Vyšlo Echo č. 4-5/2023: "... 36 % inovací vzniklých v souvislosti s projekty programu Horizont 2020 má potenciál k tvorbě nových trhů.."

Třetí vydání časopisu ECHO v letošním roce se z velké části věnuje dopadům programu Horizont 2020 ve formě inovací a klíčových využitelných výsledků, které vzešly z řešení jeho projektů.  V prvním článku jsou uvedeny statistické výstupy dat Platformy inovační radar, které se týkají členských zemí EU a dalších vybraných evropských států. Mezi sledované ukazatele patří úroveň vyspělosti inovací, potenciál inovací pro vytvoření trhu, zastoupení žen ve vedení inovací, struktura inovací ve vztahu programu Horizont 2020 a k jednotlivým cílům udržitelného rozvoje. Zvláštní pozornost je upřena na aktuální pozici ČR v této platformě. 

Druhý článek shrnuje dosavadní výsledky programu Horizont 2020 publikované a zveřejněné v platformě Horizon Results Platform, která je klíčovým nástrojem evropské valorizační politiky a jejímž cílem je zajistit šíření a využívání výsledků projektů evropských programů zaměřených na výzkum a inovace. Článek se zabývá strukturou klíčových využitelných výsledků z programu Horizont 2020 (včetně těch s českou účastí),  analýzou potřeb tvůrců a autorů výsledků výzkumu, cílovými skupinami investorů, kteří mohou naplnit tržní potenciál těchto výsledků. Důležitou součástí článku je popis výsledků a jejich tematická souvislost s oblastmi politiky EK. Článek se dotýká také technologické vyspělosti výsledků projektů programu Horizont 2020 a výhledu na jejich budoucí využití.

Zkušenosti s vedením projektu Plus Change s 23 účastníky ze 14 evropských zemí odhaluje v rozhovoru pro ECHO profesorka Julie Mildorfová Leventon z CZECHGLOBE, která má na starosti jeho koordinaci. Další dva projekty koordinované českými institucemi jsou představeny v příspěvku, který monitoruje působení ČR ve výzvách programu Horizont Evropa pro roky 2021–2022 v Klastru 1 – Zdraví. Toto vydání ECHA ještě doplňují krátká úvaha o rozdílech ve výzkumné, vývojové a inovační výkonnosti nových a starých členských zemí EU, která se promítá i do účasti v RP a analýza nejcitovanějších českých publikací od roku 1980 do současnosti.

Z obsahů dvou prvních článků vybíráme:

ZHODNOCENÍ AKTUÁLNÍ POZICE ČR A DALŠÍCH ZEMÍ V PLATFORMĚ INOVAČNÍ RADAR VE VZTAHU K PROGRAMU HORIZONT 2020

Dle dostupných datových zdrojů vztahujících se k IR (data k 15.8.2023) více než 4 400 inovačních organizací – inovátorů vyvíjí více než 8 500 inovací, které souvisejí s cca 2 400 řešenými a přezkoumanými projekty programu Horizont 2020. Většina inovačních organizací – inovátorů (cca 80 %) má sídlo v některé z členských zemí EU (včetně UK). Na tzv. nové členské státy EU (dále jen NČS) připadá pouze 8 % inovačních organizací. Sídlo v ČR má 43 inovačních organizací spjatých s 98 inovacemi z projektů programu Horizont 2020.

 

Ukazatel pro vytváření trhu – Market Creation Potential (MCPI) ukazuje, že 36 % inovací vzniklých v souvislosti s projekty programu Horizont 2020 má určitou úroveň potenciálu k tvorbě nových trhů. Ostatní inovace jsou zaměřeny na stávající trhy a zákazníky.  U inovací, kterých se účastní ČR je velmi vysoká nebo vysoká hodnota MCPI (high or very high) zaznamenána u více než 30 % inovací. Určitou úroveň potenciálu pro tvorbu nových trhů má 52 % inovací s českou účastí.

 

V případě inovací spojených s projekty programu Horizont 2020 se ženy dosud podílejí na vedení 30 % inovací. V NČS je podíl inovací, kde se ženy uplatňují v jejich vedení zhruba poloviční – 16 %. ČR patří mezi státy EU s vůbec nejnižším podílem inovací (6,1%), kde se při jejich vývoji a řízení na vedoucích pozicích objevují ženy.

 

Populačně porovnatelné státy s ČR (Řecko, Belgie, Rakousko, Švédsko, Portugalsko) zaznamenávají v databázi Inovačního radaru násobně více inovací  a inovátorů než ČR. Např. Řecko a Rakousko disponují cca 3,5krát větším počtem inovátorů než ČR.

 

Dle databáze IR představují malé a střední podniky 40 % inovačních organizací z ČR. Následují univerzity a výzkumná centra se 37 % a velké firmy z 19 %. Oproti celkové situaci v EU má ČR větší zastoupení inovátorů z univerzit a výzkumných center a menší podíl malých a středních podniků.

 

Nejvíce inovací spjatých s programem Horizont 2020 s účastí ČR se vyvíjí na univerzitách a vysokých školách. Až poté následují malé a střední podniky, velké firmy a výzkumné organizace a centra. Univerzity a velké firmy z ČR se podílejí ve větší míře na vývoji inovací v raných fázích (stadiích) technologické připravenosti, naopak u malých a středních podniků převažují technologicky vyspělé inovace připravené pro trh – Market Ready.

 

Z hlediska struktury programu Horizont 2020 se nejvíce inovací pojí s projekty řešenými v prioritách ICT – informační a komunikační technologie a FET – budoucí a vznikající technologie. To platí z celkového pohledu i ve vztahu k ČR. K projektům v těchto prioritách programu Horizont 2020 se váže více než 2/3 inovací s českou účastí.

Více než čtvrtina inovací (26 %) uvedená v IR v souvislosti s projekty programu Horizont 2020 spadá do kategorie inovací Excellent Science (excelentní věda), jejíž náplní je vynikající vědecká práce podpořená z prostředků EU, která vzniká v laboratořích po celé Evropě a je perspektivní pro trh. Další kategorií s velkým počtem a podílem inovací (13 %) je kategorie Industrial Technologies (průmyslové technologie). Devítiprocentní podíl inovací je v kategorii Deep Tech, která reprezentuje technologie založené na hmatatelných inženýrských inovacích nebo vědeckém vývoji a objevech - vývoj počítačové architektury, umělé inteligence a strojového učení, polovodičů a elektrických systémů, výkonové elektroniky apod. Stejný podíl zaujímají inovace, věnované oblasti inteligentní a udržitelné společnosti – Smart & Sustainable Society. Téměř polovina (47 %) inovací s účastí ČR se věnuje excelentní vědě nebo oblasti Deep Tech.

Dle vztahu inovací k podpoře udržitelné rozvoje a rozvojovým cílům OSN (Sustainable Development Goals, SDGs) přispívají inovace s účastí ČR nejčastěji k budování odolné infrastruktury, podpoře inkluzivní a udržitelné industrializaci. Druhý největší počet inovací s účastí ČR sleduje cíl, jehož náplní je vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a obce. Velký počet inovací podporuje zajištění udržitelné spotřeby a výroby a opatření na boj se změnou klimatu a zvládání jejích dopadů.

HORIZON RESULTS PLATFORM – SHRNUTÍ DOSAVADNÍCH VÝSLEDKŮ PROGRAMU HORIZONT 2020

K 15. 8. 2023 evidovala platforma HRP 2 689 klíčových využitelných výsledků z programů financovaných EU, z nichž 93 % bylo spojeno s projekty programu Horizont 2020. Na 2 505 výsledcích z programu Horizont 2020 se podílí 10 708 jejich autorů, tvůrců a přispěvatelů (Result Contributors) z 89 zemí.

97 výsledků projektů programu H2020 s českou účastí spoluvytváří 115 týmů ze 40 různých institucí, podniků a firem se sídlem v ČR. České VŠ jsou spoluautory téměř poloviny výsledků (45,5 %) programu Horizont 2020 s českou účastí.
 
ČR je v absolutním pořadí výsledků programu Horizont 2020, na kterých se podílí, na třetím místě mezi NČS. Instituce z většiny populačně srovnatelných států s ČR (Belgie, Řecko, Rakousko, Portugalsko, Švédsko) však inzerují v HRP několikanásobně (2× až 4×) více výsledků než ČR.

 

Největší počet výsledků prolamuje dosavadní poznání v oblastech: umělé inteligence, získávaní energie, technologiích omezujících dopady přírodních katastrof a přesného zemědělství.

Dle tematických politik a inciativ EK, jejichž prostřednictvím jsou v praxi uplatňovány strategie EU je nejvíce výsledků projektů (785) spojeno s politikou EK, která se věnuje výzkumu a inovacím, které jsou ústředním bodem strategie EU pro vytváření hospodářského růstu a pracovních míst. Celkem 554 výsledků projektů programu Horizont 2020 zveřejněných v platformě HRP je v souladu s politikou realizace opatření v oblasti klimatu, kde chce EU snížit emise skleníkových plynů a chránit ozónovou vrstvu. Více než 500 výsledků navazuje na politiku EK v oblasti životního prostředí a téměř stejný počet výsledků podporuje politiku EK v oblasti energie, která usiluje o vytvoření integrovaného trhu s energií, aby zajistila spolehlivé dodávky energie šetrné ke klimatu a zachovala přijatelné ceny.

V návaznosti na strukturu programu Horizont 2020 je největší počet výsledků spjat se společenskými výzvami ENERGY - Zajištěná, čistá a účinná energie (14,8 %), ENV -  Ochrana klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů, suroviny (11, 6 %) a FOOD - Potravinové zabezpečení, udržitelné zemědělství, mořský výzkum a bioekonomika (9,0 %) a prioritami MSCA - Akce Marie Sklodowska-Curie (11,7 %) a LEIT – ICT -  Informační a komunikační technologie (9,1 %).

Nejvyšší podíl projektů programu Horizont 2020 s využitelnými výsledky s českou účastí je ve společenských výzvách SOCIETY - Evropa v měnícím se světě – inkluzivní, inovativní a reflektivní společnosti (16,3 %), ENV -  Ochrana klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů, suroviny (14,3 %), ENERGY -  Zajištěná, čistá a účinná energie (14,3 %), FOOD - Potravinové zabezpečení, udržitelné zemědělství, mořský výzkum a bioekonomika (12,2 %) a v prioritě INFRA -  Výzkumné infrastruktury (10,2 %).

Mezi využitelnými výsledky evidovanými v platformě HRP, na nichž se podílejí české organizace a subjekty, převažují výsledky související s příslušnou politikou s politikou (Policy Related Results) – tj. výsledky, které jsou užitečné a potřebné pro zákonodárce a tvůrce politik (např. analýzy právních předpisů, studie související s politikou v dané oblasti a uplatňováním této politiky, výhledové analýzy, standardizace a normy apod. (37,1 %). Více než 1/5 všech výsledků s českou účastí je tvořena výsledky opírajícími se o ICT a digitální řešení (20,6 %) a služby (20,6 %).

 

Aktuální data HRP klasifikují dle úrovně technologické připravenosti (Technology readiness level, TRL) více než 2/3 výsledků (69,9 %) spojených s projekty programu Horizont 2020. Nejvíce klasifikovaných výsledků (27,4 %) je kategorii s TRL 6 až 8. To znamená, že tyto výsledky jsou na úrovni demonstrace technologie, ukázky prototypu či již hotové technologie. V případě ČR je nejvíce výsledků projektů programu Horizont 2020 ve fázi již prověřeného systému nebo technologie v provozním prostředí (TRL 8 až 9) či ve fázi zavádění výsledku na trh.

Více se dočte v článcích uvedených v časopise.

Daniel Frank, frank@tc.cz, TC Praha