Národní informační centrum pro evropský výzkum

Zpět

Česká věda se v ERC postupně prosazuje. Bude tomu odpovídat i česká vědní politika?

19.11.2026

Česká věda se tentokrát dostala na stránky evropského portálu Science|Business v souvislosti s nepříliš povzbudivou zprávou. Ještě více zamrzí, že se píše o ohrožení programu na podporu excelentního výzkumu. Článek „Czech scientists call for ERC near-miss grants to continue“, zveřejněný 18. listopadu 2026 [1], upozorňuje na nejistou budoucnost národního programu ERC CZ, který podporuje mimořádně kvalitní výzkumné projekty, jež navzdory vysokému hodnocení nezískaly financování od Evropské výzkumné rady (ERC).

Program ERC CZ funguje od roku 2012 a představuje důležitý doplněk evropského grantového systému. Umožňuje financovat projekty, které prošly náročným mezinárodním hodnocením ERC, ale kvůli omezenému evropskému rozpočtu nebyly podpořeny. Jejich řešitelům poskytuje příležitost uskutečnit kvalitní výzkumný záměr, dále rozvíjet vědecký tým a znovu se ucházet o evropský grant. Významnou předností programu je přitom skutečnost, že využívá výsledky mezinárodního hodnocení ERC, aniž by bylo nutné vytvářet obdobný národní hodnoticí systém.

V návrhu státního rozpočtu na rok 2027 však chybějí prostředky na novou výzvu ERC CZ. Již schválené projekty mají pokračovat, budoucnost programu je ale nejistá. Ministerstvo školství význam programu uznává a o prostředky na jeho pokračování usilovalo. Pokud se financování nepodaří zajistit, může program po dokončení stávajících projektů postupně zaniknout.

Možnost ukončení programu vyvolala mezi představiteli české vědecké komunity značné znepokojení. Upozorňují zejména na jeho význam pro rozvoj excelentního výzkumu, na jedinečnou kvalitu a nezávislost mezinárodního hodnocení ERC i na riziko oslabení mezinárodní konkurenceschopnosti české vědy. Namísto ukončení programu proto zaznívají také návrhy na úpravu jeho podmínek.

Zvláštní je především načasování této nejistoty. Česká republika totiž v evropských soutěžích ERC dosahuje v dlouhodobém pohledu stále lepších výsledků. Zatímco v 7. rámcovém programu byla úspěšnost českých projektových návrhů velmi nízká, v programu Horizont 2020 se výrazně zvýšila, zejména u grantů určených začínajícím a středně zkušeným výzkumníkům. V dosavadním průběhu Horizontu Evropa je vývoj jednotlivých grantových kategorií méně jednoznačný, celkový posun oproti počátkům české účasti v ERC je však zřejmý [2].

Příznivější výsledky ve výzvách ERC ovšem neznamenají, že by Česká republika již překonala své strukturální zaostávání. Ve výzvách programu Horizont Evropa z let 2021–2023 dosahovala úspěšnost projektových návrhů podávaných prostřednictvím českých institucí přibližně devíti procent, zatímco evropský průměr přesahoval patnáct procent [3]. V souhrnném hodnocení úspěšnosti podle země hostitelské instituce za období 2007–2024, které v grafu zveřejnil portál Science|Business, dosahovala Česká republika přibližně sedmiprocentní úspěšnosti, podobně jako Finsko a Itálie [1]. Stále tak zaostávala za nejúspěšnějšími evropskými zeměmi, jako jsou Švýcarsko a Izrael, jejichž úspěšnost dosahovala přibližně devatenácti procent [1]. Ve výzvě Consolidator Grants 2024 přitom čeští žadatelé dosáhli nejvyšší úspěšnosti ze všech evropských zemí [1]. Jde však o výsledek jediné výzvy, který sám o sobě nevypovídá o dlouhodobém trendu. Celkově je pozitivní dlouhodobý vývoj zřejmý, stejně jako značný prostor pro další zlepšování.

Analýzy Technologického centra Praha přitom ukazují, že českou účast v ERC nelze hodnotit pouze podle počtu získaných grantů nebo výsledků jednotlivých výzev. Důležité je sledovat také aktivitu žadatelů, jejich úspěšnost, rozdíly mezi grantovými kategoriemi a vědními obory i schopnost výzkumných institucí vytvářet podmínky pro excelentní výzkum.

Právě v tomto širším pohledu je patrné, že se česká věda posouvá správným směrem, ale její vývoj zůstává nerovnoměrný. Zatímco úspěšnost projektových návrhů se v dlouhodobém pohledu zlepšuje, celková aktivita českých žadatelů v evropském srovnání spíše stagnuje. Nedostatečný počet podávaných žádostí tak zůstává jednou ze strukturálních slabin českého výzkumného systému [2].

Rozdíly přetrvávají také mezi jednotlivými grantovými kategoriemi. Pozitivní změny jsou patrné především u mladších výzkumníků, zejména v kategorii Starting Grants. V kategorii Consolidator Grants je vývoj úspěšnosti méně jednoznačný, přestože se česká účast v této části programu v delším období rozšiřuje. Naopak v kategorii Advanced Grants, určené etablovaným vědeckým osobnostem, zůstává česká aktivita nízká a počet získávaných grantů omezený. Vývoj se liší rovněž mezi vědními obory. Výrazné zlepšení je patrné zejména ve vědách o živé přírodě, zatímco v dalších oblastech přetrvávají větší rezervy [2], [4].

Tyto trendy mají pro budoucnost české vědy zásadní význam. Ukazují totiž, že se vytváří silnější generace výzkumníků schopných prosazovat se v mezinárodní konkurenci. Zároveň však připomínají, že rozvoj excelentního výzkumu je dlouhodobý proces. Úspěch v jedné grantové soutěži ještě neznamená, že výzkumník či jeho instituce mají vytvořeny podmínky pro trvalé působení na evropské špičce.

Důležitou roli přitom může hrát také výzkumné prostředí. Analýzy mobility žadatelů o ERC ukazují, že výzkumníci pocházející z České republiky, kteří podávají žádosti prostřednictvím zahraničních institucí, dosahují vyšší úspěšnosti než jejich kolegové působící doma [5]. Současně je však třeba připomenout, že úspěšnost domácích žadatelů podávajících návrhy prostřednictvím českých institucí byla v analýze z roku 2024 nejvyšší mezi takzvanými widening zeměmi [3].

České instituce navíc dokážou přitahovat poměrně značný zájem zahraničních uchazečů o granty ERC, avšak jejich projektové návrhy se zatím daří proměňovat ve financované granty méně často. Tyto rozdíly nelze automaticky přičítat kvalitě hostitelských institucí. Mohou souviset také se složením skupin žadatelů, jejich vědeckými zkušenostmi a dalšími faktory, které dostupná data neumožňují jednoznačně oddělit [5], [6].

Přesto tato zjištění naznačují, že vedle individuální vědecké kvality může hrát významnou roli také institucionální zázemí, zkušenosti s přípravou projektů, dostupnost odborné podpory a celkové podmínky pro rozvoj výzkumných týmů. Úspěšnost v ERC tak není pouze otázkou jednotlivých výzkumníků. Je také důvodem zamýšlet se nad tím, jaké prostředí jim český výzkumný systém dokáže nabídnout.

Česká republika v této oblasti za poslední desetiletí urazila značný kus cesty. Rozvíjely se poradenské služby, mentoring, institucionální podpora i národní grantové nástroje. Výsledky tohoto dlouhodobého úsilí se začínají projevovat v rostoucí mezinárodní konkurenceschopnosti českých výzkumníků.

Program ERC CZ je jednou ze součástí tohoto širšího systému. Jeho význam nespočívá pouze v tom, že poskytuje financování projektům, které v evropské soutěži neuspěly z důvodu omezeného rozpočtu. Umožňuje také zachovat kontinuitu kvalitního výzkumu, rozvíjet vědecké týmy a vytvářet předpoklady pro další účast v evropských grantových soutěžích. Nelze samozřejmě tvrdit, že by právě ERC CZ byl jedinou nebo rozhodující příčinou rostoucí české úspěšnosti. Je však součástí podpůrného prostředí, které se v posledních letech budovalo.

O kvalitě výsledků samotného programu ERC CZ přitom existují také konkrétní analytické poznatky. Bibliometrické srovnání publikované v časopise ECHO, které zahrnovalo 30 projektů ERC CZ z let 2012–2021, ukázalo, že tyto projekty dosahovaly publikačních výsledků srovnatelných s evropskými projekty ERC realizovanými v programu Horizont 2020 za účasti českých institucí. V oborově normalizované citovanosti jejich publikace nezaostávaly, přestože vykazovaly poněkud nižší míru mezinárodní spolupráce [7].

Toto zjištění je pro současnou diskusi podstatné. ERC CZ není pouze nástrojem, který poskytuje druhou šanci neúspěšným žadatelům o evropský grant. Dostupné výsledky ukazují, že alespoň ve sledovaném souboru vznikaly vědecké publikace srovnatelné kvality s výsledky evropských projektů ERC v Horizontu 2020, na nichž se podílely české instituce.

Uvedené hodnocení ovšem zachycuje jen část dosavadní historie programu a samo o sobě nepostihuje všechny aspekty jeho vědeckého přínosu. Představuje však důležitý empirický podklad, který by při rozhodování o budoucnosti ERC CZ neměl zůstat stranou.

Program prodloužený do roku 2032, ale bez peněz na další výzvu

Celá situace je o to pozoruhodnější, že v roce 2023 bylo schváleno prodloužení programu ERC CZ až do roku 2032. Jak připomněl portál VědaVýzkum.cz, podkladem pro toto rozhodnutí bylo příznivé průběžné hodnocení, které program označilo za unikátní nástroj podpory výzkumu světově srovnatelné kvality, za nějž v českém systému neexistuje náhrada. Na období 2024–2032 se přitom počítalo s podporou v celkovém objemu téměř 1,6 miliardy korun [8].

Přesto nyní prostředky na novou výzvu chybějí. Nejde přitom o izolovaný problém ERC CZ. Podle rozpočtových podkladů má účelová podpora výzkumu poskytovaná ministerstvem školství mimo Operační program Jan Amos Komenský v roce 2027 meziročně klesnout přibližně o 65 %, tedy o 1,35 miliardy korun. Nedostatek prostředků ohrožuje také spuštění programů EXCELENCE a STRATE.

Rozsah tohoto poklesu ukazuje, že nejistota kolem ERC CZ je součástí širšího rozpočtového problému. Samotná absence prostředků na novou výzvu proto ještě neznamená, že by program přestal plnit svůj účel nebo že by jeho přínosy byly odborně zpochybněny. Ministerstvo školství ostatně potvrdilo, že o potřebné financování při přípravě rozpočtu usilovalo.

Z analytického hlediska se tak nabízí zásadní otázka. Jak zajistit, aby dlouhodobé priority vědní politiky neztrácely kontinuitu při každoročním rozhodování o rozpočtu? Právě podpora excelentního výzkumu je oblastí, v níž se výsledky veřejných investic často projevují až po řadě let.

Je samozřejmě legitimní diskutovat o finanční náročnosti ERC CZ, jeho nastavení i dlouhodobé udržitelnosti. S rostoucí kvalitou českých projektových návrhů může přibývat také těch, které získají vysoké hodnocení ERC, ale na evropské financování nedosáhnou. Tím mohou růst i nároky na národní program. Takový vývoj by však měl být důvodem k promyšlenému nastavení jeho pravidel, nikoli automaticky k jeho utlumení.

Dostupné analýzy poskytují poměrně dobrý obraz dlouhodobého vývoje české účasti v ERC, struktury získaných grantů, aktivity a úspěšnosti žadatelů i vědeckých výsledků programu ERC CZ. Přestože žádné hodnocení vědní politiky nemůže postihnout všechny aspekty, průběžné hodnocení programu z roku 2023 a dostupné bibliometrické poznatky představují relevantní podklady pro rozhodování o jeho budoucnosti [7], [8]. Technologické centrum Praha navíc již řadu let systematicky analyzuje českou účast v ERC, její vývoj, silné i slabé stránky a v některých případech také výsledky podpořených projektů.

Otázkou proto je, nakolik dokážeme již dostupné poznatky využívat při rozhodování o dlouhodobých prioritách vědní politiky.

Ještě není pozdě hledat řešení

Česká republika investovala v uplynulých letech značné úsilí do budování systému podpory účasti v ERC. Výsledky tohoto úsilí se začínají projevovat, přestože dlouhodobé analýzy stále upozorňují na nízkou aktivitu českých žadatelů v některých grantových kategoriích, nerovnoměrný vývoj úspěšnosti a přetrvávající slabiny výzkumného prostředí.

Právě proto je důležité zachovat kontinuitu podpory. Program ERC CZ není jediným nástrojem, který k dosavadnímu pokroku přispívá, ale představuje významnou součást širšího systému. Jeho případné oslabení by tak nebylo pouze otázkou financování jednotlivých projektů, ale také signálem o stabilitě a předvídatelnosti české podpory excelentního výzkumu.

Poslanecká sněmovna 22. října propustila návrh státního rozpočtu na rok 2027 do druhého čtení [8]. Rozhodování o státním rozpočtu je zároveň příležitostí hledat řešení, které umožní pokračování programu ERC CZ a současně vytvoří prostor pro odbornou diskusi o jeho dlouhodobé udržitelnosti a případných úpravách. Dosavadní výsledky české vědy, hodnocení programu i analýzy TC Praha poskytují důležité podklady k tomu, aby se tato diskuse vedla věcně a s ohledem na dlouhodobé potřeby českého výzkumného systému.

Česká věda se v evropské konkurenci postupně prosazuje. Bylo by paradoxní, kdybychom právě ve chvíli, kdy se začínají projevovat výsledky dlouhodobého úsilí, začali oslabovat systém, který k nim přispíval.

Daniel Frank, TC Praha, frank@tc.cz ,19.11. 2026

Výše uvedený text vyjadřuje názory a postoje autora, nikoliv zaměstnavatele. 

Zdroje

[1] Science|Business (18. 11. 2026). Czech scientists call for ERC near-miss grants to continue.

[2] Frank, Daniel (2024). ERC – aktivita a úspěšnost ČR je dlouhodobě nedostatečná. Situace se ale pozvolna zlepšuje, zejména díky mladším výzkumníkům. Technologické centrum Praha, portál Horizont Evropa.

[3] Frank, Daniel (2024). V úspěšnosti o ERC granty ČR stále zaostává. Technologické centrum Praha, portál Horizont Evropa, 30. 9. 2024.

[4] Frank, Daniel (2025). ERC granty v ČR 2007–2025: vývoj a trendy – část 1: Jak roste české portfolio ERC: typy grantů, domény a gender. Technologické centrum Praha, portál Horizont Evropa, 22. 12. 2025.

[5] Frank, Daniel (2026). Mobilita a úspěšnost žadatelů o grant ERC ze tří perspektiv. Technologické centrum Praha, portál Horizont Evropa, 25. 5. 2026.

[6] Frank, Daniel (2026). Kam směřují žadatelé o grant ERC a co říká jejich mobilita o atraktivitě výzkumných systémů? Technologické centrum Praha, portál Horizont Evropa, 7. 7. 2026.

[7] Vaněček, Jiří; Frank, Daniel (2022). Vznikají v programu ERC-CZ stejně kvalitní publikace jako v ERC projektech 7. RP a H2020 řešených v českých institucích? ECHO 5–6/2022, Technologické centrum Praha.

[8] Vojtíšková, Vladislava (2026). ERC CZ v ohrožení. Na další výzvu nejsou peníze, odborníci varují před strategickou chybou. VědaVýzkum.cz, 27. 10. 2026.

 

Více aktualit

CEET VŠB-TUO: Živé LEGO moderních technologií. Vyšlo Echo 3-4/2026

06.11.2026

Vážení čtenáři, některá místa člověku připomenou, že výzkum nestojí jen na izolovaných laboratořích, projektech a přístrojích, ale především na schopnosti propojovat. Právě takový dojem jsme si odvezli z návštěvy Centra energetických a environmentálních technologií...

EUROPEAN LIFE SCIENCES CONFERENCE

19.10.2026

Konference pořádaná Evropskou komisí představuje příležitost k celodenní výměně názorů a diskusi o budoucnosti evropského odvětví biologických věd za účasti tvůrců politik, představitelů průmyslu, výzkumných pracovníků a inovátorů. Cílem konference je vyvodit poučení z...

Evropská komise zveřejnila novou verzi AGA

18.11.2026

Evropská komise zveřejnila novou verzi dokumentu Annotated Grant Agreement (AGA), který vysvětluje ustanovení vzorové grantové dohody EU a doplňuje je o praktické příklady a výklad. Verze 3.0 je datována 1. listopadu 2026 a navazuje na verzi 2.0 z dubna 2025. Mezi...

Mohlo by vás zajímat

Projekt od A do Z

Hodnocení rámcových programů

Právní a finanční aspekty

Podpora koordinátorů

Rámcový program 2028 - 2034