Zpět

Aktivita států EU v RP

19.09.2022

Soubory:

1_vyvoj_uspesnost_FP7_H2020_HE_Frank_TC_AV_CR.png

2_uspesnost_poradi_FP7_H2020_HE_Frank_TC_AV_CR.png

3_podil_ucasti_FP7_H2020_HE_Frank_TC_AV_CR.png

4_pomer_ucasti_FP7_H2020_HE_Frank_TC_AV_CR.png

Častou součástí mnoha analytických zpráv a dokumentů, které se týkají RP bývá porovnávání vývoje účasti jednotlivých států v těchto RP.  V předchozích blozích publikovaných na tomto webu jsme se dotkli posouzení vývoje účasti ČR v RP či porovnání reakcí jednotlivých států EU na výzvy 7. RP a programu H2020. Nyní se budeme věnovat aktivitě většiny států EU a Spojeného království v současně probíhajícím programu Horizont Evropa a dvou předchozích RP z pohledu účasti výzkumných týmů těchto států v úplných způsobilých návrzích projektů se zohledněním jejich výzkumné kapacity v podobě počtu FTE výzkumných pracovníků. Je třeba opět zopakovat, že jakékoliv porovnávání států či jiných entit v po sobě jdoucích RP není nikdy jednoduché, protože struktura a zaměření výzev jsou pro každý RP specifické, což nepochybně ovlivňuje výsledný obraz zjištěných skutečností.

Počet účastí v úplných způsobilých návrzích projektů přepočtených na 1 tis. FTE výzkumníků lze považovat za jeden ze způsobů vyjádření reakce členských států EU na výzvy v RP. Na níže uvedeném grafu je dle tohoto klíče prezentována aktivita porovnávaných států EU ve třech RP. Ačkoliv se pořadí jednotlivých států v jednotlivých RP mění, lze vypozorovat některé dlouhodobější trendy v reakci států EU na výzy RP.  Např. státy jako Estonsko a Řecko vykazují v RP dlouhodobě vysokou aktivitu. V popředí se dlouhodobě drží také Slovinsko. Naopak aktivita Polska, resp. aktivita výzkumných týmů z Polska zůstává trvale velmi nízká.  Reakce ČR na výzvy 7. RP a programu H2020 byla jedna z nejnižších v EU. V první třetině programu HE se pozice ČR mírně zlepšila a ČR se posunula na 20. pozici z 26 posuzovaných států.

1_vyvoj_uspesnost_FP7_H2020_HE_Frank_TC_AV_CR.png

Názorněji je možné vyjádřit vývoj aktivity jednotlivých států v RP pomocí porovnání jejich vzájemného pořadí ve všech třech RP. U některých států můžeme pozorovat jejich pokles nebo vzestup pořadím.  Nejvýraznější a kontinuální pokles v pořadí porovnávaných států EU je patrný u Maďarska, Spojeného království, Nizozemí a Itálie. Naopak vzestup pořadím mezi státy od 7.RP k první třetině programu HE je možné sledovat u Litvy.  U některých států je pozice ve třech RP velmi stabilní - Polsko, Německo, Francie, Švédsko.... (viz. graf). U dalších států je pořadí států více či méně proměnlivé. ČR je zemí, u které došlo k pozitivnímu posunu v pořadí států od 7. RP a programu H2020 směrem k programu HE. 

2_uspesnost_poradi_FP7_H2020_HE_Frank_TC_AV_CR.png

Pořadí jednotlivých států dle počtu účastí v úplných způsobilých návrzích projektů a jejich vzájemné porovnání dle tohoto indikátoru je sice velmi ilustrativní, ale zároveň je třeba uvážit, že rozdíly v absolutních hodnotách počtů účastí na 1 tisíc FTE nejsou mezi některými státy velké a v těchto případech může každá drobná změna hodnoty ovlivnit pozici daného státu mezi ostatními zeměmi. Z tohoto důvodu je vhodné doplnit komparaci států dle jejich aktivity v RP ještě dalšími způsoby. Jedním z nich je prostý podíl počtu účastí porovnávaných států v úplných způsobilých návrzích projektů daného RP k celkovému počtu účastí těchto států v daném RP.  Je zřetelné, že celková reakce na výzvy RP byla a je u starých členských států EU ve všech RP vyšší než reakce nových členských států EU. Podrobnější pohled na aktivitu jednotlivých států v RP potvrzuje klesající účast Spojeného království v RP. Tento trend, i když v menším měřítku, je patrný také u dalších zemí jako Německo, Francie, Švédsko nebo Maďarsko. U některých zemí je aktivita setrvale vysoká - Itálie, Nizozemí nebo setrvale nízká - Bulharsko, Slovensko. Další země vykazují nárůst aktivity - Belgie, Portugalsko, Irsko, Rakousko. Podobně také pobaltské státy a Slovinsko. České výzkumné týmy se účastní přípravy návrhů projektů v programu HE ve větší intenzitě, než tomu bylo v předešlých dvou RP.

3_podil_ucasti_FP7_H2020_HE_Frank_TC_AV_CR.png

Poměrem počtu účastí na 1 tis. FTE daného státu v úplných způsobilých návrzích projektů k celkovému počtu účastí na 1 tis.  FTE v úplných způsobilých návrzích projektů daného RP všech porovnávaných států lze stanovit, kolikrát byla účast daného státu větší či menší, než celková účast všech porovnávaných států. Tzn., že lze u jednotlivých států stanovit intenzitu zvyšování či snižování účasti ve výzvách RP vzhledem k jejich výzkumné kapacitě.  V tomto smyslu nacházíme nejvyšší nárůst aktivity v RP u velmi malého Lucemburska, menších pobaltských států Estonska, a Lotyšska, dále Slovinska či Irska. Naopak pokles aktivity je i v tomto porovnání přítomen zřetelně u Spojeného království a Maďarska. U ČR dosáhly poměry počtu českých účastí v návrzích projektů přepočtených na 1 tis. FTE k celkovém počtu účastí v daném RP poměrů: 7. RP -  0,62, H2020 - 0,59, HE - 0,77, což indikuje mírný nárůst zájmu české výzkumné komunity o RP a jejich větší zapojení do přípravy projektových návrhů.

4_pomer_ucasti_FP7_H2020_HE_Frank_TC_AV_CR.png

Tato stručná analýza vývoje aktivity porovnávaných evropských států by se dala shrnout do stručného sdělení. Zájem prosadit se v RP kontinuálně roste zejména v pobaltských zemích Estonsku a Lotyšsku a ve Slovinsku, naopak u Spojeného království a Maďarska viditelně klesá. Viditelný pokles angažovanosti těchto dvou zemí v RP může mít politické pozadí. U Spojeného království  může souviset s dlouhodobými diskuzemi o formě setrvání Spojeného království v RP po Brexitu, u Maďarska může být tento pokles následkem snahy části maďarského politického spektra opustit EU a s tím souvijejících návazných procesů a aktivit.

Zdá se, že pozice ČR se v RP pozvolna mění směrem k většímu zapojení českých výzkumných týmů do přípravy mezinárodních projektů a ke kýžené větší účasti v RP. Na větší závěry je však poměrně brzy, protože program Horizont Evropa teprve pozvolna nakročuje do své druhé třetiny. Českou reakci na výzvy RP je nutné porovnávat s přibližně velkými státy, jako je ČR, nebo spíše se státy s podobnou výzkumnou kapacitou. K těmto státům má  ČR s výjimkou Maďarska i přes tento posun stále ještě velmi daleko.

Autor: Daniel Frank, analytik, TC AV ČR, frank@tc.cz, 19. 9. 2022

Zdroj dat:

FP7 eCorda 04/2021, H2020 eCorda 08/2022, HE eCorda 08/2022, Eurostat  - Total researchers by sectors of performance - full time equivalent 2014, 2020

Poznámky:

Způsobilý návrh projektu: Jedná se o návrh projektu, který vykázal formální správnost (způsobilost) dle pravidel H2020,tj. splnil všechna kritéria způsobilosti, a může být postoupen k odbornému hodnocení své kvality. Naopak návrh projektu, který byl posouzen ze strany EK jako nezpůsobilý (ineligible) – neúspěšný v kroku způsobilosti, nepřípustný (inadmissible) – neúspěšný v kroku přijatelnosti, stažený – (withdrawn) nebo duplikát (duplicate), tj. nesplnil všechna kritéria způsobilosti, je označován jako nezpůsobilý návrh projektu. Statistiky způsobilých návrhů projektů založené na datech z databáze e-Corda zohledňují celkovou způsobilost, nejen výsledek kontroly způsobilosti v procesu hodnocení.

 

 

Více aktualit

Čerstvě namleto: Počty koordinátorů z ČR v programu Horizont Evropa

05.12.2022

Čerstvě namleto: Aktuální profil ČR v programu Horizont Evropa

02.12.2022

 

Dosavadní účast tuzemských podniků v rámcovém programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa: Klesá zájem?

30.11.2022

Článek v časopise Inovační podnikání a transfer technologií č. 4/2022, vydávaném Asociací inovačního podnikání ČR, z. s., představuje čtenáři zapojení podniků z ČR do programu Horizont Evropa, a to v kontextu středoevropského regionu a Evropy jako celku. Úlohou tohoto příspěvku...

Mohlo by vás zajímat

Naše služby

Projekt od A do Z

Právní a finanční aspekty

Hodnocení rámcových programů

Malé a střední podniky