Národní informační centrum pro evropský výzkum
Podíl ČR na příspěvku EU v evropských rámcových programech se z dlouhodobého hlediska zvyšuje, přičemž výraznější posun je patrný zejména mezi programy H2020 a Horizont Evropa. Podrobně graf 1. Tento růst se však neprojevuje rovnoměrně u všech typů akcí. U některých projektových schémat ČR svou pozici výrazně posiluje, u jiných se její postavení mění jen málo nebo jejich význam v českém portfoliu klesá.
Graf 1: Vývoj podílu ČR na příspěvku EU v rámcových programech vůči všem zúčastněným zemím a EU-27
Z tohoto důvodu se níže uvedená analýza zaměřuje na porovnání programů H2020 a Horizont Evropa podle jednotlivých typů akcí. Sleduje, jak se mezi oběma programy změnila struktura české účasti z hlediska příspěvku EU a současně relativní pozice ČR vůči EU-27. Samostatně je analyzována také účast českých organizací v roli koordinátora, což umožňuje posoudit, v jakých typech akcí se mezi H2020 a Horizont Evropa změnila schopnost českých organizací vést evropské projekty a mezinárodní konsorcia.
Analýza porovnává programy H2020 a Horizont Evropa z hlediska finanční struktury české účasti. Základním ukazatelem je podíl jednotlivých typů akcí na celkovém příspěvku EU. Tento přístup umožňuje zachytit, jak se mezi oběma rámcovými programy změnilo vnitřní složení českého portfolia a současně relativní postavení ČR vůči EU-27.
Do přímého srovnání jsou zahrnuty pouze ty typy akcí, které lze mezi programy H2020 a Horizont Evropa věcně a metodicky porovnat. Smyslem je omezit zkreslení způsobené tím, že některé nástroje byly mezi oběma programy nově zavedeny, zanikly nebo byly výrazně změněny. Porovnání se proto zaměřuje na společný soubor srovnatelných typů akcí, u nichž lze změny finančních podílů mezi oběma programy interpretovat na obdobném základě.
Graf 2 sleduje dvě dimenze české účasti. Vodorovná osa ukazuje změnu finančního podílu daného typu akce na celkovém příspěvku EU českým účastníkům mezi programy H2020 a Horizont Evropa. Kladná hodnota znamená, že daný typ akce získal v českém portfoliu větší váhu, záporná hodnota naopak znamená její pokles. Svislá osa zachycuje změnu podílu ČR na celkovém příspěvku EU připadajícím účastníkům z EU-27 v daném typu akce. Kladná hodnota tedy znamená zlepšení relativní pozice ČR vůči EU-27, záporná její oslabení.
Graf 2: Proměna finanční struktury české účasti a postavení ČR vůči EU-27 podle typů akcí mezi programy H2020 a HE: data 06/2026
Graf 3 používá stejnou logiku pouze pro projekty koordinované českými organizacemi. Vodorovná osa zde ukazuje změnu významu jednotlivých typů akcí v portfoliu českých koordinátorů a svislá osa změnu podílu českých koordinátorů na příspěvku EU připadajícím koordinátorům z EU-27 v daném typu akce.
Graf 3: Proměna struktury příspěvku EU pro české koordinátory a jejich podílu vůči EU-27 podle typů akcí mezi programy H2020 a Horizont Evropa: data 06/2026
Ve všech případech je změna vypočtena jako rozdíl mezi hodnotou v programu Horizont Evropa a hodnotou v programu H2020 a je vyjádřena v procentních bodech.
Tabulka 1 doplňuje třetí pohled a ukazuje, jaký podíl příspěvku EU českým účastníkům v jednotlivých typech akcí připadá organizacím vystupujícím v roli koordinátora. Tento ukazatel nevypovídá o postavení ČR vůči EU-27, ale o významu koordinační role českých organizací v jednotlivých typech akcí v obou RP.
Tabulka 1: ČR – Porovnání podílu příspěvku EU připadajícího českým koordinátorům na příspěvku EU českým účastníkům podle typu akce v programech H2020 a Horizont Evropa
Celkový vývoj české účasti z hlediska finančního podílu mezi programy H2020 a Horizont Evropa nelze charakterizovat pouze jako růst či pokles. Data ukazují především přeskupení českého portfolia mezi jednotlivými typy akcí, přičemž u většiny z nich se zároveň zlepšila nebo alespoň nezhoršila relativní pozice ČR vůči EU-27.
Výrazné posílení je patrné u MSCA COFUND Fellowship Programmes, tedy spolufinancovaných postdoktorandských programů Marie Skłodowska-Curie Actions. Jejich finanční podíl v českém portfoliu vzrostl mezi H2020 a Horizont Evropa o 1,79 p. b. a současně se podíl ČR na příspěvku EU připadajícím účastníkům z EU-27 zvýšil o 5,59 p. b. Jde o nejvýraznější zlepšení relativní evropské pozice ČR ze všech sledovaných typů akcí.
MSCA COFUND umožňuje spolufinancovat regionální, národní a institucionální programy zaměřené na mezinárodní mobilitu a kariérní rozvoj výzkumných pracovníků. Tyto programy mohou podporovat příchod zahraničních výzkumníků, posilovat výzkumné kapacity jednotlivých regionů a institucí a vytvářet stabilnější podmínky pro rozvoj mezinárodního výzkumného prostředí.
Rostoucí význam tohoto typu akcí v českém portfoliu tak odpovídá i postupnému posilování aktivity českých institucí v MSCA COFUND. Výraznou roli v tomto směru hrají například instituce z Jihomoravského kraje, které se v evropském srovnání řadí mezi úspěšné koordinátory tohoto typu projektů.
Pozitivní vývoj vykazují také MSCA Fellowships, tedy individuální postdoktorandské granty podporující mezinárodní mobilitu a rozvoj výzkumných kariér. Jejich podíl v českém portfoliu vzrostl o 2,15 p. b. a současně se podíl ČR na příspěvku EU připadajícím účastníkům z EU-27 zvýšil o 1,46 p. b. Česká účast tak v tomto typu akcí posílila jak z hlediska jejich významu v českém portfoliu, tak z hlediska relativního postavení ČR vůči EU-27.
Podobný vývoj je patrný u ERC-SYG, tedy Synergy Grants Evropské výzkumné rady určených malým týmům špičkových výzkumníků řešících společný ambiciózní výzkumný problém. Jejich význam v českém portfoliu se zvýšil o 2,37 p. b. a podíl ČR na příspěvku EU připadajícím účastníkům z EU-27 o 0,97 p. b. ČR se tedy v této části excelentního výzkumu posunula jednoznačně pozitivním směrem.
Růst obou sledovaných ukazatelů zaznamenaly také CSA, tedy koordinační a podpůrné akce zaměřené například na vytváření sítí, koordinaci, podporu politik nebo jiné podpůrné činnosti. Jejich podíl v českém portfoliu vzrostl o 1,69 p. b. a podíl ČR na EU-27 o 0,75 p. b. CSA tak v české účasti získávají větší význam a současně se zlepšuje i pozice ČR v evropském srovnání.
Pozitivní je rovněž vývoj u JU-RIA, tedy výzkumných a inovačních akcí realizovaných prostřednictvím společných podniků a evropských partnerství. Tyto akce jsou zaměřeny na společný výzkum a vývoj nových technologií v předem vymezených strategických oblastech a zpravidla probíhají v mezinárodních konsorciích propojujících výzkumné organizace, podniky a další partnery. Jejich podíl v českém portfoliu vzrostl o 1,68 p. b. a současně se podíl ČR na příspěvku EU připadajícím účastníkům z EU-27 zvýšil o 0,33 p. b.
Z analytického hlediska je důležitá také skupina typů akcí, jejichž význam v českém portfoliu poklesl, zatímco relativní postavení ČR vůči EU-27 se zlepšilo. Tento vývoj proto nelze interpretovat jednoznačně jako oslabení české účasti v RP.
U RIA, tedy výzkumných a inovačních akcí zaměřených především na tvorbu nových znalostí, vývoj nových technologií a ověřování jejich proveditelnosti, se jejich podíl v českém portfoliu snížil o 3,15 p. b. RIA patří mezi základní typy kolaborativních projektů rámcových programů a jsou zpravidla realizovány mezinárodními konsorcii výzkumných organizací, univerzit, podniků a dalších partnerů. Jejich význam proto spočívá nejen v samotném objemu příspěvku EU, ale také v zapojení českých organizací do evropských výzkumných sítí a společného vývoje nových řešení. Pokles jejich váhy v českém portfoliu však nebyl doprovázen oslabením pozice ČR v evropském srovnání. Naopak podíl ČR na příspěvku EU připadajícím účastníkům z EU-27 se zvýšil o 0,36 p. b. Vývoj RIA tak ukazuje spíše na změnu vnitřního složení českého portfolia než na oslabení relativní pozice ČR v programu Horizont Evropa.
Ještě výraznější pokles domácí váhy je patrný u IA, tedy inovačních akcí zaměřených více na demonstraci, ověřování a zavádění řešení blíže trhu. Jejich podíl v českém portfoliu klesl o 3,65 p. b., zatímco podíl ČR na EU-27 se mírně zvýšil o 0,19 p. b. Také zde tedy pokles domácího významu není doprovázen zhoršením evropské pozice.
Podobný obraz nabízí ERC, tedy individuální granty Evropské výzkumné rady zaměřené na špičkový hraniční výzkum. Podíl ERC v českém portfoliu se snížil o 0,92 p. b., avšak podíl ČR na financování EU-27 se zvýšil o 0,34 p. b. Význam ERC v celkové struktuře českého financování tak mírně poklesl, relativní výkonnost ČR v evropském kontextu se ale naopak zlepšila.
U MSCA Doctoral Networks, tedy mezinárodních sítí poskytujících strukturované doktorské vzdělávání, se podíl na českém portfoliu snížil o 1,73 p. b., avšak podíl ČR na EU-27 vzrostl o 0,21 p. b. I zde se tedy jedná spíše o změnu struktury českého portfolia než o zhoršení české pozice v RP.
U EIT KIC, tedy znalostních a inovačních společenství Evropského inovačního a technologického institutu, je interpretace změn omezená způsobem jejich evidence v databázi eCORDA. Ta nezachycuje všechny dílčí projekty a aktivity KIC stejným způsobem jako u ostatních typů akcí, ale pracuje mimo jiné se souhrnnými projektovými položkami. Nulovou změnu v obou sledovaných ukazatelích proto nelze chápat jako jednoznačný důkaz skutečné stagnace české účasti.
U EIC Accelerator / SME Instrument, tedy nástrojů podpory vysoce inovativních malých a středních podniků, se podíl v českém portfoliu snížil o 0,94 p. b., zatímco podíl ČR na příspěvku EU připadajícím účastníkům z EU-27 se mírně zvýšil o 0,13 p. b. Celkově tedy nejde o výraznou změnu evropské pozice, spíše o snížení váhy tohoto typu podpory v českém portfoliu.
U MSCA Staff Exchanges, tedy nástroje podporujícího mezinárodní a mezisektorové výměny pracovníků, klesl podíl v českém portfoliu o 1,04 p. b. a podíl ČR na EU-27 prakticky stagnoval, když se snížil pouze o 0,03 p. b.
Mírně negativní vývoj je patrný také u PCP, tedy předkomerčního zadávání veřejných zakázek na výzkum a vývoj inovativních řešení, kde se podíl v českém portfoliu snížil o 0,03 p. b. a podíl ČR na příspěvku EU připadajícím účastníkům z EU-27 o 0,08 p. b. Z hlediska objemu příspěvku EU i počtu projektů však jde o marginální typ akce, takže jeho vývoj má na celkovou strukturu české účasti jen omezený vliv.
Zajímavý je vývoj u Partnerships – Co-funded, tedy spolufinancovaných evropských partnerství kombinujících prostředky EU s národními nebo jinými veřejnými zdroji. Tato partnerství propojují národní a regionální poskytovatele podpory, kteří společně připravují a financují výzkumné a inovační programy, zpravidla včetně společných mezinárodních výzev. Příspěvek z programu Horizont Evropa přitom doplňuje prostředky zapojených partnerů, takže jejich cílem je soustředit zdroje více zemí na společně stanovené výzkumné a inovační priority.
Jejich podíl v českém portfoliu se zvýšil o výrazných 2,53 p. b., ale podíl ČR na příspěvku EU připadajícím účastníkům z EU-27 se snížil o 0,23 p. b. Tyto projekty tedy získaly v českém portfoliu výrazně větší význam, avšak relativní pozice ČR vůči EU-27 se mírně oslabila.
Za méně příznivý lze považovat vývoj u JU-IA, tedy inovačních akcí realizovaných prostřednictvím společných podniků a zaměřených zejména na vývoj, demonstraci a zavádění nových řešení blíže trhu. Jejich podíl v českém portfoliu se snížil o 1,52 p. b. a současně se podíl ČR na příspěvku EU připadajícím účastníkům z EU-27 prakticky nezměnil, když mírně klesl o 0,01 p. b. Vývoj tak ukazuje především na oslabení významu tohoto typu akcí v českém portfoliu, nikoli na výrazné zhoršení relativní pozice ČR vůči EU-27.
Předchozí rozbor ukázal, že mezi programy H2020 a Horizont Evropa se jednotlivé typy akcí vyvíjely velmi rozdílně. Lišily se jak změnou svého finančního významu v českém portfoliu, tak vývojem relativní pozice ČR vůči EU-27; u některých typů akcí se oba ukazatele zlepšovaly současně, u jiných se jejich vývoj naopak rozcházel. Pro vysvětlení růstu celkového finančního podílu ČR je však potřeba udělat ještě jeden krok: odlišit velikost relativního zlepšení v jednotlivých typech akcí od jejich skutečného příspěvku k celkovému růstu české účasti.
Rozhodující není pouze to, o kolik se v daném typu akce zlepšila pozice ČR vůči EU-27, ale také celkový finanční objem daného typu akce. Výrazné relativní zlepšení v menším nástroji tak může mít na celkový podíl ČR menší vliv než mírnější posun ve finančně rozsáhlejší části programu. Absolutní částky příspěvku EU jsou přitom porovnávány v běžných cenách, bez zohlednění inflace a změny reálné hodnoty peněz mezi oběma programovými obdobími. Pro hodnocení změny postavení ČR jsou proto podstatnější relativní ukazatele a podíly, zatímco absolutní částky slouží především k dokreslení finančního rozsahu jednotlivých typů akcí.
Tabulka 2 níže proto doplňuje předchozí strukturální pohled o odhad, jak se jednotlivé typy akcí promítly do změny celkového podílu ČR na příspěvku EU v EU-27.
Tabulka 2: Typy akcí s největším příspěvkem k růstu celkového finančního podílu ČR mezi H2020 a Horizont Evropa
Pozn.: Do tabulky jsou zahrnuty pouze typy akcí, které lze mezi programy H2020 a Horizont Evropa věcně a metodicky porovnat. Uvedené souhrnné hodnoty proto nepředstavují celkový příspěvek EU českým účastníkům v obou programech; skutečný objem příspěvku EU je v H2020 i Horizontu Evropa mírně vyšší. Příspěvek ke změně celkového podílu ČR vyjadřuje změnu podílu příspěvku EU danému typu akce v ČR na celkovém příspěvku EU účastníkům z EU-27 mezi H2020 a Horizont Evropa. Součet za všechny typy akcí odpovídá zvýšení celkového podílu ČR přibližně o 0,40 p. b.
Pro každý typ akce je příspěvek ke změně celkového podílu ČR vypočten jako rozdíl mezi podílem příspěvku EU českým účastníkům v daném typu akce na celkovém příspěvku EU účastníkům z EU-27 v programu Horizont Evropa a stejným podílem v programu H2020.
Příspěvek ke změně (p. b.) = [Příspěvek EU ČR v HE v daném typu akce / Celkový příspěvek EU účastníkům z EU-27 v HE] × 100 − [Příspěvek EU ČR v H2020 v daném typu akce / Celkový příspěvek EU účastníkům z EU-27 v H2020] × 100
Příklad pro RIA:
(177,329 / 54 439,275) × 100 − (131,456 / 52 809,815) × 100 = 0,326 % − 0,249 % = +0,077 p. b.
Pozn.: Tento ukazatel není změnou podílu ČR uvnitř daného typu akce. Vyjadřuje, o kolik daný typ akce přispěl ke změně celkového podílu ČR na příspěvku EU připadajícím účastníkům z EU-27.
Z tabulky 2 je patrné, že hlavními tahouny růstu jsou akce typu RIA a CSA. U RIA vzrostl příspěvek EU českým účastníkům ze 131,5 mil. EUR na 177,3 mil. € a u CSA z 62,3 mil. € na 105,7 mil. €. V obou případech se současně zlepšila relativní pozice ČR vůči EU-27. Další významný, ale menší příspěvek přinášejí JU-RIA, ERC a MSCA Fellowships.
Naopak mimořádně vysoké relativní zlepšení u MSCA COFUND Fellowship Programmes a ERC-SYG má vzhledem k menšímu finančnímu objemu těchto nástrojů na celkový podíl ČR slabší vliv. Specifickým případem jsou Partnerships – Co-funded: český příspěvek zde výrazně vzrostl, avšak podíl ČR uvnitř tohoto typu akce se snížil z 1,48 % na 1,26 %, takže růst souvisí především s větší finanční vahou tohoto nástroje v Horizontu Evropa, nikoli se zlepšením relativního postavení ČR mezi státy EU-27.
Inovačně orientované typy akcí přitom nejsou hlavním zdrojem růstu celkového finančního podílu ČR. U IA se sice relativní pozice ČR mírně zlepšila, jejich váha v českém portfoliu však výrazně klesla; u JU-IA relativní pozice prakticky stagnovala a u EIC Accelerator / SME Instrument se snížil i samotný příspěvek EU českým účastníkům. Celkový růst ČR v programu Horizont Evropa je tak spojen především s velkými výzkumnými a koordinačními akcemi a s některými nástroji excelentního výzkumu a mobility.
Tabulka 3: Příspěvek vybraných inovačně orientovaných typů akcí ke změně celkového finančního podílu ČR mezi H2020 a Horizont Evropa
Druhým výrazným rysem české účasti v programu Horizont Evropa je posílení českých organizací v roli koordinátora. Příspěvek EU českým koordinátorům vzrostl ze 141,4 mil. € v H2020 na 280,6 mil. € v programu Horizont Evropa, tedy přibližně o 139,2 mil. €. Ve stejném období se příspěvek EU všem českým účastníkům zvýšil o 229,5 mil. €. Uvedené částky jsou porovnávány v běžných cenách, bez zohlednění inflace a změny reálné hodnoty peněz mezi oběma programovými obdobími. Z účetního hlediska tak růst příspěvku připadajícího českým koordinátorům představuje přibližně 61 % celkového přírůstku příspěvku EU českým účastníkům. Tento poměr nelze interpretovat jako čistý kauzální efekt koordinace, poskytuje však orientační obraz o tom, jak významná část nominálního růstu příspěvku EU je spojena s organizacemi vystupujícími v koordinační roli. Pro srovnání postavení českých koordinátorů mezi oběma programy jsou však podstatnější relativní ukazatele. Podíl příspěvku EU připadajícího českým koordinátorům na celkovém příspěvku EU českým účastníkům vzrostl z 31,51 % na 41,37 %, tedy o 9,86 p. b., a podíl českých koordinátorů na příspěvku EU koordinátorům z EU-27 se zvýšil z 0,63 % na 1,20 %. Tyto změny ukazují na výrazné posílení postavení českých organizací vystupujících v roli koordinátora v programu Horizont Evropa.
Tabulka 4: Porovnání příspěvku EU pro české účastníky a koordinátory v programech H2020 a Horizont Evropa
Do tabulky jsou zahrnuty pouze typy akcí, které lze mezi programy H2020 a Horizont Evropa věcně a metodicky porovnat. Uvedené souhrnné hodnoty proto nepředstavují celkový příspěvek EU českým účastníkům v obou programech; skutečný objem příspěvku EU je v H2020 i Horizontu Evropa mírně vyšší.
Ještě výraznější strukturální změny, než ve finanční struktuře české účasti jako celku jsou patrné u projektů koordinovaných českými organizacemi. Koordinační portfolio se mezi programy H2020 a Horizont Evropa diverzifikovalo a jeho struktura se posunula od vyšší koncentrace v několika typech akcí k širšímu zastoupení dalších projektových schémat.
Největší strukturální změnou je pokles podílu ERC ve struktuře českých koordinátorů o 11,74 p. b. Tento výsledek ale nelze automaticky interpretovat jako oslabení českého postavení v ERC, protože podíl českých koordinátorů na financování všech koordinátorů EU-27 v ERC se zároveň zvýšil o 0,33 p. b. Výrazný pokles tedy odráží zejména to, že české koordinační portfolio je v Horizont Evropa méně koncentrováno na ERC a více se rozprostírá do jiných typů akcí.
Nejvýraznější pozitivní posun opět vykazují MSCA COFUND Fellowship Programmes, jejichž podíl ve struktuře příspěvku EU českým koordinátorům vzrostl o 4,02 p. b. a podíl českých koordinátorů na EU-27 o 5,59 p. b. Jde tedy o oblast, kde ČR posiluje jak ve struktuře příspěvku EU českým koordinátorům, tak v evropském srovnání.
Výrazný posun je patrný také u JU-IA. Jejich podíl na příspěvku EU českým koordinátorům vzrostl o 3,84 p. b. a podíl českých koordinátorů na příspěvku EU připadajícím koordinátorům z EU-27 o 1,64 p. b. České organizace tak v těchto inovačně zaměřených projektech společných podniků posílily svou koordinační pozici. Při interpretaci tohoto výsledku je však třeba zohlednit, že JU-IA představují finančně menší typ akcí než zejména RIA, ale také IA.
Pozitivní vývoj vykazují rovněž MSCA Fellowships, kde podíl na českém koordinačním portfoliu vzrostl o 3,33 p. b. a evropská pozice českých koordinátorů o 1,46 p. b., a ERC-SYG, kde odpovídající změny činí +3,11 a +1,46 p. b.
Také u akcí typu RIA, které patří mezi klíčové kolaborativní nástroje rámcových programů a jsou zpravidla realizovány mezinárodními konsorcii výzkumných organizací, univerzit a podniků, je z pohledu koordinace patrné posílení významu a relativního postavení českých koordinátorů. Zatímco podíl RIA na celkovém příspěvku EU českým účastníkům klesá, jejich podíl na příspěvku EU českým koordinátorům se zvýšil o 2,56 p. b. a podíl českých koordinátorů na příspěvku EU koordinátorům z EU-27 o 0,54 p. b. To naznačuje, že české organizace se v RIA relativně více prosazují právě v koordinační roli.
Zlepšení lze pozorovat i u MSCA COFUND Doctoral Programmes, tedy spolufinancovaných doktorských programů, kde se podíl na příspěvku EU českým koordinátorům zvýšil o 1,30 p. b. a relativní pozice českých koordinátorů vůči EU-27 o 1,73 p. b.
Naopak mírné oslabení koordinačního postavení je patrné u JU-RIA, MSCA Doctoral Networks a MSCA Staff Exchanges. U JU-RIA se podíl tohoto typu akcí na příspěvku EU českým koordinátorům snížil o 0,89 p. b. a podíl českých koordinátorů na příspěvku EU koordinátorům z EU-27 o 0,23 p. b. JU-RIA představují finančně menší segment než například RIA nebo IA, přesto však jde o významné kolaborativní výzkumné a inovační akce realizované prostřednictvím společných podniků. U MSCA Doctoral Networks, tedy mezinárodních sítí zajišťujících strukturované doktorské vzdělávání, se podíl na příspěvku EU českým koordinátorům snížil o 0,96 p. b. a relativní pozice českých koordinátorů vůči EU-27 o 0,11 p. b. U MSCA Staff Exchanges, zaměřených na mezinárodní a mezisektorové výměny pracovníků, se jejich podíl na příspěvku EU českým koordinátorům snížil o 2,60 p. b. a podíl českých koordinátorů na příspěvku EU koordinátorům z EU-27 o 0,12 p. b. Z hlediska celkového finančního objemu jsou zejména MSCA Staff Exchanges podstatně menším typem akce než RIA či IA. U těchto tří typů akcí tedy data neukazují na posilování koordinační role českých organizací; spíše jde o stagnaci nebo mírné oslabení, jehož význam je třeba posuzovat i s ohledem na rozdílnou finanční velikost jednotlivých nástrojů.
Při interpretaci růstu podílu příspěvku EU připadajícího českým koordinátorům je však třeba rozlišovat mezi různými typy akcí. U klasických kolaborativních projektů může vyšší podíl koordinátorů dobře vypovídat o silnější roli českých organizací při vedení mezinárodních konsorcií. U individuálních projektových schémat je vysoký podíl příspěvku EU připadajícího koordinátorům do značné míry dán konstrukcí samotného nástroje. Koordinátor zde zpravidla představuje hlavního příjemce podpory, takže tento ukazatel neodráží vedení širšího mezinárodního konsorcia či projektového týmu.
To je patrné například u EIC Accelerator / SME Instrument, tedy nástrojů zaměřených na podporu inovativních podniků, kde podíl příspěvku EU připadajícího českým koordinátorům vzrostl z 60,92 % na 100 %. Tato hodnota proto sama o sobě nevypovídá o posílení schopnosti českých organizací vést mezinárodní konsorcia.
Podobně je třeba interpretovat velmi vysoký podíl u ERC, tedy grantů Evropské výzkumné rady zaměřených na individuální projekty špičkových výzkumníků. Českým koordinátorům připadalo 97,41 % příspěvku EU českým účastníkům v H2020 a 98,07 % v Horizontu Evropa. Takto vysoké hodnoty odrážejí především charakter ERC projektů, v nichž je řešení soustředěno kolem hlavního řešitele a hostitelské instituce, nikoli schopnost českých organizací vést rozsáhlá mezinárodní konsorcia. Totéž platí i pro ERC-POC, tedy Proof of Concept granty navazující na projekty ERC.
Z hlediska skutečné koordinační role jsou proto analyticky zajímavější především kolaborativní typy akcí. U JU-IA, tedy inovačních akcí realizovaných prostřednictvím společných podniků, se podíl příspěvku EU připadajícího českým koordinátorům na příspěvku EU českým účastníkům zvýšil z 13,16 % na 47,49 %. U JU-CSA, tedy koordinačních a podpůrných akcí společných podniků, vzrostl tento podíl z 0 % na 35,67 %. U RIA, tedy výzkumných a inovačních akcí realizovaných zpravidla mezinárodními konsorcii, se zvýšil ze 7,65 % na 15,31 %. Právě tyto změny lze podstatně přímočařeji interpretovat jako známku silnějšího zapojení českých organizací do vedení kolaborativních projektů.
Také u ERC-SYG, tedy Synergy Grants určených malým týmům několika hlavních řešitelů, vzrostl podíl příspěvku EU připadajícího českým koordinátorům na příspěvku EU českým účastníkům z 0 % na 38,11 %. I zde je však namístě opatrnost, protože jde o specifický typ ERC grantu s odlišnou strukturou od běžných konsorciálních projektů.
U některých kolaborativních typů akcí naopak tento podíl klesl. U MSCA Staff Exchanges, tedy projektů zaměřených na mezinárodní a mezisektorové výměny pracovníků, se snížil z 53,87 % na 45,02 %, zatímco u JU-RIA z 9,58 % na 5,32 %. V těchto případech změna podílu příspěvku EU připadajícího českým koordinátorům lépe vypovídá o změně postavení českých organizací při vedení mezinárodních konsorcií.
Za hlavní závěr této analýzy proto nelze považovat prosté tvrzení, že české organizace „více koordinují“, ale spíše skutečnost, že v programu Horizont Evropa připadá výrazně větší část příspěvku EU pro české účastníky na subjekty vystupující v roli koordinátora. Skutečné posílení koordinační role je přitom nejlépe patrné u kolaborativních typů akcí, jako jsou JU-IA, JU-CSA nebo RIA. U individuálních nástrojů je nutné vysoké hodnoty interpretovat s ohledem na způsob, jakým je v těchto schématech vymezena role koordinátora.
Provedená analýza ukazuje, že vyšší finanční podíl ČR v programu Horizont Evropa souvisí s několika souběžnými strukturálními změnami. Podíl ČR na příspěvku EU připadajícím účastníkům z EU-27 se mezi H2020 a Horizontem Evropa zvýšil z 0,85 % na 1,23 %. Tento růst však není rozložen rovnoměrně mezi jednotlivé typy akcí a nelze jej interpretovat jako plošné posílení české účasti ve všech částech rámcového programu.
Největší část růstu celkového finančního podílu ČR je spojena s typy akcí, které stojí v jádru evropské výzkumné spolupráce. Především RIA, tedy rozsáhlé výzkumné a inovační projekty řešené mezinárodními konsorcii, a CSA, které vytvářejí zázemí pro koordinaci, síťování a podpůrné aktivity, mají na celkovém růstu českého podílu největší váhu. Významně se přidávají také JU-RIA, tedy výzkumné a inovační akce společných podniků zaměřené na strategické technologické oblasti, dále granty ERC podporující špičkový hraniční výzkum a MSCA Fellowships zaměřené na mezinárodní mobilitu a rozvoj výzkumných kariér. Jiný obraz nabízejí MSCA COFUND Fellowship Programmes a ERC-SYG. V těchto nástrojích se relativní postavení ČR zlepšilo mimořádně výrazně, jejich menší finanční rozsah však znamená, že se tento úspěch do celkového českého podílu promítá podstatně méně. Analýza tak ukazuje, že při hodnocení české účasti nestačí sledovat pouze to, kde se ČR relativně nejvíce zlepšila, ale také v jak finančně významné části programu k tomuto zlepšení dochází.
Celkový růst českého finančního podílu je patrný především tam, kde se české organizace zapojují do společného výzkumu, koordinace evropských aktivit, excelentního výzkumu a mobility výzkumných pracovníků. Méně přesvědčivý obraz naopak nabízí část programu zaměřená na přenos výsledků blíže k trhu a na podporu inovací v podnicích. U IA se sice relativní pozice ČR vůči EU-27 mírně zlepšila, jejich podíl na příspěvku EU českým účastníkům však výrazně poklesl. U JU-IA se relativní postavení ČR prakticky nezměnilo a u EIC Accelerator / SME Instrument se snížil i samotný příspěvek EU českým účastníkům. Růst celkového finančního podílu ČR se tedy nepromítá stejnou měrou do těch částí programu, které jsou nejvíce spojeny s demonstrací nových řešení, jejich zaváděním do praxe a růstem inovativních podniků.
Slabší postavení ČR je patrné také u MSCA Doctoral Networks a MSCA Staff Exchanges. U těchto nástrojů přitom nejde pouze o finanční objem: podporují mezinárodní doktorské vzdělávání, mobilitu pracovníků, přenos znalostí a vytváření dlouhodobých vazeb mezi výzkumnými organizacemi a podniky. Slabší účast a zejména nižší koordinační role českých institucí tak mohou omezovat jejich schopnost přitahovat výzkumné talenty, vytvářet strategická mezinárodní partnerství a aktivně formovat evropské výzkumné sítě.
Dalším výrazným rysem české účasti v programu Horizont Evropa je posílení role českých organizací při vedení projektů. Příspěvek EU připadající českým koordinátorům se téměř zdvojnásobil a jejich podíl na celkovém příspěvku EU českým účastníkům vzrostl z 31,51 % na 41,37 %. Zvlášť významné je toto posílení u kolaborativních typů akcí, zejména RIA, JU-IA a JU-CSA, kde koordinační role skutečně znamená převzetí odpovědnosti za vedení mezinárodního konsorcia a řízení společného projektu. Právě zde lze růst koordinačních ukazatelů chápat jako známku silnějšího postavení českých organizací v evropské výzkumné a inovační spolupráci. U individuálních projektových schémat je naproti tomu třeba vysoký podíl koordinátorů interpretovat opatrněji, protože je do značné míry ovlivněn tím, jak je v daném nástroji role koordinátora vymezena.
Celkový obraz české účasti v programu Horizont Evropa je tedy příznivější především v oblasti výzkumné spolupráce, excelentního výzkumu, mobility a schopnosti českých organizací přebírat vedoucí roli v kolaborativních projektech. Podstatně méně přesvědčivé je posílení v části programu orientované na inovace, komercializaci a růst technologických podniků. Právě tento rozdíl představuje jeden z nejvýraznějších strukturálních rysů současné české účasti v rámcovém programu a zároveň oblast, která si zaslouží další pozornost z hlediska národní výzkumné a inovační politiky.
Autor: Daniel Frank, TC Praha, frank@tc.cz, 18.8.2026
Publikování a šíření obsahu tohoto článku (blogu) nebo jeho části a příloh jakýmkoli způsobem v českém nebo jiném jazyce je možné pouze s uvedením zdroje a autora dle obvyklých citačních zvyklostí. Jakékoliv změny a úpravy článku (vyjma čistě formálních) je možné provádět pouze se souhlasem autora. Text neprošel jazykovou kontrolou.
21.07.2026
07.07.2026
03.07.2026
