Energetický výzkum v programu Horizont Evropa: evropské portfolio a pozice ČR

Úvod

Energetický výzkum netvoří v programu Horizont Evropa samostatně vymezenou programovou část. Jeho hlavní jádro se nachází v klastru 5 – Klima, energetika a mobilita, zejména v destinacích zaměřených na dodávky a využívání energie. Projekty související s energetikou jsou však podporovány také v dalších destinacích klastru 5, prostřednictvím evropských partnerství a ve vybraných tématech jiných klastrů a nástrojů programu. Analýza proto pracuje s analyticky vymezeným portfoliem energetických projektů napříč programem Horizont Evropa.

Metodika

Analýza vychází ze souboru projektů přímo souvisejících s energetikou, který byl analyticky vymezen a ověřen a je evidován v databázi eCORDA k 18. 8. 2026. Zaměřuje se především na konsorciální projekty financované prostřednictvím tematicky vymezených výzev programu Horizont Evropa. Soubor zahrnuje energeticky zaměřené výzvy Klastru 5 – Klima, energetika a mobilita, projekty evropských partnerství Clean Hydrogen, BATT4EU a Clean Energy Transition Partnership a vybraná témata z dalších klastrů a nástrojů programu. Projekty z výzev zaměřených na dopravu nebo průmysl a z nástrojů EIC byly zahrnuty pouze tehdy, pokud se jejich zaměření přímo týkalo energetiky. Jaderný výzkum financovaný z programu Euratom není součástí analýzy.

Souvislost projektů s energetickým výzkumem byla posuzována podle programových témat a obsahového zaměření projektů. Jejich tematické členění představuje vlastní analytickou klasifikaci; hraniční případy byly ověřeny samostatně. Každý projekt byl zařazen do jedné primární tematické oblasti.

Finanční údaje představují součet čistého příspěvku EU připadajícího na jednotlivé účastníky projektu, nikoli celkový rozpočet ani celkový grant projektu. Údaje o populaci použité pro mezinárodní srovnání vycházejí z Eurostatu k 1. 1. 2025.

Rozsah a limity analýzy

Analýza zachycuje rozhodující část energetického výzkumu podporovaného programem Horizont Evropa: konsorciální projekty podpořené prostřednictvím tematicky vymezených výzev. V těchto výzvách se soustřeďuje hlavní část evropské podpory společného výzkumu, technologického vývoje a demonstračních projektů v energetice.

Otevřené nástroje ERC, MSCA a EIC Open používají odlišný způsob výběru projektů a jejich témata nejsou předem určena. Z dostupných programových údajů je proto nelze systematicky, jednoduše a srovnatelně začlenit do tematicky vymezeného portfolia.

Zařazení každého projektu do jedné primární tematické oblasti zabraňuje vícenásobnému započtení čistého příspěvku EU, ale nezachycuje všechny tematické přesahy. Výsledky odpovídají stavu databáze eCORDA k 18. 8. 2026 a mohou se v dalším průběhu programu měnit. Relativní váhy oblastí založené na malém počtu českých projektů je třeba interpretovat obezřetně.

Příspěvek EU na energetický výzkum z Horizontu Evropa přesáhl 6 miliard €

V dosavadním průběhu programu Horizont Evropa bylo identifikováno 995 projektů přímo souvisejících s energetikou s celkovým čistým příspěvkem EU 6,04 mld. €. Sledovaný soubor projektů má těžiště v energeticky zaměřených výzvách klastru 5 – Klima, energetika a mobilita, zdaleka se však neomezuje na jedinou část programu Horizont Evropa.

Podle interního členění databáze eCORDA tvoří největší část čistého příspěvku EU projekty zařazené do kategorie Energetika – Horizont Evropa: 3,77 mld. €, tedy 62,5 % celkové částky ve sledovaném souboru. Následují Clean Hydrogen Joint Undertaking s 0,92 mld. € (15,2 %) a doprava s 0,68 mld. € (11,3 %). Zbývající část čistého příspěvku EU míří do projektů zaměřených na průmysl, do projektů podpořených nástrojem EIC Pathfinder a do dalších částí programu.

Při podrobnějším členění podle hlavních programových částí získává nejvyšší čistý příspěvek EU destinace D3 – Udržitelné, bezpečné a konkurenceschopné dodávky energie, a to 2,611 mld. €. Významný objem příspěvku směřuje také do projektů Clean Hydrogen JU, do energeticky zaměřených projektů mimo klastr 5, do projektů partnerství BATT4EU a do destinace D4 zaměřené na účinné, udržitelné a inkluzivní využívání energie. Zbylá část čistého příspěvku EU připadá na ostatní energetická témata klastru 5 a misí EU a na projekty partnerství Clean Energy Transition Partnership. 

Nejvíce finančních prostředků míří do vodíku, baterií a solární energetiky

Při členění projektového souboru podle jejich  tematického zaměření získávají nejvyšší čistý příspěvek EU projekty zaměřené na vodík a palivové články, celkem 1,20 mld. €. Následují baterie a elektrochemické ukládání energie s 0,75 mld. € a solární energetika s 0,64 mld. €. Významné částky směřují také do projektů zaměřených na budovy, vytápění, chlazení a energetickou účinnost, na větrnou a oceánskou energetiku, na elektrizační soustavy, flexibilitu a systémovou integraci nebo na bioenergii, obnovitelná paliva a Power-to-X.

Tematické rozložení projektů ukazuje, že energetický výzkum v programu Horizont Evropa zahrnuje vedle jednotlivých technologií také jejich propojení a využití v energetických soustavách, průmyslu, budovách či místních energetických systémech. Součástí analyzovaného souboru jsou rovněž projekty zaměřené na koordinaci, energetickou politiku, zavádění výsledků do praxe, dovednosti a standardizaci. Infografika 1 propojuje toto programové členění s tematickým zaměřením projektů a ukazuje, jak se mezi jednotlivé kategorie rozděluje čistý příspěvek EU.
 

Infografika 1. Energetický výzkum v programu Horizont Evropa – struktura celkového analyzovaného portfolia.

České organizace se zapojily do 86 energetických projektů

Z celkových 995 analyzovaných projektů mají české organizace zastoupení v 86. Databáze eCORDA v nich eviduje 117 českých účastí s celkovým čistým příspěvkem EU 38,5 mil. €. Jednou účastí se rozumí zapojení jedné organizace do jednoho projektu; počet účastí tedy nelze zaměňovat s počtem různých organizací.

Podle interní klasifikace projektů databáze eCORDA tvoří největší část příspěvku pro české účastníky projekty zařazené do kategorie Energetika – Horizont Evropa: 27,66 mil. €, tedy 71,8 % celkové české částky. Následují doprava s 5,43 mil. €, Clean Hydrogen Joint Undertaking s 2,70 mil. € a průmysl s 1,64 mil. €. Při podrobnějším třídění projektů podle hlavních programových částí programu Horizont Evropa získávají čeští účastníci nejvyšší příspěvek v destinaci D3 – Udržitelné, bezpečné a konkurenceschopné dodávky energie, dále v souhrnné kategorii dalších energetických témat klastru 5 a misí EU a v projektech partnerství BATT4EU.

Z hlediska tematického zaměření získávají nejvyšší příspěvek české organizace v oblasti baterií a elektrochemického ukládání energie, celkem 6,80 mil. €. Následují vodík a palivové články s 4,86 mil. € a solární energetika s 4,35 mil. €. Významné částky získávají také české týmy v projektech městských, komunitních a lokálních energetických systémů, v oblasti koordinace, politiky, zavádění do praxe, dovedností a standardizace a v geotermální a vodní energetice. Programové a tematické rozložení příspěvku českým účastníkům zachycuje infografika 2.

 
Infografika 2. Energetický výzkum v programu Horizont Evropa – rozdělení čistého příspěvku EU českým účastníkům podle programového zařazení a tematického zaměření projektů.

České instituce koordinují čtyři projekty

Z 86 projektů s českou účastí vedou české instituce čtyři, což odpovídá koordinační míře 4,7 %. Tento ukazatel vyjadřuje podíl projektů koordinovaných danou zemí na všech projektech, do nichž se její organizace zapojily. Ve stejném souboru jedenácti zemí je česká hodnota druhá nejnižší; nižší míru vykazuje pouze Estonsko. Pro srovnání v Portugalsku činí 10,6 % a v Rakousku 17,2 %.

Českými koordinátory jsou Univerzita Palackého v Olomouci u projektu TRANS2DCHEM, Ministerstvo průmyslu a obchodu u projektu SET Plan, ČVUT v Praze u projektu AutoConstruct-EU a VŠCHT Praha u projektu HyAcademy.EU. Koordinace celého projektu představuje významnou odpovědnost za vedení konsorcia, není však jedinou podobou vedoucího zapojení. Databáze eCORDA například systematicky nezachycuje vedení pracovních balíčků, takže z počtu koordinací nelze odvozovat úplný rozsah odpovědnosti českých partnerů.

Čeští účastníci: vysoké školy, výzkumné instituce i podniky

Mezi největší české příjemce čistého příspěvku EU patří ČVUT v Praze a VŠCHT Praha, obě s přibližně 2,9 mil. €, Technologická agentura ČR s 2,6 mil. € a Česká geologická služba s 2,3 mil. €. Následují Univerzita Karlova a podniky, například Eaton Elektrotechnika, FENIX TNT a Chart Ferox. Ve struktuře českých účastí mají vysoké školy a malé a střední podniky vyšší zastoupení než v celém analyzovaném souboru. Na každou z těchto skupin připadá 23,9 % českých účastí, zatímco v celém souboru činí podíl vysokých škol 18,6 % a malých a středních podniků 20,8 %. Výzkumné organizace naopak představují 12,0 % českých účastí oproti 21,4 % v celém souboru. Jde o podíly na počtu účastí, nikoli na příspěvku EU. Mezinárodní srovnání, české koordinace i přehled příjemců shrnuje infografika 3.

Infografika 3. Česká účast v energetickém výzkumu – mezinárodní srovnání, koordinační role, hlavní příjemci a struktura účastí podle typu organizace.

Tematické zaměření české účasti se od celku liší

Výše příspěvku na určité téma a jeho relativní zastoupení vypovídají o různých vlastnostech české účasti. Pro porovnání tematické struktury slouží index, který dělí podíl dané oblasti na příspěvku českým účastníkům podílem téže oblasti na příspěvku všem účastníkům analyzovaného souboru. Hodnota 1 znamená stejné zastoupení tématu v obou souborech. Hodnota nad 1 označuje vyšší a hodnota pod 1 nižší relativní váhu v české účasti. Pokud by některé téma tvořilo například 20 % příspěvku českým účastníkům, ale jen 10 % příspěvku v celém analyzovaném souboru, byl by jeho index 2 – v české účasti by mělo dvojnásobnou relativní váhu oproti celku.

Nejvyšší index mají geotermální a vodní energie (3,45) a městské, komunitní a lokální energetické systémy (2,66). Vyšší relativní váhu vykazují také koordinace, politika, zavádění do praxe, dovednosti a standardizace, baterie a elektrochemické ukládání energie a bioenergie, obnovitelná paliva a Power-to-X. Podíly průmyslové energetiky, solární energetiky a energetiky v dopravě a mobilitě se naproti tomu blíží jejich zastoupení v celém souboru.

Nižší relativní váhu mají budovy, vytápění, chlazení a energetická účinnost, elektrizační soustavy, flexibilita a systémová integrace, vodík a palivové články, CCUS a uhlíkový management a ukládání energie mimo baterie. Rozdíl mezi absolutní částkou a relativním zastoupením dobře ilustruje vodík. Podle příspěvku českým účastníkům jde o druhou největší tematickou oblast, její index však činí 0,63, protože v celém analyzovaném souboru má vodík ještě vyšší podíl.

Index popisuje strukturu příspěvku EU, nikoli kvalitu výzkumu nebo technologickou vyspělost země. U oblastí s malým počtem českých projektů může výsledek výrazně ovlivnit i jediný projekt. Infografika 4 zobrazuje pouze témata s nenulovým příspěvkem českým účastníkům. Oblasti zastoupené v celkovém souboru, ale bez českého příspěvku, mají index 0 a zůstávají zahrnuty v celkovém základu výpočtu.

 
Infografika 4. Relativní váha tematických oblastí podle čistého příspěvku EU – poměr českého podílu tématu k jeho podílu v celém analyzovaném souboru.

Závěr 

České organizace se zapojují do řady hlavních témat energetického výzkumu programu Horizont Evropa. Rozsahu tohoto tematického zastoupení však neodpovídá výše získaného příspěvku EU ani četnost koordinace projektů. Průměrný příspěvek na českou účast je nižší než průměr za celý analyzovaný soubor projektů souvisejících s energetickým výzkumem, a také přepočet finančního příspěvku na obyvatele ukazuje odstup od většiny porovnávaných zemí. České instituce navíc přebírají vedení mezinárodních konsorcií poměrně zřídka.

Tematické zaměření české účasti se od celkového souboru projektů liší. Výraznější relativní zastoupení mají například geotermální a vodní energie, místní energetické systémy nebo baterie. Tyto rozdíly ukazují, na jaká témata se české zapojení soustřeďuje; samy o sobě však nevypovídají o kvalitě výzkumu ani o celkových schopnostech českých pracovišť.

Další rozvoj české účasti by proto měl spojovat širší zapojení organizací s vyšším příspěvkem na jejich projektové činnosti a častějším vedením konsorcií. Dosavadní zkušenosti českých týmů v řadě energetických témat představují základ pro přípravu vlastních projektových záměrů, sestavování konsorcií a převzetí větší odpovědnosti za jejich vedení. Pokrok je vhodné sledovat současně podle rozsahu zapojení, výše příspěvku českým účastníkům a jejich koordinačních rolí – samotný růst počtu projektů by ještě nemusel znamenat posílení českého postavení v energetickém výzkumu programu Horizont Evropa.

Autor: Daniel Frank, TC Praha, frank@tc.cz, 11.9.2026

Publikování a šíření obsahu tohoto článku (blogu) nebo jeho části a příloh jakýmkoli způsobem v českém nebo jiném jazyce je možné pouze s uvedením zdroje a autora dle obvyklých citačních zvyklostí. Jakékoliv změny a úpravy článku (vyjma čistě formálních) je možné provádět pouze se souhlasem autora. Text neprošel jazykovou kontrolou.