Geografická nerovnoměrnost mezi vybranými programy EU: Horizont Evropa vyniká

V příspěvku publikovaném 12. března 2026 jsme se zabývali účastí tuzemských subjektů ve vybraných ostatních programech Evropské unie, přičemž důraz – zejména z metodických důvodů – byl kladen na účast v projektech. Tímto tématem se – alespoň okrajově – zabýváme proto, že dokumenty vydávané Evropskou komisí k programu Horizont Evropa (poziční dokumenty, evaluace, pracovní programy) často hovoří o potřebě provázanosti rámcového programu s ostatními programy EU.

Doposud jsme údaje o tuzemské účasti v ostatních programech EU převážně získávali z webového rozhraní Evropské komise Funding and Tenders Portal, kdy jsme v zájmových programech v podstatě výzvu po výzvě, projekt pro projektu stopovali účast tuzemských organizací. Vzhledem k povaze Funding and Tenders Portalu však nebylo v našich silách efektivně shromažďovat údaje i o účasti dalších zemí v ostatních programech EU. 

Rozvoj veřejně dostupných internetových interaktivních aplikací Evropské komise umožňuje uživatelům snadno měřit účast a nárokované částky z rozpočtu EU i v některých dalších programech EU, než je program Horizont Evropa. Vedle aplikace Horizon Dashboard pro rámcové programy EU pro výzkum a inovace jde v tomto případě o aplikaci Evropské výkonné agentury pro klima, infrastrukturu a životní prostředí (CINEA) (zahrnující mj. program LIFE a Inovační fond) a The DIGITAL Dashboard (program Digitální Evropa). Jejich pomocí můžeme jednoduše získat informace o účasti zemí, jednotlivých organizací i jejich typů v příslušných programech a jejich dílčích částech. A samozřejmě tyto informace různě kombinovat. Pro potřeby tohoto příspěvku se zaměříme na porovnání účasti ČR, nových a starých členských zemí EU v programech Horizont Evropa, LIFE, Digitální Evropa a Inovačním fondu.

Geografickou nerovnoměrností v rozložení sociálně-ekonomických jevů mezi starými a novými členskými zeměmi EU jsme se zabývali již v roce 2023 (časopis ECHO, č. 4–5/2023). Pomocí výše uvedené tabulky na tento příspěvek navazujeme, aktualizujeme jej a rozšiřujeme prezentované údaje o programy Digitální Evropa a Inovační fond. 

Vezmeme-li populační velikost jako základní, resp. výchozí veličinu danou geografií EU, můžeme mezi novými a starými členskými zeměmi určit základní poměr jako 1 ku 3. To znamená, že na 1 obyvatele nových členských zemí EU připadají ve starých členských zemích zhruba 3 obyvatelé. Tentýž základní poměr vykazují účast a nárokovaný příspěvek EU i v programech EU zaměřených na ochranu a obnovu životního prostředí (LIFE) a digitalizaci (Digitální Evropa). V těchto programech tedy na 1 financovanou účast, resp. 1 euro příspěvku EU nárokované účastníky z nových členských zemí připadají 3 účasti, resp. 3 eura nárokovaná účastníky ze starých členských zemí. 

Naopak u programu Horizont Evropa a Inovačního fondu poměry mezi novými a starými členskými zeměmi u financované účasti a nárokovaných finančních prostředků EU dosahují výrazně vyšších hodnot 1 : 7 až 1 : 11. Podle zásad geografické organizace společnosti tedy platí, že s rostoucí pokročilostí a excelencí společensko-ekonomických aktivit dochází i k nárůstu nerovnoměrnosti jejich rozložení v území. Na základě uváděných poměrů je proto možné považovat Horizont Evropa a Inovační fond za příklady programů EU, pro něž jsou charakteristické nejvyšší míry excelence, prestiže a konkurence mezi uchazeči.

Shrnutí:

Na základě údajů z veřejně dostupných interaktivních internetových aplikací Evropské komise k programům Horizont Evropa, LIFE, Digitální Evropa a Inovační fond vyplývá následující: Poměr účasti a nárokovaných prostředků EU mezi novými a starými členskými zeměmi EU se v případě programů LIFE a Digitální Evropa nikterak neliší od rozložení populace. Naopak v případě Horizontu Evropa a Inovačního fondu na 1 účast, resp. 1 nárokované euro účastníky z nových členských zemí EU připadá 7 až 11 účastí, resp. nárokovaných eur účastníky ze starých členských zemí. 

Připravil: Vladimír Vojtěch, vojtech@tc.cz, TC Praha, 21. dubna 2026