Národní informační centrum pro evropský výzkum

Zpět

Účast ČR ve III. pilíři programu Horizont Evropa

18.11.2025

V předchozích našich příspěvcích jsme se zabývali tuzemskou podnikovou účastí v programu Horizont Evropa (dále jen „HE“) jako celku a v jeho specifických částech (v tzv. společných podnicích). Úlohou tohoto příspěvku je představit tuzemskou účast ve III. pilíři, který je – již podle svého názvu „Inovativní Evropa“ – zaměřen na podporu a posílení inovačních aktivit, a to primárně v malých a středních podnicích a začínajících podnicích. Ve III. pilíři databáze Evropské komise eCORDA k 21. říjnu 2025 evidovala 6 216 účastí ve 2 480 projektech s nárokovaným čistým příspěvkem EU 4,8 mld. €. Tento pilíř tak z hlediska nárokovaného čistého příspěvku EU představuje zhruba jednu jedenáctinu programu HE. 

Nejvyšší počet účastí ve III. pilíři vykázaly Německo (792 účasti), Španělsko (698 účastí), Francie (677 účastí), Itálie (537 účastí) a Nizozemsko (487 účastí). Nejvyšší čistý příspěvek EU byl nárokován účastníky z Německa (978 mil. €, tj. jedna pětina), Španělska (622 mil. €), Francie (522 mil. €), Nizozemska (485 mil. €) a Belgie (402 mil. €). 

Údaje publikované v databázi eCORDA k 21. říjnu 2025 zahrnují výsledky výzev pro roky 2021, 2022, 2023 a část roku 2024, tzn. jednu polovinu úspěšných účastí i projektových návrhů. Při interpretaci údajů databáze eCORDA je třeba mít na zřeteli skutečnost, že data před vložením do této databáze jsou čištěna a validována a v databázi jsou tedy zveřejňována s určitým zpožděním.

 

HE3_20251021_EUcontrib_Evropa_zeme.jpg

 

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2021/695, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace HE, III. pilíř posiluje „všechny formy inovací, včetně netechnologických inovací, primárně v rámci malých a středních podniků včetně začínajících podniků, usnadněním technologického vývoje, demonstrací a předávání znalostí, a dále posiluje uvádění inovativních řešení.“ III. pilíř je členěn na tři základní prvky:

  1. Nástroje Evropské rady pro inovace se soustřeďují „zejména na průlomové a přelomové inovace, zaměřené zejména na inovace vytvářející tržní příležitosti.“ Zároveň mají podporovat všechny typy inovací, včetně drobných, resp. postupných zlepšení. Nástroj Pathfinder se soustředí na „pokročilý výzkum, podporu budoucích a vznikajících průlomových technologií, technologií vytvářejících tržní příležitosti nebo špičkových technologií.“ Nástroj Transition je zaměřen na transformaci výstupů výzkumu v inovace. Nástroj Accelerator umožňuje „překlenutí mezery ve financování mezi pozdními fázemi výzkumu a inovací a zaváděním na trh, aby bylo možné účinně realizovat průlomové inovace vytvářející tržní příležitosti a pomoci podnikům tam, kde trh nenabízí životaschopné financování.“
  2. Evropské inovační ekosystémy mají za cíl zlepšovat fungování inovačního prostředí napříč EU tak, aby nabízelo efektivní podporu výzkumným pracovníkům i podnikatelům zabývajícím se inovacemi. To zahrnuje činnosti orientované na propojování aktérů, stimulaci jejich spolupráce, vytváření sítí a výměnu znalostí mezi aktéry, a to na regionální, národní i mezinárodní úrovni. Činnosti podporované v oblasti Evropských inovačních ekosystémů doplňují aktivity nástrojů Evropské rady pro inovace a Evropského inovačního a technologického institutu. Program Evropských inovačních ekosystémů je rozdělen do dvou hlavních destinací. CONNECT je zaměřena na rozvoj propojeného a inkluzívního inovačního systému v Evropě a na posílení spolupráce mezi aktéry inovačního procesu za účelem zkvalitnění podpory inovačních podniků. INNOVSMES pak na financování evropského partnerství Inovativní MSP. Výzvy SCALEUP se týkaly posílení propojení sítí v rámci inovačních ekosystémů s cílem urychlit udržitelný růst podniků s vysokou společenskou hodnotou.
  3. Evropský inovační a technologický institut působí především v propojování vzdělávání, podnikání a výzkumu a klade silný důraz na podnikatelský talent a inovační dovednosti. Působí především prostřednictvím tzv. znalostních a inovačních společenství (KICs), což jsou rozsáhlá evropská partnerství subjektů z oblasti vzdělávání a odborné přípravy, podnikání a výzkumu. 

V nástrojích Evropské rady pro inovace byly k 21. říjnu 2025 evidovány 4 942 účasti s nárokovaným čistým příspěvkem EU 3,4 mld. € (tj. 71 % čistého příspěvku EU ve III. pilíři). Evropské inovační ekosystémy vykázaly 1 042 účasti s nárokovaným čistým příspěvkem EU 394 mil. €. Evropský inovační a technologický institut pak 232 účasti s nárokovaným čistým příspěvkem EU 1 mld. €.

 

Tuzemské organizace ve III. pilíři vykázaly 70 účastí (v 63 projektech) a nárokovaly 35 mil. €. Jde tedy o 6 % celkového čistého příspěvku EU nárokovaného účastníky z ČR v programu HE. Mezi 45 členskými zeměmi programu HE a k programu přidruženými zeměmi ČR zaujímá 19. místo podle účasti, resp. 18. místo podle nárokovaného čistého příspěvku EU. Tuzemská účast ve III. pilíři se tak nevymyká účasti v programu HE jako celku. Pro srovnání Estonsko ve III. pilíři vykázalo 66 účastí s nárokovaným čistým příspěvkem EU 31 mil. €, Litva 49 účastí a 32 mil. €, Bulharsko 64 účasti a 23 mil. €, Slovinsko 48 účastí a 21 mil. € (viz kartodiagram).

 

20251113_HE3_ucast_forma.jpg

 

Vzhledem k povaze III. pilíře dominují mezi tuzemskými účastníky soukromé podniky – 27 účastí (tj. dvě pětiny) s nárokovaným čistým příspěvkem EU 16,3 mil. € (téměř polovina čistého příspěvku EU ve III. pilíři). Nejvíce byly mezi tuzemskými podnikovými účastníky zastoupeny malé podniky s 10–49 zaměstnanci (13 účastí, 8 mil. €), následované podniky drobnými (do 9 zaměstnanců; 10 účastí, 5,3 mil. €). Střední podniky s 50–249 zaměstnanci vykázaly 4 účasti při nárokovaných 3 mil. €. Vysoké školy a výzkumné instituce mají podobný počet účastí (19 a 18), vysoké školy nárokují 9,2 mil. €, výzkumné instituce 7,6 mil. €. 

Čtyři pětiny účasti i nárokovaných finančních prostředků EU připadají na nástroje Evropské rady pro inovace. V nich nejvíce tuzemských účastí připadá na Pathfinder (39 účastí s nárokovaným čistým příspěvkem EU 16,4 mil. €). Nástroj Accelerator vykázal 14 tuzemských účastí a nárokovaný čistý příspěvek 9,6 mil. €, Transitions pak 4 účasti a 2,5 mil. €. (Srovnej s kartodiagramem, kde země v pozici inovačních leaderů a některé inovačně silné země nárokují více prostředků EU z nástroje Accelerator.)

Účast jednotlivých tuzemských organizací, které k 21. říjnu 2025 nárokovaly v rámci III. pilíře programu HE čistý příspěvek EU vyšší než 1 milion €, udává tabulka níže. Nejvyšší čistý příspěvek EU nárokuje regionální hub znalostního a inovačního společenství EIT Urban Mobility (4,1 mil. €), následovaný podniky MIWA Technologies, a.s., NeuronSW SE (oba 2,5 mil. €), Codasip s.r.o. (2,4 mil. €) a RoboTwin s.r.o. (2,3 mil. €). Z výzkumných organizací pak Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. (2 mil. €), z vysokých škol Univerzita Palackého v Olomouci (2 mil. €) a Vysoké učení technické v Brně (1,8 mil. €). 

 

20251113_HE3_ucast_organizace.jpg

 

V případě tuzemské účasti ve způsobilých projektových návrzích ve III. pilíři eCORDA k 21. říjnu 2025 evidovala 543 účasti (ve 473 projektových návrzích) s požadovaným čistým příspěvkem EU 445 mil. €. Tuzemské subjekty se ve III. pilíři průměrně zapojují do úspěšných projektových návrhů. Souhrnná úspěšnost účastníků z ČR ve III. pilíři činí 9 %, úspěšnost všech účastníků z členských zemí EU a k programu HE přidružených zemí je 10 %. V tomto případě je však nutné poznamenat, že se liší úspěšnost tuzemské účasti v projektech Evropské rady pro inovace a Evropských inovačních ekosystémů.

 

20251113_HE3_proposals_stat.jpg

 

Shrnutí:

III. pilíř „Inovativní Evropa“ představuje podle nárokovaného čistého příspěvku EU zhruba jednu desetinu programu HE. 70 tuzemských účastí s nárokovaným čistým příspěvkem EU 35 mil. € odpovídá pozici ČR v programu Horizont Evropa jako celku. Téměř polovina čistého příspěvku EU směřuje k tuzemským podnikům (zejména drobným a malým). 

Největší částí III. pilíře je Evropská rada pro inovace. V jejím rámci se tuzemské organizace účastní nejvíce nástroje Pathfinder, který je zaměřen na pokročilý výzkum, podporu budoucích a vznikajících průmyslových technologií, technologií vytvářejících tržní příležitosti nebo špičkových technologií. (Naopak v rámci všech 45 členských zemí EU a k programu HE přidružených zemí je v souhrnu vyšší částka nárokována v nástroji Accelerator orientovaném na překlenutí mezery ve financování mezi pozdními fázemi výzkumu a inovací a jejich zaváděním na trh.)

 

 

Připravil: Vladimír Vojtěch, vojtech@tc.cz, TC Praha, 18. listopadu 2025

Více aktualit

Konvergence účasti ČR v rámcovém programu existuje, může ale narazit na strukturální limity

02.12.2025

Daniel Frank 16. října 2025 publikoval analýzu Konvergence zemí EU-13 v rámcových programech EU: trendy, rozdíly a limity s hlavním zjištěním, že „země EU-13 v programu Horizont Evropa prokazatelně posilují a jejich konvergence k zemím EU-14 je reálná.“ Její ohlas byl takový,...

Rozložení finanční podpory v krajích ČR v programech H2020 a HE

18.11.2025

Finanční podpora z rámcových programů (RP) zůstává v ČR regionálně silně koncentrovaná. V programu Horizont Evropa (HE) sice podíl Prahy na celkové podpoře pro ČR klesl zhruba z 55,1 % na 51,4 %, nerovnoměrnost rozložení prostředků se však změnila jen nepatrně (pokles Giniho...

V4 v Horizontu Evropa: struktura účasti rozhoduje

10.11.2025

Účast zemí V4 v programu Horizont Evropa se vyvíjí konvergenčně, ale nerovnoměrně. V souhrnu platí, že státy EU-13 se v klíčových metrikách postupně přibližují zemím EU-14; tempo však kolísá v zavislosti na konkrétní tematické oblastí. Nejrychlejší posun je patrný ve klastrech...

Mohlo by vás zajímat

Projekt od A do Z

Hodnocení rámcových programů

Právní a finanční aspekty

Podpora koordinátorů

Rámcový program 2028 - 2034