Národní informační centrum pro evropský výzkum
Ve druhém pilíři programu Horizont Evropa mají partnerství pro ČR nadprůměrný význam. Na projekty společných podniků a společně programovaných partnerství připadá 39,3 % podpory získané českými organizacemi z druhého pilíře. Tímto podílem se ČR řadí na páté místo v EU. V celém programu Horizontu Evropa však tyto dvě skupiny představují 19,3 % podpory pro ČR, což je podprůměrná hodnota a dvanácté místo v EU. [1]
Finanční bilance ČR v evropských partnerstvích stojí výrazně na několika společných podnicích a příjemcích. Pět společných podniků soustřeďuje 61,8 % prostředků získaných českými organizacemi v obou sledovaných skupinách partnerství. Uvnitř skupiny společných podniků připadá 64,6 % podpory pro ČR na pouhých pět příjemců. [1]
České týmy přebírají vedení konsorcií jen zřídka. České organizace koordinují 4,7 % projektů společných podniků a společně programovaných partnerství, které mají více příjemců a alespoň jednoho příjemce z ČR. Podobně nízký podíl koordinací vykazují také v projektech druhého pilíře mimo partnerství. Jde tedy o širší rys české účasti, nikoli o slabinu specifickou pouze pro partnerství. [1]
Navrhovaná sloučení pro FP10 mění prostředí pro české projekty v digitálních technologiích, letectví, silniční dopravě, vodíku a průmyslové výrobě. Pro ČR bude důležité zachovat návaznost výzev a prostor pro jednotlivé obory v širších partnerstvích. Dosavadní příspěvky EU ukazují rozsah českých zkušeností, nikoli výši budoucí podpory nebo možné ztráty. [1, 5]
S přípravou desátého rámcového programu (FP10) se otevírá debata o další podobě evropských partnerství. Ve hře je jejich počet, tematické zaměření i způsob řízení. Pro ČR nejde o vzdálenou bruselskou diskusi: chystané změny se dotýkají oblastí, v nichž mají české týmy vybudované zázemí a získávají významnou podporu z programu Horizont Evropa. Dosavadní zkušenosti českých týmů s evropskými partnerstvími mohou napovědět, o co by ČR měla při jednáních o FP10 usilovat. Analýza proto sleduje, ve kterých partnerstvích se českým organizacím daří získávat podporu, kolik a jaké instituce se do projektů zapojují a jak často české týmy přebírají jejich koordinaci. Tato zjištění mohou ČR pomoci pojmenovat, co při přestavbě partnerství zachovat a jak dalším českým týmům usnadnit cestu do projektů evropských partnerství. [1, 2, 3]
Současný program Horizont Evropa podle přehledu Komise ze 13. února 2025 zahrnuje 60 evropských partnerství, včetně připravovaných. [3, 4] Pro nadcházející FP10 předložila Evropská komise v září 2026 tři pracovní varianty s 18, 24 nebo 28 oblastmi pro partnerství. Jejich počet chce snížit především slučováním dosavadních partnerství, která by nově pokrývala širší okruh výzkumných témat. [2] Veřejný podklad z 6. října 2026 již pracuje s jedním uspořádáním o 19 oblastech; ani to není konečným návrhem Komise. [5]
Článek Science|Business z 29. září 2026 zachytil obavy průmyslových asociací, že propojení různých oborů pod společné řízení ztíží dohodu o výzkumných prioritách. Složitější administrativa by navíc mohla firmy odradit od zapojení do partnerství a od spolufinancování jejich výzkumných a inovačních aktivit. [6] Komise předkládala zářijové varianty jako podklad pro další jednání se zástupci členských a přidružených zemí a s výzkumnými a průmyslovými partnery. Konečný počet partnerství ve FP10, jejich zaměření ani pravidla fungování dosud nejsou dohodnuty. [2, 6]
Vedle počtu partnerství se diskutuje také o tom, jak budou fungovat. Veřejná konzultace Komise s uzávěrkou 16. října 2026 se zaměřuje na zkušenosti s jejich dosavadním fungováním a návrhy na změny pro FP10. Zajímá ji, jak usnadnit vstup novým účastníkům, přilákat soukromé investice a lépe propojit výzkum se zaváděním technologií do průmyslu a na trh. [7, 8]
Součástí příprav je nová společná právní úprava pro společné podniky, označovaná jako Single Basic Act (SBA). Ta má stanovit pravidla jejich vzniku, řízení a fungování v příštím programu. Obdobná právní úprava už platí v programu Horizont Evropa. [8, 9] Konzultace má pomoci Komisi připravit návrh nových pravidel; předkládané možnosti změn zatím nejsou rozhodnutím o budoucí podobě partnerství. [8]
Analýza sleduje zapojení českých organizací do evropských partnerství v programu Horizont Evropa a vychází z údajů databáze Evropské komise eCORDA k 18. srpnu 2026. [1] Zahrnuty jsou také granty v přípravě. Pro výklad výsledků je důležité rozlišovat tři základní typy partnerství: institucionalizovaná, společně programovaná a spolufinancovaná. Každý z nich má odlišný způsob řízení, financování a organizace podpory výzkumu. [3]
- Institucionalizovaná partnerství mají vlastní řídicí a organizační struktury a opírají se o evropskou legislativu. Zahrnují tři skupiny: společné podniky podle článku 187 Smlouvy o fungování EU; partnerství podle článku 185, mezi něž patří evropské partnerství pro metrologii a PRIMA, zaměřená na hospodaření s vodou, zemědělství a potravinové systémy ve Středomoří; a znalostní a inovační společenství EIT KIC. Ta působí pod Evropským inovačním a technologickým institutem jako dlouhodobé sítě vysokých škol, výzkumných organizací a firem v oblastech, jako jsou zdraví, potraviny nebo energetika. Propojují výzkum se vzděláváním a podnikáním a podporují také vznik nových firem. EIT KIC tedy patří mezi institucionalizovaná partnerství, ale nejsou společnými podniky. [3]
- Společně programovaná partnerství stojí na memorandu o porozumění mezi Komisí a partnerskými asociacemi (Memorandum of Understanding, MoU), které vymezuje společné cíle, výzkumné priority a závazky obou stran. Příspěvek EU se poskytuje prostřednictvím výzev Horizontu Evropa, zatímco partneři zajišťují vlastní příspěvky a další dohodnuté aktivity mimo tyto výzvy. [3]
- Spolufinancovaná partnerství propojují především národní poskytovatele podpory výzkumu. Ti společně připravují a financují mezinárodní výzvy a další aktivity, na které přispívá také Horizont Evropa. [3]
Tři základní typy jsou v analýze rozděleny do čtyř sledovaných skupin: společné podniky, společně programovaná partnerství, spolufinancovaná partnerství a EIT KIC. Při porovnávání účasti v jednotlivých partnerstvích je důležité rozlišovat, co jednotlivé granty v databázi eCORDA financují: samostatné projekty, společné programy podpory výzkumu, nebo činnost inovačních sítí.
- U společných podniků a společně programovaných partnerství lze sledovat jednotlivé projekty, jejich účastníky, evidovaný příspěvek EU a koordinaci.
- U spolufinancovaných partnerství výpis zachycuje členy zastřešujících konsorcií, například národní poskytovatele podpory i výzkumné organizace. Neobsahuje úplný seznam projektů a konečných řešitelů podpořených prostřednictvím společných výzev.
- U EIT KIC výpis zachycuje především granty na víceleté plány činnosti jednotlivých společenství a na společné aktivity několika KIC. Jde například o podporu činnosti EIT Urban Mobility nebo spolupráce KIC v oblasti regionálních inovací. Evidovanými účastníky jsou organizace zajišťující tyto aktivity; české záznamy v této skupině se týkají společnosti EIT Urban Mobility Innovation Hub East, vedené jako třetí strana. Výpis tedy není úplným seznamem českých firem, vysokých škol a dalších organizací, které prostřednictvím EIT KIC získávají podporu na výzkum, vzdělávání nebo podnikání.
Tyto skupiny se proto vyhodnocují odděleně. Jejich počty grantů a finanční příspěvky nelze bez dalšího spojit do jedné bilance podpory konečných řešitelů. Partnerství podle článku 185, zejména metrologie a PRIMA, nejsou v dostupném výpisu úplně pokryta. Z neúplné evidence nelze vyvozovat nulové zapojení ČR. [1]
Počty účastníků se liší podle účelu srovnání. Ve společných podnicích a společně programovaných partnerstvích je evidováno 338 českých účastnických záznamů ve 241 projektech. Z toho je 311 záznamů příjemců, 26 záznamů třetích stran a jeden záznam přidruženého partnera. Příjemci z ČR působí ve 233 projektech; tento užší soubor slouží k analýze jejich účastí a koordinací. Souhrnných 409 českých záznamů za všechny čtyři sledované skupiny zahrnuje navíc 67 záznamů spolufinancovaných partnerství a čtyři záznamy EIT KIC. Nejde tedy jen o rozdíl v rolích účastníků, ale také v rozsahu zahrnutých partnerství. [1]
Tabulka 1 poskytuje základní přehled o rozsahu evropských partnerství v programu Horizont Evropa a o zapojení ČR. Evropská partnerství představují významnou součást programu – připadá na ně téměř 29 % celkového čistého příspěvku EU. Z prostředků získaných českými organizacemi v programu Horizont Evropa směřuje do partnerství přibližně 24 %. Podíl ČR na účastnických záznamech a finanční podpoře je v partnerstvích mírně nižší než v programu jako celku. Údaje o počtech projektů je třeba posuzovat s ohledem na odlišný způsob jejich evidence, zejména u EIT KIC a spolufinancovaných partnerství, kde databáze nezachycuje všechny dílčí projekty a jejich účastníky.
Tabulka 1: Základní ukazatele účasti v programu Horizont Evropa a evropských partnerstvích, zdroj: [1], vlastní výpočty.
Největší část evidované podpory českým organizacím přinášejí společné podniky: 98,09 mil. eur, tedy více než polovinu souhrnné české částky ve sledovaných skupinách. Ve společně programovaných partnerstvích získávají české organizace 45,77 mil. eur. Zastoupení v projektech je přitom v obou skupinách podobné – český účastník působí přibližně v každém osmém projektu. Finanční podíl ČR však dosahuje ve společných podnicích 1,07 %, zatímco ve společně programovaných partnerstvích 0,80 %. Samotná přítomnost v projektu tedy ještě nevypovídá o finančním rozsahu českého zapojení. [1]
U spolufinancovaných partnerství se české zastoupení vztahuje k zastřešujícím konsorciím, která sdružují poskytovatele podpory a další organizace podílející se na společných výzvách a dalších aktivitách partnerství. České organizace působí ve 26 z 35 evidovaných grantů těchto konsorcií a připadá na ně příspěvek EU 30,07 mil. eur. Výpis ale neumožňuje určit, kolik českých výzkumných projektů získalo podporu ze společných výzev ani jaká byla její výše. [1]
U EIT KIC je českých 7,98 mil. eur evidováno ve čtyřech grantech u společnosti EIT Urban Mobility Innovation Hub East: dva podporují víceleté plány činnosti EIT Urban Mobility a dva společné aktivity několika KIC. Částka tedy nevyjadřuje celkovou podporu českým organizacím zapojeným do výzkumných, vzdělávacích a podnikatelských aktivit EIT KIC. Souhrn 181,90 mil. eur spojuje podporu účastníkům jednotlivých projektů s příspěvky členům zastřešujících konsorcií a organizacím zajišťujícím činnost KIC. Je součtem evidovaných příspěvků EU, nikoli úplnou bilancí podpory českým konečným řešitelům. [1]
Tabulka 2: České zastoupení a evidovaný příspěvek EU podle typu evropského partnerství
Ve společných podnicích zvyšuje průměr české podpory několik finančně výrazných projektů. Na projekt s českým účastníkem zde připadá v průměru 721,3 tis. eur, medián však dosahuje jen 320,5 tis. eur. U společně programovaných partnerství jsou obě hodnoty bližší: průměr činí 435,9 tis. eur a medián 385,5 tis. eur.
Rozdíl potvrzuje také koncentrace financování. Pět příjemců s nejvyšší podporou získává ve společných podnicích 64,6 % českého příspěvku EU, zatímco ve společně programovaných partnerstvích 37,6 %. Pět nejvýše podpořených projektů soustřeďuje 40,0 %, respektive 14,8 % českých prostředků. Česká finanční bilance společných podniků tak stojí výrazněji na několika organizacích a projektech. U společně programovaných partnerství je podpora rozložena rovnoměrněji; samo toto rozložení však nevypovídá o kvalitě projektů ani o stabilitě budoucího financování. [1]
Vliv jednotlivého projektu ukazuje kontrolní výpočet. DARE SGA 1 přináší dvěma českým účastníkům 14,60 mil. eur, tedy 14,9 % české podpory ve společných podnicích. Po odstranění celého projektu z českého i mezinárodního součtu klesne český finanční podíl z 1,07 % na 0,92 %. U společně programovaných partnerství obdobné vyjmutí projektu sHYpS sníží podíl z 0,80 % na 0,77 %. Výpočet ukazuje citlivost dosavadních souhrnů na jednotlivé velké projekty, nikoli očekávanou ztrátu v příštím programu. [1]
Tabulka 3: Velikost a koncentrace české podpory
Projekty s českým účastníkem. Počet jedinečných projektů s alespoň jedním relevantním účastnickým záznamem organizace z ČR. Projekt s více českými organizacemi se počítá jednou. Zahrnuty jsou také projekty s nulovou podporou pro ČR a granty v přípravě.
Průměr české podpory na projekt. Součet českého čistého příspěvku EU ve skupině dělený počtem projektů s českým záznamem. Několik vysokých částek jej může výrazně zvýšit; nejde o průměr na organizaci nebo účast.
Medián české podpory na projekt. České projektové částky se seřadí od nejnižší po nejvyšší. U 136 projektů společných podniků je medián průměrem 68. a 69. hodnoty; u 105 společně programovaných projektů je to 53. hodnota. Nejméně polovina hodnot je nejvýše rovna mediánu a nejméně polovina nejméně rovna mediánu.
Podíl pěti organizací s nejvyšší českou podporou. České finance se nejprve sečtou za každou organizaci podle identifikátoru organizace PIC s kontrolou názvu napříč projekty skupiny. Součet pěti nejvyšších částek se vydělí celou českou podporou skupiny. Ve společných podnicích tuto pětici tvoří Honeywell International (25,39 mil. eur), Codasip (14,68 mil. eur), VŠB–Technická univerzita Ostrava (9,72 mil. eur), AŽD Praha (7,67 mil. eur) a Vysoké učení technické v Brně (5,87 mil. eur). Dohromady získávají 64,6 % české podpory této skupiny. Ve společně programovaných partnerstvích jde o ČVUT v Praze (7,13 mil. eur), Masarykovu univerzitu (3,35 mil. eur), ARGOTECH (2,47 mil. eur), Univerzitu Karlovu (2,34 mil. eur) a EATON Elektrotechnika (1,91 mil. eur), na které připadá 37,6 % české podpory. Každá skupina má vlastní pětici; ukazatel neoznačuje pět největších organizací podle počtu zaměstnanců.
Podíl pěti projektů s nejvyšší českou podporou. Součet pěti nejvyšších českých projektových částek dělený českou podporou skupiny. Nejde o podíl na rozpočtu všech evropských projektů. Rozlišuje koncentraci podle projektů od koncentrace podle organizací.
Podíl projektu s nejvyšší českou podporou. Nejvyšší česká projektová částka dělená celou českou podporou skupiny. Ve společných podnicích jde o DARE SGA 1 s 14,60 mil. eur pro společnost Codasip a VŠB–Technickou univerzitu Ostrava; ve společně programované skupině o sHYpS s 1,90 mil. eur pro společnosti Chart Ferox a Ricardo Prague. Jde o součet příspěvků českým účastníkům příslušného projektu, nikoli o jeho celkový mezinárodní rozpočet.
Podíl ČR po vyjmutí celého projektu. Kontrola citlivosti: z českého příspěvku i z mezinárodního součtu skupiny se odstraní příslušný projekt. U DARE SGA 1 se vyjímá českých 14,60 mil. eur i celkových 102,26 mil. eur; podíl klesne z 1,07 % na 0,92 %. U sHYpS se vyjímá českých 1,90 mil. eur i celkových 8,62 mil. eur; podíl klesne z 0,80 % na 0,77 %. Jde o dvě samostatné kontroly, nikoli o odhad budoucího výpadku nebo důvod k odstranění velkých grantů z hlavní bilance. [1]
Pokud ke společným podnikům a společně programovaným partnerstvím připočteme také spolufinancovaná partnerství, jejich podíl na podpoře druhého pilíře vzroste na 43,8 % celkově a 47,0 % u českých účastníků. Tento součet však zahrnuje dva odlišné druhy grantů: podporu jednotlivých výzkumných a inovačních projektů a podporu konsorcií, která zajišťují činnost spolufinancovaných partnerství. [1]
Tabulka 4: Váha evropských partnerství ve financování Horizontu Evropa a jeho druhého pilíře, zdroj: [1], vlastní výpočty.
Z prostředků druhého pilíře určených českým účastníkům připadá na projekty společných podniků větší část než při srovnání všech účastníků programu. U společně programovaných partnerství je tomu naopak. Na projekty společných podniků připadá 27,7 % podpory pro ČR z druhého pilíře oproti 23,8 % v celkové bilanci. Společně programovaná partnerství představují 11,6 % podpory pro ČR oproti 13,9 % celkem. Přestože souhrnný podíl těchto dvou skupin je pro ČR a všechny účastníky podobný, v podpoře pro ČR mají větší váhu společné podniky. [1]
Tabulka 5: Rozdělení čistého příspěvku EU ve druhém pilíři Horizontu Evropa, zdroj: [1].
Českým účastníkům projektů druhého pilíře mimo partnerství a mise připadá 158,69 mil. eur. Po započtení partnerství a misí dosahuje příspěvek EU českým účastníkům v celém druhém pilíři 354,38 mil. eur. Z této částky se počítají podíly v posledním sloupci tabulky; podíly za všechny účastníky v předposledním sloupci vycházejí z celkových 38 642,93 mil. eur. [1]
Rozdíly mezi jednotlivými skupinami partnerství se projeví také při pohledu na české organizace. Ve společných podnicích působí 62 českých organizací ve 136 projektech. Ve společně programovaných partnerstvích je projektů méně, 105, ale zapojených organizací o něco více, 66. Vyšší finanční objem společných podniků tedy neznamená, že se do nich zapojuje širší okruh českých institucí a firem. [1]
Tabulka 6: Počty českých organizací a příspěvek EU podle typu partnerství, zdroj: [1].
Tabulka 6 zahrnuje partnerství napříč celým programem Horizont Evropa, tedy i mimo druhý pilíř. Proto je v ní příspěvek EU českým účastníkům společně programovaných partnerství vyšší než v tabulce 5: 45,77 mil. eur oproti 41,01 mil. eur. Rozdíl 4,76 mil. eur připadá na projekty partnerství European Open Science Cloud (EOSC), které je součástí podpory výzkumných infrastruktur v prvním pilíři. EOSC rozvíjí prostředí pro sdílení a využívání výzkumných dat a souvisejících služeb. Také spolufinancovaná partnerství přesahují druhý pilíř: příspěvek EU českým účastníkům jejich zastřešujících grantů ve třetím pilíři činí 2,78 mil. eur. Ve třetím pilíři jsou evidovány rovněž granty EIT KIC a jejich průřezových aktivit. [1]
Ve společných podnicích získávají účastníci z ČR 1,07 % čistého příspěvku EU, téměř stejně jako v celém programu Horizont Evropa, kde na ně připadá 1,09 %. U společně programovaných partnerství získávají 0,80 %, tedy podíl přibližně o čtvrtinu nižší než v celém programu. Toto srovnání ukazuje, jaká část prostředků směřuje k účastníkům z ČR; nevypovídá o úspěšnosti jejich žádostí ani o kvalitě českých týmů. [1]
Společně programovaná partnerství navíc stojí na již zmíněném memorandu o porozumění mezi Komisí a partnerskými asociacemi (Memorandum of Understanding, MoU). Příspěvek EU se poskytuje prostřednictvím výzev Horizontu Evropa, zatímco partneři zajišťují vlastní příspěvky a další dohodnuté aktivity. Tyto zdroje grantový výpis nezachycuje. Jejich absence však sama o sobě nevysvětluje rozdíl mezi českými podíly 1,07 % a 0,80 %, protože oba ukazatele porovnávají pouze evidovaný příspěvek EU. Pro vysvětlení rozdílu by bylo třeba posoudit také oborovou skladbu projektů, rozsah úkolů českých organizací a jejich přístup k přípravě spolupráce. Samotná grantová data tyto příčiny nerozliší. [1, 3]
Odlišně je třeba vnímat spolufinancovaná partnerství a EIT KIC. České organizace jsou zastoupeny ve 26 z 35 zastřešujících grantů spolufinancovaných partnerství. Tento údaj zachycuje jejich zapojení do konsorcií zajišťujících činnost partnerství, nikoli účast českých týmů ve výzkumných projektech financovaných společnými výzvami. U EIT KIC výpis eviduje jednu českou organizaci ve čtyřech grantech; nezachycuje všechny české školy, výzkumné organizace a firmy zapojené do vzdělávacích, výzkumných a podnikatelských aktivit těchto společenství. Nižší počet evidovaných účastníků proto nelze zaměňovat za malý rozsah jejich skutečného působení v ČR. [1]
Partnerství mají v české účasti v programu Horizont Evropa významné místo. Následující srovnání projektové účasti a koordinací se zaměřuje na společné podniky podle čl. 187 a společně programovaná partnerství. U těchto dvou skupin databáze zachycuje jednotlivé projekty, jejich příjemce, příspěvek EU a koordinátory, a umožňuje tak porovnávat země na stejném základě. U spolufinancovaných partnerství a EIT KIC zachycuje jinou úroveň podpory; jejich finanční údaje jsou proto porovnávány odděleně.
Podle podílu podpory těchto dvou skupin partnerství na prostředcích získaných z druhého pilíře je ČR pátá mezi zeměmi EU. Jejich váha je však jen mírně nadprůměrná: index činí 103,9. Za celý Horizont Evropa je ČR dvanáctá a index 88,4 ukazuje podprůměrnou váhu těchto partnerství v prostředcích získaných českými účastníky. České organizace koordinují 4,7 % projektů obou skupin s více příjemci a alespoň jedním příjemcem z ČR. [1]
Pro srovnání finančního významu partnerství v účasti jednotlivých zemí v celém programu Horizont Evropa a v jeho druhém pilíři slouží dva indexy. První porovnává jejich podíl na podpoře dané země v celém programu Horizont Evropa, druhý pouze ve druhém pilíři. Hodnota 100 odpovídá podílu zjištěnému za všechny země v analyzovaném výpisu. Vyšší hodnota znamená, že společné podniky a společně programovaná partnerství představují větší část prostředků získaných danou zemí.
ČR dosahuje indexu 103,9 ve druhém pilíři, ale 88,4 v celém programu. Partnerství tedy mají v prostředcích získaných českými účastníky z druhého pilíře mírně vyšší zastoupení než v celkovém mezinárodním srovnání. Při zahrnutí ostatních částí programu Horizont Evropa je jejich zastoupení naopak nižší. Rakousko má například vyšší index za celý program než ČR, ale nižší za druhý pilíř. Nizozemsko a Švédsko mají oba indexy nižší než ČR, přesto jejich organizace projekty partnerství koordinují výrazně častěji. [1]
Ještě výraznější je příklad Dánska, které má oba indexy nejnižší v EU: 49,5 za celý program a 55,1 za druhý pilíř. Nízké hodnoty však neznamenají malý objem získaných prostředků. Dánští účastníci získávají ve společných podnicích a společně programovaných partnerstvích 201,32 mil. eur, více než účastníci z ČR. Z ostatních částí programu ale získávají tolik prostředků, že na tyto dvě skupiny partnerství připadá jen 10,8 % jejich celkové podpory, oproti 19,3 % u ČR. Stejný rozdíl najdeme i ve druhém pilíři, kde tyto podíly činí 20,8 % a 39,3 %. Nízké indexy tedy odrážejí větší zastoupení jiných nástrojů v prostředcích získaných Dánskem. Z projektů těchto partnerství, do nichž jsou zapojeni dánští příjemci, přitom dánské organizace vedou 9,2 %, zatímco u ČR tento podíl činí 4,7 %. Proč se dánské organizace častěji ujímají koordinace, samotné finanční srovnání nevysvětluje. [1]
Tabulka 7: Relativní váha společných podniků a společně programovaných partnerství a koordinace jejich projektů v zemích EU, zdroj: [1], vlastní výpočty, včetně grantů v přípravě.
Souhrnný podíl koordinací může ovlivnit skladba projektů. Výzkumné a inovační akce (Research and Innovation Actions, RIA) mají jiné zaměření než inovační akce (Innovation Actions, IA), které se více soustředí na ověřování a využití výsledků. Je proto užitečné porovnat vedení projektů také uvnitř těchto skupin.
České organizace koordinují 4 ze 145 projektů RIA, v nichž působí jako příjemci, tedy 2,8 %, a 6 ze 77 projektů IA, tedy 7,8 %. V inovačních akcích tak přebírají vedení častěji než ve výzkumných a inovačních akcích. Odstup od Rakouska, Německa a Finska však zůstává v obou skupinách. Rozdíl v celkové míře koordinace tedy nelze vysvětlit pouze odlišným zastoupením RIA a IA. [1]
Srovnání všech zemí EU zároveň umožňuje zasadit české hodnoty do širšího kontextu. Mezi populačně podobnými zeměmi má ČR nejnižší podíl koordinací RIA. U projektů IA je její podíl vyšší než v Maďarsku, ale nižší než v Portugalsku, Švédsku, Řecku, Belgii a Rakousku. Český odstup je tedy v této skupině zemí výraznější u výzkumných a inovačních akcí. [1]
Tabulka 8: Koordinace projektů společných podniků a společně programovaných partnerství podle typu akce v zemích EU, zdroj: [1], vlastní výpočty, včetně grantů v přípravě.
Rozdělení podle typu akce zpřesňuje srovnání, ale samo neurčuje příčiny rozdílů. Země se nadále liší oborovým zaměřením, zastoupením konkrétních partnerství, typy zapojených organizací i velikostí konsorcií. Podíl koordinací také nezachycuje vedení pracovních balíčků nebo jiné odborné role uvnitř projektu. Ukazuje však, jak často organizace jednotlivých zemí přebírají odpovědnost za vedení celého konsorcia.
Nízká míra českých koordinací se neomezuje na partnerství. Ve druhém pilíři české organizace vedou 11 z 220 projektů společných podniků a společně programovaných partnerství se svým zastoupením, tedy 5,0 %. V projektech druhého pilíře mimo partnerství, včetně misí, jde o 23 ze 490 projektů, tedy 4,7 %. Podobné souhrnné hodnoty však zakrývají rozdíly podle typu akce: výzkumné a inovační akce české organizace koordinují méně často v partnerstvích než ve srovnávací skupině (3,0 % oproti 6,5 %), u inovačních akcí je poměr opačný (7,8 % oproti 2,2 %). Jde přitom o malé počty koordinací. Výsledky proto nedokládají obecnou překážku vedení projektů specifickou pro partnerství; podporu budoucích koordinátorů je vhodné zaměřit také podle typu projektu a zkušeností konkrétních týmů. [1]
Tabulka 9: Česká koordinace v partnerstvích a projektech druhého pilíře mimo partnerství podle typu akce, zdroj: [1], vlastní výpočty.
U stejných tří typů akcí ve druhém pilíři z tabulky 9 vedou rakouské organizace 15,4 % projektů společných podniků a společně programovaných partnerství, v nichž působí jako příjemci; mimo partnerství je to 12,1 %. V Německu činí odpovídající podíly 17,7 % a 16,0 %. Podobná míra koordinace uvnitř i mimo partnerství tedy není společná všem zemím. [1]
Předchozí indexy ukazovaly, jakou část podpory získané jednotlivými zeměmi představují partnerství. Tabulka 10 obrací pozornost k rozdělení prostředků uvnitř jednotlivých typů partnerství: uvádí, jaká část jejich čistého příspěvku EU připadá účastníkům každé z 27 zemí EU. Základem pro výpočet jsou prostředky všech účastníků příslušného typu partnerství, včetně zemí mimo EU. [1]
Účastníci z ČR získávají ve společných podnicích 1,07 % příspěvku EU, ve společně programovaných partnerstvích 0,80 %. Rakousko má opačný profil: jeho účastníci získávají větší podíl prostředků ve společně programovaných partnerstvích než ve společných podnicích. Také u pěti ze šesti populačně podobných zemí – Belgie, Portugalska, Rakouska, Řecka a Švédska – je podíl na prostředcích společně programovaných partnerství vyšší než u ČR; v Maďarsku je nižší. Rozdíly jsou značné: od 0,32 % v Maďarsku po 7,52 % v Řecku. Podobný počet obyvatel tedy neznamená podobné finanční zastoupení v partnerstvích. [1]
Velikost těchto podílů ovlivňuje také rozsah a zaměření výzkumné základny jednotlivých zemí. Samotný rozdíl například mezi ČR a Německem proto nelze považovat za měřítko výkonnosti jejich účastníků.
Tabulka 10: Podíl účastníků zemí EU na čistém příspěvku EU podle typu partnerství, zdroj: [1], vlastní výpočty.
Zvlášť opatrně je třeba číst údaje o EIT KIC. Vysoký podíl některé země může souviset s umístěním organizací, které přijímají a dále rozdělují podporu. Německých 37,67 % proto nelze vykládat jako stejný podíl na všech konečných aktivitách nebo výsledcích těchto společenství. Obdobné omezení platí pro zastřešující granty spolufinancovaných partnerství. [1]
Dánsko například získává v zastřešujících grantech spolufinancovaných partnerství 4,90 % příspěvku EU, přestože má nízké indexy finanční váhy společných podniků a společně programovaných partnerství. Jeho profil tak připomíná, že závěry o těchto dvou skupinách nelze automaticky vztáhnout na všechny evropské partnerské nástroje. Evidované částky však ani zde neumožňují určit, kolik prostředků získali koneční řešitelé projektů podpořených společnými výzvami. [1]
Následuje druhá část studie - Evropský kontext a zapojení ČR do jednotlivých partnerství. Zdroje: Čísla v hranatých závorkách odkazují na společný seznam použitých zdrojů na konci třetí části studie.
autor: Daniel Frank - TC Praha, frank@tc.cz, 21.10.2026
21.10.2026
19.10.2026
22.09.2026
