Národní informační centrum pro evropský výzkum
Tato druhá část navazuje na první část studie – Rozsah a struktura české účasti. Studii uzavírá třetí část – České instituce a výhled na FP10.
Výběr porovnávaných zemí musí mít jasný klíč. Populační srovnání proto zahrnuje všechny země EU s počtem obyvatel mezi 80 a 120 % počtu obyvatel ČR k 1. lednu 2025. Vedle ČR jde o Portugalsko, Švédsko, Řecko, Belgii, Maďarsko a Rakousko. Podobný počet obyvatel přitom neznamená podobnou velikost nebo zaměření výzkumné základny.
Mezi těmito zeměmi má vyšší podíl společných podniků a společně programovaných partnerství na prostředcích získaných z druhého pilíře než ČR pouze Belgie. V koordinaci je obraz opačný: hodnota za ČR, 4,7 %, je nejnižší v celé této skupině. Portugalsko dosahuje 8,7 %, Švédsko 12,0 %, Rakousko 15,0 % a Řecko 24,0 %. Vysoká váha partnerství v podpoře pro ČR tedy není spojena s obdobně vysokou mírou vedení jejich projektů. [1, 10]
Srovnání všech zemí EU tento obraz potvrzuje: podle podílu společných podniků a společně programovaných partnerství na podpoře získané z druhého pilíře je ČR pátá v EU, podíl koordinací je však nižší než ve většině členských států (viz tabulka 7). Země, v nichž tato partnerství představují menší část získaných prostředků, přitom mohou jejich projekty vést výrazně častěji. Platí to například pro Nizozemsko, Švédsko nebo Dánsko. Partnerství tedy mají pro české organizace značný finanční význam, české týmy však většinou působí v konsorciích vedených ze zahraničí. Pro další rozvoj české účasti je proto vedle získávání podpory důležité také posilovat schopnost českých týmů sestavovat konsorcia a přebírat jejich vedení. [1]
Tabulka 11: Zapojení do partnerství v populačně srovnatelných zemích EU, zdroje: [1, 10, 11, 12], vlastní výpočty.
Evropský inovační přehled (European Innovation Scoreboard, EIS) nabízí další klíč pro srovnání. Podle dodaných údajů za rok 2026 patří ČR s hodnotou 79,1 % průměru EU mezi mírné inovátory. Tato klasifikace hodnotí širší inovační prostředí země, nikoli pouze její účast v Horizontu Evropa. [12]
Podíl společných podniků a společně programovaných partnerství na prostředcích získaných českými účastníky z druhého pilíře, 39,3 %, převyšuje medián mírných inovátorů, 30,9 %, i silných inovátorů, 37,7 %. Podíl koordinací je však pod mediánem mírných inovátorů a výrazně pod mediánem silných inovátorů. Ani při srovnání se zeměmi ze stejné inovační skupiny se tedy český profil nemění: partnerství mají vysokou finanční váhu, ale české organizace jejich projekty vedou méně často. [1, 12]
Tabulka 12: Váha partnerství a koordinace jejich projektů podle skupin EIS 2026, zdroje: [1, 12], vlastní výpočty.
Partnerství mají větší váhu v podpoře získané silnými inovátory než inovačními lídry. Vyšší hodnocení v EIS tedy nemusí znamenat, že země získává větší část prostředků prostřednictvím partnerství. EIS hodnotí celý inovační systém, zatímco zde sledujeme skladbu podpory z Horizontu Evropa, kterou ovlivňuje také oborové zaměření a využívání jednotlivých nástrojů programu. [1, 12]
Země se liší velikostí své výzkumné základny, a proto samotné počty projektů a účastí nestačí k jejich porovnání. Srovnání tedy vztahuje jedinečné účasti příjemců a projekty společných podniků podle čl. 187 a společně programovaných partnerství k 1 000 výzkumným úvazkům (FTE). Účast představuje jednu organizaci v jednom projektu; pokud v projektu působí několik organizací ze stejné země, každá má vlastní účast, ale projekt se pro tuto zemi počítá jen jednou. Počet účastí tak zachycuje rozsah zapojení organizací, zatímco počet projektů ukazuje, do kolika různých projektů příjemci dané země vstupují. [1, 11]
V projektech společných podniků a společně programovaných partnerství má ČR 311 účastí příjemců ve 233 projektech. Při výzkumné základně 49 398 FTE to představuje 6,30 účasti a 4,72 projektu na 1 000 plných výzkumných úvazků výzkumníků ve všech sektorech ČR. Hodnoty za EU27 činí 10,14 účasti a 4,79 projektu. Zatímco počet účastí na FTE dosahuje v ČR 62,1 % hodnoty EU27, počet projektů je téměř shodný, 98,5 %. [1, 11]
České organizace tedy vstupují vzhledem k velikosti výzkumné základny do srovnatelného počtu projektů jako v souhrnu EU27. V jednotlivých projektech je však českých příjemců méně: v průměru 1,33 oproti 2,12 příjemce ze stejné země v EU27. Slabší hodnota počtu účastí tak neznamená především nedostatek projektů s českým zastoupením, ale méně zapojených českých organizací v každém z nich. [1]
Pro ČR je to příznivý výsledek z hlediska počtu projektů vzhledem k velikosti výzkumné základny a podnět k posouzení možností širšího zapojení domácích organizací. Vyšší počet příjemců ze stejné země ovšem není sám o sobě cílem: záleží na jejich odborném přínosu a úkolech v konsorciu. Z těchto údajů nelze určit kvalitu české účasti ani rozsah odvedené práce. [1, 11]
Tabulka 13: Účasti příjemců a projekty společných podniků a společně programovaných partnerství na 1 000 výzkumných úvazků v zemích EU, zdroje: [1, 11], vlastní výpočty.
Hodnota EU27 vychází ze součtu národních počtů a součtu FTE. U projektů se tedy sčítají vazby země–projekt: projekt s příjemci z několika členských států vstupuje do souhrnu za každý z nich. Nejde o počet jedinečných evropských projektů. Tento postup zajišťuje srovnatelnost s národními hodnotami a odpovídá průměru národních poměrů váženému FTE. Součty zaokrouhlených dílčích hodnot se mohou lišit od zaokrouhleného celku.
Rozlišení obou typů partnerství ukazuje, kde má ČR vybudované projektové vazby a kde je její zapojení slabší. U společných podniků připadá na velikost české výzkumné základny více projektů než v souhrnu EU27: 2,69 oproti 2,39 projektu na 1 000 výzkumných úvazků. Společné podniky mají vlastní právní a řídicí struktury a organizují výzvy podle dlouhodobých výzkumných a technologických priorit. Výsledek naznačuje, že české organizace dokážou do tohoto prostředí vstupovat. Ve spojení s předchozími zjištěními o koncentraci podpory však vypovídá spíše o vybudovaných vazbách konkrétních týmů a firem než o rovnoměrně silném zapojení napříč společnými podniky. Pro ČR je proto důležitá kontinuita těchto vazeb při přestavbě partnerství i možnost zapojit další domácí organizace tam, kde mohou nabídnout potřebné odborné kapacity. [1, 3, 11]
U společně programovaných partnerství je počet projektů na FTE nižší než za EU27: 2,02 oproti 2,40. Jejich priority vznikají ve spolupráci Komise s partnerskými asociacemi, projekty se však financují prostřednictvím výzev pracovních programů Horizontu Evropa. Praktický význam tohoto odstupu spočívá také v otázce, zda české organizace dostatečně využívají možnosti podílet se na přípravě výzkumných priorit a vstupovat do vznikajících konsorcií. Podpora jejich práce v asociacích a tematických skupinách může doplnit pomoc při přípravě projektových návrhů. Samotný přepočet ovšem neprokazuje, že právě nedostatečné zapojení do těchto struktur způsobuje nižší počet projektů. [1, 3, 11]
Počet účastí na FTE je v ČR nižší v obou skupinách. Rozdíl oproti EU27 je tedy výraznější v počtu zapojení organizací než v počtu projektů, do nichž vstupují. Úkol není v obou prostředích stejný: u společných podniků jde především o rozvíjení existujících vazeb a jejich širší využití, u společně programovaných partnerství také o posílení samotného vstupu do projektové spolupráce. Více českých příjemců v jednom konsorciu má smysl tam, kde se jejich kompetence doplňují; samotné zvýšení jejich počtu není měřítkem lepší účasti. [1, 11]
Také mezi populačně podobnými zeměmi záleží na zvoleném ukazateli. ČR má méně účastí na FTE než Belgie, Řecko, Rakousko, Portugalsko a Švédsko; více pouze než Maďarsko. V počtu projektů na FTE však převyšuje nejen Maďarsko, ale také Švédsko a blíží se Portugalsku. Srovnání tak ukazuje, že české organizace mohou být přítomny v poměrně širokém okruhu projektů, aniž by do nich vstupovalo obdobné množství domácích příjemců. [1, 11]
Mezi třinácti státy, které vstoupily do EU od roku 2004, zaujímá ČR v počtu účastí i projektů na 1 000 výzkumných úvazků deváté místo. Jde tedy o dolní polovinu této skupiny, označované jako EU-13. V rámci V4 má však ČR oba ukazatele nejvyšší: na 1 000 úvazků připadá 6,30 účasti a 4,72 projektu, na Slovensku 4,10 a 2,72, v Maďarsku 2,91 a 1,98 a v Polsku 2,54 a 1,90. V koordinaci je pořadí jiné: ČR s 4,7 % předčí Slovensko a Polsko, ale zůstává za Maďarskem s 5,7 %. EU-13 zde představuje historickou skupinu zemí podle vstupu do Unie, nikoli vymezení zemí způsobilých pro nástroje Widening. [1, 11]
Přepočet umožňuje porovnat rozsah zapojení zemí s různě velkou výzkumnou základnou. Nezohledňuje však jejich oborové zaměření, velikost konsorcií ani rozsah úkolů jednotlivých příjemců. Jedna účast může představovat malý dílčí úkol i rozsáhlou výzkumnou činnost. Navíc se kumulované zapojení za sledovanou část programu vztahuje k výzkumným úvazkům jednoho roku. Ukazatele proto popisují rozsah projektového zapojení vzhledem k velikosti výzkumné základny, nikoli podíl skutečně zapojených výzkumníků, jejich produktivitu nebo kvalitu výzkumu. [1, 11]
Další pohled na postavení ČR v evropských partnerstvích nabízí porovnání jejího projektového zapojení a získané podpory se skupinami zemí podle Evropského inovačního přehledu (EIS). Počty projektů, účastí organizací a získané prostředky ve společných podnicích a společně programovaných partnerstvích jsou přepočteny na výzkumné úvazky, a zohledňují tak rozdílnou velikost výzkumné základny jednotlivých zemí. Výsledky ukazují, zda se ČR od skupiny mírných inovátorů, do níž patří, i od ostatních inovačních skupin liší především počtem projektů, do nichž její organizace vstupují, počtem jejich účastí, nebo výší získané podpory. [1, 11, 12]
ČR má v projektech partnerství širší záběr, než napovídá samotný objem získané podpory. Na 1 000 plných výzkumných úvazků (FTE) připadá v ČR 4,72 projektu s domácím příjemcem, zatímco ve skupině silných inovátorů je to 4,08. Na stejný počet úvazků však v ČR připadá 6,30 účasti příjemců, oproti 8,80 u silných inovátorů. Vzhledem k velikosti výzkumné základny jsou tedy české organizace přítomny ve vyšším počtu projektů, v jednotlivých konsorciích však působí méně českých partnerů současně, než v souhrnu silných inovátorů. Finanční příspěvek EU na výzkumný úvazek je v ČR nižší; tento rozdíl nelze vysvětlit pouze samotným počtem účastí. Rozdíl může ovlivňovat také rozsah úkolů a výše mzdových i dalších projektových nákladů. [1, 11, 12]
Vlastní skupina mírných inovátorů však nastavuje ČR vyšší laťku. V přepočtu na výzkumné úvazky ČR zaostává za souhrnnými hodnotami této skupiny nejen v získané podpoře, ale také v počtu projektů a účastí příjemců. Český odstup zde tedy není pouze finanční: vzhledem k velikosti domácí výzkumné základny vstupují české organizace do menšího počtu projektů a mají v nich méně účastí. Souhrnné hodnoty nastupujících inovátorů naopak ČR převyšuje ve všech třech ukazatelích. Česká pozice tak má dvě tváře – náskok před jednou skupinou a odstup od skupiny, do níž sama patří. [1, 11, 12]
Tabulka 14: Rozsah projektového zapojení a příspěvek EU vzhledem k výzkumné základně podle skupin EIS 2026, zdroje: [1, 11, 12], vlastní výpočty.
Podle souhrnného ukazatele získávají nejvyšší příspěvek EU vzhledem k velikosti výzkumné základny mírní inovátoři, nikoli inovační lídři. V projektech společných podniků a společně programovaných partnerství jim připadá 7 235 eur na výzkumný úvazek, zatímco silným inovátorům 6 105 eur a inovačním lídrům 5 520 eur. Pořadí podle získané podpory tedy neodpovídá pořadí podle inovační výkonnosti. [1, 11, 12]
Příspěvek EU na výzkumný úvazek vypočtený za celou skupinu zemí nemusí vystihovat, kolik podpory získávají její jednotliví členové. Tabulka proto uvádí dvě hodnoty. Souhrnný údaj dělí prostředky získané všemi zeměmi skupiny celkovým počtem jejich výzkumných úvazků. Větší vliv na něj mají země s rozsáhlejší výzkumnou základnou. Medián je prostřední hodnota po seřazení zemí podle příspěvku EU na výzkumný úvazek od nejnižšího po nejvyšší; každá země zde má stejnou váhu.
U silných inovátorů činí souhrnný příspěvek 6 105 eur na výzkumný úvazek, medián je však vyšší: 7 889 eur. U inovačních lídrů je tomu naopak: souhrnných 5 520 eur převyšuje medián 3 769 eur. Odstup ČR od těchto skupin se tedy liší podle toho, zda její získanou podporu na výzkumný úvazek porovnáváme s hodnotou za celou skupinu, nebo s prostřední hodnotou mezi jejími zeměmi. [1, 11, 12]
Tabulka 15: Příspěvek EU ve společných podnicích a společně programovaných partnerstvích na FTE podle skupin EIS 2026, zdroje: [1, 11, 12], vlastní výpočty.
Samostatný pohled na podporu získanou ve společných podnicích a ve společně programovaných partnerstvích ukazuje, ve kterém typu partnerství je odstup ČR od její inovační skupiny větší. Podle souhrnných poměrů dosahují u společných podniků nejvyšší podpory na výzkumný úvazek silní inovátoři, u společně programovaných partnerství mírní inovátoři. Právě ve druhé skupině je odstup ČR od zemí ze stejné inovační kategorie nejvýraznější: českým příjemcům připadá 926 eur na FTE, zatímco souhrnná hodnota mírných inovátorů činí 3 548 eur. Příslušnost ke stejné inovační skupině tak ještě neznamená podobné využívání evropských partnerství. [1, 11, 12]
Výsledek mírných inovátorů přitom nestojí pouze na vyšších finančních částkách. Tato skupina má také nejvíce účastí a projektů v přepočtu na výzkumné úvazky, jak ukazuje tabulka 14. EIS hodnotí celý inovační systém zemí; účast v partnerstvích zachycuje jen jednu část jejich mezinárodní výzkumné spolupráce. Do výsledků proto vstupuje také zaměření domácího výzkumu, zastoupení konkrétních partnerství a okruh organizací, které se do projektů zapojují. [1, 11, 12]
Pro ČR z těchto údajů vyplývají dvě různé cesty k posílení účasti. Ve srovnání se silnými inovátory má více projektů vzhledem k velikosti výzkumné základny, ale má méně účastí domácích příjemců. Nabízí se proto otázka, zda mohou vybudované projektové vazby využít i další české organizace s potřebnými kompetencemi. Za vlastní skupinou mírných inovátorů však ČR zaostává i v počtu projektů na FTE. Zde jde také o hledání nových partnerů a příležitostí ke spolupráci, zejména ve společně programovaných partnerstvích. Finanční odstup tento obraz doplňuje; sám ovšem neříká, jak rozsáhlé úkoly české týmy plní ani jaký odborný přínos mají pro konsorcia. [1, 11, 12]
Letectví, vývoj čipů a elektronických systémů a železniční výzkum patřily k oporám české účasti ve společných podnicích programu Horizont Evropa už v analýzách TC Praha z roku 2023. Významné místo tehdy zaujímaly SESAR, KDT – dnešní Chips JU –, Clean Aviation a Europe’s Rail. Na těchto oblastech stojí česká účast i dnes, nejvyšší příspěvek EU však nyní připadá na EuroHPC, zaměřený na vysoce výkonné výpočty. Těchto pět společných podniků dohromady představuje 90,7 % prostředků získaných českými organizacemi ve společných podnicích. Při zahrnutí společně programovaných partnerství jejich váha dosahuje 61,8 %. [1, 13]
České organizace se zapojují do devíti z deseti společných podniků podle článku 187 Smlouvy o fungování EU. Ve 136 projektech je zastoupeno 62 organizací, kterým připadá celkem 98,09 mil. eur. Jediným společným podnikem, u něhož dostupná data neevidují českého účastníka, je Global Health EDCTP3. Oproti přehledu z roku 2023 naopak přibylo zapojení do společného podniku SNS pro chytré sítě a služby, kde nyní působí dvě české organizace ve dvou projektech. Česká účast tak pokrývá téměř všechny společné podniky, objem získaných prostředků se však mezi nimi výrazně liší (tabulka 16). [1, 13]
Nejvíce finančních prostředků získávají české organizace v EuroHPC, celkem 31,57 mil. eur. Výraznou část této podpory tvoří 14,38 mil. eur pro společnost Codasip v projektu DARE SGA 1, který vyvíjí evropské procesory a akcelerátory pro vysoce výkonné výpočty. Samotný příspěvek této firmě představuje 45,5 % prostředků evidovaných pro ČR v EuroHPC. Dalších 9,56 mil. eur získává napříč projekty EuroHPC VŠB–Technická univerzita Ostrava. Význam této oblasti pro ČR tedy spočívá jak v superpočítačovém zázemí, tak ve vývoji procesorů a dalších technologií pro vysoce výkonné výpočty. [1, 14]
Většina projektů společných podniků spadá do klastru 4 „Digitalizace, průmysl a vesmír“ a klastru 5 „Klima, energetika a mobilita“. Na projekty v těchto dvou klastrech připadá 93,9 % prostředků získaných českými organizacemi ve společných podnicích. Ty zároveň představují významnou část podpory pro ČR v obou klastrech: v klastru 4 z nich pochází 42,1 % celkového příspěvku EU českým účastníkům, v klastru 5 pak 38,9 %. [1]
Hlavními příjemci jsou podniky, které získávají 62,4 % prostředků pro ČR ve společných podnicích. Vysokým školám a fakultním nemocnicím připadá 29,4 % a výzkumným organizacím 5,2 %. Široké zapojení napříč společnými podniky však zatím nedoprovází stejně časté vedení projektů. Ze 133 projektů s více příjemci, v nichž je alespoň jeden příjemce z ČR, koordinují české organizace osm, tedy 6,0 %. České týmy tak většinou přispívají do konsorcií vedených ze zahraničí. [1]
Uvedené výsledky se týkají výhradně společných podniků. Ty tvoří jednu část institucionalizovaných partnerství, k nimž patří také společenství EIT KIC a partnerství podle článku 185. EIT KIC jsou vyhodnocena samostatně níže. U evropského partnerství pro metrologii a partnerství PRIMA dostupná data neposkytují úplný přehled účasti českých organizací v podpořených projektech ani prostředků, které na ně získávají. [1]
Tabulka 16: Česká účast ve společných podnicích podle článku 187, zdroj: [1], vlastní výpočty. včetně grantů v přípravě.
Společně programovaná partnerství, která propojují výzkumné ambice oborových komunit tvořených firmami, vysokými školami a výzkumnými organizacemi s výzvami programu Horizont Evropa, dnes sdružují 66 českých organizací ve 105 projektech. České výzkumné týmy mají zastoupení ve 14 ze 16 partnerství a postupně tak vstupují také do oblastí, v nichž je starší analytické přehledy nezachycovaly. Ve společně programovaných partnerstvích působí podobný počet českých organizací jako ve společných podnicích, přestože získávají výrazně méně prostředků: 45,77 mil. eur oproti 98,09 mil. eur. Z toho ale nelze vyvozovat, že se jim daří hůře, protože výše podpory závisí také na objemu prostředků dostupných v jednotlivých výzvách, počtu a velikosti projektů i rozsahu úkolů českých účastníků. [1, 3]
Posun od roku 2023 je patrný nejen v počtu projektů, ale také v jejich tematickém záběru. Červnová analýza TC Praha tehdy ve společně programovaných partnerstvích evidovala 33 projektů s českými účastníky. V oblasti umělé inteligence, dat a robotiky se jejich počet od té doby zvýšil ze čtyř na osmnáct, v evropském cloudu pro otevřenou vědu EOSC ze čtyř na patnáct. České organizace nově působí také v partnerstvích Clean Steel a Built4People, zaměřených na nízkouhlíkovou výrobu oceli a udržitelné zastavěné prostředí. S postupem programu počet podpořených projektů přirozeně roste; podstatné je, že české týmy získávají zkušenosti také v dalších oborech. Vybrané změny v obou skupinách partnerství zachycuje tabulka 17. [1, 13]
Tabulka 17: Vývoj počtu projektů s českými účastníky ve vybraných společných podnicích a společně programovaných partnerstvích, zdroje: [13], květen a červen 2023; [1], srpen 2026,
Nejvíce finančních prostředků získávají české organizace v partnerství AI, Data and Robotics: 10,85 mil. eur, tedy 23,7 % příspěvku EU pro ČR ve společně programovaných partnerstvích. Následují bateriové partnerství Batt4EU s 5,90 mil. eur a 2ZERO pro silniční dopravu s nulovými emisemi s 5,51 mil. eur. Významné místo mají také fotonika a EOSC, kde evidovaná podpora v obou případech dosahuje přibližně 4,76 mil. eur. Dalších 0,95 mil. eur připadá na dva projekty společně zařazené do partnerství Photonics a Made in Europe, které tabulka 18 vykazuje samostatně. [1]
Bez českého účastnického záznamu zatím zůstávají Virtual Worlds a Global Competitive Space Systems, zaměřené na virtuální světy a konkurenceschopné kosmické systémy. Jde o stav ze srpna 2026; možnosti českých organizací vstoupit do jejich budoucích projektů tím nejsou uzavřeny. [1]
Oproti společným podnikům mají ve společně programovaných partnerstvích větší zastoupení vysoké školy a výzkumné organizace. Firmám připadá 46,9 % prostředků pro ČR, vysokým školám 37,4 % a výzkumným organizacím 12,3 %. Schopnost českých týmů převzít vedení celého projektu však zůstává omezená: ze sta projektů s více příjemci a alespoň jedním příjemcem z ČR koordinují české organizace tři, tedy 3,0 %. [1]
Tabulka 18: Projekty a příspěvek EU českým organizacím ve společně programovaných partnerstvích,
zdroj: [1], vlastní výpočty, včetně grantů v přípravě.
Analýza TC Praha z roku 2023 připisovala evropským partnerstvím 44,5 % podpory získané českými účastníky z druhého pilíře. Zahrnovala přitom také spolufinancovaná partnerství. Při jejich započtení dosahuje současný podíl 47,0 %. Oba přehledy tak dokládají, že partnerství představují významnou část podpory pro ČR z druhého pilíře. Přesnou změnu jejich váhy v čase by však bylo nutné ověřit výpočtem se shodným vymezením partnerství a finančních údajů. [1, 13]
O tom, zda se český tým může ucházet o podporu ve společné mezinárodní výzvě, rozhoduje také dostupnost národního financování. Spolufinancovaná partnerství propojují poskytovatele z různých zemí, kteří společně připravují výzvy a podporují vybrané projekty. Na jejich společný program přispívá také Horizont Evropa. Pro české uchazeče je proto důležité, zda se do konkrétní výzvy zapojí příslušný domácí poskytovatel a jaké prostředky a podmínky nabídne. Význam TA ČR a dalších poskytovatelů pro českou účast zdůrazňovala už analýza TC Praha z roku 2023. [3, 13]
V databázi eCORDA jsou u spolufinancovaných partnerství evidovány zastřešující granty, které zajišťují jejich společný program. Členy těchto konsorcií jsou poskytovatelé podpory i další organizace; součástí programu mohou být vedle společných výzev také vlastní výzkumné a další aktivity partnerství. Výpis databáze však neposkytuje úplný seznam jednotlivých projektů a jejich řešitelů podpořených ze společných výzev. [1, 3]
Dostupná data zachycují 34 grantů HORIZON-COFUND přiřazených 21 spolufinancovaným partnerstvím a jeden související přípravný grant typu CSA. Některá partnerství mají více navazujících grantů, které financují jednotlivé etapy jejich společného programu. [1] České organizace jsou zastoupeny ve 26 grantech ze 17 partnerství; celkem jde o 22 organizací. Evidovaný příspěvek EU těmto českým členům konsorcií činí 30,07 mil. eur, tedy 1,09 % příspěvku EU celé evidované skupině. Největší část připadá na partnerství PARC, zaměřené na hodnocení rizik chemických látek: 6,18 mil. eur, což představuje 20,6 % částky pro ČR. Následují Biodiversa+, Innovative SMEs a DUT (tabulka 19). [1]
Evidované prostředky slouží ke spolufinancování projektů vybraných ve společných výzvách, koordinaci partnerství i dalším společným aktivitám. Data eCORDA tyto části nerozlišují; úplnou podporu českých řešitelů je proto nutné sestavit z údajů národních poskytovatelů a příslušných partnerství. [1, 3]
Pro české výzkumné týmy je vedle tematického zaměření spolufinancovaných partnerství zásadní také dostupnost národní podpory. Při přípravě FP10 proto bude důležité zajistit předvídatelné financování českých účastníků společných mezinárodních výzev a návaznost evropských a národních pravidel. [3, 15]
Tabulka 19: České organizace a příspěvek EU v zastřešujících grantech spolufinancovaných partnerství, zdroj: [1], vlastní výpočty, včetně grantů v přípravě.
Znalostní a inovační společenství EIT KIC propojují firmy, vysoké školy a výzkumné organizace při vývoji inovací, vzdělávání a podpoře podnikání. Jejich financování se však od projektů společných podniků a společně programovaných partnerství liší. EIT poskytuje granty na činnost společenství, která z těchto prostředků podporují konkrétní projekty a další aktivity. Organizace, které tuto podporu využívají, proto nemusejí být jednotlivě zachyceny ve výpisu grantů eCORDA. [3]
Vedle programů jednotlivých společenství financuje EIT také společné aktivity více KIC, například v oblasti podnikání, vzdělávání nebo rozvoje inovací v méně zastoupených regionech. V českých záznamech jde konkrétně o dva granty zaměřené na regionální inovace, v novějším období také na mezinárodní spolupráci. [1]
Vztah mezi zastřešujícími granty a podporou konkrétních aktivit znázorňuje schéma. Červeně je označena úroveň, kterou zachycují data eCORDA použitá v této analýze.
Schěma 1: Úrovně financování EIT KIC a jejich zachycení v datových zdrojích. Samostatná data EIT Data Platform nejsou do výpočtů této analýzy zahrnuta.
Dostupný výpis eCORDA eviduje 35 grantů s čistým příspěvkem EU 1,98 mld. eur, přiřazených devíti pojmenovaným KIC a společným aktivitám více KIC. České záznamy se týkají čtyř grantů a příspěvku 7,98 mil. eur, což představuje 0,40 % příspěvku EU této skupině. Celá částka je evidována u jediné organizace: EIT Urban Mobility Innovation Hub East, s. r. o. Dva granty EIT Urban Mobility nesou 7,69 mil. eur, dva granty na společné aktivity více KIC dalších 0,29 mil. eur. [1]
Pražský hub je součástí organizační struktury EIT Urban Mobility. Ve výpisu je veden jako třetí strana. Jeho záznamy zachycují financování činností v rámci těchto grantů, nikoli podporu všech českých firem, škol a dalších organizací účastnících se programů EIT Urban Mobility. Evidované prostředky navíc zahrnují granty na období 2023–2025 i 2026–2028; nejde tedy o částku skutečně vyplacenou českým řešitelům za dosavadní průběh programu. [1]
Tabulka 20: Granty EIT KIC a společných aktivit více KIC evidované v eCORDA, zdroj: [1], vlastní výpočty, včetně grantů v přípravě.
Z výše uvedené tabulky nelze určit celkový rozsah české účasti v aktivitách EIT KIC. Nulový český záznam u některého společenství neznamená, že jeho programy nevyužívají české firmy, vysoké školy nebo výzkumné organizace. Stejně tak podíl 0,40 % nevypovídá o jejich celkové finanční podpoře a uvedené počty grantů nelze porovnávat s počty jednotlivých výzkumných a inovačních projektů ostatních typů partnerství. Údaje EIT KIC proto zůstávají v analýze oddělené; podrobné posouzení české účasti v jejich programech vyžaduje samostatnou analýzu. [1, 3]
Následuje třetí část studie - České instituce a výhled na FP10. Tato druhá část navazuje na první část studie – Rozsah a struktura české účasti.
Zdroje: Čísla v hranatých závorkách odkazují na společný seznam použitých zdrojů na konci třetí části studie - České instituce a výhled na FP10.
autor: Daniel Frank - TC Praha, frank@tc.cz, 20.10.2026
21.10.2026
19.10.2026
22.09.2026
