Horizont Evropa ve světovém a evropském kontextu III.

Na podzim 2023 Patsnap vydal Globální inovační zprávu, v níž zveřejnil seznam 100 největších globálních inovátorů, kteří vedou světový technologický pokrok, a to nejen z hlediska jejich vlastní rozsáhlé technologické způsobilosti, ale i z hlediska ovlivňování ostatních podniků (a to jak v odvětvích jejich hlavní činnosti, tak v odvětvích ostatních). Cílem tohoto příspěvku je navázat na předchozí zprávy z 26. června 2023 a 11. září 2023, v nichž jsme čtenářům představili měřítko rámcových programů EU pro výzkum a inovace v kontextu výdajů na výzkum a vývoj v největších světových průmyslových korporacích.

V seznamu 100 největších globálních inovátorů pro rok 2023 Patsnap uvádí 24 evropských korporací – v tom 16 ze zemí Evropské unie, 4 ze Spojeného království a 4 ze Švýcarska. V rámci zemí Evropské unie pak dominuje 8 německých korporací zaměřených na strojírenství a automobilový průmysl (Bosch, Continental, Siemens, Volkswagen), výrobu léčiv (Bayer, Boehringer Ingelheim) a chemický průmysl (BASF, Merck). Zastoupení evropských korporací v tomto seznamu je ve srovnání se Spojenými státy americkými a Japonskem nižší. Spojené státy v tomto žebříčku mají 35 korporací, převážně zaměřených na výrobu léčiv a přírodovědný výzkum (např. Abbott, Abbvie, Boston Scientific, Gilead Sciences, Pfizer apod.) a elektronický průmysl a informační technologie (Apple, IBM, Microsoft, Motorola, Oracle apod.). Na druhém místě je Japonsko s 30 korporacemi, které se nejvíce zaměřují na elektronický průmysl a informační technologie (např. Canon, Fujifilm, Fujitsu, Kyocera, Olympus, Sony apod.), strojírenský a automobilový průmysl (např. Denso, Hitachi, Honda, Mitsubishi, Toyota) a chemický průmysl (např. Nitto Denko, Shin-Etsu Chemical, Sumitomo Chemical). Čínská lidová republika má v žebříčku 5 korporací (např. Huawei, Tencent, ZTE) a Korejská republika 3 (LG Chem, LG Electronics, Samsung).

Tabulka níže uvádí, jak si stojí 24 evropských korporací (umístěných mezi 100 největšími globálními inovátory) v rámcových programech Evropské unie – v programu Horizont 2020 (dále jen „H2020“) v období 2014–2020 a v současném programu Horizont Evropa (2021–2027; dále jen „HE“). Uváděných 24 evropských korporací z programu H2020 dohromady nárokovalo čistý příspěvek EU 724 mil. €, což odpovídá částce, kterou z tohoto programu nárokovali polští účastníci (ti z programu H2020 nárokovali 746 mil. €; účastníci z ČR z H2020 nárokovali 509 mil. €). Obdobně je tomu i v programu HE. 24 evropských korporací k 19. prosinci 2023 z HE nárokuje čistý příspěvek EU 329 mil. € – v podstatě stejnou částku jako všichni čeští účastníci.

Některé z uváděných 24 evropských korporací patří mezi největší podnikové příjemce podpory z rámcových programů. Např. německá strojírenská skupina Siemens nárokovala z H2020 156 mil. €; stejnou částku z H2020 nárokovala i francouzská skupina Safran působící ve výrobě letadel a obranných systémů. Takto velký čistý příspěvek EU v H2020 nárokovaly některé země s nižší výzkumnou, resp. inovační výkonností (např. Chorvatsko či Bulharsko). Podobné tvrzení platí i v případě současného programu HE, v němž Safran nárokuje stejnou částku jako maďarští či litevští účastníci a Siemens jako účastníci z Lotyšska. Na druhé straně je třeba podotknout, že uvedenými 24 evropskými korporacemi nárokovaný čistý příspěvek EU dohromady představuje v H2020 i HE pouhá necelá 4 % celkové podpory podnikům z rámcového programu.

Propojíme-li evropské korporace uvedené v žebříčku 100 největších globálních inovátorů s žebříčkem EU Industrial R&D Investment Scoreboard pro rok 2022, vidíme sice, že největší evropské korporace čerpají z rozpočtu rámcových programů EU pro výzkum a inovace částky, které odpovídají čerpání některých menších zemí, ale v rámci celkových korporátních rozpočtů na výzkum a vývoj příjmy z rámcových programů představují pouze dílčí část (9 evropských korporací, které uvádí Patsnap, má roční výdaje na výzkum a vývoj vyšší než Česká republika). Kromě toho mezi evropskými korporacemi umístěnými v žebříčku 100 největších globálních inovátorů nalezneme i takové, které se rámcových programů účastnily zcela okrajově a své výzkumné, vývojové a inovační aktivity financují z jiných zdrojů.

Ve své zprávě Patsnap vedle 100 největších globálních inovátorů zveřejnil i 50 globálních disruptorů, tj. ambiciózních rostoucích podniků přinášejících průlomové technologie, které mají potenciál nahradit technologie stávající. Tyto podniky mají potenciál stát se v budoucnosti největšími globálními inovátory. V žebříčku 50 globálních disruptorů je pozice Evropy velice nepříznivá, neboť je zastoupena pouze 3 podniky (irský Stripe v oblasti informačních technologií, nizozemský Ultimaker v 3D tisku a britská V-Nova International v informačních technologiích). Naopak Spojené státy americké v tomto žebříčku mají 25 podniků a Čínská lidová republika 20.

Shrnutí:

Mezi 100 největšími globálními inovátory je i 24 evropských „zavedených“ korporací, které lze nazvat rodinným stříbrem evropského průmyslu. Minimálně dvě z nich (Siemens, Safran, popř. Bosch) patří mezi největší podnikové příjemce evropských prostředků z rámcových programů EU pro výzkum a inovace. Tyto korporace nárokují čistý příspěvek EU vyšší než některé evropské inovačně/výzkumně méně výkonné země. I přesto v největších korporacích prostředky získané z rámcových programů EU představují pouze malou část jejich rozpočtů na výzkumné, vývojové a inovační aktivity. Stejně tak částka nárokovaná 24 evropskými korporacemi z rámcových programů představuje pouze drobnou část prostředků těchto programů.

Naopak vysoce varovným signálem pro Evropu je praktická absence evropských firem v žebříčku 50 ambiciózních dynamických podniků majících potenciál přinášet průlomové technologie významně měnící svět výroby, práce či komunikace. Tomuto žebříčku vévodí americké a čínské firmy.

Zpracoval: Vladimír Vojtěch, TC Praha, vojtech@tc.cz, 5. února 2024