 3 integruje projekty do jasně vymezených tematických celků, které odpovídají pěti hlavním oblastem výzkumu a inovací: ochrana hranic a řízení migrace, odolnost společnosti vůči katastrofám, boj proti kriminalitě a terorismu, ochrana fyzické a digitální infrastruktury a posílení kapacit bezpečnostního výzkumu a inovací.
Tato oblast podporuje modernizaci evropského výzkumného prostoru (ERA) prostřednictvím zvyšování kvality, otevřenosti, integrity a efektivity výzkumu. V programu H2020 odpovídala této oblasti část SwafS (Science with and for Society), zaměřená hlavně na zapojení společnosti do vědy, podporu STEM vzdělávání, genderovou rovnost, vědeckou komunikaci, etiku výzkumu a popularizaci vědy. Cílem bylo propojit výzkum s potřebami společnosti a zvýšit důvěru veřejnosti ve vědu. V programu HE je oblast součástí pilíře WIDERA (4.2) - Reforming and Enhancing the European R&I system a její přístup je více strategický a systémový. Podporuje reformu hodnocení výzkumu a kariérních cest, povinné genderové plány, otevřenou vědu, sdílení výsledků, posílení vědecké integrity a koordinaci politik v rámci ERA.
Oblast Inovační ekosystémy zahrnuje projekty a iniciativy, jejichž cílem je posilovat, propojovat a rozvíjet evropské inovační prostředí. Projekty financované pod hlavičkou inovačních ekosystémů nelze jednoznačně přiřadit k jednotlivým tematickým klastrům, protože mají multioborový charakter a primárně slouží k vytváření podpůrného inovačního prostředí. Tato část RP sdružuje různé nástroje zaměřené na vytváření inovačních sítí, rozvoj podnikatelského prostředí a zajištění lepšího přístupu k financím pro inovativní firmy a výzkumné organizace. Mezi programy H2020 a HE existuje v oblasti inovačních ekosystémů zásadní rozdíl ve struktuře, koncepci i cílení podpory. V programu H2020 byla tato podpora roztříštěná do několika oddělených komponent. Pod inovační ekosystémy proto byly metodicky zařazeny zejména projekty z oblasti Access to Risk Finance, které podporovaly dostupnost rizikového kapitálu, venture fondů a dalších finančních nástrojů, a dále projekty z oblasti Innovation in SMEs. V programu H2020 šlo tedy převážně o podporu startupů, malých a středních podniků (SME) a jejich napojení na finanční, technologické i regionální inovační zdroje. V programu HE je přístup koncepčně odlišný a mnohem systematičtější. Všechny relevantní aktivity jsou soustředěny do samostatné části RP - European Innovation Ecosystems. Tato část programu zahrnuje zejména tři hlavní směry: podpora propojování regionálních a národních inovačních ekosystémů napříč Evropou, podpora rychle rostoucích firem a jejich internacionalizace a posílení kapacit inovativních SME a zajištění synergií s národními programy. V programu H2020 byla tato agenda rozptýlena napříč několika nástroji, a proto jsou projekty zpětně seskupeny podle obsahu, nikoliv podle formální klasifikace. V programu HE je naopak oblast centralizovaná a jednoduše vymezitelná, protože všechny relevantní aktivity spadají do jedné samostatné komponenty. Tento rozdíl znamená, že přímé porovnávání počtu projektů a rozpočtů mezi H2020 a HE v této kategorii je metodicky značně komplikované.
K definici výše uvedených tematických oblastí je třeba doplnit několik důležitých metodických poznámek:
Zachování bottom-up principu
V případě ERC, MSCA a SME INST/ FET/ EIC nebylo možné a hlavně žádoucí přiřazovat projekty k tematickým oblastem na základě jejich obsahu. Tyto nástroje fungují na bottom-up principu: žadatelé si volí téma sami a RP jim pouze poskytuje otevřený finanční a institucionální rámec. Analýza proto pracuje s ERC, MSCA a SME INST/ EIC/FET jako se samostatnými kategoriemi, které nejsou dále tematicky členěny. Tento přístup umožňuje zachovat konzistenci metodiky a zároveň brání zkreslení výsledků, které by vzniklo při umělém zařazování bottom-up projektů do předem definovaných oblastí.
Metodické zařazení MSCA Fellowships z Wideningu
MSCA Postdoctoral Fellowships určené pro výzkumníky z tzv. Widening států (např. speciální schémata WF v H2020 či TALENTS v HE), které jsou reálně financovány z priority Widening, jsou v této analýze zařazeny do kategorie MSCA. Důvodem je jejich primární cíl – podpora excelence, mezinárodní mobility a rozvoje výzkumných kariér, nikoli strukturální posilování kapacit méně výkonných států.
Reforming R&I System
V programu H2020 nebyla oblast Reforming R&I System vymezena jako samostatná část programu, její prvky byly rozptýleny napříč různými aktivitami. Pro účely této analýzy proto vznikla sjednocená kategorie, která umožňuje časově konzistentní porovnání s prioritou v programu HE. Tento postup zohledňuje skutečnost, že v HE jde o nově definovanou prioritu, jež nemá v H2020 přímou historickou obdobu.
Vynechání EIT z analýzy
Projekty EIT nejsou do analýzy zahrnuty, protože jsou financovány prostřednictvím KICs (Knowledge and Innovation Communities), které hospodaří s vlastním rozpočtem a interně vybírají projekty k podpoře. V H2020 se tyto projekty v eCORDA vykazovaly jen částečně, v HE jsou evidovány převážně jako agregované business plány KICs, nikoli jako jednotlivé projekty. Data proto nejsou mezi oběma programy srovnatelná a jejich zahrnutí by vedlo k metodickému zkreslení výsledků.
02.12.2025
18.11.2025
18.11.2025
