Národní informační centrum pro evropský výzkum

Zpět

Horizont Evropa ve světovém a evropském kontextu III.

05.02.2024

Na podzim 2023 Patsnap vydal Globální inovační zprávu, v níž zveřejnil seznam 100 největších globálních inovátorů, kteří vedou světový technologický pokrok, a to nejen z hlediska jejich vlastní rozsáhlé technologické způsobilosti, ale i z hlediska ovlivňování ostatních podniků (a to jak v odvětvích jejich hlavní činnosti, tak v odvětvích ostatních). Cílem tohoto příspěvku je navázat na předchozí zprávy z 26. června 2023 a 11. září 2023, v nichž jsme čtenářům představili měřítko rámcových programů EU pro výzkum a inovace v kontextu výdajů na výzkum a vývoj v největších světových průmyslových korporacích.

V seznamu 100 největších globálních inovátorů pro rok 2023 Patsnap uvádí 24 evropských korporací – v tom 16 ze zemí Evropské unie, 4 ze Spojeného království a 4 ze Švýcarska. V rámci zemí Evropské unie pak dominuje 8 německých korporací zaměřených na strojírenství a automobilový průmysl (Bosch, Continental, Siemens, Volkswagen), výrobu léčiv (Bayer, Boehringer Ingelheim) a chemický průmysl (BASF, Merck). Zastoupení evropských korporací v tomto seznamu je ve srovnání se Spojenými státy americkými a Japonskem nižší. Spojené státy v tomto žebříčku mají 35 korporací, převážně zaměřených na výrobu léčiv a přírodovědný výzkum (např. Abbott, Abbvie, Boston Scientific, Gilead Sciences, Pfizer apod.) a elektronický průmysl a informační technologie (Apple, IBM, Microsoft, Motorola, Oracle apod.). Na druhém místě je Japonsko s 30 korporacemi, které se nejvíce zaměřují na elektronický průmysl a informační technologie (např. Canon, Fujifilm, Fujitsu, Kyocera, Olympus, Sony apod.), strojírenský a automobilový průmysl (např. Denso, Hitachi, Honda, Mitsubishi, Toyota) a chemický průmysl (např. Nitto Denko, Shin-Etsu Chemical, Sumitomo Chemical). Čínská lidová republika má v žebříčku 5 korporací (např. Huawei, Tencent, ZTE) a Korejská republika 3 (LG Chem, LG Electronics, Samsung).

Tabulka níže uvádí, jak si stojí 24 evropských korporací (umístěných mezi 100 největšími globálními inovátory) v rámcových programech Evropské unie – v programu Horizont 2020 (dále jen „H2020“) v období 2014–2020 a v současném programu Horizont Evropa (2021–2027; dále jen „HE“). Uváděných 24 evropských korporací z programu H2020 dohromady nárokovalo čistý příspěvek EU 724 mil. €, což odpovídá částce, kterou z tohoto programu nárokovali polští účastníci (ti z programu H2020 nárokovali 746 mil. €; účastníci z ČR z H2020 nárokovali 509 mil. €). Obdobně je tomu i v programu HE. 24 evropských korporací k 19. prosinci 2023 z HE nárokuje čistý příspěvek EU 329 mil. € – v podstatě stejnou částku jako všichni čeští účastníci.

 

20240125_Patsnap.jpg

 

Některé z uváděných 24 evropských korporací patří mezi největší podnikové příjemce podpory z rámcových programů. Např. německá strojírenská skupina Siemens nárokovala z H2020 156 mil. €; stejnou částku z H2020 nárokovala i francouzská skupina Safran působící ve výrobě letadel a obranných systémů. Takto velký čistý příspěvek EU v H2020 nárokovaly některé země s nižší výzkumnou, resp. inovační výkonností (např. Chorvatsko či Bulharsko). Podobné tvrzení platí i v případě současného programu HE, v němž Safran nárokuje stejnou částku jako maďarští či litevští účastníci a Siemens jako účastníci z Lotyšska. Na druhé straně je třeba podotknout, že uvedenými 24 evropskými korporacemi nárokovaný čistý příspěvek EU dohromady představuje v H2020 i HE pouhá necelá 4 % celkové podpory podnikům z rámcového programu.

Propojíme-li evropské korporace uvedené v žebříčku 100 největších globálních inovátorů s žebříčkem EU Industrial R&D Investment Scoreboard pro rok 2022, vidíme sice, že největší evropské korporace čerpají z rozpočtu rámcových programů EU pro výzkum a inovace částky, které odpovídají čerpání některých menších zemí, ale v rámci celkových korporátních rozpočtů na výzkum a vývoj příjmy z rámcových programů představují pouze dílčí část (9 evropských korporací, které uvádí Patsnap, má roční výdaje na výzkum a vývoj vyšší než Česká republika). Kromě toho mezi evropskými korporacemi umístěnými v žebříčku 100 největších globálních inovátorů nalezneme i takové, které se rámcových programů účastnily zcela okrajově a své výzkumné, vývojové a inovační aktivity financují z jiných zdrojů.

Ve své zprávě Patsnap vedle 100 největších globálních inovátorů zveřejnil i 50 globálních disruptorů, tj. ambiciózních rostoucích podniků přinášejících průlomové technologie, které mají potenciál nahradit technologie stávající. Tyto podniky mají potenciál stát se v budoucnosti největšími globálními inovátory. V žebříčku 50 globálních disruptorů je pozice Evropy velice nepříznivá, neboť je zastoupena pouze 3 podniky (irský Stripe v oblasti informačních technologií, nizozemský Ultimaker v 3D tisku a britská V-Nova International v informačních technologiích). Naopak Spojené státy americké v tomto žebříčku mají 25 podniků a Čínská lidová republika 20.

 

Shrnutí:

Mezi 100 největšími globálními inovátory je i 24 evropských „zavedených“ korporací, které lze nazvat rodinným stříbrem evropského průmyslu. Minimálně dvě z nich (Siemens, Safran, popř. Bosch) patří mezi největší podnikové příjemce evropských prostředků z rámcových programů EU pro výzkum a inovace. Tyto korporace nárokují čistý příspěvek EU vyšší než některé evropské inovačně/výzkumně méně výkonné země. I přesto v největších korporacích prostředky získané z rámcových programů EU představují pouze malou část jejich rozpočtů na výzkumné, vývojové a inovační aktivity. Stejně tak částka nárokovaná 24 evropskými korporacemi z rámcových programů představuje pouze drobnou část prostředků těchto programů.

Naopak vysoce varovným signálem pro Evropu je praktická absence evropských firem v žebříčku 50 ambiciózních dynamických podniků majících potenciál přinášet průlomové technologie významně měnící svět výroby, práce či komunikace. Tomuto žebříčku vévodí americké a čínské firmy.

 

Zpracoval: Vladimír Vojtěch, TC Praha, vojtech@tc.cz, 5. února 2024

Více aktualit

Akce EARMA a EUA k přípravám FP10

23.05.2024

Dne 28. května 2024 se konají dvě zajímavé akce k přípravě 10. rámcového programu EU pro výzkum a inovace (FP10) – jedna organizovaná Evropskou asociací manažerů a administrátorů výzkumu (EARMA) a druhá Evropskou univerzitní asociací (EUA). Obě akce se zaměří na různé úhly...

První jednání nově vzniklé Platformy MŠMT pro budoucí podobu 10. rámcového programu EU

21.05.2024

Dne 20. května se konalo první jednání nově vzniklé Platformy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) pro budoucí podobu 10. rámcového programu EU pro výzkum a inovace. Setkání se účastní pozvaní zástupci státní správy, národních kontaktů i příjemců. Akci...

CENA MINISTRA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ZA MIMOŘÁDNÉ VÝSLEDKY VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ V ROCE 2024 - výzva k předkládání návrhů na udělení Ceny

19.05.2024

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) přijímá v souladu s čl. 1 odst. 5 Statutu Ceny návrhy na udělení Ceny ministra školství, mládeže a tělovýchovy za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací dosažené...

Mohlo by vás zajímat

Projekt od A do Z

Hodnocení rámcových programů

Právní a finanční aspekty

Podpora koordinátorů

Rámcový program 2028 - 2034