Národní informační centrum pro evropský výzkum
Země střední a východní Evropy (EU-13) v programu Horizont Evropa postupně posilují svou účast. Jejich podíl na finančních prostředcích z rámcových programů (RP) vzrostl z 6,7 % v programu H2020 na 8,6 % v programu Horizontu Evropa (HE). Významnou roli v tomto růstu hraje Widening, avšak data ukazují, že konvergence zemí EU-13 k EU a vyspělejším členským státům má širší základ. K vyšší účasti zemí EU-13 přispívají také nástroje zaměřené na vědeckou excelenci a lidský kapitál (ERC, MSCA) ale také menší, avšak dynamicky rostoucí oblasti, jako jsou Health a Civil Security.
Konvergenci zemí EU-13 k zemím EU-14 si můžeme s nadsázkou představit jako dlouhou jízdu po dálnici. Widening plní roli „motoru“ – dodává účasti zemí EU-13 v programu HE výkon, výrazně ji posiluje a patří k hlavním zdrojům jejich růstu. Samotný motor však nestačí a automobil značky EU-13 do cíle nedoveze. MSCA a ERC fungují jako "převodovka" – nepřinášejí okamžitě největší objem financí, ale zvyšují reputaci institucí, rozvíjejí lidský kapitál, posilují vědeckou kvalitu a důvěryhodnost, čímž vytvářejí předpoklady pro aktivnější roli v dalších částech RP. Tematické oblasti Health a Civil Security lze chápat jako „turbo“ – v těchto oblastech země EU-13 rostou nejrychleji a dohánějí země EU-14. Klíčové tematické oblasti jako Digital, Industry & Space, Climate, Energy & Mobility, Food, Bioeconomy & Environment a EIC představují hlavní „koridory“ RP, kde se koncentruje největší objem financí a kde se rozhoduje o celkovém výsledku.
Proces konvergence však není rovnoměrný napříč jednotlivými zeměmi EU-13 a dlouhodobě udržitelný bude pouze tehdy, pokud se růst účasti těchto zemí postupně přenese i do otevřených konsorciálních výzev – zejména v oblastech Climate, Energy & Mobility, Digital, Industry & Space, Food, Bioeconomy & Environment či EIC/FET. Jen tehdy se země EU-13 mohou přiblížit zemím EU-14 nejen v tempu růstu, ale i v celkovém objemu získané finanční podpory.
Evropská mapa financování výzkumu se v programu HE pozvolna proměňuje. Státy EU-13, tedy nové členské země, si mezi programy H2020 a HE polepšily: jejich podíl na finančních prostředcích vzrostl zhruba o 1,9 procentního bodu (z 6,7 % na 8,6 %), což odpovídá relativnímu nárůstu o 28 %.
Při hodnocení finančních podílů je nutné vzít v úvahu, že osobní náklady, které jsou součástí rozpočtu každého realizovaného projektu, jsou v zemích EU-13 výrazně nižší než v zemích EU-14. Z toho důvodu může stejné zapojení do projektů přinést výzkumným týmům a jednotlivcům ze zemí EU-13 nižší finanční objemy. Finanční ukazatele tedy systematicky podhodnocují skutečnou míru účasti a přínosu EU-13. Proto i relativně malý nárůst podílu přidělených finančních prostředků (např. o dva procentní body) může být ve skutečnosti významný a může odrážet posun postavení zemí EU-13 v RP.
Tabulka 1 ukazuje změnu národních podílů mezi programy H2020 a HE. Většina zemí EU-13 zaznamenala v programu HE nárůst svého finančního podílu mezi státy EU (HE/H2020 > 1). Nejvíce posílily Litva (2,39×), Malta (1,80×), Chorvatsko (1,44×), ČR (1,39×) a Bulharsko (1,33×). Tato změna ukazuje, že i menší země dokážou v novém RP výrazně zlepšit svou pozici, přestože startují z nízké základny. Výjimkou, je Maďarsko, jehož relativní podíl naopak poklesl. Naopak velké západoevropské ekonomiky – Německo, Francie, Itálie, Španělsko či Nizozemsko – mírně ztratily část podílu (souhrnně zhruba 65,1 % → 60,4 %). V absolutní výši podílu finanční podpory však zůstávají v programu HE i nadále dominantními příjemci. Tato fakta ukazují na pozvolnou konvergenci mezi skupinami států EU-13 a EU-14.
Tabulka 1: Podíl finanční podpory států EU v programech H2020 a HE. Tabulka porovnává národní podíly finančních prostředků z programů H2020 a HE; sloupec HE/H2020 je index změny (hodnota > 1 = nárůst podílu, < 1 = pokles).
„Konvergenční“ efekt však nelze přeceňovat. Index (poměr) HE/H2020, na kterém je založen, totiž vyjadřuje relativní změnu finančního podílu na celku, nikoli změnu absolutní výše finanční podpory. U některých malých států jsou nárůsty procentních bodů malé, ale tento index vychází vysoký (např. LT 0,18 → 0,42). Většina v programu HE zlepšujících se zemí ze skupiny EU-13 měla v programu H2020 výrazně nižší podíly finanční podpory než státy EU - 14. V programu HE proto vidíme jejich rychlejší růst z nižší základny (indexy HE/H2020 >1). U největších příjemců ze skupiny států EU - 14 (DE, FR, ES…) se podíl finančních prostředků získaných z RP sice mírně zmenšuje, ale v absolutní výši získané finanční podpory zůstávají tito příjemci velmi silní. To znamená, že relativní pokles podílu finančních prostředků mezi RP u velkých zemí neznamená, že by v nich „ztratily“ svou váhu, protože stále drží značnou část celkového objemu finančních prostředků.
RP nemají zcela shodnou strukturu, což znesnadňuje přímé porovnání účasti v nich. Proto je nezbytné překlenout rozdíly v jejich vnitřním uspořádání. Přesto lze v obou sledovaných programech identifikovat části, které mají jasnou kontinuitu a návaznost a jsou tedy vhodné k přímému porovnání (např. ERC, MSCA, Výzkumné infrastruktury a Widening). U dalších oblastí existuje obsahová kontinuita – například mezi oblastí společenských výzev v H2020 a klastry v programu HE. Naopak některé části RP vykazují výraznější rozdíly, typickým příkladem je SME Instrument v programu H2020 a jeho pokračovatel EIC v programu HE. Pro účely této analýzy proto využíváme metodiku sjednocených tematických oblastí, jež umožňuje porovnávat podíly finančních prostředků napříč oběma programy i přes rozdíly v jejich struktuře. Tímto způsobem vzniklo 13 tematických oblastí uvedených v tabulce 2. Jejich přesné obsahové vymezení je uvedeno v příloze předchozí analýzy – Rozložení finanční podpory pro ČR v tematických oblastech programů H2020 a HE.
Tabulka 2 ukazuje, jak se mezi programy H2020 a HE změnilo rozložení finančních prostředků EK na realizaci výzkumných projektů v hlavních tematických oblastech. Z dat je patrné, že země EU-13 nejen posílily svůj celkový podíl, ale také se proměnila struktura jejich účasti.
Nejvýraznější nárůst zaznamenaly země EU-13 v oblasti Widening, kde jejich podíl vzrostl z 11,6 % v programu H2020 na 14,1 % v programu HE. To naznačuje, že Widening zůstává klíčovým „motorem“ jejich účasti v RP, zatímco pro státy EU-14 má tato agenda jen doplňkový význam (pouze 1,4 %). Znovu připomeňme, že nástroje Wideningu jsou primárně určeny zemím s nižším výzkumným potenciálem a mezi Widening země patří všechny země EU-13. Země EU-14 se mohou Wideningu účastnit s výjimkou Řecka a Portugalska jen omezeně. Jistým překvapením na straně zemí EU-13 je oblast Food, Bioeconomy & Environment, kde se podíl EU-13 zvýšil v programu HE na 11,7 %, a tím se dostal nejen nad průměr EU (10 %), ale i nad hodnotu zemí EU-14 (9,8 %). Také v oblasti Civil Security zůstává podíl zemí EU-13 nad úrovní EU-14 (3,2 % oproti 1,7 %), což ukazuje na jejich relativně silnější postavení v této tematické oblasti. Pozitivní posun je patrný také v tematické oblasti Health, kde země EU-13 zvýšily svůj finanční podíl z 5,2 % na 8,6 %, a v oblasti Culture & Inclusive Society, kde se podíl finanční podpory zemí EU-13 v programu HE zvýšil o 48 % v porovnání s programem H2020. Tyto výsledky naznačují, že se země EU-13 dokážou prosazovat rovněž v oblastech mimo Widening a postupně získávají větší váhu v celkovém portfoliu RP. V případě ERC se finanční podíl zemí EU-13 mezi sledovanými rámcovými programy zvýšil z 7,0 % na 9,0 %, což představuje pohyb správným směrem, jejich podíl však stále výrazně zaostává za zeměmi EU-14 (téměř 20 %).
Naopak v důležitých „konsorciálních“ tematických oblastech, které tvoří jádro RP, se podíl zemí EU-13 snížil mezi programy H2020 a HE: v Climate, Energy & Mobility z 20,4 % na 17,3 % a v Digital, Industry & Space z 17,3 % na 14,4 %. V obou případech si země EU-14 udržely vyšší podíl finanční podpory a potvrdily svou převahu v oblastech, kde se rozhoduje o velkých objemech finančních prostředků. Negativní trend je patrný také u MSCA, kde země EU-13 klesly z 8,8 % na 7,2 %, zatímco EU-14 si drží mírně vyšší úroveň (7,8 %). To se zdá být znepokojivé, protože právě MSCA představují klíčový nástroj pro rozvoj lidského kapitálu a přístup k mezinárodní spolupráci.
Tabulka 2: Podíly finanční podpory pro skupiny států EU-13 a EU-14 v tematických oblastech programů H2020 a HE
Samotné porovnání podílů mezi programy H2020 a HE, jak je shrnuje tabulka 2, poskytuje užitečný a prvotní obraz o tom, kde státy EU-13 posílily a kde naopak ztratily. Je však třeba dodat, že tato čísla mají omezenou vypovídací hodnotu a jednoduché porovnání podílů mezi H2020 a HE ukazuje směr změny, ale neodhaluje skutečnou dynamiku konvergence. Důvod je jednoduchý: tematické oblasti mohou mít v obou sledovaných programech různou váhu. Například význam pilíře Widening v rámci celkového rozpočtu byl v programu H2020 odlišný než v programu HE, a proto vyšší podíl finanční podpory dané země či skupiny zemí dosažený v programu HE nemusí nutně znamenat skutečné posílení účasti, ale může být dáno změnou struktury programu.
Z tohoto důvodu nestačí sledovat pouze prosté podíly finanční podpory. Abychom pochopili skutečnou dynamiku konvergence a odlišili mechanické posuny od reálného zlepšení účasti států EU-13 v RP, je nutné využít doplňkové indikátory. Konvergence má totiž různé „motory“ či „tahouny“ (drivers), které se mezi jednotlivými státy a skupinami států liší. Vhodně zvolené ukazatele umožňují určit, v jakých tematických oblastech a s jakou intenzitou (jakým tempem růstu) se státy EU-13 přibližují zemím EU-14 nebo celkové situaci v EU. Jinými slovy, tyto indikátory nám pomáhají odhalit, co konvergenci táhne vpřed a kde leží její skutečné příčiny.
Index dynamiky (R) říká, jak se daná země v určité tematické oblasti posunula relativně k „průměru“ EU mezi programy H2020 a HE. Jinými slovy měří, zda země roste rychleji nebo pomaleji než průměr EU v dané tematické oblasti. Nehodnotí tedy samotný objem peněz, ale tempo zlepšení či zhoršení oproti zbytku EU, přičemž bere v úvahu i to, že se velikost jednotlivých oblastí na úrovni celé EU mohla mezi programy změnit.
Vypočítáme jej jako poměr dvou „normalizovaných“ podílů: nejprve vezmeme podíl finanční podpory země v dané oblasti v programu HE a vydělíme jej podílem finanční podpory dané oblasti v celé EU v programu HE (tím odstraníme vliv toho, že je oblast v programu HE třeba větší či menší než v programu H2020). Stejný normalizovaný podíl spočteme pro program H2020. Index R je pak jejich podíl:
Vzorec můžeme modifikovat rovněž pro skupiny zemí např. EU-13. R > 1 znamená zlepšení vůči celkové situaci v EU (země, skupina zemí rostla rychleji než EU v dané oblasti), R < 1 znamená oslabení vůči EU (země, skupina zemí rostla pomaleji než EU v dané oblasti). (Prakticky: R > = 1,20 = silný růst; 1,05–1,19 = mírný růst; 0,95–1,04 = stabilní; < 0,95 = pokles.)
Protože je R relativní k EU a zároveň normalizovaný velikostí oblasti, neodměňuje ani „mechanické“ rozšíření oblasti v HE, ani netrestá její zmenšení. Ukazuje skutečnou konkurenční dynamiku země v daném tématu. Krátký příklad: pokud měla země v programu H2020 v oblasti Health 1,0 % všech prostředků a Health tvořil 10 % koláče EU, její normalizovaný podíl je 0,10. V programu HE má 1,2 % a Health tvoří 12 % EU koláče, normalizovaný podíl je opět 0,10. R = 0,10 / 0,10 = 1,0 – relativní pozice se nezměnila, i když absolutní objem mohl narůst. Naopak R = 1,20 by znamenalo, že se země posunula o 20 % nad svou pozici vůči EU v programu H2020.
Kombinovaný ‚tahounský‘ index T (T = d × R) kombinuje podíl finančních prostředků země v dané tematické oblasti programu HE (d) a dynamiku změny relativního podílu této země vůči celé EU mezi programy H2020 a HE (R).
"d" je podíl finanční podpory dané země v konkrétní tematické oblasti v programu HE (tj. kolik procent z celkového podílu EU v dané tematické oblasti země získává).
"R" je index dynamiky, který měří, jak se země v téže oblasti posunula relativně k celkové situaci - „průměru“ EU mezi programy H2020 a HE (R > 1 zlepšení, R < 1 zhoršení).
Vynásobením obou veličin dostaneme T, které je vysoké jen tehdy, když je tematická oblast pro danou zemi zároveň velká (d) a zároveň se v ní daná země zlepšuje vůči EU (R). Proto T dobře označuje tematické oblasti jako „tahouny“ (drivers) účasti – místa, kde se kumuluje současná síla i pozitivní trend. T je relativní k EU (díky R) a zároveň vážený objemem v programu HE (d). Neříká, kolik finančních prostředků v absolutní částce daná země získala, ale kde se jí relativně daří a kde navíc hraje velkou roli.
Index konvergence (C) ukazuje, jak se mezi programy H2020 a HE změnil relativní podíl sledované skupiny zemí (EU-13) vůči referenci - v našem případě vůči zemím EU-14. Jinými slovy vyjadřuje, zda se skupina zemí EU-13 v HE přiblížila nebo vzdálila zemím EU-14 oproti H2020. C > 1 znamená přiblížení/konvergenci, C = 1 beze změny a C < 1 vzdálení/divergenci. Je to tedy přímé měřítko dohánění či vzdalování.
Pro porovnání skupin zemí EU-13 a EU-14, respektive konvergence skupiny zemí EU-13 ke skupině zemí EU-14 mezi programy H2020 a HE nebo mezi tematickými oblastmi těchto programů lze vzorec zapsat:
Obdobně lze definovat vzorec pro konvergenci jednotlivé země ze skupiny zemí EU-13 ke skupině zemí EU-14 mezi programy H2020 a HE nebo mezi tematickými oblastmi těchto programů:
Tyto ukazatele umožňují ‚vyrovnat hřiště‘ mezi jednotlivými částmi RP a ukazují, kde je růst EU-13 dán jejich vyšší konkurenceschopností a kde je naopak spíše výsledkem změn struktury programu.
V hlavních tematických oblastech programu – Digital, Industry & Space, Food, Bioeconomy & Environment, EIC/FET a ERC – se země EU-14 pohybují velmi blízko hodnoty R≈1,00–1,02, což znamená, že mezi programy H2020 a HE rostly přibližně stejným tempem jako EU jako celek a udržely si stabilní postavení. Naproti tomu země EU-13 v těchto oblastech rostly pomaleji (například Digital≈0,90; Food≈0,81), takže jejich podíl finanční podpory sice mohl v absolutních číslech růst, ale pomaleji než u ostatních zemí EU, a jejich relativní váha se proto mírně snížila.
Naopak v oblastech Health (R≈1,41) a ERC (R≈1,18) rostly země EU-13 mezi programy H2020 a HE výrazně rychleji než průměr EU, což ukazuje na zlepšování jejich konkurenceschopnosti v oblasti zdraví a vědecké excelence. Nadprůměrnou dynamiku mají EU-13 také v Civil Security (R≈1,14), zatímco EU-14 v této oblasti mírně zpomalily (R≈0,96).
Specifická je oblast Widening. Země EU-14 zde vykázaly vysokou dynamiku (R≈1,35), avšak z velmi nízké výchozí základny. Země EU-13 mají R≈0,62 – jejich absolutní finanční podpora i podíl sice dále rostou, ale relativně pomaleji než u EU-14, zejména proto, že se do Wideningu ve stále větší míře zapojují některé státy EU-14 (zejména Řecko a Portugalsko jako příjemci a koordinátoři projektů) a také instituce z vyspělých zemí (např. Německa), které v nástrojích Wideningu typu Teaming či Twinning vystupují jako partnerské a mentorské organizace podporující rozvoj excelence ve „widening“ zemích.
Celkově se země EU-13 z hlediska tempa růstu svého finančního podílu nejvíce přibližují zemím EU-14 v oblastech Health, ERC a Civil Security, zatímco relativně ztrácejí v oblasti výzkumných infrastruktur a v technicko-konsorciálních tematických oblastech, jako jsou Digital, Industry & Space nebo Food, Bioeconomy & Environment.
Země EU-14 si naopak udržují stabilní tempo v hlavních konsorciálních oblastech a jejich nadprůměrná hodnota indexu R ve Wideningu je spíše důsledkem nízké výchozí základny a specifického charakteru jejich zapojení do wideningových nástrojů než projevem strukturální změny ve prospěch EU-14.
Tabulka 3a: Index R podle tematických oblastí – EU-13 (H2020 → HE)
Tabulka 3b: Index R podle tematických oblastí – EU-14 (H2020 → HE)
Těžiště účasti zemí EU-14 v programu HE zůstává v hlavních tematických oblastech – ERC, Digital, Industry & Space a Climate, Energy & Mobility. V těchto oblastech dosahuje index T hodnot okolo 20 u ERC a přibližně 18–18,5 u Digital, Industry & Space a Climate/Energy & Mobility což odráží kombinaci vysokého podílu finanční podpory (d) a stabilního tempa růstu (R).
Země EU-13 sice v těchto pilířích stále nedosahují stejného finančního podílu jako EU-14, přesto si budují vlastní opěrné body: Climate, Energy & Mobility s T≈16,9 a Digital, Industry & Space s T≈13 už patří mezi jejich hlavní motory účasti v programu HE. Navíc stále výrazněji roste význam tematické oblasti Health (≈12,2) a postupně se prosazuje i ERC (≈10,6).
Střed portfolia tvoří u zemí EU-14 především Food, Bioeconomy & Environment a Health, kde se index T pohybuje kolem hodnoty 10. U zemí EU-13 je oblast Food, Bioeconomy & Environment mírně slabší (≈9,4), zato Health vystupuje mezi hlavní tahouny účasti s T≈12,2. V nástrojích MSCA a EIC/FET mají země EU-14 o něco vyšší T (≈7,9 a 6,9) než EU-13 (≈ 6,9 a 5,6).
Widening představuje specifickou oblast s odlišnou logikou. U zemí EU-13 má index T hodnotu přibližně 8,7, což znamená, že tvoří strukturálně významnou část jejich celkového výkonu v programu HE. Naproti tomu u zemí EU-14 je T výrazně nižší (≈1,9), přesto zde index R dosahuje vysokých hodnot. Tento růst je však dán velmi nízkou výchozí základnou a specifickým typem zapojení do projektů Wideningu: země EU-14 se často účastní jako partneři nebo mentorské instituce v nástrojích typu Teaming či Twinning. Vysoká dynamika R se proto do celkového T promítá jen omezeně.
U obou skupin zemí se na spodní hranici portfolia nacházejí tematické oblasti s nízkým indexem T. Země EU-14 si udržují relativně vyšší T v Research Infrastructures (≈2,57) oproti EU-13 (≈1,50). Naopak země EU-13 vykazují vyšší hodnoty T v Civil Security (≈3,69 vs. 1,52) a Culture & Inclusive Society (≈3,96 vs. 2,24). Oblasti Innovation Ecosystems a Reforming R&I System zůstávají objemově malé u obou skupin zemí a nepředstavují významnější zdroj růstu ani dynamiky účasti.
Graf 1: Porovnání tematických oblastí podle objemu, tempa růstu (T a R index) a finančního podílu (EU-13 vs. EU-14)
Jak graf číst - Tento bublinový graf porovnává tematické oblasti podle tří rozměrů zároveň:
* Horizontální osa (T – „driver“ index) = jak velká a současně rostoucí je daná oblast (kombinace finančního podílu (d) a tempa růstu (R)). → Čím více vpravo, tím větší „tahoun – motor“ účasti.
* Vertikální osa (R – dynamika vůči EU) = zda země EU-13 / EU-14 rostou rychleji nebo pomaleji než průměr celé EU mezi programy H2020 a HE. → Nad 1 = zrychlují a dohánějí EU, → Pod 1 = zpomalují nebo ztrácejí podíl.
* Velikost bubliny = podíl finanční podpory (d). → Větší bublina = větší význam oblasti v programu.
* Barvy: Modře = EU-14, Oranžově = EU-13
Tabulka 4a: Index T (podíl × tempo) – EU-13
Tabulka 4b: Index T (podíl × tempo) – EU-14
Nejvýraznější přiblížení zemí EU-13 k zemím EU-14 v podílech finanční podpory se týká tematické oblasti Health, kde index konvergence dosáhl hodnoty 1,43. Podíl zemí EU-13 zde vzrostl mezi programem H2020 a programe HE z přibližně 5,2 % na 8,6 %, zatímco u EU-14 z 8,8 % na 10,1 %. Silné přibližování nastalo také v Civil Security (index 1,19) a v ERC (index 1,17).
Odlišný obraz vidíme v oblasti na podporu výzkumných infrastruktur a tematických oblastí zastřešující konsorciální projekty. Research Infrastructures vykazuje index konvergence 0,69 a Food, Bioeconomy & Environment 0,79, což znamená, že zde země EU-13 relativně ztrácejí vůči zemím EU-14. V Digital, Industry & Space je index 0,89 (mírný posun ve prospěch EU-14), podobně jako v Innovation Ecosystems (0,93) a EIC/FET (0,93). Tyto tematické oblasti patří k hlavním otevřeným konsorciálním soutěžím, a právě zde se mezera mezi EU-13 a EU-14 uzavírá pomaleji.
Specifická je situace v oblasti Widening. Země EU-13 si zde nadále udržují převážnou část finanční podpory (jejich podíl vzrostl z ~11,6 % na ~14,1 %), což odpovídá zaměření této priority. Paradoxně však země EU-14 rostly relativně rychleji (z ~0,53 % na ~1,41 %), a proto má Widening nejnižší index konvergence (0,46). Tento výsledek neznamená oslabení EU-13, ale spíše rozšíření zapojení EU-14 do wideningových projektů. Významnou roli v tom hraje Řecko a Portugalsko, které – ač patří do skupiny EU-14 – vystupují v nástrojích Wideningu (zejména Twinning a Teaming) jako aktivní příjemci a koordinátoři. Zároveň se do těchto projektů zapojují i instituce z vyspělých států (např. Německa) v roli partnerských či poradenských organizací, což dále zvyšuje podíl EU-14.
Graf 2: Index konvergence (C): změna poměru finančních podílů EU-13 vůči EU-14 mezi programy H2020 a HE podle tematických oblastí
Konvergence zemí EU-13 k úrovni výkonu států EU-14 v RP neprobíhá jednotným tempem ani stejným způsobem. Analýza ukazuje tři odlišné profily, které se liší strukturou účasti, hlavními zdroji růstu finančního podílu a také schopností prosazovat se ve výzvách zaměřených na konsorciální projekty. Z toho vyplývá, že neexistuje jednotný nástroj podpory pro všechny země EU-13 – každá skupina zemí vyžaduje odlišný strategický přístup.
Tento profil zahrnuje země, jejichž růst účasti v RP je založen především na prioritě Widening. Tato priorita tvoří jednu z největších částí jejich účastnického portfolia (v indexu T patří mezi hlavní tahouny jejich účasti) a zároveň v ní dosahují nadprůměrné dynamiky (R > = 1). Tyto země se snaží využívat nástroje jako Teaming, Twinning nebo ERA Chairs, které jim pomáhají získávat prostředky na rozvoj výzkumných center, budování výzkumné infrastruktury, posilování lidského kapitálu (nábor talentů, školení, transfer know-how) a prohlubování mezinárodních partnerských sítí s excelentními institucemi ze západní Evropy.
Naopak v tematických oblastech zastřešující otevřené výzvy na podporu konsorciálních projektů (například Digital, Industry & Space, Climate/Energy & Mobility , EIC/FET nebo Food, Bioeconomy & Environment) je jejich účast zatím omezenější – buď z hlediska podílu účasti (nízké T), nebo tempa růstu (R < 1). To znamená, že se jim dosud nedaří ve větší míře prosazovat v soutěžních výzvách založených na excelenci a konkurenci napříč celou EU.
Typičtí zástupci: Chorvatsko (HR), Slovensko (SK)
Hraniční případy (kombinovaný profil): Malta (MT) a Litva (LT) – mají silný Widening, ale zároveň výrazně posilují v dalších oblastech (např. Health, EIC, ERC), a proto stojí na pomezí tohoto profilu a profilu People & Excellence.
Doporučení: U těchto zemí nestačí pouze zvyšovat účast ve Wideningu. Klíčové je vytvářet „mosty“ z Wideningu do hlavních konsorciálních oblastí programu (Digital, Industry & Space; Climate, Energy & Mobility; Food, Bioeconomy & Environment; EIC) a podporovat přechod od role partnera k častějšímu vedení a koordinaci projektů. Bez tohoto propojení se růstový potenciál Wideningu vyčerpá a proces konvergence se zastaví.
Tento profil zahrnuje země, které výrazně posilují v prioritách zaměřených na vědeckou excelenci a rozvoj lidského kapitálu (ERC a MSCA). V indexu R zde dosahují hodnot nad 1, což znamená, že jejich podíl roste rychleji než průměr EU. Zároveň se tyto priority řadí mezi hlavní složky jejich účasti také podle indexu T – tedy kombinují rychlý růst s významným finančním objemem. Díky tomu tyto země posilují svou mezinárodní vědeckou reputaci a zlepšují pozici v evropském výzkumném prostoru.
Těmto zemím se zároveň otevírá prostor pro výraznější zapojení i do dalších tematických oblastí RP, jako jsou Health, Climate, Energy & Mobility nebo Digital, Industry & Space, kde již v některých případech pozorujeme první známky růstu. Nejde zatím o plošný trend, ale o zřetelný potenciál pro další posun směrem k výzvám financujícím konsorciální projekty.
Typičtí zástupci: ČR, Estonsko (EE), Slovinsko (SI), Polsko (PL)
Hraniční případy (kombinovaný profil): Malta (MT) a Litva (LT) – kombinují silný Widening s výrazným posílením v dalších oblastech (např. ERC, Health, EIC).
Doporučení: Je nezbytné posílit podporu při přípravě projektů (pre-award), rozvíjet mentoring a systematicky vyhledávat a podporovat talentované řešitele a perspektivní výzkumné týmy. Zároveň je nutné cíleně propojovat excelentní jednotlivce úspěšné v nástrojích ERC a MSCA s konsorciálními projekty, protože tyto dvě části RP dnes fungují téměř odděleně a mnoho vědců je vnímá jako dva odlišné světy.
Cílem politiky podpory výzkumu a RP nemá být pouze dosahování vědecké kvality, ale také její přetavení do vyšší účasti a častější koordinace projektů v hlavních tematických oblastech. To vyžaduje nové mechanismy spolupráce, motivace a podpory; jinak zůstane excelence izolovaná a nepřinese širší strukturální dopad.
Tento profil zahrnuje země, jejichž růst v RP je nejvíce spojen s tematickými pilíři, zejména s pilířem 2 (Digital, Industry & Space; Climate, Energy & Mobility) a částečně také s oblastmi jako EIC nebo Health. V těchto oblastech dosahují buď vyššího tempa růstu (R > = 1), nebo zde mají větší váhu v rámci vlastního portfolia (vyšší T) než v jiných částech programu HE. Tyto země nepatří mezi celkově nejvýkonnější účastníky programu a nemají silnou pozici ani ve Wideningu, ani v nástrojích vědecké excelence (ERC/MSCA).
Je však důležité zdůraznit, že tyto země nejsou zpravidla lídry RP – konsorciální projekty pro ně představují pravděpodobně nejdostupnější cestu zapojení do RP, protože další priority a nástroje (např. ERC, MSCA či Widening) využívají méně.
Důvody této orientace se liší: některé země nemají dostatečnou výzkumnou kapacitu pro excelentní soutěže (např. Bulharsko), jiné nedokážou plně využít Widening (Bulharsko, částečně Kypr), některé čelí politickým či institucionálním omezením (např. Maďarsko kvůli restrikcím EU) a velmi malé země narážejí na limity velikosti výzkumného systému (Kypr).
Výsledkem je, že tyto země se do konsorcií zapojují často jako partneři, méně často jako koordinátoři, a jejich růst v těchto oblastech vychází často z velmi nízké základny. V datech tak mohou mít R > 1, ale to neodráží silnou jejich pozici – spíše postupné dohánění úspěšnějších zemí.
Typičtí zástupci: Bulharsko (BG), Kypr (CY), Maďarsko (HU)
Hraniční případy (kombinovaný profil): Slovinsko (SI) a Polsko (PL) – tyto státy již kombinují konsorciální účast s prvky excelence (ERC/MSCA), a proto směřují k profilu People & Excellence mix.
Doporučení: Tyto země potřebují budovat kapacity pro koordinaci a řízení projektů, institucionální zázemí, administrativní podporu a infrastruktury. Cílem je postupně posouvat tyto země od partnerství v projektech k aktivnějším rolím v konsorciích, a zároveň jim otevírat cestu do Wideningu a nástrojů excelence.
Země EU-13 v programu Horizont Evropa prokazatelně posilují a jejich konvergence k zemím EU-14 je reálná. Největší část tohoto růstu dosud přinesly nástroje priority Widening, které výrazně zvýšily jejich účast a pomohly dohnat část historického deficitu. Widening však začíná narážet na svůj limit – jeho dynamika vůči zbytku EU klesá a sám o sobě již pravděpodobně nedokáže zajistit další přibližování.
Druhým významným zdrojem růstu finančního podílu zemí EU-13 v RP jsou oblasti Health a Civil Security, kde země EU-13 rostou rychleji než zbytek EU a jejich podíl se výrazně zvyšuje. Tyto oblasti se staly jedním z hlavních motorů konvergence.
Postupně se zlepšuje také výkon v nástrojích excelence (ERC, MSCA). Přestože tyto nástroje nepřinášejí největší objemy financí, posilují institucionální kapacitu, reputaci – tedy faktory, které jsou nezbytným předpokladem pro úspěch i v dalších částech RP.
Klíčová výzva však leží v hlavních konsorciálních oblastech – zejména Digital/Industry & Space, Climate, Energy & Mobility, Food, Bioeconomy & Environment a EIC, kde se koncentruje největší část finanční podpory. V těchto oblastech si země EU-14 stále udržují dominantní postavení, zatímco země EU-13 zde dosud zaostávají jak v podílu finančních prostředků, tak v tempu jeho růstu. Pokud má být konvergence zemí EU-13 k zemím EU-14 dlouhodobě udržitelná, musí se růst jejich účasti postupně přelít právě do těchto hlavních konsorciálních oblastí programu. Nestačí spoléhat na Widening nebo dílčí úspěchy v Health či ERC – tyto nástroje jsou důležité, ale objemově omezené. Skutečný posun nastane až tehdy, když země EU-13 začnou v oblastech jako Digital/Industry & Space, Climate, Energy & Mobility, Food, Bioeconomy & Environment nebo EIC nejen zvyšovat svůj podíl finanční podpory, ale také tempo jeho růstu – a především když v těchto oblastech přejdou od role partnerů k častějšímu vedení a koordinaci projektů.
Autor: Daniel Frank, frank@tc.cz, TC Praha, 16.10.2025
Publikování a šíření obsahu tohoto článku (blogu) nebo jeho části a příloh jakýmkoli způsobem v českém nebo jiném jazyce je možné pouze s uvedením zdroje a autora dle obvyklých citačních zvyklostí. Jakékoliv změny a úpravy článku (vyjma čistě formálních) je možné provádět pouze se souhlasem autora. Text neprošel jazykovou kontrolou.
02.12.2025
18.11.2025
18.11.2025
