Kam směřují žadatelé o grant ERC a co říká jejich mobilita o atraktivitě výzkumných systémů?

Analýza TC Praha "Mobilita žadatelů o grant ERC: mezi excelencí a atraktivitou výzkumných systémů" poskytuje datově podložený pohled na mobilitu žadatelů o grant ERC v programu Horizont Evropa. Mobilitu nechápe jen jako pohyb žadatelů mezi zeměmi, ale také jako strukturální ukazatel otevřenosti, mezinárodní propojenosti a institucionální atraktivity evropského výzkumného prostoru.

Ukazuje, které evropské výzkumné systémy jsou pro ambiciózní žadatele o grant ERC skutečně atraktivní. Sleduje, kde se soustřeďuje schopnost přitahovat mezinárodní talenty a kde naopak výrazněji převažuje odchod žadatelů do zahraničních hostitelských institucí. Mobilita žadatelů o grant ERC je zároveň indikátorem kvality hostitelského prostředí, reputace institucí a schopnosti nabídnout podmínky pro špičkový výzkum. Vedle mobility mezi zeměmi analýza sleduje také rozdíly podle inovační výkonnosti zemí, vědních domén ERC a typů grantů.

ČR: otevřenost bez dostatečné grantové konverze

Pro český výzkumný prostor přináší analýza důležité zjištění: ČR se v tomto srovnání nejeví jako uzavřený výzkumný systém. Podíl zahraničních žadatelů o grant ERC mezi všemi žadateli podávajícími návrh prostřednictvím české hostitelské instituce dosahuje 37,0 %, což je výrazně více než průměr za země EU-13 ve výši 28,1 %. Současně je podíl žadatelů o grant ERC narozených v ČR, kteří podávají návrh prostřednictvím zahraniční hostitelské instituce, nižší a dosahuje 23,0 %.

Tento výsledek však zachycuje pouze jednu část české reality. Přestože české hostitelské instituce přitahují relativně vysoký podíl zahraničních žadatelů o grant ERC, tento zájem se zatím jen omezeně proměňuje ve financované granty. V analyzovaném období předložili zahraniční žadatelé prostřednictvím českých hostitelských institucí 153 projektových návrhů, z nichž bylo financováno pouze 9 grantů, což odpovídá úspěšnosti 5,9 %.

Důležitá je také struktura zemí narození těchto žadatelů. Pouze 18,3 % zahraničních žadatelů v ČR pochází ze zemí zařazených podle Evropského srovnávacího přehledu inovací 2025 (European Innovation Scoreboard 2025 – EIS 2025) mezi inovační lídry (Innovation Leaders) nebo silné inovátory (Strong Innovators), zatímco většina přichází ze skupin zemí, které EIS 2025 klasifikuje jako mírné inovátory (Moderate Innovators), nastupující inovátory (Emerging Innovators), nebo ze zemí mimo tuto klasifikaci. To naznačuje, že české hostitelské instituce sice přitahují zahraniční žadatele, avšak méně často ze zemí patřících k inovačně nejsilnějším evropským systémům.

Klíčovou výzvou pro ČR proto není pouze získat více zahraničních žadatelů, ale především posílit kvalitu hostitelského prostředí, institucionální podpory a přípravy návrhů tak, aby se zahraniční zájem a domácí potenciál častěji promítaly do konkurenceschopných projektových návrhů a následně do financovaných grantů ERC. Součástí této výzvy je také vytvářet takové podmínky, aby úspěšní držitelé grantů ERC měli důvod své návrhy připravovat ve spolupráci s českými hostitelskými institucemi a následně v ČR realizovat financované projekty po celou dobu jejich řešení.

Asymetrie evropského výzkumného prostoru

Analýza ukazuje, že evropské výzkumné systémy se výrazně liší ve schopnosti přitahovat žadatele o grant ERC. Země jako Švýcarsko, Norsko, Spojené království, Rakousko, Švédsko nebo Dánsko vykazují vysoký podíl zahraničních žadatelů o grant ERC a fungují jako silné atraktory výzkumníků zapojených do mezinárodní vědecké mobility.

Naopak země s vysokou odchozí a nízkou příchozí mobilitou, například Ukrajina, Bulharsko, Srbsko nebo Rumunsko, vykazují převahu žadatelů, kteří podávají ERC návrhy prostřednictvím zahraničních hostitelských institucí. V těchto případech může vysoká odchozí mobilita spolu s nízkým podílem zahraničních žadatelů naznačovat, že domácí výzkumné prostředí není pro přípravu ERC návrhů dostatečně atraktivní.
 

Graf 1: Mobilita žadatelů ERC podle země narození a hostitelské země (incoming vs. outgoing).
Zdroj: EC – eCORDA 04/2026; vlastní zpracování Daniel Frank, TC Praha.

Mobilita žadatelů o grant ERC podle vědních domén a typů grantů

Rozdíly v míře mobility jsou patrné také mezi vědními doménami ERC. Mobilita žadatelů o grant ERC je vyšší ve fyzikálních a technických vědách (Physical Sciences and Engineering, PE) a v sociálních a humanitních vědách (Social Sciences and Humanities, SH), kde se pohybuje přibližně kolem 46 %, zatímco v oblasti věd o živé přírodě (Life Sciences, LS) je nižší, přibližně 40 %. Tyto rozdíly pravděpodobně souvisejí s odlišnými kariérními drahami výzkumníků, institucionálním ukotvením a nároky na hostitelské prostředí v jednotlivých vědních oblastech.

Souvislost je patrná také mezi mobilitou a kariérní fází žadatelů o grant ERC. Nejvyšší mobilita je u grantů pro začínající vědecké pracovníky (Starting Grants, StG), kde téměř polovina žadatelů podává návrh mimo zemi svého narození. U grantů pro konsolidaci vědecké kariéry (Consolidator Grants, CoG) je mobilita nižší a u grantů pro pokročilé vědecké pracovníky (Advanced Grants, AdG) dále klesá. To odpovídá očekávání, že mobilita žadatelů o grant ERC je nejsilnější v ranějších fázích vědecké kariéry, zatímco etablovaní výzkumníci bývají častěji spojeni se stabilnějším institucionálním zázemím.

Podrobná analýza je v českém jazyce uvedena zde.

Na téma mobility a grantové úspěšnosti žadatelů o grant ERC navazuje také dřívější analýza „Mobilita a úspěšnost žadatelů o grant ERC ze tří perspektiv“ či jeji zkrácená verze "ČR přitahuje více zahraničních uchazečů o grant ERC v programu Horizont Evropa než Polsko, Maďarsko a Slovensko dohromady".

Autor: Daniel Frank, frank@tc.cz, TC Praha, 7.7.2026