Národní informační centrum pro evropský výzkum
Tato analýza vznikla jako reakce na aktuální debatu o budoucnosti nástrojů priority Widening Participation and Spreading Excellence (dále jen "Widening") v evropské výzkumné politice, kterou v českém prostředí připomněl mimo jiné článek Ladislava Krištoufka Boj o 10. rámcový program se stupňuje, kohezní revoluce v pozadí, publikovaný 4. března 2026 na portálu VědaVýzkum.cz. Text upozorňuje, že v diskusi o podobě 10. rámcového programu (FP10), o vztahu mezi principem excelence a geografickou vyvážeností i o vazbě na budoucí nástroje evropské konkurenceschopnosti zůstává role wideningových opatření otevřenou a politicky citlivou otázkou. Předložený přehled na tuto debatu navazuje empirickým pohledem na dosavadní českou účast v nástrojích Widening v programu Horizont Evropa.
Současně je však vhodné zdůraznit, že v tomto případě nejde o hloubkovou analýzu příčin české účasti či neúčasti ve Wideningu ani o hodnocení, zda je české zapojení vysoké, nízké nebo „optimální“. Cílem textu je především nabídnout srozumitelný a datově přímočarý přehled, který ukazuje, jaké instituce, regiony, města a nástroje v českém prostředí ve Wideningu dominují. Právě takovéto přehledové výstupy bývají v odborné i širší debatě často velmi užitečné, protože umožňují, aby si čtenář zasadil data do vlastního interpretačního rámce.
Předložený text zároveň navazuje na kontinuální analytickou práci TC Praha věnovanou problematice Wideningu. V posledních letech byly na portálu Horizont Evropa zveřejněny mimo jiné analýzy Deset let nástrojů priority Widening v ČR. Praha a Brno dominují, Něco málo k diskusi o účasti Widening zemí v RP a Vyšší podíl partnerů z widening zemí snižuje šanci na úspěch v nástroji Twinning, které se z různých úhlů zabývají vývojem účasti wideningových zemí, postavením ČR i strukturálními charakteristikami těchto nástrojů. Tato stručná analýza na uvedené práce navazuje, ale záměrně volí jednodušší a deskriptivní formu.
Analýza vychází z databáze EK eCORDA (grants) zveřejněné dne 15. ledna 2026. Do zpracování statistických výstupů byly zahrnuty projekty programu Horizont Evropa z části Widening s českou účastí. Dataset zahrnuje projekty z hlavních nástrojů Widening, zejména ERA Chairs, Twinning, Teaming for Excellence, Excellence Hubs, ERA Fellowships, ERA Talents, European Excellence Initiative, Pathways to Synergies, Hop-on Facility, Dissemination and Exploitation Support Facility a NCP Network. Přehled prezentovaných finančních údajů je založen na ukazateli čisté finanční podpory, který vyjadřuje výši čistého příspěvku EU přiděleného jednotlivým příjemcům v daných projektech. Výčet zahrnutých výzev odpovídá projektům s českou účastí evidovaným v databázi eCORDA v době exportu dat a nepředstavuje úplný seznam všech zveřejněných výzev této části programu v letech 2021–2025.
Priorita Widening využívá širokou paletu nástrojů zaměřených na institucionální rozvoj, posilování lidských zdrojů, strategická partnerství a synergie s dalšími zdroji podpory. Teaming podporuje budování nebo zásadní modernizaci center excelence, Twinning institucionální networking a přenos know-how, ERA Chairs a ERA Fellowships posilují lidské zdroje a výzkumnou excelenci, European Excellence Initiative je určena především vysokým školám a jejich sítím a Excellence Hubs propojují regionální inovační ekosystémy. Další nástroje, jako Hop-on, Pathways to Synergies nebo Dissemination and Exploitation Support Facility, rozšiřují možnosti zapojení wideningových institucí do evropské spolupráce, synergií a využívání výsledků.
Celková výše zaznamenané finanční podpory pro ČR dosahuje v prioritě Widening 95,4 mil. €. Největší část finančních prostředků na řešení projektů Widening získaly vysokoškolské instituce (HES), které si připsaly částku ve výši 69,99 mil. €, tedy přibližně 73 % celkové finanční podpory pro ČR. Univerzity dominují zejména v nástrojích Teaming (17,5 mil. €), Twinning (9,6 mil. €) a ERA Chairs (19,98 mil. €), což potvrzuje jejich klíčovou roli při posilování výzkumné excelence a institucionálních kapacit.
Druhou nejvýznamnější kategorií organizací podle objemu přidělené finanční podpory jsou výzkumné ústavy AV ČR (REC-CAS) s podporou 15,7 mil. € (cca 16 %). Ty se zapojují především do nástrojů ERA Chairs, ERA Fellowships a Hop-on, což ukazuje zejména na orientaci na rozvoj lidských zdrojů, posilování výzkumné kapacity a zapojování do mezinárodních výzkumných sítí.
Další typy organizací získaly podstatně menší objem finančních prostředků. Inovační a technologická centra, klastrové organizace, regionální rozvojové agentury či tematické huby (tzv. OTH - ostatní organizace) se spokojily s podporou ve výši 6,5 mil. €, přičemž největší význam zde mají nástroje Teaming a ERA Talents. Soukromé subjekty (PRC) získaly skrze grantové dohody 2,9 mil. € a jsou reprezentovány zejména technologickými a konzultačními firmami, které se zapojují do aplikovaného výzkumu a inovací, a to hlavně v nástrojích Excellence Hubs, Hop-on a Pathways to Synergies. Ostatní výzkumné organizace (REC) naopak obdržely pouze 0,3 mil. €, především prostřednictvím specializovaných zdravotnických a výzkumných institucí.
Největší objem financí směřuje do tradičních kapacitních nástrojů: ERA Chairs: 29,8 mil. €, Teaming: 21,5 mil. €, Excellence Hubs: 10,4 mil. € a Twinning: 10,4 mil. €. Tyto nástroje dohromady představují přibližně 75 % všech přidělených finančních prostředků českých příjemců celkové finanční podpory z priority Widening. Další významné zdroje představují ERA Fellowships (7,1 mil. €) a nástroj Hop-on (6,3 mil. €), které podporují mobilitu výzkumníků a zapojení institucí z widening zemí do již běžících projektů.
Podíl finančních prostředků z nástrojů priority Widening na celkovém finančním zisku ČR z programu Horizont Evropa umožňuje lépe posoudit význam těchto nástrojů pro jednotlivé typy organizací. Celkově představují prostředky z priority Widening pro české instituce 15,6 % celkového finančního příspěvku pro ČR z programu Horizont Evropa (611,9 mil. €).
Uplatnění resp. význam Widening nástrojů se však mezi typy organizací výrazně liší. Nejvyšší význam a finanční přínos mají pro vysokoškolské instituce (HES), u nichž tvoří téměř 24 % všech získaných prostředků z programu Horizont Evropa. To souvisí s jejich silným zapojením do klíčových a kapacitních nástrojů priority Widening jako ERA Chairs, Teaming nebo Twinning. Relativně vysoký podíl vykazují rovněž inovační a technologická centra, klastrové organizace, regionální rozvojové agentury a také tematické huby (OTH - ostatní organizace) s přibližně 18 % a výzkumné ústavy, které jsou součástí AV ČR (REC-CAS) s podílem 16,6 %.
Naopak u soukromého sektoru (PRC) a ostatních výzkumných organizací mimo struktury AV ČR (REC) mají Widening nástroje dosud jen marginální význam (zhruba 2 %, resp. 1 % jejich celkových příjmů z programu Horizont Evropa). Tyto rozdíly ukazují, že Widening nástroje v českém prostředí slouží především jako mechanismus posilování institucionálních kapacit univerzit a veřejných výzkumných institucí pod AV ČR, zatímco pro soukromé podniky představují pouze doplňkový zdroj financování.
Tabulka 1: Rozdělení finančních prostředků nástrojů Widening v programu Horizont Evropa podle typu organizace a nástroje (ČR)
Vysokoškolský sektor je v prioritě Widening v ČR jednoznačně nejvýznamnějším aktérem, přestože mezi jednotlivými institucemi existují výrazné rozdíly jak v absolutním objemu získaných finančních prostředků, tak v relativní finanční závislosti na těchto nástrojích. Dominance vysokých škol a univerzit souvisí s tím, že právě tento typ institucí nejlépe odpovídá kapacitní a strukturální logice většiny wideningových nástrojů, které jsou zaměřeny především na budování institucionálních kapacit, posilování výzkumné excelence a integraci méně výkonných výzkumných systémů do evropského výzkumného prostoru.
Největší objem finančních prostředků z Wideningu získala Masarykova univerzita (23,6 mil. €), především díky výraznému zapojení do nástroje Teaming (více než 10 mil. €), ale také díky účasti v Excellence Hubs, ERA Fellowships, European Excellence Initiative a Pathways to Synergies. Masarykova univerzita tak představuje nejkomplexnější příklad využití wideningových nástrojů mezi českými univerzitami.
Významné objemy podpory dále získaly VŠB – Technická univerzita Ostrava (8,1 mil. €), Univerzita Palackého v Olomouci (6,8 mil. €) a Vysoké učení technické v Brně (6,5 mil. €). Tyto instituce využívají zejména nástroje ERA Chairs, Twinning, ERA Fellowships a Hop-on, které podporují rozvoj výzkumných týmů a zapojení do mezinárodních konsorcií.
Význam Wideningu se mezi jednotlivými institucemi výrazně liší. Zatímco u některých velkých univerzit představují tyto nástroje pouze doplňkovou složku jejich celkového portfolia projektů Horizont Evropa (např. Univerzita Karlova – přibližně 9,6 %, ČVUT – 11,2 %), u jiných institucí mají naopak zásadní význam.
Nejvyšší podíl prostředků z Wideningu na celkovém finančním zisku z programu Horizont Evropa vykazují Technická univerzita v Liberci (52,7 %), Mendelova univerzita v Brně (51,6 %), Vysoká škola ekonomická v Praze (41,9 %), Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (40,8 %) a VŠB – TU Ostrava (39,5 %). U těchto institucí představují wideningové nástroje jeden z hlavních zdrojů evropského projektového financování a významný mechanismus pro zvyšování jejich mezinárodní výzkumné integrace.
Jednotlivé univerzity využívají wideningové nástroje odlišným způsobem. Některé instituce se soustředí na velké strukturální projekty (zejména Teaming a ERA Chairs), které mohou přinášet vysoké objemy financování a mají dlouhodobý institucionální dopad. Jiné univerzity využívají spíše měkčí nástroje zaměřené na mobilitu, networking a integraci do mezinárodních projektů, například ERA Fellowships, Twinning nebo Hop-on.
Na jedné straně stojí velké a výzkumně silné univerzity s diverzifikovaným portfoliem projektů Horizont Evropa, jako jsou Masarykova univerzita, Univerzita Karlova, VUT v Brně nebo Univerzita Palackého, u nichž je widening významnou, ale jen jednou ze součástí širší evropské projektové strategie. Tyto instituce se obvykle zapojují do více nástrojů současně a kombinují strukturální nástroje typu Teaming, ERA Chairs či Excellence Hubs s nástroji orientovanými na rozvoj lidských zdrojů a mezinárodní integraci.
Na druhé straně existují VŠ, pro které je účast ve Wideningu více koncentrovaná do jednoho či několika málo nástrojů a které na těchto schématech stojí relativně více. To je patrné například u Technické univerzity v Liberci nebo u Mendelovy univerzity v Brně. V takových případech widening nefunguje pouze jako doplněk k běžné účasti v HE, ale jako specifický akcelerační mechanismus institucionálního rozvoje.
Tabulka 2: Rozdělení finančních prostředků z priority Widening programu Horizont Evropa ve vysokoškolském sektoru ČR (2021–2025)
Zapojení ústavů AV ČR do nástrojů Widening vykazuje odlišnou strukturu než u VŠ sektoru. Zatímco univerzity využívají široké spektrum nástrojů, účast ústavů AV ČR je více koncentrovaná do několika specifických schémat, zejména ERA Chairs, ERA Fellowships a v menší míře Twinning nebo Hop-on.
V porovnání s univerzitami je patrné, že ústavy AV ČR využívají wideningové nástroje spíše selektivně, často prostřednictvím jednotlivých projektů navázaných na konkrétní výzkumné týmy nebo oblasti. To odpovídá jejich institucionálnímu charakteru: zatímco univerzity využívají Widening také jako nástroj širšího institucionálního rozvoje a strategických partnerství, u výzkumných ústavů slouží tyto nástroje častěji k posílení excelentních výzkumných skupin nebo k přilákání špičkových vědeckých lídrů prostřednictvím ERA Chairs.
Největší absolutní objem prostředků získal Fyzikální ústav AV ČR (5,0 mil. €), který kombinuje více nástrojů (ERA Chairs, Excellence Hubs, ERA Fellowships a Hop-on), a představuje tak nejkomplexnější zapojení AV ČR do Wideningu. Významné částky získaly také Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR (3,3 mil. €) a Biologické centrum AV ČR (2,9 mil. €), především prostřednictvím nástroje ERA Chairs, jenž je pro výzkumné ústavy typickým mechanismem posilování vědeckého vedení a institucionální excelence.
Význam Wideningu se mezi jednotlivými ústavy AV ČR výrazně liší. V některých případech představují tyto nástroje pouze doplňkový zdroj financování v rámci širší účasti v Horizontu Evropa, což je patrné například u Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (1,4 %) nebo Ústavu experimentální botaniky AV ČR (3,1 %), jejichž evropské projekty jsou orientovány především na jiné části rámcového programu.
Naopak u některých ústavů má Widening významnější strukturální roli, například u Filosofického ústavu AV ČR (71,8 %), Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR (50,7 %) nebo Fyziologického ústavu AV ČR (47,4 %). V těchto případech wideningové projekty tvoří podstatnou část evropského projektového portfolia a přispívají k posilování institucionálních kapacit a mezinárodní spolupráce.
V porovnání vysokoškolského sektoru a ústavů AV ČR je patrné, že oba sektory využívají wideningové nástroje odlišným způsobem a že tato odlišnost odpovídá jejich institucionálním funkcím. Vysoké školy mají zpravidla širší a diverzifikovanější portfolio wideningových projektů: častěji kombinují Teaming, Twinning, ERA Chairs, ERA Fellowships, Excellence Hubs, European Excellence Initiative i Pathways to Synergies, tedy nástroje zaměřené nejen na rozvoj excelence, ale i na budování sítí, propojení s regionálním inovačním ekosystémem a posilování institucionálních kapacit.
Naproti tomu ústavy AV ČR vykazují selektivnější a koncentrovanější model zapojení, založený zejména na nástrojích ERA Chairs, ERA Fellowships, Twinning a Hop-on. Pro výzkumné ústavy je zjevně nejbližší ta část Wideningu, která podporuje rozvoj špičkových výzkumných týmů, přilákání excelentních vědeckých lídrů a začlenění do mezinárodní výzkumné spolupráce.
Tabulka 3: Zapojení ústavů AV ČR do nástrojů Widening v programu Horizont Evropa (2021–2025)
Z hlediska koordinace projektů Widening je patrné, že české instituce koordinovaly celkem 80 projektů, přičemž dominantní roli hrají vysoké školy. Nejaktivnějším koordinátorem je Masarykova univerzita, která stojí v čele 21 projektů, tedy více než čtvrtiny všech koordinací. Výraznou koordinační aktivitu vykazují také Univerzita Palackého v Olomouci (11 projektů), Univerzita Karlova, VUT v Brně a Fyzikální ústav AV ČR (po 5 projektech).
Většina institucí však koordinuje pouze jeden nebo několik projektů, což ukazuje na relativně vysokou koncentraci koordinační kapacity u menší skupiny organizací. Českým institucím se tak daří nejen participovat, ale i aktivně přebírat roli koordinátora, což je důležitý indikátor institucionální kapacity a mezinárodní projektové zkušenosti. Tato schopnost je však soustředěna především u několika velkých univerzit a vybraných výzkumných organizací.
Z hlediska typu nástrojů převažuje v ČR koordinace individuálních projektů ERA Fellowships (43 projektů), které představují více než polovinu všech koordinací. Následují Twinning (14 projektů) a ERA Chairs (12 projektů), tedy tradiční nástroje zaměřené na budování výzkumné kapacity a institucionální excelence. Ostatní nástroje, jako Pathways to Synergies, European Excellence Initiative nebo Excellence Hubs, se na koordinaci projektů podílejí výrazně méně.
V případě ERA Fellowships je však třeba zohlednit jejich specifickou implementační logiku: projekty jsou koncipovány jako individuální granty postdoktorandů, kteří projekt odborně vedou, zatímco hostitelská instituce vystupuje jako formální koordinátor a zajišťuje administrativní a institucionální zázemí.
Z hlediska funkčního zaměření lze nástroje Widening rozdělit na dvě komplementární skupiny: TALENTS a ACCESS. Kategorie TALENTS zahrnuje především nástroje zaměřené na přilákání, rozvoj a institucionální ukotvení výzkumných pracovníků, zejména ERA Fellowships a ERA Chairs. Naproti tomu ACCESS zahrnuje nástroje orientované na otevírání přístupu k excelenci, budování institucionálních kapacit a rozvoj mezinárodní spolupráce, jako jsou Twinning, Teaming, Excellence Hubs, European Excellence Initiative nebo Pathways to Synergies.
Ve sledovaných datech převažují koordinace projektů v kategorii TALENTS, zejména díky vysokému počtu ERA Fellowships (43 projektů) a dále ERA Chairs (12 projektů). Kategorie ACCESS je naproti tomu rozložena mezi více nástrojů, z nichž nejvýznamnější je Twinning (14 projektů), zatímco ostatní nástroje mají nižší zastoupení. Tento rozdíl odráží nejen zaměření českých institucí na rozvoj lidského kapitálu, ale i strukturální charakter nástrojů, kdy TALENTS generují větší počet projektů, zatímco ACCESS nástroje jsou méně početné a institucionálně náročnější.
Celkově tak česká koordinace ve Wideningu stojí více na nástrojích zaměřených na lidské zdroje a přilákání talentů, zatímco nástroje orientované na institucionální rozvoj, networking a synergie hrají doplňkovou, byť strategicky významnou roli.
Výrazná převaha koordinací v nástroji ERA Fellowships souvisí jak s jeho designem, tak s charakterem projektů. Jde o individuální granty pro postdoktorandy realizované ve wideningových zemích, přičemž jak již bylo uvedeno výše, hostitelská instituce vystupuje jako formální koordinátor a zajišťuje projektové a institucionální zázemí. Vysoký počet koordinací proto neodráží pouze institucionální kapacitu, ale i schopnost institucí vytvářet atraktivní podmínky pro příchod kvalitních výzkumníků.
Současně však data ukazují, že ani v tomto koordinačně příznivém nástroji není kapacita mezi institucemi rozložena rovnoměrně. Masarykova univerzita koordinuje 11 z celkových 57 projektů ERA Fellowships, tedy přibližně 19 % všech koordinací tohoto nástroje v ČR, a v kategorii TALENTS dokonce více než čtvrtinu všech projektů (11 z 43). Celkově pak s 21 projekty představuje více než čtvrtinu všech českých koordinací ve Wideningu.
ERA Fellowships tak v českém prostředí fungují nejen jako nástroj podpory mobility a rozvoje lidského kapitálu, ale i jako indikátor institucionální připravenosti přitahovat a hostit kvalitní výzkumné talenty. Zároveň však koncentrace koordinací u omezeného počtu institucí naznačuje nerovnoměrné rozložení této schopnosti.
Tabulka 4: Koordinace projektů Widening českými institucemi podle nástrojů a typu organizace (2021–2025)
Rozložení finančních prostředků z nástrojů priority Widening je v ČR výrazně koncentrované do několika hlavních výzkumných center. Největší objem finanční podpory získal Jihomoravský kraj (CZ064) s 38,8 mil. €, což představuje přibližně 41 % všech prostředků priority Widening v ČR. Tento výsledek je dán především silnou účastí brněnských institucí, zejména Masarykovy univerzity, VUT v Brně, Mendelovy univerzity a řady ústavů AV ČR, které se zapojují do širokého spektra nástrojů včetně Teaming, Excellence Hubs, Twinning, ERA Fellowships nebo European Excellence Initiative.
Druhým nejvýznamnějším krajem je Praha (CZ010) s 34,3 mil. €, tedy přibližně 36 % celkových prostředků. Pražské instituce, jako jsou Univerzita Karlova, ČVUT, VŠCHT či ústavy AV ČR, se výrazně podílejí zejména na nástrojích ERA Chairs, Hop-on a ERA Fellowships, zaměřených na posilování výzkumné excelence a rozvoj lidských zdrojů.
S výrazným odstupem následují další kraje, zejména Moravskoslezský kraj (CZ080) s 8,4 mil. € a Olomoucký kraj (CZ071) se 7,2 mil. €, jejichž výsledky jsou spojeny především s aktivitou VŠB – Technické univerzity Ostrava a Univerzity Palackého v Olomouci. Ostatní kraje ČR získaly výrazně menší objem finančních prostředků, často prostřednictvím jednotlivých projektů nebo specifických nástrojů.
Z regionálního hlediska je pozoruhodné, že Jihomoravský kraj ve Wideningu překonává Prahu, což není z pohledu české účasti v RP zcela běžné. Zatímco Praha tradičně dominuje celkovému objemu finančních prostředků z programu Horizont Evropa, ve Wideningu získává největší objem podpory právě Jihomoravský kraj.
Krajská struktura účasti českých výzkumných institucí v prioritě Widening odráží koncentraci výzkumné kapacity v ČR. Největší objemy finanční podpory směřují do krajů s nejsilnějšími univerzitními a výzkumnými institucemi, zatímco účast ostatních krajů je spíše projektově omezená a tematicky specifická.
Finanční dopad nástrojů priority Widening se mezi kraji ČR výrazně liší. Nejvyšší podíl prostředků z Wideningu na celkovém financování z programu Horizont Evropa vykazují Moravskoslezský kraj (cca 38 %), Olomoucký kraj (cca 28 %) a Jihomoravský kraj (cca 26 %), což ukazuje na silnou orientaci těchto krajů na nástroje institucionálního rozvoje a budování kapacit. Naopak v Praze představují prostředky z Wideningu pouze přibližně 11 % celkového finančního příspěvku z programu Horizont Evropa, což odráží širší a diverzifikovanější zapojení pražských institucí do dalších částí programu.
Tabulka 5: Regionální rozdělení finančních prostředků z nástrojů Widening v programu Horizont Evropa v ČR (2021–2025)
Podrobnější pohled na městskou úroveň ukazuje ještě výraznější koncentraci prostředků Widening do několika hlavních výzkumných center. Největší objem podpory získalo Brno (38,7 mil. €), které představuje přibližně 41 % všech českých prostředků Widening. Z určitého zjednodušení lze říci, že Widening je v českém prostředí do značné míry „brněnským programem“, protože téměř dvě pětiny veškeré podpory směřují do jednoho regionu. Tento výsledek odráží silné postavení brněnských univerzit a výzkumných institucí a současně souvisí s dlouhodobě rozvíjeným inovačním prostředím a podporou synergií v Jihomoravském kraji.
Druhým klíčovým centrem je Praha (34,3 mil. €). S výrazným odstupem následují další univerzitní centra, zejména Ostrava (8,3 mil. €) a Olomouc (7,2 mil. €). Menší, ale stále významné objemy prostředků směřují také do Českých Budějovic (2,9 mil. €), především díky projektům Biologického centra AV ČR, a do Liberce (1,1 mil. €).
Další města se na Wideningu podílejí pouze jednotlivými projekty nebo specifickými nástroji. Typickým příkladem jsou Dolní Břežany, Vestec, Klecany nebo Průhonice, kde se nacházejí specializované výzkumné instituce AV ČR. Tato města nepředstavují samostatná inovační centra v plném smyslu, ale spíše lokalizace konkrétních výzkumných infrastruktur a pracovišť, která se zapojují do Wideningu prostřednictvím úzce zaměřených projektů.
Tabulka 6: Rozdělení finančních prostředků z nástrojů Widening podle měst v ČR (Horizont Evropa, 2021–2025)
Souhrnný pohled na institucionální, krajské i městské rozložení projektů ukazuje, že účast ČR ve Wideningu je výrazně koncentrovaná do několika hlavních výzkumných center a institucí. Na institucionální úrovni dominují především vysoké školy a ústavy AV ČR, přičemž mezi jednotlivými organizacemi vynikají zejména Masarykova univerzita, Univerzita Karlova, Univerzita Palackého v Olomouci, VUT v Brně a vybrané ústavy AV ČR. Regionálně se největší objem podpory soustřeďuje do Jihomoravského kraje a Prahy, které dohromady absorbují více než tři čtvrtiny všech finančních prostředků směřujících do projektů priority Widening, což se ještě zřetelněji projevuje na městské úrovni dominancí Brna a Prahy.
Analýza zároveň naznačuje, že účast regionálních vysokých škol a dalších institucí mimo hlavní výzkumná centra je nižší, než by bylo možné vzhledem k zaměření nástrojů Widening očekávat. Podpora se soustřeďuje především do již etablovaných center, zatímco širší regionální rozptyl zůstává omezený. Widening tak v ČR působí spíše jako mechanismus akcelerace existující excelence než jako nástroj územního vyrovnávání výzkumných kapacit.
Přestože je cílem těchto nástrojů snižovat rozdíly ve výzkumné výkonnosti, v ČR většina finanční podpory směřuje do institucí a regionů s již silnou výzkumnou základnou, zatímco ostatní regiony se zapojují sporadicky, spíše prostřednictvím jednotlivých projektů nebo specifických iniciativ. Nižší účast části regionálních vysokých škol ve Wideningu může souviset také s tím, že v českém prostředí existují jiné veřejné zdroje podpory zaměřené na rozvoj výzkumných, inovačních a infrastrukturních kapacit. V české debatě je dlouhodobě přítomen důraz na synergie mezi rámcovými programy, strukturálními fondy a národními programy, které mohou pro některé instituce představovat alternativní nebo doplňkový zdroj podpory. V některých regionech, například v Ústeckém kraji, lze v této souvislosti připomenout i specifické transformační nástroje, jako je program RE:START a navazující podpora z Just Transition Fund. Přímé ověření vlivu těchto alternativních zdrojů na nižší účast ve Wideningu by však vyžadovalo samostatnou analýzu.
Hlavní přínos Wideningu v ČR spočívá v posilování institucionálních kapacit, přilákání mezinárodních výzkumných talentů, rozvoji strategických partnerství a hlubší integraci českých institucí do evropských výzkumných sítí. V českém kontextu tak Widening funguje především jako nástroj urychlující rozvoj existujících center excelence, která následně působí jako národní uzly mezinárodní spolupráce. Celkově přitom Widening představuje v ČR 95,4 mil. €, tedy přibližně 15,6 % celkového finančního příspěvku z programu Horizont Evropa, a tvoří tak významnou součást české účasti v tomto programu.
Data zároveň ukazují, že nástroje Widening jsou dominantně využívány univerzitami, významnou roli však hrají také výzkumné ústavy AV ČR. Naopak soukromý sektor i další aktéři se zapojují spíše doplňkově. Struktura financování potvrzuje, že klíčový význam mají institucionální nástroje budování kapacit (ERA Chairs, Teaming, Twinning), zatímco menší nástroje zaměřené na synergie či podporu sítí tvoří pouze omezenou část prostředků.
Odlišné způsoby zapojení se promítají i do podílu Wideningu na celkovém financování z programu Horizont Evropa: u některých institucí je tento podíl výsledkem systematického zapojení do více nástrojů priority Widening, zatímco jinde je založen především na jednom dominantním projektu či nástroje.
Specifickou roli hraje nástroj ERA Fellowships, který je navázán na výzvy MSCA Postdoctoral Fellowships. Umožňuje financovat kvalitní postdoktorandské projekty realizované ve wideningových zemích, které splnily prahové hodnoty hodnocení v MSCA PF, ale nebyly podpořeny z hlavního rozpočtu tohoto programu. Vysoký počet koordinací proto odráží nejen aktivitu českých institucí, ale i konstrukci tohoto nástroje, který kombinuje podporu excelentních projektů s cílem posilovat výzkumnou kapacitu wideningových zemí. Současně koncentrace těchto projektů u omezeného počtu institucí naznačuje, že institucionální kapacita přitahovat a hostit kvalitní postdoktorandy je v českém prostředí rozložena nerovnoměrně.
Celkově lze konstatovat, že nástroje Widening představují v českém prostředí důležitý, avšak strukturálně specifický pilíř účasti v programu Horizont Evropa. Jejich přínos spočívá především v prohlubování institucionální kvality a mezinárodní integrace, nikoli v rovnoměrném územním rozložení výzkumných kapacit. Další vývoj role Wideningu v ČR tak bude záviset nejen na nastavení evropských nástrojů, ale i na schopnosti českého výzkumného systému tyto nástroje strategicky využívat v kombinaci s národními a regionálními zdroji podpory.
Autor: Daniel Frank, TC Praha, frank@tc.cz, 17.3.2026
Publikování a šíření obsahu tohoto článku (blogu) nebo jeho části a příloh jakýmkoli způsobem v českém nebo jiném jazyce je možné pouze s uvedením zdroje a autora dle obvyklých citačních zvyklostí. Jakékoliv změny a úpravy článku (vyjma čistě formálních) je možné provádět pouze se souhlasem autora. Text neprošel jazykovou kontrolou.
12.03.2026
27.02.2026
27.02.2026
