V4 v Horizontu Evropa: struktura účasti rozhoduje

Účast zemí V4 v programu Horizont Evropa se vyvíjí konvergenčně, ale nerovnoměrně. V souhrnu platí, že státy EU-13 se v klíčových metrikách postupně přibližují zemím EU-14; tempo však kolísá v zavislosti na konkrétní tematické oblastí. Nejrychlejší posun je patrný ve klastrech orientovaných na zdraví a bezpečnost (klastry Health, Civil Security), zatímco v hlavních konsorciálních klastrech pilíře 2 – Digital/Industry & Space, Climate/Energy & Mobility a Food/Bio – je přibližování pomalejší. Právě v těchto klastrech se rozhoduje o objemu prostředků i o skutečném dopadu v RP. Podrobně analýza „Konvergence zemí EU-13 v rámcových programech EU: trendy, rozdíly a limity“.

V níže uvedené interpretaci trendů účasti zemí V4 v programu HE vycházíme z indexů R (dynamika vůči EU) a C (konvergence EU-13 k EU-14) a z typologie profilů „widening-driven“, „people & excellence“ a „thematically driven“, které byly stanoveny ve výše zmíněné analýze. Níže uvedený text není vyčerpávající analýzou, ale nástinem toho, jak ošidné může být porovnávání jediného čísla úspěšnosti napříč zeměmi. Smysl má dívat se na strukturu (oblast × typ akce × velikost základny, role koordinace a excelence), nikoliv pouze na „headline“ hodnotu.

Česká republika (CZ)

Česká republika se postupně posouvá k profilu „people & excellence“. Roste účast v MSCA (a částečně v ERC), stabilně silná je ve výzkumných infrastrukturách a v porovnání se státy V4 se ČR nadprůměrně opírá také o koordinaci projektů, což  může být  strukturální výhoda při vstupu do náročnějších výzev. Současně je patrný relativní ústup přítomnosti českých výzkumných týmů v některých velkých klastrech pilíře 2 (zejména Digital/Industry & Space a Climate/Energy & Mobility), což naznačuje potřebu lépe převádět „excelenci“ a personální kapacity z MSCA/ERC do konsorciálního prostředí mezinárodních projektů.

Polsko (PL)

Polsko směřuje k vyváženému „people & excellence mixu“. Účastnický profil  Polska je relativně rovnoměrný napříč oblastmi a opírá se o širokou institucionální základnu. Brzdicím faktorem je dlouhodobě nižší intenzita podávání projektových návrhů vzhledem ke kapacitě systému; ta snižuje schopnost přetavit konvergenční tendence do objemu financovaných projektů. Z hlediska politiky účasti Polska v RP proto dává smysl posilovat motivaci a podporu pro vyšší aktivitu při přípravě projektových návrhů a současně systematicky propojovat výstupy z MSCA/ERC do konsorciálních projektů podobně jako v ČR.

Maďarsko (HU)

Maďarsko odpovídá profilu „thematically driven“, v němž růst táhnou spíše tematické pilíře než Widening či ERC/MSCA. Účast byla v posuzovaném období významně ovlivněna restrikcemi EK. Podílový pokles účasti Maďarska mezi H2020 a HE proto z velké části neodráží selhání výzkumných týmů a institucí v Maďarsku, ale vnitřní a vnější politicko-administrativní faktory, který dočasně tlumí výkon a zkreslují trend. Po odeznění restrikcí a těsnější přiblížení Maďarska k politice EU lze očekávat normalizaci účastnické trajektorie.

Slovensko (SK)

Slovensko je typickým „widening-driven“ státem. Výkon stojí především na Wideningu a výzkumných infrastrukturách, dobré výsledky vykazuje také v European Innovation Ecosystems. Slabší je naopak v ERC a v MSCA-DN, přičemž užší institucionální základna omezuje šíři zapojení do celého RP. Z trendového hlediska to znamená potřebu vytvářet „mosty“ z Wideningu do hlavních klastrů pilíře 2, budovat koordinátorské kapacity a rozšiřovat okruh institucí schopných stabilně vstupovat do projektů typu  IA/RIA.

Celkově  platí, že „headline“ míry účastnické úspěšnosti se mezi zeměmi V4 příliš neliší (CZ ~20,3 %, SK ~19,8 %, HU ~18,8 %, PL ~17,8 %), ale rozhodující je jejich vnitřní skladba: každá země dosahuje výsledků jiným mixem účasti a aktivity v tematických oblastech a typech akcí.

Zjednodušeně řečeno: všem čtyřem zemím se daří v projektech zaměřených na podporu výzkumných infrastruktur a v tzv. koordinačních/podpůrných akcích. Rozdíly mezi jednotlivými státy se zpravidla ukazují tam, kde je soutěž o projekty, granty a  finační prostředky nejtvrdší.

ČR patří mezi státy V4 k nejúspěšnějším a jako jediná má relativně nejlepší výsledky i v grantech excelence (ERC); navíc o něco lépe překlápí výkon do inovačních projektů, což naznačuje směr k účasti ve větších  konsorciálních projektech.

U Polska je klíčové zvýšit aktivitu při přípravě projektových návrhů, aby se vyrovnaná struktura účasti polských výzkumníků a týmů v RP promítla do vyššího objemu úspěšných a financovaných projektů.

Maďarsko má v programu HE profil úspěšnosti velmi podobný ČR (silné výzkumné infrastruktury, dobré CSA a lepší IA než RIA); na rozdíl od ČR vykazuje vyšší úspěšnost v návrzích zaměřených na individuální výzkumnou mobilitu (MSCA-PF), zatímco ČR dosahuje vyšší úspěšnosti v ERC.

Slovenská účast stojí v  programu HE především na koordinačních projektech a infrastrukturách, Podobně jako u ČR a Polska dosahuje vyšší úspěšnosti v akcí IA než RIA, výrazně však naráží v ERC a  MSCA - DN.  

Samotné číslo úspěšnosti dané země v RP mnoho neřekne. Důležité je, z čeho se úspěšnost skládá – v jakých oblastech (klastrech) a u jakých typů akcí země uspívají a na jak velkých základnách. Ve všech čtyřech zemích  V4 dlouhodobě fungují jako hlavní pilíře úspěšnosti výzkumné infrastruktury a CSA. Rozdíly spočívají v ERC, MSCA a v akcích typu RIA a IA. Jemné rozdíly v úspěšnosti se objevují i v tematických oblastech (prioritách a klastrech). 

Důležitá poznámka k interpretaci úspěšnosti: Míra úspěšnosti není jen „výsledkem dané země“. Většina projektů v HE má konsorciální charakter, takže úspěch závisí hlavně na schopnosti připojit se ke kvalitním konsorciím (správní partneři, silný koordinátor, dobré „matchování“ témat). U individuálních schémat (ERC, MSCA-PF) pak hraje roli výkon konkrétních excelentních osobností. Jinými slovy: země V4 uspějí tím víc, čím lépe budují vazby na špičková konsorcia, čím více projektů samy koordinují (tj. rozvíjejí koordinátorské kapacity) a současně pěstují vlastní excelenci pro individuální granty.

Autor: Daniel Frank, frank@tc.cz, TC Praha, 10.11.2025

Publikování a šíření obsahu tohoto článku (blogu) nebo jeho části a příloh jakýmkoli způsobem v českém nebo jiném jazyce je možné pouze s uvedením zdroje a autora dle obvyklých citačních zvyklostí. Jakékoliv změny a úpravy článku (vyjma čistě formálních) je možné provádět pouze se souhlasem autora. Text neprošel jazykovou kontrolou.