CEET VŠB-TUO: Živé LEGO moderních technologií. Vyšlo Echo 3-4/2026
06.11.2026
Příprava nového evropského rámcového programu vstupuje do další fáze. Vedle budoucí podoby evropského financování se otevírá také otázka, jaké priority chce Česká republika skutečně prosazovat a jak se na nové podmínky připraví výzkumné instituce, podniky i národní poskytovatelé podpory.
České dny pro evropský výzkum (CZEDER 2026) se uskuteční 23. listopadu v Praze, v době, kdy jednání o budoucím evropském financování výzkumu a inovací získávají konkrétnější podobu. Evropská komise představila návrh desátého rámcového programu (FP10) pro období 2028–2034 s rozpočtem 175 miliard eur a úzkou vazbou na připravovaný Evropský fond pro konkurenceschopnost. O konečné podobě programu se však stále jedná.
Načasování letošní konference je příznačné. Výbor Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) schválil 10. listopadu svou vyjednávací pozici k FP10 a Evropskému fondu pro konkurenceschopnost. Potvrdil přitom požadavek na rozpočet FP10 ve výši 200 miliard eur a podpořil návrh na zapojení odborníků do řízení spolupracujícího výzkumu i zachování vyčleněné podpory pro Widening. Členské státy mezitím jednají o pravidlech budoucího programu, zatímco jeho konečný rozpočet bude záviset také na dohodě o víceletém finančním rámci EU na období 2028–2034. Rozhodovat se bude také o způsobu stanovování výzkumných priorit a vztahu mezi oběma evropskými nástroji.
Česká republika již formulovala svou národní pozici k FP10 a národní kontaktní pracovníci z TC Praha zveřejnili vlastní doporučení i reflexi návrhu Evropské komise. Tyto dokumenty představují důležitý základ české diskuse. Vedle konkrétních požadavků však obsahují také obecně přijímané cíle, jako jsou podpora kvalitního výzkumu, zjednodušování pravidel nebo lepší využívání výsledků. S postupujícím vyjednáváním nabývá na významu především vyjasnění priorit a strategických voleb, které z těchto cílů vyplývají.
Právě současná debata o FP10 ukazuje, že jednotlivé cíle nemusí být vždy snadné sladit. V oblasti spolupracujícího výzkumu se například diskutuje o jeho podílu na celkovém rozpočtu programu, zatímco dosavadní zkušenosti s Horizontem Evropa ukazují rostoucí průměrnou velikost grantů. Vedle podpory velkých výzkumných konsorcií tak vystupuje také otázka dostupnosti financování pro širší okruh projektů a organizací. Podobně bude třeba rozhodovat o podobě nástrojů Widening, o vztahu FP10 k Evropskému fondu pro konkurenceschopnost nebo o návaznosti evropských a národních programů. Nejde tedy pouze o to, které nástroje zachovat či posílit, ale také jaké uspořádání a případné kompromisy upřednostnit.
Konference se zaměří na to, jak výzkumné instituce a průmyslové podniky přizpůsobují své strategie měnícím se podmínkám evropského financování, na udržitelnost financování po roce 2027 i na přizpůsobování národních programů, jejich synergie s evropskou podporou a další směřování. Samostatný odpolední blok bude věnován nástrojům Widening a zkušenostem podpořených institucí.
CZEDER samozřejmě není vyjednávacím fórem ani místem, kde se přijímá oficiální stanovisko České republiky. Zastoupení výzkumných institucí, průmyslu a veřejné správy mu však dává značnou vypovídací hodnotu. Hledání společných priorit přitom nemusí být jednoduché. Řada aktérů českého výzkumného prostředí, zejména výzkumníků, totiž posuzuje rámcové programy především podle příležitostí, které sami využívají, a méně již z pohledu rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé části programu a jejich odlišných cílů. Diskuse mohou ukázat nejen to, na kterých obecných cílech panuje shoda, ale především které konkrétní priority jednotliví aktéři považují za podstatné, kde se jejich pohledy liší a jak vnímají kompromisy, které se při přípravě FP10 postupně rýsují.
Při hledání těchto priorit nelze pominout zkušenosti s dosavadní účastí v rámcových programech. Česká účast se tradičně hodnotí podle počtu projektů, účastí a získaných finančních prostředků, pro rozhodování o budoucí podpoře je však podstatné i to, jaké výsledky projekty přinášejí, jak se dále využívají a jak na evropskou podporu navazují domácí nástroje financování výzkumu a inovací.
CZEDER se v uplynulých letech věnoval různým stránkám české účasti v evropských rámcových programech – od zkušeností výzkumníků a výsledků projektů přes pravidla financování až po budoucí podobu evropské podpory. Letošní ročník na tato témata navazuje v okamžiku, kdy se z obecných představ o FP10 stávají konkrétní návrhy. Následné věcné zhodnocení diskusí by mohlo ukázat, zda a nakolik se česká debata o FP10 posouvá od deklarovaných priorit ke konkrétnějším strategickým volbám.
Daniel Frank, TC Praha 16. 11. 2026, frank@tc.cz
06.11.2026
15.11.2026
15.11.2026