Národní informační centrum pro evropský výzkum
Tato třetí část studie navazuje na druhou část studie – Evropský kontext a zapojení ČR do jednotlivých partnerství, které předchází první část studie – Rozsah a struktura české účasti.
Za výsledky ČR v evropských partnerstvích stojí firmy, univerzity a výzkumná pracoviště, které řeší výzkumné a inovační projekty, i národní poskytovatelé, kteří ve spolufinancovaných partnerstvích připravují společné mezinárodní výzvy a zajišťují prostředky pro české řešitele. V projektech společných podniků a společně programovaných partnerství působí 110 českých organizací. Největší část příspěvku EU, 82,67 mil. eur, získávají podniky. Vysokým školám a fakultním nemocnicím připadá 45,93 mil. eur a výzkumným organizacím 10,69 mil. eur (například ústavům AV ČR, CESNET a dalším výzkumným pracovištím). Ve spolufinancovaných partnerstvích se do popředí dostávají veřejní poskytovatelé, jejichž prostřednictvím se českým týmům otevírají další projektové příležitosti. [1]
Tabulka 21: České organizace a jejich podpora podle sektoru a typu partnerství, zdroj: [1], vlastní výpočty.
Mezi podniky získává nejvíce prostředků Honeywell International, 25,39 mil. eur, následovaný společnostmi Codasip s 14,68 mil. eur a AŽD Praha se 7,67 mil. eur. Všechny tyto prostředky pocházejí z projektů společných podniků. Honeywell zároveň koordinuje pět projektů, a spojuje tak vysoký objem podpory s odpovědností za vedení mezinárodních konsorcií. [1]
U vysokých škol a fakultních nemocnic vede ČVUT v Praze s 12,60 mil. eur, následují VŠB–Technická univerzita Ostrava s 9,88 mil. eur a VUT v Brně se 7,23 mil. eur. Jejich projektové zaměření se však liší. VŠB–TU Ostrava získává téměř všechny uvedené prostředky ve společných podnicích, zatímco ČVUT má větší finanční zastoupení ve společně programovaných partnerstvích. [1] Z celkových jedenácti českých koordinací připadá šest na podniky a pět na vysoké školy.
Tabulka 22: Největší čeští příjemci podpory ze společných podniků a společně programovaných partnerství v jednotlivých sektorech, zdroj: [1], vlastní výpočty.
Z finanční podpory, kterou ve společných podnicích získávají české firmy, připadá na malé a střední podniky 30,1 %, celkem 18,44 mil. eur. Ve společně programovaných partnerstvích dosahuje jejich podíl 42,9 %, tedy 9,19 mil. eur. V souhrnu EU27 dosahují odpovídající podíly 28,0 % a 47,4 %, v jednotlivých zemích však může být poměr opačný. V českých výsledcích se projevuje zejména význam několika velkých příjemců ve společných podnicích: samotné společnosti Honeywell a AŽD Praha získávají přibližně 54 % prostředků pro české podniky v této skupině partnerství. Vyšší podíl MSP ve společně programovaných partnerstvích proto nelze sám o sobě vykládat jako důkaz snadnějšího přístupu menších firem k finanční podpoře; záleží také na oborovém zaměření projektů a skladbě jejich příjemců. [1]
Finanční zastoupení jednotlivých firem souvisí také s jejich rolí v samotných partnerstvích. Honeywell patří mezi zakládající členy Clean Aviation a SESAR 3, AŽD Praha je zakládajícím členem Europe’s Rail a má zastoupení v jeho správní radě. Tyto firmy tak vedle řešení projektů působí také ve strukturách, v nichž se připravuje dlouhodobé zaměření evropského výzkumu. Jejich výrazná účast může těžit z návaznosti výzkumných aktivit a dlouhodobých vztahů s evropskými partnery. Pro další české firmy, včetně MSP, je proto důležitá také možnost podílet se prostřednictvím oborových asociací a pracovních skupin na přípravě budoucích výzkumných priorit. Členství však samo o sobě nezaručuje získání grantu. [9, 16, 17]
Tabulka 23: Podíl MSP na podpoře českých podniků ve společných podnicích a společně programovaných partnerstvích, zdroj: [1], vlastní výpočty.
Osmnáct českých organizací působí v projektech společných podniků i společně programovaných partnerství. Patří mezi ně univerzity, výzkumná pracoviště, technologické firmy i organizace zajišťující projektové řízení a využití výsledků. Jejich role jsou však rozdílné: zatímco CIIRC ČVUT v projektu AGIMUS rozvíjí robotiku a Eaton v projektu BIG LEAP technologie bateriových úložišť, AMIRES v projektu HyperImage podporuje řízení projektu, komunikaci a využití výsledků. FENIX TNT v projektu ReUse vede činnosti zaměřené na komunikaci, šíření a využití výsledků. U univerzit navíc mohou jednotlivé projekty řešit odlišné fakulty a pracoviště. Zastoupení instituce ve více partnerstvích proto dokládá rozsah jejích projektových zkušeností, samo však neprokazuje propojení řešitelských týmů ani vliv na směřování partnerství. [1, 18, 19, 20, 21]
České organizace zároveň sdílejí projekty s významnými evropskými výzkumnými institucemi: s Fraunhofer-Gesellschaft v 57 projektech, DLR ve 42, VTT ve 27, CEA ve 26 a TU Delft ve 24 projektech. Společné projekty vytvářejí příležitosti pro další odbornou spolupráci a přípravu nových konsorcií. Uvedené počty však zachycují společnou přítomnost v projektech, nikoli intenzitu přímé spolupráce nebo rozsah společných úkolů. Pro využití těchto zkušeností dalšími českými zájemci je proto podstatné znát konkrétní řešitelské týmy, jejich odbornost a dosavadní roli v konsorciích. [1]
U veřejných institucí se těžiště přesouvá od řešení projektů k zajištění spolufinancované spolupráce. Ve společných podnicích a společně programovaných partnerstvích působí dvě české veřejné instituce s příspěvkem EU 0,21 mil. eur. V zastřešujících konsorciích spolufinancovaných partnerství je jich deset a evidovaný příspěvek dosahuje 21,16 mil. eur. [1]
Největší část připadá na TA ČR, 12,53 mil. eur, následovanou Ministerstvem zdravotnictví s 5,48 mil. eur a MŠMT s 1,52 mil. eur. Počet grantů přitom není totožný s počtem partnerství: TA ČR má třináct grantových záznamů, které patří sedmi partnerstvím. Některá z nich jsou financována prostřednictvím více navazujících grantů. Doplněné názvy v tabulce 24 proto přibližují také tematické zaměření jednotlivých institucí. [1]
Spolufinancovaná partnerství však nejsou pouze záležitostí poskytovatelů. Jejich společné programy zahrnují také výzkumné a další odborné činnosti. Masarykova univerzita zde vykazuje 6,00 mil. eur, z toho 5,87 mil. eur v partnerství PARC, zaměřeném na rizika chemických látek. Mezi členy konsorcií jsou také další vysoké školy, fakultní nemocnice, pracoviště Akademie věd ČR a další výzkumné či veřejné instituce. [1]
Tyto částky zachycují příspěvek EU členům zastřešujících konsorcií. Úplnou podporu českých řešitelů ze společných výzev musí doplnit údaje národních poskytovatelů a partnerství, jak vysvětluje metodika. [1]
Tabulka 24: České instituce v zastřešujících grantech spolufinancovaných partnerství a jejich tematické vazby, zdroj: [1], vlastní výpočty.
Dosavadní české výsledky dávají debatě o budoucnosti evropských partnerství konkrétní obsah. Navrhované změny se dotýkají čipů, umělé inteligence, fotoniky, letectví i železnice – oblastí, v nichž české organizace již řeší projekty a rozvíjejí evropskou spolupráci. Pro ČR proto není rozhodující pouze budoucí počet partnerství, ale také to, jaké místo v nich najdou dosavadní výzkumné týmy a firmy. [1, 2]
Zářijový podklad Evropské komise předkládal tři pracovní varianty budoucího uspořádání evropských partnerství, označené A, B a C. Varianta A počítala s 18 oblastmi pro partnerství, varianta B s 24 a varianta C s 28 oblastmi. Vznikly z konzultace patnácti útvarů Komise a devětadvaceti členských a přidružených zemí, které přinesly přibližně tisíc tematických podnětů. Nešlo o tři hotové seznamy, z nichž musí být jeden vybrán. Komise počítala s dalšími úpravami a s možností kombinovat jejich jednotlivé prvky. Tabulka 25 zachycuje tuto zářijovou fázi příprav, nikoli konečnou podobu partnerství ve FP10. [2]
Tabulka 25: Zářijové pracovní varianty budoucího uspořádání evropských partnerství ve FP10, zdroj: [2].
Hodnota 80 % u varianty A tedy znamená, že podle předběžného mapování EK by toto uspořádání nabízelo tematickou návaznost přibližně pro čtyři pětiny dosavadního souboru partnerství. Menší počet partnerství přitom nemusí znamenat stejně výrazné omezení jejich témat. Například Chips JU, Smart Networks and Services, AI, Data and Robotics a Photonics by se začlenily do jediného partnerství Digital Leadership. Místo čtyř samostatných partnerství by vzniklo jedno širší, ale témata všech čtyř by měla návaznost. Pro témata bez takto vymezené návaznosti by bylo třeba objasnit, zda a prostřednictvím jakých jiných nástrojů bude jejich podpora pokračovat. [2]
Rozdíl mezi variantami má pro ČR konkrétní význam například v železničním výzkumu. Zářijová varianta A neobsahovala samostatné železniční partnerství, zatímco varianty B a C s ním počítaly. V současném Europe’s Rail přitom působí třináct českých organizací v šestnácti projektech s příspěvkem EU 11,52 mil. eur. Absence samostatného partnerství by sama o sobě neznamenala konec financování železničního výzkumu, vyžadovala by však vysvětlení, jak bude možné na dosavadní spolupráci navázat. [1, 2]
Podklad z 6. října 2026 předložený pro jednání Výboru pro Evropský výzkumný prostor a inovace (ERAC) již uvádí jedno pracovní uspořádání s 19 oblastmi. Počítá také s železničním partnerstvím Integrated and Competitive European Rail. Digital Leadership, EuroHPC a Smart and Clean Aviation zůstávají součástí návrhu. Dokument výslovně označuje uspořádání za pracovní; rozpočty ani pravidla nejsou uzavřeny. Zářijové varianty v tabulce 25 proto zachycují předchozí fázi jednání. [5]
Rozdíl mezi nejúspornější a nejširší variantou v zářijovém podkladu představoval deset oblastí partnerství a deset procentních bodů tematického pokrytí dosavadních partnerství. Samotný počet však neříká, jak dobře bude nové uspořádání fungovat. Menší počet partnerství může omezit překryvy a usnadnit společný výzkum, zároveň ale soustředí více témat a oborových zájmů do jedné struktury. Pro posouzení změn je proto důležité znát nejen jejich názvy, ale také zaměření budoucích výzev, způsob řízení a podmínky účasti. [2]
EK přitom rozlišuje dvě rozhodnutí: nejprve zdůvodnit, proč daná oblast potřebuje evropské partnerství, a teprve potom zvolit způsob jeho fungování. Samostatná právní struktura podle článku 185 nebo 187 nemá být výchozím řešením. Má být odůvodněna například potřebou specializované správy, významnými dlouhodobými závazky partnerů nebo předvídatelným financováním rozsáhlého víceletého programu. Dosavadní česká účast je pro tuto úvahu důležitým podkladem, sama však vhodnost konkrétního uspořádání neprokazuje. [2]
Ve všech třech zářijových variantách se objevuje Digital Leadership, navrhovaný společný podnik, který má zastřešit témata dnešních Chips JU, Smart Networks and Services, AI, Data and Robotics a Photonics. EuroHPC má zůstat samostatně. České organizace by tak část digitálního výzkumu rozvíjely v širším prostředí; u umělé inteligence a fotoniky by se navíc změnil dnešní společně programovaný způsob spolupráce. [2] Říjnové mapování k Digital Leadership přiřazuje také Virtual Worlds. [5]
Propojení těchto oblastí může usnadnit společný výzkum a návaznost technologií. Zároveň se budou muset sladit odlišné oborové komunity, vývojové cykly a způsoby rozhodování. Pro české týmy bude důležité, zda si v nové struktuře zachovají přístup k přípravě témat a zda budou jejich odborné priority ve společné agendě dostatečně zastoupeny. Širší technologický záběr má hodnotu tehdy, pokud jednotlivé komunity najdou v novém uspořádání konkrétní prostor pro další práci. [1, 2]
V letectví se navrhuje spojit Clean Aviation a SESAR 3 do Smart and Clean Aviation. Jde o dvě výrazné oblasti české účasti, v nichž české organizace získávají dohromady 33,03 mil. eur čistého příspěvku EU. Nové partnerství by propojovalo vývoj letadel a jejich technologií s modernizací řízení letového provozu. Pro české firmy a výzkumná pracoviště bude podstatné, aby toto spojení zachovalo srozumitelnou návaznost obou směrů a umožnilo pokračovat v již vybudované spolupráci. [1, 2]
V zářijových variantách měla některá témata méně zřetelnou návaznost. Samostatné partnerství odpovídající Europe’s Rail bylo pouze ve variantách B a C; říjnový podklad již zahrnuje oblast Integrated and Competitive European Rail. [2, 5] U EOSC zářijové mapování neurčovalo začlenění, přestože české organizace vykazují patnáct projektů s příspěvkem EU 4,76 mil. eur. Podobná nejasnost se týkala metrologie, jejíž úplnou českou účast použitý výpis nepokrývá. Absence samostatného partnerství ještě neznamená konec podpory daného výzkumu. Vyžaduje však vysvětlení, prostřednictvím kterého nástroje a za jakých podmínek bude spolupráce pokračovat. [1, 2]
Navrhované spojování partnerství se dotýká oblastí, v nichž české organizace již řeší konkrétní projekty. Tabulka 26 propojuje vybraná současná partnerství s jejich navrhovaným uspořádáním ve FP10 a ukazuje dosavadní rozsah české účasti. Vedle digitálních technologií a letectví zahrnuje také silniční dopravu, vodík a průmyslové procesy a pokročilou výrobu. [1, 5]
Tabulka 26: Dosavadní česká účast v partnerstvích navrhovaných ke sloučení ve vybraných oblastech FP10, zdroje: [1, 5], vlastní výpočty.
Částky v tabulce nejsou odhadem ohrožených prostředků. Popisují dosavadní podporu v partnerstvích, jejichž propojení se projednává. Sloučení samo o sobě neznamená ukončení financování a budoucí rozpočty zatím tato data neumožňují vyčíslit. Tabulka především ukazuje, kde má ČR konkrétní zkušenosti a kapacity, o jejichž další podmínky se potřebuje při jednáních zajímat. [1, 5]
Pozornost vyžadují také oblasti mimo uvedená sloučení. Patří mezi ně EuroHPC s dosavadním příspěvkem EU účastníkům z ČR 31,57 mil. eur, Batt4EU s 5,90 mil. eur nebo CBE s 3,74 mil. eur. Také u těchto oblastí je třeba sledovat návaznost výzev, zaměření podpory a případnou změnu způsobu financování. Ve spolufinancovaných partnerstvích je navíc rozhodující, zda evropští a národní poskytovatelé nabídnou českým týmům navazující společné výzvy; evidovaných 30,07 mil. eur nelze přičítat k uvedené bilanci jednotlivých projektů. [1, 3, 5]
Nová partnerství nezačnou působit v prázdném prostoru. Některá současná budou pokračovat hluboko do příštího programového období: zářijový podklad uvádí například personalizovanou medicínu do roku 2033 a zdraví mozku do roku 2035. Tyto termíny zahrnují také ukončovací fázi, obvykle dva až tři roky bez nových výzev. Dlouhá životnost partnerství proto ještě neznamená stejně dlouhou dostupnost nových projektových příležitostí. [2]
Menší počet nově vznikajících partnerství navíc nemusí okamžitě snížit administrativní nároky. Po určitou dobu budou současně fungovat staré a nové struktury. České týmy i národní poskytovatelé proto potřebují přehledný harmonogram, který odliší dokončování dosavadních projektů od otevírání nových výzev a umožní včas připravit navazující spolupráci. [2]
Vedle organizačních změn se projednává také návaznost výzkumu na demonstraci a zavádění technologií. Konzultační dotazník nabízí například společné výzvy mezi partnerstvími, sdílení výzkumných infrastruktur nebo sladění strategických výzkumných agend. Zvažuje rovněž minimální podíl rozpočtu pro činnosti blízké trhu na úrovních technologické připravenosti TRL 7–9. Jde o možnosti předložené k posouzení, nikoli o přijaté povinnosti. Jejich vhodnost se navíc může mezi obory lišit. [7]
Samotný grantový výpis neukazuje, zda výsledky projektů končí u prototypu, nebo se uplatňují v praxi. Pro český příspěvek do této debaty proto budou vedle finančních údajů důležité také zkušenosti řešitelů: kde potřebují navazující ověření, demonstraci či investici a které překážky jim v dalším postupu brání. [1, 7]
Evropská partnerství mají v české účasti v programu Horizont Evropa významné místo. Na projekty společných podniků a společně programovaných partnerství připadá 39,3 % podpory získané českými účastníky z druhého pilíře, což ČR řadí na páté místo mezi členskými státy EU. V celém Horizontu Evropa však představují 19,3 % podpory pro ČR a jejich relativní váha je podprůměrná. Českým organizacím přinášejí napříč celým programem 143,86 mil. eur čistého příspěvku EU. Jejich význam však nespočívá pouze ve finančních částkách, ale také ve zkušenostech českých týmů a ve spolupráci s evropskými výzkumnými a průmyslovými partnery. [1]
ČR disponuje v evropských partnerstvích výraznými specializacemi a vybudovaným průmyslovým zázemím. Pět společných podniků – EuroHPC, SESAR 3, Clean Aviation, Chips JU a Europe’s Rail – soustřeďuje 61,8 % prostředků získaných českými organizacemi v obou sledovaných skupinách partnerství. Ve společných podnicích navíc pět příjemců s nejvyšší podporou získává 64,6 % prostředků pro ČR. Souhrnné finanční výsledky tak výrazně ovlivňuje několik organizací a velkých projektů. Ve společně programovaných partnerstvích je podpora rozložena rovnoměrněji. Pro další českou účast mají význam obě prostředí, každé však vyžaduje pozornost k jiným podmínkám spolupráce. [1]
Mezinárodní porovnání přitom nedává jednoduchý obraz plošného českého zaostávání. Vzhledem k velikosti výzkumné základny vstupují čeští příjemci do téměř stejného počtu projektů jako v souhrnu EU27, ale mají v nich méně účastí. Prostor pro rozšíření české účasti proto spočívá také v hledání dalších domácích partnerů s odpovídající odborností, kteří mohou stávající konsorcia smysluplně doplnit. Samotné zvýšení počtu českých organizací v projektu ovšem není cílem; rozhodující je jejich odborný přínos a rozsah převzatých úkolů. Finanční přepočet na výzkumné úvazky tento obraz doplňuje, sám však neměří využití výzkumných kapacit ani kvalitu práce českých týmů. [1]
Výraznější odstup zůstává v koordinaci projektů. České organizace vedou 4,7 % projektů společných podniků a společně programovaných partnerství s více příjemci, v nichž působí jako příjemci, tedy podstatně méně než například organizace z Rakouska nebo Německa. Podobně nízký podíl však vykazují i v projektech druhého pilíře mimo partnerství, včetně misí: 4,7 % oproti 5,0 % v partnerstvích omezených na druhý pilíř. Nejde tedy o doloženou slabinu specifickou jen pro partnerství. Koordinace navíc nezachycuje všechny důležité odborné role a je třeba ji odlišit od působení při přípravě výzkumných priorit. Pro další rozvoj české účasti má proto význam jak podpora týmů schopných sestavit a vést konsorcium, tak přítomnost českých odborníků v asociacích a pracovních orgánech partnerství. [1]
Navrhované změny pro FP10 se dotýkají oblastí, v nichž má ČR konkrétní zkušenosti a kapacity. Přehled navrhovaných sloučení v tabulce 26 ukazuje, které dosavadní projekty budou hledat návaznost v širších partnerstvích. Jejich pokračování bude záviset také na budoucích výzvách, pravidlech a tematickém zaměření podpory. Při spojování partnerství bude důležité zachovat prostor pro jednotlivé obory i možnost českých organizací podílet se na jejich směřování. [1, 5]
Pro česká jednání z toho vyplývají konkrétní úkoly: v digitálních technologiích a letectví požadovat zřetelnou návaznost jednotlivých oborů a přístup jejich zástupců k přípravě výzev; u železnice využít zkušenosti třinácti českých organizací včetně AŽD Praha při upřesňování navrženého pokračování spolupráce. Stejnou pozornost vyžadují podmínky spolupráce v silniční dopravě, vodíku a průmyslové výrobě i návaznost podpory v dalších oblastech, například EuroHPC, bateriích a bioekonomice. U spolufinancovaných partnerství mají národní poskytovatelé zajistit předvídatelné závazky a harmonogramy podpory českých uchazečů. Jde o doporučení této analýzy, nikoli o přijatý vyjednávací mandát ČR. [1, 5, 16]
Úspěch v příštím programovém období nelze zajistit pouze vyjednáváním o evropských pravidlech. Vyžaduje také předvídatelné národní financování společných výzev, včasné zveřejňování podmínek a podporu přípravy kvalitních projektových návrhů. U spolufinancovaných partnerství je navíc nutné doplnit grantovou evidenci údaji poskytovatelů o skutečné účasti českých řešitelů ve společných výzvách. Pro ČR je podstatné obhájit podmínky pro další práci zkušených týmů a současně otevřít příležitosti dalším firmám a výzkumným pracovištím. Přínos přestavby partnerství se proto ukáže především v dostupnosti projektových příležitostí, návaznosti spolupráce a využití výsledků výzkumu. Tato doporučení vycházejí z analýzy; nepředstavují již schválenou českou vyjednávací pozici. [1, 2, 7]
Jednotlivé typy partnerství nabízejí českým organizacím odlišné cesty k mezinárodní spolupráci. Společné podniky umožňují navazovat na dlouhodobé technologické a průmyslové programy, společně programovaná partnerství propojují oborové priority s výzvami Horizontu Evropa a spolufinancovaná partnerství otevírají společné výzvy prostřednictvím národních poskytovatelů. Pro ČR proto není rozhodující pouze objem získaných prostředků, ale také dostupnost těchto cest a jejich návaznost na potřeby domácích týmů.
Metodické doplnění: identifikace a klasifikace záznamů
Výpočty používají pouze záznamy Relevant = Y. Projekt je určen polem Projects_PROJECT_NBR, organizace polem PARTICIPANT_PIC s kontrolou názvu a země polem COUNTRY_DEF. Příjemci jsou záznamy PARTNER_TYPE = BENEFICIARY, třetí strany THIRDPARTY a přidružení partneři ASSOCIATED_PARTNER. Koordinátor se určuje podle PARTNER_ROLE = COORDINATOR; koordinace se vyhodnocují pouze u projektů s více jedinečnými příjemci. Účast je jedinečná dvojice projektu a PIC příjemce. Kombinace partnerství je samostatnou skupinou bez ohledu na pořadí jejich názvů; souhrny vycházejí z původních účastnických záznamů a příspěvek EU se nenásobí.
Sektorové členění vychází z databáze eCORDA a je sjednoceno podle PIC. Opraveny byly zjevné nesrovnalosti u Fyzikálního ústavu AV ČR, Masarykovy univerzity a Agentury pro zdravotnický výzkum ČR. Do HES jsou v souladu s vymezením této analýzy zahrnuty také Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a Fakultní nemocnice Motol a Homolka. Podniky zahrnují i veřejně vlastněné firmy. Klasifikace MSP vychází z původního účastnického údaje FL_SME, nikoli z nového ověření firem; chybějící údaj není přiřazen k odpovědi „Ne“. Tyto klasifikace nemění celkový příspěvek EU pro ČR. [1]
Stav diskuse k 16. říjnu 2026 Data Evropské komise k 18. srpnu 2026
Autor: Daniel Frank, TC Praha, frank@tc.cz, 21.10.2026
Publikování a šíření obsahu tohoto článku (blogu) nebo jeho části a příloh jakýmkoli způsobem v českém nebo jiném jazyce je možné pouze s uvedením zdroje a autora dle obvyklých citačních zvyklostí. Jakékoliv změny a úpravy článku (vyjma čistě formálních) je možné provádět pouze se souhlasem autora. Text neprošel jazykovou kontrolou.
Použité zdroje:
[1] Evropská komise: eCORDA grant data, aktualizace 18. 8. 2026; vlastní výpočty autora z relevantních záznamů (Relevant = Y), účast v evropských partnerstvích a celková účast v Horizontu Evropa.
[2] Evropská komise, Partnership Knowledge Hub (PKH): Future portfolio of European Partnerships – state of play, 23. 9. 2026. Pracovní podklad pro jednání PKH včetně příloh k zářijovým konfiguracím A až C. Veřejná dostupnost tohoto podkladu nebyla potvrzena.
[3] Evropská komise: European Partnerships in Horizon Europe, přehled typů a portfolia evropských partnerství, ověřeno 9. 10. 2026. https://research-and-innovation.ec.europa.eu/funding/funding-opportunities/funding-programmes-and-open-calls/horizon-europe/european-partnerships-horizon-europe_en
[4] Evropská komise: The European Partnership portfolio, 13. 2. 2025. https://research-and-innovation.ec.europa.eu/document/download/9319ea51-225d-46a3-9a1d-68e90b37db0d_en?filename=ec_rtd_he-partnerships-portfolio.pdf
[5] Rada Evropské unie: European Partnerships under the next Framework Programme – state of play on priority areas, dokument 13355/26, 6. 10. 2026, podklad pro jednání ERAC 12.–13. 10. 2026. https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-13355-2026-INIT/en/pdf
[6] Naujokaitytė, G.: Exclusive: Commission offers three options for cutting back Horizon Europe industrial partnerships. Science|Business, 29. 9. 2026. https://sciencebusiness.net/news/r-d-funding/partnerships/exclusive-commission-offers-three-options-cutting-back-horizon-europe
[7] Evropská komise: Single Basic Act for Joint Undertakings and thematic priorities for the European Partnership portfolio in Horizon Europe 28–34. Public Consultation Questionnaire, 2026, zejména s. 9–29. Dotazník veřejné konzultace; obsahuje otázky, nikoli výsledky konzultace. Informace o konzultaci viz [8].
[8] Evropská komise: Public consultation on Joint Undertakings, Art. 185 initiatives, and thematic priorities for European Partnerships under Horizon Europe 28–34, 10. 7. 2026. https://research-and-innovation.ec.europa.eu/news/all-research-and-innovation-news/public-consultation-joint-undertakings-art-185-initiatives-and-thematic-priorities-european-2026-07-10_en
[9] Rada Evropské unie: Nařízení (EU) 2021/2085, kterým se zřizují společné podniky v rámci programu Horizont Evropa, 19. 11. 2021, ve znění pozdějších změn (Single Basic Act). https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A32021R2085
[10] Rada Evropské unie; Eurostat: Obvykle bydlící obyvatelé k 1. 1. 2025, dokument 14000/25, příloha; zdroj Eurostat demo_urespop. https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-14000-2025-INIT/en/pdf
[11] Eurostat: Total researchers by sector of performance – full time equivalent, dataset tsc00004, údaje za rok 2024, aktualizace 29. 9. 2026, export 9. 10. 2026. Výzkumníci ve všech sektorech, obě pohlaví, v přepočtu na plné úvazky (FTE). https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tsc00004/default/table?lang=en
[12] Evropská komise: European Innovation Scoreboard 2026 a profil ČR, 9. 7. 2026. Datový podklad pro výpočty: souhrnný inovační index vůči EU v roce 2026 a rozdělení zemí do skupin inovační výkonnosti. https://research-and-innovation.ec.europa.eu/statistics/performance-indicators/european-innovation-scoreboard_en https://ec.europa.eu/assets/rtd/eis/2026/ec_rtd_eis-country-profile-cz.pdf
[13] Frank, D.: Analýzy české účasti ve společných podnicích, společně programovaných a spolufinancovaných partnerstvích programu Horizont Evropa. TC Praha, květen a červen 2023. https://archiv.tc.cz/cs/publikace/publikace/seznam-publikaci/analyza-ucasti-cr-v-institucionalizovanych-partnerstvich https://archiv.tc.cz/cs/novinky/jak-dari-cr-ve-spolecne-programovanych-evropskych-partnerstvich https://www.horizontevropa.cz/cs/aktuality/yiifnews/1904
[14] EuroHPC JU: DARE – Digital Autonomy with RISC-V in Europe, ověřeno 9. 10. 2026. Finanční údaje českých účastníků: vlastní výpočty z eCORDA. https://www.eurohpc-ju.europa.eu/research-innovation/our-projects/dare_en
[15] Technologická agentura ČR: Clean Energy Transition Partnership – Call 2026, podmínky zapojení českých uchazečů a financování z programu SIGMA, ověřeno 16. 10. 2026. https://tacr.gov.cz/soutez/clean-energy-transition/call-2026-2/
[16] Europe’s Rail Joint Undertaking: Governing Board, složení správní rady; Call for expression of interest with a view to selecting EU-Rail associated members, pravidla členství. Ověřeno 16. 10. 2026. https://rail-research.europa.eu/about-europes-rail/europes-rail-structure-of-governance/europes-rail-governing-board/ https://rail-research.europa.eu/participate/call-for-expression-of-interest-with-a-view-to-selecting-eu-rail-associated-members/
[17] Evropská komise: Aviation: Launch of SESAR 3 Joint Undertaking marks a new chapter in modernising European air traffic management, 14. 12. 2021. https://transport.ec.europa.eu/news-events/news/aviation-launch-sesar-3-joint-undertaking-marks-new-chapter-modernising-european-air-traffic-2021-12-14_en
[18] CIIRC ČVUT: AGIMUS, popis projektu a činnosti pracoviště. Ověřeno 16. 10. 2026. https://www.ciirc.cvut.cz/cs/agimus/
[19] Eaton: BIG LEAP, popis projektu a účasti společnosti. Ověřeno 16. 10. 2026. https://www.eaton.com/gb/en-gb/company/news-insights/news-releases/2024/cz-emea-big-leap-project.html
[20] AMIRES: HyperImage project kicks off, popis role organizace v projektu. Ověřeno 16. 10. 2026. https://www.amires.eu/hyperimage-project-kicks-off/
[21] ReUse: Introducing FENIX TNT, popis role v projektu. Ověřeno 16. 10. 2026. https://www.reuse-batteries.eu/news/introducing-fenix-tnt
Zkratky
Použité zkratky: HE – Horizont Evropa; FP10 – desátý rámcový program; eCORDA – databáze Evropské komise pro výzkumné aktivity; PIC – identifikátor účastnické organizace (Participant Identification Code); MSP – malé a střední podniky; JU – společný podnik (Joint Undertaking); EIT KIC – znalostní a inovační společenství Evropského inovačního a technologického institutu; EOSC – evropský cloud pro otevřenou vědu; PRIMA – partnerství pro výzkum a inovace ve Středomoří; RIA – výzkumná a inovační akce; IA – inovační akce; CSA – koordinační a podpůrná akce; COFUND – programová spolufinancovaná akce; MoU – memorandum o porozumění; SBA – jednotný základní akt; PKH – Partnership Knowledge Hub, platforma pro výměnu zkušeností s evropskými partnerstvími; ERAC – Výbor pro Evropský výzkumný prostor a inovace; TRL – úroveň technologické připravenosti; SGA – specifická grantová dohoda (Specific Grant Agreement); FTE – přepočet na plné pracovní úvazky; EIS – Evropský inovační přehled.
21.10.2026
21.10.2026
22.09.2026
