Národní informační centrum pro evropský výzkum
Abstrakt: Úspěch v prestižním evropském programu Horizont Evropa nestojí pouze na výzkumné kvalitě a ambici projektového návrhu. Klíčovým předpokladem je také schopnost žadatelů důsledně naplnit veškeré formální požadavky a pravidla účasti. Tato analýza se zaměřuje na kvantitativní vyhodnocení návrhů projektů, které byly zamítnuty EK z administrativních důvodů, nebo je žadatelé stáhli ještě před expertním posouzením. Odhaluje výrazné rozdíly a variabilitu těchto případů napříč evropskými státy i jednotlivými typy akcí. S využitím dat z databáze eCORDA (stav k 5/2025) dále identifikuje souvislosti mezi mírou formálního zamítnutí návrhů, jejich nezpůsobilostí k odbornému hodnocení a inovační výkonností jednotlivých zemí.
Předpokladem úspěchu v programu Horizont Evropa není pouze odborná kvalita předložených projektových návrhů, ale i schopností žadatelů naplnit formální požadavky a podmínky způsobilosti programu. Každý projektový návrh před zařazením do odborného hodnocení prochází tzv. administrativním ověřením (admissibility & eligibility check), které v programu Horizont Evropa provádějí ve většině případů s výkonné agentury EK, přičemž podpůrnou roli v této fázi hraje také IT nástroj eSubmission/eGrants, jenž automaticky ověřuje technickou úplnost návrhu a splnění základních formálních náležitostí. Pokud konkrétní návrh projektu nesplní tyto požadavky, je automaticky vyřazen ještě před tím, než by mohl být posouzen z hlediska vědecké nebo inovační kvality odbornými hodnotiteli.
Použitá data pro analýzu pochází z databáze eCORDA (stav k 05/2025) a jsou doplněna o klasifikaci zemí dle European Innovation Scoreboard 2024 (EIS). Je však důležité poznamenat, že tato analýza vychází výhradně ze souhrnných kvantitativních údajů uvedených ve zmíněné databázi. Obsah jednotlivých návrhů projektů není k dispozici, což znemožňuje detailní určení konkrétních důvodů pro jejich vyřazení z expertního hodnocení z důvodů formálních pochybení nebo porušení pravidel účasti. Rovněž nejsou známy konkrétní důvody pro stahování projektových návrhů z procesu odborné evaluace ze strany samotných žadatelů. Tato datová omezení mají přímý dopad na interpretaci některých zjištění analýzy.
Analýza návrhů projektů, které nebyly zařazeny do odborného hodnocení v programu Horizont Evropa, nabízí cenný pohled na často přehlíženou, ale zásadní fázi projektového cyklu. Tedy moment, kdy návrh z formálních důvodů, nesplnění pravidel způsobilosti nebo na základě rozhodnutí žadatele vůbec nepostoupí do expertního hodnocení. Ačkoliv se tyto návrhy nacházejí „mimo hru“ a konkrétní důvody jejich vyřazení z procesu hodnocení či dobrovolného stažení nelze z dostupných dat jednoznačně určit, jejich systematické sledování má zásadní význam, neboť může sloužit jako:
Podíl nepřípustných nebo nezpůsobilých návrhů projektů (Inadmissible/Ineligible Proposals) může fungovat jako nepřímý ukazatel úrovně porozumění pravidlům, metodické připravenosti a kvality institucionálního zázemí v programu Horizont Evropa. Vysoká míra vyřazení těchto návrhů před odborným hodnocením může signalizovat slabiny v podpoře žadatelů nebo v interní kontrole kvality návrhů.
Každý vyřazený nebo stažený projektový návrh představuje nevyužité kapacity – ztrátu času, energie a často i finančních prostředků. Agregovaná analýza pomáhá kvantifikovat rozsah těchto ztrát například jako podíl návrhů, které byly připraveny a podány, ale nebyly vůbec hodnoceny.
Vysoký podíl odborně nehodnocených projektových návrhů může ukazovat na potřebu zlepšit školení, metodickou podporu či předběžnou kontrolu návrhů. Agregovaná data napomáhají efektivnímu nasměrování podpůrných aktivit (např. služby NCP, mentoring, interní institucionální validace).
Úspěšnost projektů (success rate) je sice důležitý ukazatel, avšak neposkytuje kompletní obraz o celkové efektivitě přípravy návrhů projektů. Sledování z administrativních důvodů vyřazených a stažených návrhů na základě agregovaných statistik např. s využitím databáze eCORDA představuje důležitý doplněk tradičních analýz úspěšnosti. Tato analýza umožňuje nejen odhalit skrytou neefektivitu v systému přípravy projektů, ale také porovnat míru administrativní připravenosti návrhů projektů například ČR, s ostatními státy či skupinami států. Vysoký podíl z formálních důvodů nepřijatelných, nezpůsobilých nebo stažených návrhů může signalizovat ztracený potenciál, který by mohl být lépe přetaven v úspěšné projekty. Analýza těchto dat tak může pomoci optimalizovat procesy související s přípravou projektových návrhů, jejich interním schvalováním, metodickou podporou a předběžnou kontrolou jejich způsobilosti s cílem zvýšit počet kvalitních a administrativně bezchybných návrhů a posílit tak šance českých institucí na úspěch v programu Horizont Evropa.
V programu Horizont Evropa lze jako vyřazené návrhy projektů charakterizovat ty, které nepostoupily do fáze nezávislého odborného hodnocení projektových návrhů (Peer Review Evaluation). Dle databáze eCORDA se dělí do tří hlavních kategorií:
Návrhy projektů vyřazené z odborného hodnocení z důvodu nedodržení formálních požadavků. Patří sem například překročení maximální délky návrhu, neúplnost návrhu – chybějící povinné části, použití nesprávného formátu návrhu, nečitelnost nebo podání návrhu po termínu. Podíl formálně nepřijatelných návrhů projektů vztažených k celkovému počtu návrhů projektů označujeme jako Inadmissible Rate – Míru formální nepřípustnosti (nepřijatelnosti) návrhů projektů.
Příklad: Návrh do MSCA PF je odevzdán včas, ale Research Proposal (část B1) je nahraná ve špatném formátu a chybí část o dopadu. Výsledek - Návrh je klasifikován jako Inadmissible.
Návrhy projektů, které nesplnily základní věcné podmínky způsobilosti pro účast v programu Horizont Evropa. To může zahrnovat nesprávné složení konsorcia (např. nedostatečný počet partnerů z různých zemí EU/přidružených zemí), porušení pravidel mobility (např. u MSCA), nevhodný typ žadatele pro danou výzvu, nebo nesoulad obsahu návrhu s tematickým zaměřením výzvy. Podíl nezpůsobilých návrhů projektů vztažených k celkovému počtu návrhů projektů označujeme jako Ineligible Rate – Míru nezpůsobilosti návrhů projektů.
Příklad: Do výzvy MSCA PF podává návrh výzkumník, který byl během posledních 3 let déle než 12 měsíců v hostitelské zemi .Výsledek: Návrh je klasifikován jako Ineligible kvůli porušení pravidla mobility.
Návrhy projektů, které žadatelé sami dobrovolně stáhli z procesu hodnocení. Důvody pro stažení nejsou oficiálně zaznamenány, ale mohou zahrnovat mylné podání návrhu, odhalené chyby, změnu strategie a přehodnocení návrhu, formální i věcné opravy, organizační problémy v konsorciu nebo taktické rozhodnutí vyhnout se oficiálnímu zamítnutí. Podíl stažených návrhů projektů vztažených k celkovému počtu návrhů projektů označujeme jako Withdrawn Rate – Míru stahování návrhů projektů.
Příklad: Koordinátor ERC Synergy Grant zjistí, že jeden z hlavních řešitelů mění instituci a není možné návrh realizovat v deklarované podobě. Výsledek: Návrh projektu je stažen (Withdrawn).
Pro účely této analýzy a hodnocení celkového systémového administrativního vyřazení návrhů projektů z odborného hodnocení pracujeme také se souhrnnými ukazateli:
a) Mírou administrativního vyřazení (vyloučení) projektových návrhů z odborného hodnocení: Administrative Exclusion Rate = Inadmissible Rate + Ineligible Rate
b) Celkovou mírou odborně nehodnocených projektových návrhů: Total Exclusion Rate = Inadmissible Rate + Ineligible Rate + Withdrawn Rate
Pro účely této analýzy můžeme výše uvedené míry vnímat také jako indikátory administrativní nepřipravenosti projektových návrhů, protože ukazují, jaký podíl návrhů projektů není z hlediska formálních náležitostí a pravidel způsobilosti dostatečně připraven k postupu do odborného hodnocení.
Pro detailní pochopení a úspěšnou přípravu návrhů v programu Horizont Evropa je nezbytné důkladně prostudovat klíčové oficiální dokumenty, které jsou dostupné na portálu EU Funding & Tenders Portal, které v různé míře uvádějí pokyny pro účast, podmínky způsobilosti nebo případná omezení pro žadatele. Mezi nejdůležitější patří: Obecné přílohy (General Annexes) k pracovnímu programu Horizont Evropa, Pracovní programy (Work Programmes) a texty výzev/témat, Průvodce programem Horizont Evropa (Horizon Europe Programme Guide), Anotovaná grantová dohoda (Annotated Grant Agreement – AGA), Online manuál portálu EU Funding & Tenders Portal.
Ze sledovaných měr vyřazování návrhů projektů ve fázi před odborným hodnocením je nejnižší míra formální nepřípustnosti (nepřijatelnosti) návrhů projektů – Inadmisibility Rate (0,61 %), což značí, že jen velmi malé procento návrhů nesplňuje základní formální požadavky návrhů projektů v programu Horizont Evropa. Naopak nejvyšší ze sledovaných měr je míra nezpůsobilosti projektových návrhů Ineligibility Rate (2,59 %), což znamená, že významnější počet návrhů nesplňuje podmínky způsobilosti pro účast v programu Horizont Evropa např. základní obsahové nebo programové požadavky dané výzvy. Míra stahování návrhů projektů – Withdrawn Rate (0,46 %) je rovněž poměrně nízká, což naznačuje, že většina žadatelů ponechává své návrhy v procesu hodnocení, aniž by je z různých důvodů předčasně stahovala. Míra administrativního vyřazení (vyloučení) projektových návrhů z odborného hodnocení – Administrative Exclusion Rate, představující podíl návrhů projektů, které byly vyřazeny (vyloučeny) na základě kombinace formálních nedostatků a nesplnění základních věcných kritérií a požadavků výzev programu Horizont Evropa, dosahuje v jeho dosavadním průběhu hodnoty 3,19 %. Celková míra odborně nehodnocených projektových návrhů, která zahrnuje také návrhy stažené ze strany žadatelů, činí 3,65 %, což potvrzuje relativně vysokou kvalitu přípravy návrhů projektů před odborným hodnocením napříč programem Horizont Evropa. Hodnoty sledovaných měr jsou uvedeny v tabulce 1.
Mezi jednotlivými typy akcí programu Horizont Evropa existují výrazné rozdíly, zejména ve vztahu jejich míry zaměření na výzkum a inovace. Z tohoto pohledu můžeme akce programu Horizont Evropa rozdělit na akce zaměřené primárně na výzkum a inovace či jinak řečeno na akce s převahou výzkumných a inovačních aktivit, v naší analýze označené jako R&I (Research and Innovation) a akce financující podpůrné či systémové aktivity, které označujeme jako Non - R&I. Návrhy projektů primárně orientované na výzkum a inovace se zaměřují na vytváření nových znalostí, technologií a řešení, zatímco ostatní návrhy projektů bez výzkumných a inovačních ambicí mají za cíl podporovat vytváření sítí a partnerství, rozvoj výzkumné infrastruktury a kapacit, šíření výsledků výzkumu, příprava společných veřejných zakázek apod. Kromě tematického zaměření lze akce v programu Horizont Evropa rozlišit také podle počtu zapojených žadatelů, resp. příjemců finanční podpory z rozpočtu programu. Existují akce určené pro jednoho žadatele nebo příjemce (mono-beneficiary actions), typicky individuální granty jako ERC Starting, Consolidator a Advanced Grants (StG, CoG, AdG) nebo MSCA Postdoctoral Fellowships (PF). Tyto typy akcí jsou v naší analýze označeny zjednodušeně jako MONO. Naproti tomu akce pro více žadatelů/příjemců (multi-beneficiary actions) vyžadují konsorcium několika partnerů – typicky se jedná o výzkumné a inovační akce jako RIA (Research and Innovation Actions) nebo IA (Innovation Actions). Tyto akce označujeme ve zkratce jako MULTI.
Mezi priority (programy) s nejnižší mírou formálních chyb nebo věcných pochybení pramenících z porušení základních pravidel pro účast (Inadmissible and Ineligible Rate) patří v programu Horizont Evropa jednoznačně Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA) a Evropská výzkumná rada (ERC). Tyto priority (programy) vykazují mimořádně vysokou úroveň způsobilosti podaných návrhů, což lze pravděpodobně přičíst kombinaci několika faktorů: značné zkušenosti a kvalitě žadatelů, důsledné podpoře ze strany národních kontaktních bodů (NCP), odbornosti grantových kanceláří ve výzkumných institucích.
V případě akcí MSCA Postdoctoral Fellowships (MSCA PF) bylo z formálních nebo věcných důvodů vyřazeno před odborným hodnocením pouze 1,2 % návrhů projektů. Ještě lepší výsledek vykazují akce MSCA Doctoral Networks (MSCA DN), kde podíl takto vyřazených návrhů projektů činí jen 0,4 %. Podobně příznivá situace je i u grantů ERC, které dlouhodobě patří mezi nejprestižnější schémata v programu Horizont Evropa. Z více než 21 000 návrhů projektů v hlavních kategoriích grantů ERC (Starting – StG, Consolidator – CoG a Advanced Grants – AdG jich bylo vyřazeno rovněž pouze 1,2 %. U administrativně a organizačně náročnějších ERC Synergy Grants – ERC SyG se podíl administrativně vyřazených návrhů pohybuje na úrovni 0,9 %, což vzhledem ke komplexnosti těchto projektů velmi nízká hodnota.
Zajímavé rozdíly však lze pozorovat uvnitř schématu MSCA PF. Zatímco u MSCA European Fellowships (EF) bylo z administrativních důvodů nevyhovujících jen necelé 1 % návrhů, u MSCA Global Fellowships (GF) dosahovala tato míra až 3 %. Vyšší míra formálních chyb a porušení pravidel účasti v případě MSCA GF pravděpodobně souvisí s jejich vyšší administrativní náročností ve smyslu pravidel mobility. Tyto návrhy zahrnují nejen fázi výjezdu do třetí země, ale i povinnou návratovou fázi do Evropy, která klade dodatečné formální požadavky – zejména na popis návratového plánu a závazky obou zapojených institucí (hostitelské a návratové). Zvýšené riziko chyb se rovněž týká části návrhu věnované spolupráci se subjekty ve třetích zemích, kde může snadno dojít k nesouladu s pravidly způsobilosti daných institucí nebo států mimo EU. Všechny tyto faktory přispívají k tomu, že posouzení návrhů projektů MSCA GF je komplexnější a náchylnější k formálním chybám a porušení pravidel účasti než u jednoduššího typu mobility, jako jsou granty MSCA EF.
Podobně jako v případě MSCA a ERC vykazují akce RIA a IA velmi nízkou míru administrativních pochybení a nesouladu s podmínkami výzev. Tyto typy akcí tvoří základní pilíře programu Horizont Evropa a zaměřují se na financování výzkumných a inovačních aktivit – v případě RIA především na výzkum orientovaný na nová poznání a technologie, v případě IA na jejich zavádění do praxe a komerční využití. Vyřazení návrhů projektů před odborným hodnocením v těchto projektových schématech je relativně vzácné, což svědčí o vysoké úrovni profesionality žadatelů a kvalitně nastavených administrativních procedurách.
U návrhů projektů typu RIA bylo z celkového počtu 16 152 návrhů označeno v databázi eCORDA jako Inadmissible 1,06 % návrhů a jako Ineligible 3,13 % návrhů, celková míra administrativního vyřazení návrhů projektů před odborným hodnocením tak činí 4,19 %. Podobně příznivá je situace u inovačních akcí – IA, kde z 5 881 návrhů bylo vyřazeno celkem 6,50 % (z toho 1,28 % z důvodů formálních chyb a 5,22 % z důvodů porušení pravidel účasti). Také návrhy projektů RIA a IA připravované do výzev společných podniků (Joint Undertakings, JU) vykazují velmi nízkou míru administrativních chyb. U typu JU-RIA bylo z 1 745 návrhů administrativně vyřazeno 6,48 % (z toho 0,86 % označeno jako Inadmissible a 5,62 % Ineligible), u typu JU-IA z 403 návrhů celkem 8,44 % (rovnoměrně: 4,22 % Inadmissible, 4,22 % Ineligible). Tyto hodnoty jsou o něco vyšší než u běžných RIA/IA, ale vzhledem k vyšší komplexnosti některých výzev JU kombinujících průmyslové partnerství s výzkumnými cíli a specifickými podmínkami účasti, zůstávají i tak relativně nízké.
Relativně vysokou míru formální správnosti a dodržování pravidel výzev u projektových návrhů typu RIA, IA včetně jejich variant v rámci společných podniků lze s velkou pravděpodobností přičíst několika faktorům: vysoké profesionalitě žadatelů, jejich předchozí zkušenosti v evropských projektech, robustním postupům předběžné kontroly a jasně definovaným požadavkům výzev. Výzvy v těchto kategoriích bývají metodicky stabilní a lépe srozumitelné. Tyto typy akcí velmi často přitahují a oslovují zkušenější žadatele a konsorcia s adekvátní podporou silných projektových kanceláří. Výzvy v těchto kategoriích bývají metodicky stabilní a lépe srozumitelné, což snižuje pravděpodobnost chyb v procesu přípravy a podávání návrhů projektů.
Specifická situace panuje v prioritě European Innovation Council (EIC), kde se míra administrativního vyřazení projektových návrhů z odborného hodnocení liší v závislosti na konkrétním nástroji. U EIC Accelerator, včetně podtypu Blended Finance (BF), bylo z administrativních důvodů před odborným hodnocením vyřazeno pouze 0,5 % návrhů, což je velmi nízký podíl navzdory značné složitosti tohoto nástroje. Tento výsledek lze pravděpodobně přičíst dvoufázovému výběrovému procesu a důkladné přípravě návrhu před jeho finálním podáním. U EIC Accelerator BF žadatelé často kombinují grantovou a investiční složku, což zvyšuje nároky na návrh – musí obsahovat jak komerční plán, tak investiční argumentaci. V případě BF se nicméně častěji objevují případy nepřípustnosti návrhu (Inadmissibility) - 10 návrhů projektů, pravděpodobně kvůli neúplným investičním plánům nebo nedoložené úrovni technologické připravenosti (TRL). Naopak u EIC Pathfinder zaměřeného na radikálně nové technologie v rané fázi vývoje, je míra chybovosti (podíl inadmissible a ineligible návrhů) výrazně vyšší – dosahuje 4 %. I přes tuto hodnotu ji však lze stále považovat v celkovém měřítku programu Horizont Evropa za poměrně nízkou.
Akce primárně nezaměřené na výzkum a inovace (Non-R&I), jako jsou veřejné zakázky na inovace (Public Procurement of Innovation – PPI), předkomerční zakázky (Pre-Commercial Procurement – PCP) nebo programy Evropského institutu pro inovace a technologie (EIT-KIC), vykazují výrazně vyšší podíl návrhů projektů, které jsou vyřazeny ještě před odborným hodnocením, než je tomu u akcí s převahou výzkumných a inovačních aktivit. Míra vyřazení projektových návrhů z důvodů administrativních pochybení u těchto typů akcí často přesahuje 30 %, přičemž u některých, jako je PPI, dosahuje až extrémních 83 %. Tento výsledek lze přičíst několika faktorům: specifickým pravidlům účasti, méně standardizovanému systému hodnocení či přísným formálním a administrativním požadavkům. Zároveň jde často o nástroje, které jsou nové, experimentální nebo méně běžné v praxi žadatelů, což dále zvyšuje riziko nesplnění podmínek a následného vyřazení návrhu ještě před expertním hodnocením. Nutno však dodat, že se v těchto schématech často jedná o velmi malý absolutní počet návrhů (viz tabulka 1), což může výrazně zkreslovat procentuální míru projektových návrhů s formálními i věcnými nedostatky.
Z analýzy dat o návrzích projektů v programu Horizont Evropa vyplývá, že jedním z typů akcí s nejvyšší mírou nesouladu s formálními požadavky a pravidly účasti jsou tzv. koordinační a podpůrné akce (Coordination and Support Actions - CSA). Tento typ akcí slouží zejména k vytváření sítí, šíření výsledků výzkumu, tvorbě metodických studií a dalších činností primárně nezaměřených na "čistý výzkum". Akce CSA nepodporují výzkumné aktivity jako takové, ale mají za cíl podpořit efektivní implementaci a koordinaci výzkumných politik a strategií v Evropě. Často se jedná o podpůrné nástroje pro rozvoj výzkumného prostředí, tvorbu strategií, sdílení znalostí nebo mezinárodní spolupráci. Akce CSA vykazují v dosavadním průběhu programu Horizont Evropa výrazně vyšší podíl návrhů vyřazených z administrativních důvodů, než je celková hodnota této míry napříč všemi typy akcí. Z celkového počtu 6 764 návrhů projektů typu CSA bylo 1,74 % označeno jako nepřípustné (Inadmissible), tedy formálně nepřijatelné, a 11,8 % jako nezpůsobilé (Ineligible). Celková míra vyřazení návrhů projektů typu CSA z administrativních důvodů tak dosahuje 13,54 %, což znamená, že zhruba každý sedmý návrh projektu je z těchto důvodů vyřazen ještě ve fázi před odborným hodnocením.
Ještě vyšší míru administrativních pochybení vykazují návrhy projektů typu JU-CSA, tedy podpůrné akce realizované v rámci společných podniků (Joint Undertakings – JU). V této kategorii nebylo z administrativních důvodů vůbec postoupeno k odbornému hodnocení více než 21 % návrhů, tedy přibližně každý pátý. Pro srovnání – průměrná míra administrativního vyřazení napříč všemi typy akcí programu Horizont Evropa činí pouze 3,2 %, což ukazuje na výrazně vyšší míru rizika spojenou s podáváním návrhů v rámci CSA nebo JU-CSA. Tento trend může být způsoben několika faktory: návrhy CSA často vyžadují precizní a detailní znalost výzvy a jejích specifických požadavků, přičemž nedodržení, byť formálního detailu může vést k jejich vyřazení, v některých případech mohou návrhy předkládat méně zkušení žadatelé, kteří nejsou obeznámeni s přísnými pravidly způsobilosti, specifickými podmínkami výzev společných podniků (JU), které bývají složité a jejich nedodržení může vést k častějším chybám.
Rozdíly v míře odborně nehodnocených návrhů projektů lze pozorovat také mezi návrhy projektů podanými jako MONO (návrhy projektů primárně určené pro jednoho žadatele) a MULTI (konsorciální návrhy projektů s více účastníky). Obecně platí, že konsorciální návrhy projektů čelí vyšší administrativní náročnosti, zejména kvůli potřebě koordinace mezi více partnery z různých organizací a zemí. To může zvyšovat riziko formálních chyb, nesplnění podmínek a pravidel účasti a následného vyřazení návrhů ještě před odborným hodnocením.
Tato tendence je patrná zejména u některých netypických nebo specifických typů akcí, jako jsou PPI, PCP, EIT-KIC či COFUND, kde míra vyřazení projektových návrhů z administrativních důvodů dosahuje extrémně vysokých hodnot – například u PPI činí až 83 %, u PCP a EIT-KIC se pohybuje okolo 38 až 40 %. Tyto akce bývají méně rozšířené, často s komplexními pravidly a specifickými podmínkami účasti, což přispívá k jejich vyšší administrativní zranitelnosti.
Na druhé straně i mezi konsorciálními návrhy projektů existují velmi stabilní projektová schémata s nízkou mírou pochybení administrativního charakteru. Typickým příkladem jsou akce typu RIA a IA, kde se riziko vyřazení návrhů projektů před fází odborného hodnocení pohybuje kolem 4–7 %, což je srovnatelné nebo nižší než u některých typů akcí pro jednoho žadatele.
Celková míra nesouladu s formálními požadavky a pravidly účasti (tj. podíl nepřípustných a nezpůsobilých návrhů projektů) činí u návrhů projektů předkládaných jedním žadatelem 1,2 %, zatímco u konsorciálních typů akcí je to 5,8 %. V kategorii akcí určených pro jednoho příjemce (MONO) připadá více než polovina všech návrhů vyřazených z administrativních důvodů na akce MSCA PF, které tvoří téměř 54 % takových případů. Následují granty ERC s podílem přibližně 36 % vyřazených návrhů projektů ve fázi před expertním hodnocením. U návrhů projektů připravovaných do výzev akcí typu MULTI dominují svou četností i absolutními počty vyřazení zejména návrhy projektů typu CSA, které představují více než 33 % všech vyřazených návrhů v kategorii akcí pro více příjemců. Následují akce RIA s podílem přibližně 25 % a a akce IA s téměř 14 % vyřazených projektových návrhů. Ocenění v rámci schématu EIC Recognition Prizes (RPr) tvoří zhruba 5 % administrativně vyřazených návrhů projektů. MONO návrhy, kde je žadatelem jedna organizace nebo jednotlivec (např. ERC granty, MSCA PF, EIC Accelerator), mají obecně nejnižší míru administrativního vyřazení projektových návrhů, a to ve značné míře díky jednodušší struktuře a menší administrativní složitosti.
Porovnání míry výskytu administrativních pochybení a nesouladu s podmínkami účasti v projektových návrzích českých žadatelů s celkovými výsledky programu Horizont Evropa ukazuje jak zřetelné styčné body, tak i určité odlišnosti. Vzhledem k nižšímu počtu projektových návrhů z ČR je však třeba poměrové ukazatele interpretovat s opatrností – i malý absolutní počet vyřazených návrhů projektů ve fázi před odborným hodnocením může výrazně ovlivnit výsledný obraz o míře projektových návrhů z pera českých žadatelů, které neprošly kontrolou přípustnosti a způsobilosti dle pravidel příslušných výzev programu Horizont Evropa.
V řadě klíčových typů akcí se projektové návrhy českých žadatelů administrativní kvalitou nijak neodlišují od celkového výsledku pro program Horizont Evropa – ba naopak, v některých případech vykazují ještě lepší výsledky. Platí to zejména pro návrhy připravované do výzev MSCA PF - EF, kde je v případě českých žadatelů a jejich návrhů míra vyřazení projektotových návrhů z administrativních důvodů skutečně minimální - pouze 0,67 %, zatímco celková úroveň nepřípustnosti a nezpůsobilosti projektových návrhů činí 0,98 %. Podobně dobrého výsledku dosahuje ČR i v jednom z hlavních výzkumných projektových typů akcí RIA, kde je míra porušení formálních požadavků a pravidel účasti v návrzích projektů jen 3,68 %, oproti celkové bilanci v programu Horizont Evropa - 4,19 %. O něco hůře vyznívá situace pro ČR v případě akcí typu IA, kde v celkovém měřítku činí míra administrativního vyřazení projektových návrhů 6,5 %, zatímco odborně nehodnocené české IA návrhy překračují podíl 10 %. Přesto se i tato hodnota stále drží v přijatelném pásmu a není vyloženě extrémně odlišná od celkové situace v programu Horizont Evropa. Zajímavý a pozitivní odklon od širšího evropského trendu lze zaznamenat u koordinačních a podpůrných akcí (CSA). Zatímco v EU dosahuje míra administrativního vyřazení návrhů typu CSA 13,5 %, v ČR je tento podíl výrazně nižší – pouze 3,1 %. Tento rozdíl může svědčit o velmi kvalitní přípravě českých návrhů projektů. Je však třeba upozornit, že evropská míra administrativního vyřazení CSA nezahrnuje schémata realizovaná v rámci společných podniků (JU-CSA), která vykazují ještě vyšší míru formálních a procesních pochybení. Vysoký podíl administrativního vyřazení CSA návrhů v evropském kontextu může být ovlivněn strukturou účasti – např. vyšším zastoupením méně zkušených žadatelů z výzkumně a inovačně slabších zemí. Tento faktor však nesnižuje význam pozitivního výsledku ČR, která si i v tomto typu akcí udržuje velmi nízkou míru formálních a věcných nesrovnalostí a pochybení.
Naopak u některých typů akcí nacházíme v projektových návrzích z pera českých žadatelů (koordinátorů) výrazně vyšší podíl chyb administrativního charakteru než na úrovni celého programu Horizont Evropa. Například v případě ERC POC dosahuje česká míra vyřazení projektových návrhů 13,3 %, zatímco v programu Horizont Evropa je to jen 3,3 %. Podobně u návrhů typu JU-RIA (vykazuje ČR 16,7 % odborně nehodnocených projektových návrhů oproti 6,5 % na úrovni programu Horizont Evropa. V obou případech se však jedná o typy akcí s malým počtem návrhů projektů zejména ze strany ČR, kde může jediný administrativně neúspěšný návrh výrazně ovlivnit hodnotu výsledného podílu. V nástroji EIC Pathfinder, který je určen pro vysoce inovativní a technologicky průlomové projekty se české návrhy z hlediska administrativní chybovosti pohybují jen mírně nad celkovou mírou (4,6 % vs. 4,0 %), přičemž rozdíl je v kontextu tohoto typu akce zanedbatelný.
Zcela specifickou kategorií jsou projektové návrhy, které žadatelé stáhli ještě před zahájením fáze odborného posouzení. Nejde tedy o důsledek zjištěných formálních chyb či porušení pravidel způsobilosti ze strany EK, ale často o vědomé a taktické rozhodnutí samotného žadatele - například s cílem vyhnout se případné penalizaci při opakovaném podávání návrhů, se záměrem upravit návrh pro jinou výzvu, nebo jde o reakci na změnu okolností (např. změna týmu, hostitelské instituce či priorit organizace). Je však důležité zopakovat, že oficiální a dostupné verze databáze eCORDA důvody pro stahování návrhů nezaznamenávají, a proto konkrétní motivace žadatelů nelze z dat zjistit. Všechny uvedené důvody proto představují pouze expertní odhady, které vycházejí z obecných znalostí fungování programu Horizont Evropa a dílčích zkušeností podpůrných struktur, jako jsou národní kontaktní pracovníci (NCP), kteří často konzultují se žadateli jejich strategii při podávání návrhů projektů do výzev programu Horizont Evropa. Tyto poznatky však nejsou systematicky sbírány a nelze je zobecnit na všechny případy stažení projektového návrhu z procesu jeho kontroly a hodnocení.
Data v tabulce 1 ukazují, že v programu Horizont Evropa bylo staženo celkem 503 návrhů, což představuje 0,46 % ze všech podaných návrhů. Nejvyšší koncentrace stažených návrhů je u grantů Evropské vědecké rady (ERC), kde se jedná o 271 případů, tedy přibližně 54 % všech stažených návrhů. Dále následují MSCA PF se 78 případy, což představuje 15 % návrhů projektů, u kterých žadatelé ustoupili z procesu jejich kontroly a hodnocení. Vysoký podíl stažených návrhů v těchto projektových schématech může souviset se specifiky procesu hodnocení. Například u ERC může jít o snahu zabránit reputačním důsledkům, nebo taktiku připravit vylepšený návrh pro následující výzvu. U MSCA PF je naopak častým důvodem změna hostitelské instituce nebo revize způsobilosti žadatele. Svou roli mohou sehrát rovněž informace z konzultací s NCP.
Dobrovolné stažení projektového návrhu před jeho kontrolou a hodnocením není nutně indikátorem jeho slabé kvality. Může jít o součást promyšlené strategie maximalizace šancí na úspěch. Vysoká četnost stažených návrhů v určitých schématech (zejména ERC a MSCA) poukazuje na to, že žadatelé vědomě řídí své angažmá v programu Horizont Evropa s ohledem na vědeckou reputaci a celkovou kvalitu projektového návrhu. Tento jev je proto potřeba odlišovat od administrativních pochybení a zohlednit jej při interpretaci úspěšnosti projektových návrhů jednotlivých typech akcí.
Tabulka 1: Podíly odborně nehodnocených projektových návrhů (z důvodů formálních chyb, porušení pravidel způsobilosti nebo stažení projektového návrhu žadatelem) v jednotlivých typech akcí programu Horizont Evropa
Tabulka 2: Podíly odborně nehodnocených projektových návrhů českých žadatelů (z důvodů formálních chyb, porušení pravidel způsobilosti nebo stažení projektového návrhu žadatelem) v jednotlivých typech akcí programu Horizont Evropa
Konec první části analýzy. Druhá část analýzy, která se věnuje mírám nepřípustnosti, nezpůsobilosti a stahování návrhů projektů v programu Horizont Evropa z pohledu rozdílů mezi evropskými státy je dostupná zde.
Autor: Daniel Frank, frank@tc.cz, TC Praha, 22. 6. 2025
Publikování a šíření obsahu tohoto článku (blogu) nebo jeho části a příloh jakýmkoli způsobem v českém nebo jiném jazyce je možné pouze s uvedením zdroje a autora dle obvyklých citačních zvyklostí. Jakékoliv změny a úpravy článku (vyjma čistě formálních) je možné provádět pouze se souhlasem autora. Text neprošel jazykovou kontrolou.
02.12.2025
18.11.2025
18.11.2025
