Korespondenční analýza MSCA: od individuální mobility k vedení sítí a programů
27.01.2026
Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA) v programu Horizont Evropa jsou klíčovým nástrojem EU pro mobilitu a školení výzkumníků – od individuálních postdoktorandských pobytů až po doktorandské sítě, výměny zaměstnanců a institucionální programy mobility.
Tato analýza posuzuje postavení členských států EU-27 z pohledu schopnosti koordinovat přípravu návrhů v hlavních školících a mobilitních typech akcí MSCA: Postdoctoral Fellowships (PF), Doctoral Networks (DN), Staff Exchanges (SE) a COFUND. Analýza vychází z databáze eCORDA (stav k 12/2025) a zahrnuje všechny odborně hodnocené návrhy MSCA ve výzvách 2021–2024 (celkem 31 609 návrhů).
Korespondenční analýza podaných projektových návrhů ukazuje, že státy EU-27 se neliší jen počtem návrhů, které jejich instituce koordinují, ale především strukturou této koordinace napříč jednotlivými typy akcí. Výsledkem je identifikace typických profilů účasti států na přípravě projektových návrhů v programu MSCA – od zaměření na individuální fellowshipy přes přebírání koordinační role v mezinárodních konsorciích doktorského vzdělávání a výměnných pobytů zaměstnanců zapojeného do výzkumných aktivit až po řízení vlastních programů podporujících mobilitu výzkumníků.
PF představují nejrozšířenější typ podaných návrhů a zároveň nejběžnější formu zapojení výzkumníků a hostitelských institucí do výzev MSCA. DN a SE naopak více odlišují země podle schopnosti přebírat koordinační roli v mezinárodních konsorciích, tedy koordinovat společné aktivity více institucí. COFUND je pak spojen zejména se státy, které dokážou navrhnout a řídit vlastní (doktorské a/nebo postdoktorandské) programy školení a mobility spolufinancované z EU.“
Zvláštní pozornost je věnována ČR, jejíž profil je výrazně orientován na přípravu návrhů iniciovaných jednotlivými výzkumníky – PF a jen omezeně na vedení přípravy konsorciálních projektů typu DN/SE. Doplňková analýza potvrzuje, že stejný vzorec struktury koordinace mezi individuálními a konsorciálními schématy se uplatňuje i u financovaných grantů MSCA.
Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA) představují v programu Horizont Evropa (2021–2027) jeden z klíčových nástrojů EU pro rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu, podporu mezinárodní mobility a posilování institucionální kapacity výzkumných organizací. MSCA jsou v programu Horizont Evropa (2021–2027) koncipovány jako tzv. Training and Mobility Actions (TMA), jejichž cílem je nejen podpora individuální excelence, ale především budování strukturálních vazeb mezi výzkumnými institucemi v rámci Evropského výzkumného prostoru (ERA).
Z koncepčního hlediska jsou typy akcí MSCA v programu Horizont Evropa chápány jako nástroj:
MSCA tedy nelze interpretovat pouze jako soubor individuálních grantů, ale jako součást širší evropské infrastruktury výzkumné mobility a doktorského vzdělávání.
Z hlediska výzkumné a inovační politiky představují MSCA nejen finanční podporu pro výzkumníky, ale zároveň indikátor institucionální vyspělosti národních výzkumných systémů. Aktivita a úspěšnost v programu MSCA odráží schopnost institucí:
Z tohoto důvodu je možné MSCA využít jako analytický nástroj pro hodnocení strukturální pozice jednotlivých států v evropském výzkumném prostoru.
Pro účely této studie pracujeme s pojmy „koordinátor“ a „hostitelská instituce“ tak, aby bylo zřejmé, kde je návrh projektu administrativně a smluvně ukotven, a zároveň, aby bylo správně interpretováno specifikum MSCA Postdoctoral Fellowships (PF).
Hostitelská instituce je organizace, která návrh projektu podává a v případě úspěchu přebírá smluvní a implementační odpovědnost vůči EU. V institucionální praxi MSCA je to zároveň klíčový subjekt, který:
Koordinátor je (u konsorciálních projektů) instituce, která vede přípravu projektového návrhu a po případném úspěchu projektu také zajišťuje hlavní komunikaci a koordinaci realizace navenek i dovnitř konsorcia. V praxi koordinátor zastřešuje projektový management, komunikuje s poskytovatelem grantu a zpravidla koordinuje i administrativní a finanční nastavení spolupráce mezi partnery (včetně rozdělení rozpočtu a reportingu).
U MSCA Postdoctoral Fellowships (PF) je role institucionálního „koordinátora“ zvláštní:
Interpretace: v PF proto „koordinátorská“ statistika zachycuje především atraktivitu a absorpční kapacitu hostitelských institucí a zemí (kde budou fellowshipy administrativně ukotveny), nikoli „produkci“ návrhů podle země původu výzkumníka.
Hostitelská země je v této analýze definována jako: země koordinátora/hostitelské instituce, tj. země instituce, která návrh administrativně ukotvuje a (v případě úspěchu) nese smluvní odpovědnost vůči EU. Tato definice je zvolena záměrně – odpovídá tomu, jak jsou návrhy projektů institucionálně ukotveny a kde se koncentrují klíčové manažerské a administrativní kapacity.
Jednotkou analýzy je odborně hodnocený projektový návrh MSCA, započtený jednou podle země koordinátora. Každý návrh vstupuje do analýzy pouze jednou, bez ohledu na počet zapojených partnerů (zejména u DN a SE).
Volba zahrnout do analýzy „pouze koordinátory“ znamená, že analýza sleduje především:
Jde tedy o „mapu řídicích uzlů MSCA v Evropě“ – nikoli o mapu všech participací či mezinárodních výzkumných sítí včetně partnerů.
V analýze koordinovaných návrhů je třeba brát v úvahu, že význam „koordinátora“ se napříč schématy MSCA liší. V PF platí, že koordinátor je současně hostitelská instituce a hostitelská země, tedy prakticky cílová země mobility. Naproti tomu u konsorciálních akcí hraje koordinátor roli řídicího uzlu:
Tato odlišnost není slabinou, ale analytickou výhodou: práce s koordinovanými návrhy umožňuje zachytit strukturální poptávku po jednotlivých nástrojích už na úrovni žádostí. Výsledkem je obraz strukturálních preferencí a strategického zaměření národních výzkumných systémů – nikoli pouze „kolik“ návrhů země podává, ale jaký typ MSCA portfolia koordinuje a jakým směrem se její instituce dlouhodobě profilují.
Analýza se zaměřuje na čtyři hlavní typy akcí MSCA (TMA) v programu Horizontu Evropa:
Individuální projekty zaměřené na kariérní rozvoj zkušených výzkumníků. Jde o individuální vědecko-výzkumné pobyty pro postdoktorandy/postdoktorandky. Specifikum PF: formálně je návrh veden hostitelskou institucí (koordinátorem), ale návrh typicky připravuje samotný výzkumník ve spolupráci se školitelem a zázemím instituce.
Mezinárodní sítě doktorského vzdělávání. DN jsou zaměřeny na posílení kapacity univerzit, výzkumných organizací a podniků, které spolupracují při školení a odborné přípravě doktorandů v rámci doktorského studia; cílem je zvýšit atraktivitu a excelenci doktorského studia v Evropě. DN jsou konsorciální projekty – návrh připravuje více institucí a koordinátor plní roli hlavního řídicího a administrativního uzlu projektu. V rámci sítě probíhají společné školicí a vzdělávací aktivity (včetně přenositelných dovedností) a je zdůrazněna mezisektorová/ mezioborová dimenze; typicky se počítá i s aktivní účastí neakademického sektoru.
Projekty podporující výměnu personálu zapojeného do výzkumných a inovačních aktivit mezi institucemi (výzkumníků i dalšího odborného/technického/administrativního a řídicího personálu. SE jsou rovněž konsorciální projekty založené na partnerství více organizací; koordinátor řídí spolupráci a organizaci krátkodobých výměnných pobytů (stáží/secondments) v rámci sítě.
Spolufinancování regionálních, národních a mezinárodních programů mobility. Akce COFUND mají převážně institucionální/programový charakter: koordinátor (typicky veřejná či výzkumná organizace) realizuje vlastní program a nastavuje podmínky výběru a podpory výzkumníků. COFUND je spojen zejména se státy, které umí připravovat a řídit vlastní doktorské a/nebo postdoktorandské programy (školení a mobility) spolufinancované z EU.
Tyto čtyři typy akcí představují základní pilíře MSCA a pokrývají celý rozsah nástrojů od individuální mobility (PF) přes síťové konsorciální projekty (DN, SE) až po institucionální programy mobility (COFUND).
Analýza vychází z dat databáze eCORDA (stav k 12/2025) a zahrnuje všechny odborně hodnocené návrhy projektů MSCA (eligible proposals) ve výzvách programu Horizont Evropa v období 2021–2024.
Jednotkou analýzy je odborně hodnocený návrh projektu MSCA (eligible proposal).
Dataset obsahuje zejména:
Do analýzy jsou zahrnuty všechny členské státy EU-27.
Pro identifikaci strukturálních vzorců v zapojení členských států do jednotlivých typů akcí MSCA na úrovni koordinovaných projektových návrhů je použita korespondenční analýza (Correspondence Analysis, CA) jako explorační metoda vhodná pro práci s kontingenčními tabulkami.
Vstupem do CA je kontingenční tabulka ve tvaru:
Analýza je provedena v symetrické normalizaci a výsledkem je společné zobrazení řádkových a sloupcových profilů v jednom prostoru (biplot). Tato mapa umožňuje:
Korespondenční analýza tak slouží k vytvoření typologie států podle struktury jejich projektového portfolia a ukazuje, že členské státy netvoří pouze škálu „silní–slabí“, ale vykazují odlišné strukturální profily zapojení do přípravy projektových návrhů MSCA.
Je třeba zdůraznit, že jednotlivé nástroje MSCA se výrazně liší velikostí rozpočtu i očekávaným počtem návrhů. Tato asymetrie vytváří institucionální rámec systému, v němž se pohybují všichni žadatelé. Korespondenční analýza však neporovnává absolutní „sílu“ jednotlivých typů akcí, ale relativní profily zapojení jednotlivých zemí do přípravy projektových návrhů v roli koordinátora vůči celkové struktuře programu MSCA. Zachycuje tedy nikoli velikost typů akcí samotných, ale odlišnosti v národních vzorcích koordinace napříč typy akcí. Rozpočty výzev CA samy o sobě nezkreslují – naopak vymezují kontext, v němž se projeví rozdíly v tom, jak jednotlivé státy přebírají koordinační roli napříč typy akcí.
V této studii CA pracuje s kontingenční maticí: členská země EU-27 × typ akce MSCA (PF, DN, SE, COFUND), kde hodnoty představují počty koordinovaných projektových návrhů. CA tak modeluje, jak se celkový objem koordinovaných návrhů v systému rozděluje mezi státy EU a jednotlivé nástroje MSCA, a současně umožňuje sledovat, zda se profil konkrétní země odchyluje od celkové struktury programu.
Rozpočty a očekávané počty návrhů se mezi nástroji výrazně liší a definují architekturu celého systému. Orientačně platí:
Tato asymetrie je společná pro všechny státy – je to „nabídka“ systému, kterou mají všechny země k dispozici ve stejném institucionálním rámci.
CA neporovnává absolutní velikost PF vůči DN (ani „kdo je velký“ a „kdo malý“). Místo toho porovnává:
Jinými slovy, CA implicitně klade otázku:
Rozpočty a očekávané počty návrhů:
Neurčují však samotné národní profily – tedy např.:
Tyto odchylky jsou výsledkem institucionálních kapacit, zkušenosti, strategické orientace a schopnosti připravovat různé typy návrhů.
To, že PF je objemově dominantní a COFUND je institucionálně omezený nástroj (typ akce), neznamená, že ČR „musí“ být profilově silná v PF nebo slabá v DN. Pokud CA ukazuje, že ČR využívá systém převážně skrze PF a jen omezeně skrze DN/SE/COFUND, jde o strukturální charakteristiku jejího profilu koordinovaných návrhů, nikoli mechanický důsledek velikosti výzev.
Rozložení rozpočtů a očekávaných počtů návrhů:
Korespondenční analýza:
Proto platí: Rozpočty výzev CA nezkreslují – naopak vytvářejí kontext, vůči němuž se strukturální rozdíly mezi státy teprve projeví.
Cílem analýzy je:
1. Identifikovat strukturální typy členských států EU podle profilů koordinovaných projektových návrhů MSCA, tj. podle toho, jaké typy akcí (PF, DN, SE, COFUND) jsou v jednotlivých zemích institucionálně ukotveny a připravovány na úrovni koordinátorských institucí.
2. Analyzovat postavení ČR v evropském MSCA ekosystému na základě struktury a rozsahu koordinovaných návrhů a porovnat její profil s ostatními státy EU-27.
3. Poskytnout podklad pro formulaci doporučení v oblasti podpory internacionalizace a rozvoje lidských zdrojů ve výzkumu, se zaměřením na posílení institucionálních kapacit pro přípravu a koordinaci návrhů MSCA.
V období výzev 2021–2024 bylo v programu Horizont Evropa koordinátory ze zemí EU-27 připraveno celkem 31 609 návrhů projektů MSCA (Tabulka 1). Aktivita se soustředila do čtyř hlavních schémat: Postdoctoral Fellowships (PF), Doctoral Networks (DN), Staff Exchanges (SE) a COFUND.
Z hlediska struktury je MSCA v tomto období jednoznačně dominováno schématem PF, které tvoří 26 407 návrhů (83,5 %) všech návrhů projektů. Následují DN s 3 965 návrhy (12,5 %), zatímco SE (752; 2,4 %) a COFUND (485; 1,5 %) představují objemově menší části portfolia.
Z pohledu hostitelských institucí se návrhy projektů koncentrují do relativně úzké skupiny členských států, které dlouhodobě představují hlavní pilíře evropské výzkumné mobility. Celkový objem návrhů projektů MSCA je zároveň silně nerovnoměrně rozdělen:
Tato nerovnoměrnost odráží rozdíly v institucionální kapacitě, mezinárodní integraci a dlouhodobé strategii práce s MSCA.
Z hlediska absolutních počtů návrhů projektů dominují zejména:
Těchto pět států soustřeďuje 59,6 % všech návrhů projektů MSCA v EU-27 za období 2021–2024. Při rozšíření na prvních deset zemí (doplněno o DK, BE, PT, SE, IE) dosahuje koncentrace přibližně 83,1 % všech návrhů projektů. Jde tedy o velmi výraznou dominanci „jádra“ evropského MSCA systému.
Na opačném pólu stojí země s velmi nízkou projektovou aktivitou, např.:
(dále také Maďarsko, Malta, Litva aj.)
Tyto země koordinují pouze omezený počet návrhů a jejich zapojení do MSCA zůstává strukturálně slabé.
Jednotlivé typy akcí MSCA vykazují rozdílný profil koncentrace i „tahouny“ mezi státy:
PF jsou jednoznačně nejrozšířenějším typem akce MSCA: 26 407 návrhů projektů v EU-27. Koordinace projektových návrhů PF je nejvyšší v zemích, které dominují i celkově, zejména Španělsko (4 379), Itálie (3 844), Francie (3 081), Německo (2 773), Nizozemsko (1 692). Akce PF tak zároveň představují hlavní vstupní bránu do MSCA i pro řadu menších a středně velkých systémů – v absolutních číslech však zůstává rozhodující převaha velkých zemí.
DN jsou náročné na mezinárodní síťovou spolupráci, infrastrukturu doktorského vzdělávání a projektové řízení. V období 2021–2024 vzniklo 3 965 návrhů projektů DN, přičemž koordinace je výrazně koncentrována do několika málo států: Španělsko (603), Německo (512), Itálie (497), Nizozemsko (428), Francie (379). V mnoha menších státech je koordinace DN nízká až ojedinělá.
SE vyžadují rozsáhlé institucionální sítě a dlouhodobá partnerství. V období 2021–2024 bylo koordinováno 752 návrhů projektů SE, přičemž nejvyšší aktivita je soustředěna do několika zemí: Itálie (154), Španělsko (119), Řecko (74), Portugalsko (62), Polsko (60). Vedle tradičně silných systémů se zde promítá i výraznější specializace některých států na síťové mobility.
COFUND je specifický nástroj propojený s národními politikami VaV; v období 2021–2024 jde celkem o 485 návrhů projektů. Nejvyšší aktivitu vykazují zejména Francie (110) a Španělsko (86), dále Německo (43), Finsko (29), Itálie (23). Ve většině států je COFUND objemově malý, často v jednotkách návrhů.
V období 2021–2024 koordinovaly české instituce (u návrhů projektů PF samotní výzkumníci) přípravu celkem 990 návrhů projektů MSCA (tj. přibližně 3,1 % všech návrhů EU-27), což v absolutním souhrnu odpovídá 11. místu mezi státy EU-27.
Struktura podle typu akce (2021–2024):
Typ akce Počet návrhů projektů
Postdoctoral Fellowships (PF) 938
Doctoral Networks (DN) 18
Staff Exchanges (SE) 14
COFUND 20
Celkem 990
Struktura portfolia je výrazně nevyvážená:
Z hlediska absolutního počtu návrhů projektů se ČR řadí mezi středně aktivní systémy, avšak její profil je výrazně „PF-centrický“ a ve srovnání s projektovými jádry EU je slabší zejména v náročnějších síťových schématech (DN, SE).

Tabulka 1: Počet projektových návrhů MSCA připravovaných koordinátory ze zemí EU-27 v programu Horizont Evropa v období 2021–2024
Korespondenční analýza (CA) pracuje s kontingenční maticí země EU-27 × typ akce MSCA (PF, DN, SE, COFUND), kde hodnoty představují počty koordinovaných projektových návrhů. CA tedy modeluje, jak se celkový objem koordinovaných návrhů v systému rozděluje mezi státy EU a jednotlivé nástroje MSCA a zda se profil konkrétní země odchyluje od „průměrné“ struktury programu.
CA neporovnává absolutní „sílu“ jednotlivých typů akcí MSCA, ale relativní profily států vůči celkové struktuře MSCA. Rozdílné objemy návrhů mezi PF/DN/SE/COFUND tak tvoří společný kontext systému, vůči němuž se teprve projeví strukturální odlišnosti mezi zeměmi.
Základní test nezávislosti mezi zemí a typem nástroje potvrzuje, že struktura návrhů není náhodná:
→ hypotézu nezávislosti („struktura návrhů je stejná bez ohledu na zemi“) lze jednoznačně zamítnout.
Síla vazby je shrnuta ukazatelem:
To znamená: vztah mezi zemí a „volbou“ typu akce MSCA je statisticky velmi významný, ale strukturálně spíše mírný. Prakticky to odpovídá logice MSCA: PF je dominantní hlavní proud téměř ve všech zemích, zatímco diference států se nejvíce projevují v menších a náročnějších schématech MSCA (DN, SE, COFUND).

Tabulka 2: Test nezávislosti a míra vazby (χ², p-hodnota, Cramérovo V). Poznámka: Test nezávislosti je proveden pro kontingenční tabulku 1: EU-27 × 4 akce MSCA (PF, DN, SE, COFUND) na počtech koordinovaných projektových návrhů.
Rozklad CA ukazuje tři interpretovatelné dimenze:
Dvourozměrná mapa Dim1 × Dim2 vysvětluje 88,6 % variability a je proto vhodná jako hlavní vizualizace. Třetí dimenze je však důležitá pro interpretaci COFUND profilu, který se v čisté 2D projekci částečně „ztrácí“. Prakticky to vede k nejčistšímu řešení pro report:
Tabulka 3: Vlastní čísla (eigenvalues) a podíly vysvětlené variability (Dim1–Dim3).

Graf 1: Mapa A: CA factor map – Dim1 × Dim2 (biplot států a nástrojů; 88,6 %). Zdroj: EC - HE eCORDA 12/2025, Daniel Frank - TC Prague, FactoMineR: Multivariate Exploratory Data Analysis and Data Mining with R
Graf 2: Mapa B: CA factor map – Dim1 × Dim3 (biplot států a nástrojů; doplnění COFUND osy).Zdroj: EC - HE eCORDA 12/2025, Daniel Frank - TC Prague, FactoMineR: Multivariate Exploratory Data Analysis and Data Mining with R
Graf 3: Mapa C: CA factor map – Dim2 × Dim3 (doplňková vizualizace DN vs COFUND).Zdroj: EC - HE eCORDA 12/2025, Daniel Frank - TC Prague, FactoMineR: Multivariate Exploratory Data Analysis and Data Mining with R
Pojmenování os vychází přímo z příspěvků sloupců (typů nástrojů) k dimenzím:
Zároveň platí, že PF nemá vlastní „specializační“ dimenzi – leží blízko středu a funguje jako referenční mainstream systému, který strukturálně homogenizuje profily států. Diferenciace zemí EU-27 se pak odehrává především přes typy akcí SE, DN a COFUND.

Tabulka 4: Souřadnice, příspěvky (ctr) a kvalita reprezentace (cos2) pro sloupce – typy akcí MSCA
Očekávané četnosti (model nezávislosti) ukazují, kolik návrhů by měla mít země v daném nástroji, pokud by neexistovala žádná strukturální preference. Jinými slovy: jde o referenční stav „jen velikost systému, žádná specializace“.
Odchylky od očekávaných četností (zejména adjustovaná rezidua) pak ukazují, kde má země:
Typické příklady:
ČR (CZ)
To je přesně profil ČR: hostitelská destinace individuální mobility (PF) + slabá konsorciální infrastruktura (DN) + slabší síťová dimenze (SE).
Polsko (PL)
Shrnutí: očekávané četnosti ukazují „nulový model bez specializace“; skutečná data se od něj výrazně odchylují. Právě tyto systematické odchylky jsou základem CA, která je převádí do mapy strukturálních profilů.

Tabulka 5: Očekávané četnosti (model nezávislosti) – země EU-27 × typ akce MSCA

Tabulka 6a a 6b: Rezidua a adjustovaná rezidua – identifikace strukturálních odchylek podle zemí EU-27 a typů akcí MSCA. Tříbarevná škála je omezena na interval (-6; +6), hodnoty mimo tento rozsah jsou saturovány.“
Korespondenční analýza je geometrický rozklad hodnoty χ². Země s největšími odchylkami od očekávání mají největší příspěvek k celkové inercii a nejvíce definují tvar mapy.
Největší strukturální „tahouni“ (Top 10 podle příspěvku k inercii/χ²):
EL, PL, RO, NL, CZ, LV, BE, FR, IT, BG.
Tyto země nejvíce „deformují“ nulový model nezávislosti – a proto nejvíce utvářejí osy CA a čitelné typy zapojení.

Tabulka 7: Příspěvky států k inercii (χ²) a strukturální „tahouni“ CA.
Země EU-27 byly seskupeny na základě souřadnic ve třech prvních dimenzích CA a kvality reprezentace (cos2). Dimenze jsou interpretovány jako osy odpovídající nástrojům SE (Dim1), DN (Dim2) a COFUND (Dim3); PF tvoří referenční mainstream poblíž středu. Typologie vychází z toho, kde má země dominantní profil (nejvyšší cos2) a zda jde o zřetelnou specializaci.
Pravidlo přiřazení: daná země je zařazena do profilu, pro nějž má nejvyšší cos2 (dominantní dimenzi). Pokud má vysoké cos2 ve více dimenzích, rozhoduje primární dimenze; sekundární orientace je uvedena v poznámce. Pozn.: Znaménko dimenzí v CA je konvenční (lze jej zrcadlit); pro interpretaci je důležitá relativní poloha bodů.
Pro hlavní interpretaci výsledků je použita dvourozměrná mapa (Dim1×Dim2), protože v této projekci je nejlépe čitelný „hlavní příběh“ analýzy: Dim1 zachycuje především odlišnosti spojené se schématem SE (Staff Exchanges) a Dim2 odlišnosti spojené se schématem DN (Doctoral Networks). Tato projekce proto poskytuje nejpřehlednější rámec pro základní porovnání národních profilů.
Zároveň však platí, že Dim3 nese podstatnou část informace o schématu COFUND. COFUND se proto v samotné mapě Dim1×Dim2 může jevit méně výrazně, i když je pro některé státy strukturálně důležitý. Z tohoto důvodu je Dim3 zohledněna při tvorbě typologie a v textu jsou doplněny také mapy s Dim3, zejména Dim1×Dim3 (pro zachycení COFUND profilu ve vztahu k hlavní ose SE) a Dim2×Dim3 (pro zobrazení vztahu mezi „doktorandskou“ dimenzí DN a programovou dimenzí COFUND).
Stručně: Dim1×Dim2 slouží pro hlavní sdělení, zatímco projekce s Dim3 zajišťují, že v interpretaci nezanikne specifický COFUND profil.
Státy, jejichž hlavní strukturální přístup k MSCA spočívá v koordinaci síťových projektů Staff Exchanges. MSCA zde funguje primárně jako nástroj síťové integrace (kontakty, vazby, přenos know-how), nikoli jako hlavní kanál individuální mobility nebo doktorandské infrastruktury. U států s nízkými marginálními součty (malý celkový počet koordinací, <5) je třeba polohu v CA interpretovat s opatrností: vzdálenější poloha může odrážet i nestabilitu profilu danou malými počty (typicky BG, LV, RO).
Poznámka: U části zemí této skupiny se může objevit i sekundární preference k dalšímu typu akce MSCA (např. u PL je kromě SE nadprůměrné i COFUND), nicméně primární profil je SE.
Země s nadprůměrnou schopností koordinovat/ukotvovat doktorandská konsorcia a budovat mezinárodní doktorské sítě. DN zde fungují jako systémový nástroj řízení lidských zdrojů a evropské doktorandské infrastruktury.
Poznámka: DK je v této typologii zařazeno mezi „vyvážené/univerzální“, aby se zabránilo překryvu skupin a protože v CA nevychází jako čistý DN-hub (profil je spíše vyvážený).
Země, u nichž se profil nejlépe vysvětluje dimenzí COFUND. MSCA zde funguje spíše jako „programová politika“ – spolufinancování a institucionalizace mobility, často se silnější vazbou na národní či institucionální programy.
Země, kde je snaha program MSCA využívat primárně jako nástroj individualizované mobility (PF) a kde je zároveň patrný strukturální deficit v konsorciální doktorandské dimenzi (DN). (U ČR je tento profil doložen i na očekávaných četnostech a reziduích.) Profil odpovídá systému s vyšší závislostí na individuálních iniciativách a slabší kapacitou budovat velké konsorciální infrastruktury.
Země bez výrazné specializace na jednu osu (jeden typ akce MSCA) ; jejich struktura portfolia je blízká celkové struktuře systému MSCA.
ČR představuje v CA mapě velmi čitelný profil:
Interpretace: ČR se v MSCA v roli koordinátora profiluje primárně jako hostitelská země individuálních fellowshipů (PF), zatímco jen omezeně vystupuje jako země koordinující konsorciální sítě doktorského vzdělávání (DN) či síťové projekty výměnných pobytů personálu (SE). Jde o strukturální charakteristiku profilu koordinovaných návrhů, nikoli o mechanický důsledek velikosti jednotlivých nástrojů.
Korespondenční analýza (CA) byla provedena v prostředí R s využitím balíčku FactoMineR.
Hlavní část článku ukazuje, jaké typy akcí MSCA jednotlivé státy nejčastěji koordinují ve fázi přípravy návrhů – tedy v jakých schématech MSCA jejich instituce nejčastěji vystupují jako koordinátoři návrhu, kteří řídí přípravu projektové žádosti. Pro ověření, že nejde jen o „ambici“ na úrovni přípravy a podávání projektových návrhů, byla stejná analýza doplňkově provedena i pro koordinátory financovaných (realizovaných) projektů. Cílem nebylo vytvářet novou typologii států, ale ověřit, zda se profily koordinace patrné v přípravě návrhů promítají i do projektů, které prošly vysoce konkurenční selekcí. (Detailní výstupy doplňkové analýzy zde nejsou uvedeny z důvodu rozsahu a přehlednosti tohoto článku.)
Doplňková CA financovaných projektů potvrzuje základní výsledek CA pro projektové návrhy: evropský prostor MSCA je strukturálně diferencovaný podle toho, v jakých typech akcí MSCA státy koordinují. Zároveň platí, že rozdíly jsou ve financovaných projektech obvykle méně vyhraněné než v návrzích. Důvod je věcný: návrhová rovina odráží strategické volby a ambice institucí, zatímco realizační rovina je už „užší výběr“ projektů, které prošly konkurenční selekcí. To některé národní odlišnosti částečně tlumí – nikoli ruší.
Prakticky se potvrzuje vysoká míra strukturální kontinuity:
Země, které jsou v návrzích relativně více přitahovány k SE (výměny zaměstnanců) nebo k DN (doktorské sítě), si tento profil ve financovaných projektech ve velké míře udržují. Z hlediska výkladu to znamená, že nejde jen o „poptávku“ v návrzích, ale o dlouhodobější institucionální kapacity: schopnost řídit sítě, pracovat s partnery a udržet mezinárodní spolupráci.
V obou rovinách (návrhy i projekty) se PF chová jako široce rozšířený základní režim účasti: mnoho zemí koordinuje PF napříč spektrem, protože jde o přímou práci s jednotlivcem a hostitelskou institucí.
To je důležité pro interpretaci: PF je často „nejdostupnější“ forma koordinace, zatímco DN/SE/COFUND více rozlišují systémovou kapacitu.
COFUND není primárně o jednotlivém fellowshipu, ale o schopnosti provozovat program. Proto se v realizační rovině typicky udržuje u systémů, které dokážou programové řízení a stabilní nastavení.
Celkově tedy platí: návrhové strategie jsou dobrou aproximací realizovaného portfolia. Doplňková analýza nevytváří nový obraz Evropy – spíše potvrzuje, že profilace států v MSCA má strukturální základ a reprodukuje se i po selekci.
Výsledky srovnání návrhů a projektů ukazují, že MSCA v praxi nepůsobí jen jako „neutrální“ soutěž o granty. Tím, že různé typy akcí vyžadují různé institucionální kompetence (hostitelská kapacita u PF vs. síťová kapacita u DN/SE vs. programová kapacita u COFUND), program dlouhodobě stabilizuje rozdíly v rolích, které jednotlivé národní systémy v evropském výzkumném prostoru přebírají.
Doplňková analýza plní validační roli: ukazuje, že obraz z hlavní analýzy není jen „momentální poptávka“ po různých typech grantů, ale do značné míry odráží reálné institucionální kapacity, které se promítají i do realizovaných projektů. Z hlediska politiky je klíčové, že jednotlivé typy akcí MSCA představují odlišné „modele účasti“ – od hostování talentu (PF), přes vedení mezinárodních sítí (DN, SE), až po programové řízení mobility (COFUND).
Pozice ČR je z hlediska aktivity v přípravě projektových návrhů i vedení financovaných grantů MSCA stabilní a snadno interpretovatelná. Český profil koordinace je dlouhodobě postaven především na schématu Postdoctoral Fellowships (PF): české instituce v něm nejčastěji vystupují jako hostitelské organizace individuálních fellowshipů. V těchto projektech je hlavní odbornou hybnou silou samotný výzkumník, zatímco role instituce spočívá v tom, že mu poskytne odpovídající vědecké vedení a zázemí (supervizi, začlenění do týmu, přístup k infrastruktuře a podmínky pro rozvoj kariéry) a zároveň zajistí administrativní a organizační podporu realizace projektu. Tento „hostitelský“ profil se potvrzuje jak ve fázi přípravy návrhů, tak ve financovaných projektech; rozdíly mezi návrhy a realizací jsou spíše v rozsahu než ve směru. tj. v počtu případů, nikoli ve struktuře zapojení (PF zůstává dominantní).
Naopak role koordinátora v Doctoral Networks (DN, doktorandských sítích) je u ČR velmi omezená – a to jak ve fázi přípravy projektových návrhů, tak i mezi financovanými projekty, kde české instituce vystupují jako koordinátor. To je strukturálně významné, protože DN nejsou jen „další grantové schéma MSCA“, ale představují nástroj budování kapacit pro mezinárodní doktorandské školení: koordinátor DN řídí spolupráci partnerů a společně s nimi nastavuje fungování sítě, zejména společný rámec školení, pravidla zapojení doktorandů, supervizi a doprovodné vzdělávací aktivity. Nízká přítomnost ČR v roli koordinátora DN proto neznamená pouze menší účast v jednom typu projektů, ale slabší pozici v části systému, kde vznikají a udržují se dlouhodobé doktorandské sítě a související institucionální kapacity.
Podobně i Staff Exchanges (SE) a COFUND se v portfoliu ČR objevují, ale nepředstavují hlavní pilíř koordinačních aktivit a ambicí českých výzkumníků a organizací. SE fungují jako nástroj „síťové integrace“: koordinátor musí dlouhodobě udržet partnerství a řídit výměny pracovníků mezi organizacemi a sektory, čímž se instituce pevněji napojují na evropské spolupracující sítě. COFUND je naopak nejvíce „programový“ typ akce – vyžaduje schopnost navrhnout a provozovat mobilitní program (nastavení pravidel, otevřené výběry, zajištění kvality a průběžné řízení). V českém případě jde spíše o doplňková schémata účasti v MSCA.
V rovině evropského benchmarkingu to znamená, že ČR dnes vystupuje převážně jako silná hostitelská destinace pro individuální mobilitu (PF), zatímco role koordinátora v konsorciálních a síťových schématech (zejména DN, částečně SE) zůstává spíše výjimečná. Tento model je racionální adaptací na institucionální realitu: koordinace DN a SE typicky vyžaduje robustní administrativní a projektovou infrastrukturu, zkušenost s vedením velkých konsorcií, reputaci a dlouhodobé mezinárodní vazby – tedy kapacity, které se budují postupně a systematicky. Není proto překvapivé, že v evropském prostoru se jako „DN-huby“ stabilně prosazují země s tradicí konsorciální koordinace, zatímco jiné země (včetně ČR) se profilují spíše v individuálních fellowshipových formátech.
Dlouhodobě je tento profil udržitelný a přináší konkrétní přínosy: zvyšuje kvalitu týmů, podporuje internacionalizaci a umožňuje příchod talentu. Zároveň má však z pohledu systémové pozice v evropském výzkumném prostoru limity. PF posiluje především jednotlivce a jejich hostitelské týmy, zatímco DN a SE typicky vytvářejí širší multiplikační efekt: budují sítě institucí, dlouhodobé partnerství a přenos kapacit. V tomto smyslu lze Staff Exchanges (SE) chápat i jako „wideningový“ most: jde o nástroj, který umožňuje institucím s menší zkušeností v rámcových programech budovat partnerství, získávat praxi v mezinárodní spolupráci a postupně posilovat projektové kapacity. SE tak může fungovat jako praktický vstupní bod pro lepší ukotvení v evropských sítích a pro následné ambice v náročnějších konsorciálních formátech (včetně DN) i v dalších částech rámcových programů. Nižší role ČR v DN/SE proto může znamenat menší možnost dlouhodobě spoluutvářet evropské výzkumné agendy a menší institucionální ukotvení v jádru mezinárodních sítí.
Pokud by se ČR chtěla posunout z role „hostitelské země“ směrem k roli síťového uzlu, nešlo by primárně o jednotlivé projekty, ale o cílenou institucionální politiku: posílení kapacity pro koordinaci konsorcií, podporu projektových kanceláří a rozvoj „leadershipu“ u koordinátorů. Jinými slovy: vyšší účast v DN/SE není otázkou jednorázové aktivity, ale dlouhodobě budované schopnosti řídit evropské sítě a programy.
Relativně nízká míra zapojení českých institucí v roli koordinátora DN a SE odráží strukturální pozici a dostupné kapacity, nikoli selhání systému. Zároveň však platí, že dominance PF posiluje ČR hlavně jako hostitelskou platformu individuální mobility, zatímco posun k roli síťového uzlu a k výraznější koordinaci DN/SE vyžaduje dlouhodobé posilování konsorciální a projektové kapacity.
Korespondenční analýza počtů podaných návrhů MSCA podle země koordinátora a typu akce ukazuje, že evropské státy se neliší jen intenzitou aktivity, ale především strukturou koordinace napříč jednotlivými grantovými schématy. Jinými slovy: rozdíly mezi zeměmi nejsou dobře popsatelné pouze škálou „více či méně aktivní“, ale spíše tím, v jakých typech akcí instituce nejčastěji přebírají roli koordinátora přípravy projektového návrhu. Z toho vyplývají stabilní „profily účasti“, které se v evropském prostoru opakují napříč státy a nelze je vysvětlit pouze krátkodobými výkyvy v úspěšnosti.
Doplňková analýza financovaných projektů byla provedena jako validace tohoto obrazu. Ukazuje se, že po výběru projektových návrhů k financování z rozpočtu programu Horizont Evropa jsou strukturální profily jednotlivých zemí EU-27 obvykle méně vyhraněné, ale hlavní směry zůstávají čitelné: struktura koordinace patrná v podaných návrzích se ve významné míře odráží i ve financovaných projektech. Pro interpretaci to znamená, že návrhová rovina není jen „poptávka“, ale do značné míry odráží dlouhodobé institucionální schopnosti a strategickou orientaci národních systémů.
Z pohledu veřejné politiky z toho plyne praktické sdělení: pokud je cílem posílit roli země v evropském výzkumném prostoru, nestačí podporovat pouze „vyšší aktivitu“ v obecném smyslu. Rozhodující je, zda se daří rozvíjet takové kapacity, které umožňují převzít roli koordinátora i v náročnějších formách mezinárodní spolupráce. Zvyšování podílu projektů, v nichž domácí instituce vedou spolupráci více partnerů napříč zeměmi, je proto především otázkou dlouhodobě budovaných institucionálních kompetencí (projektové zázemí, podpora koordinátorů, schopnost řídit mezinárodní spolupráci), nikoli jednorázových opatření podpůrných akcí či kampaní.
Autor: Daniel Frank, frank@tc.cz, Technologické centrum Praha, 27.1.2026
Použité zdroje:
[1] FEDOROVÁ, Petra; KOTOUČEK, Jiří; LOJKOVÁ, Milena; ŠIMEK, Zuzana; TYSYACHNA, Lyudmyla. Akce Marie Skłodowska-Curie: VADEMECUM Horizont Evropa 2023. 2023. ISBN 978-80-86794-87-7.
[2] SOUKUP, Petr; RABUŠIC, Ladislav; MAREŠ, Petr. Statistická analýza sociálněvědních dat v R. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2023. ISBN 978-80-280-0151-3 (online; PDF).
27.01.2026
22.12.2025
22.12.2025