Národní informační centrum pro evropský výzkum
Koordinace výzkumných a inovačních akcí (Research and Innovation Actions - RIA) a inovačních akcí (Innovation Actions - IA) není zdaleka jen otázkou prestiže. Je to nutná podmínka pro rozvoj inovační a výzkumné výkonnosti nejen jednotlivých institucí, ale i celého národního výzkumného systému. Posilování ambicí ke koordinaci projektů evropského významu a vytváření podpůrného prostředí pro lídry výzkumných konsorcií by mělo být jednou z priorit každého státu, který chce obstát v evropské konkurenci. Koordinovat znamená vést. A ten, kdo vede, formuje budoucnost evropského výzkumu. Vedení výzkumných konsorcií otevírá dveře k dalším příležitostem ve výzkumných aktivitách. Role koordinátora výrazně posiluje institucionální kapacity a umožňuje budovat dlouhodobá mezinárodní partnerství. Zkušenosti z rámcových programů EU jasně ukazují, že role koordinátora přináší zásadní výhody, a její podcenění může znamenat dlouhodobou ztrátu postavení a příležitostí v evropském výzkumném prostoru.
Koordinátor má zásadní vliv na podobu a realizaci celého projektu. Je zodpovědný za formulaci projektového návrhu, složení konsorcia, řízení výzkumných aktivit, alokaci zdrojů i komunikaci s EK. Zatímco partneři plní definované role, koordinátor určuje „pravidla hry“. Díky tomu má možnost prosazovat vlastní výzkumné priority, témata a odborné přístupy.
Instituce, které se ujímají koordinace, získávají nejen vyšší podíl financování (např. prostřednictvím rozpočtu na management a řízení), ale také cenné zkušenosti s vedením mezinárodního týmu. To přispívá k profesionalizaci projektového řízení, rozvoji lidských kapacit a zvyšování institucionální reputace na národní i evropské úrovni. Úspěšná koordinace se často stává vstupenkou k dalším prestižním projektům a konsorciím.
Koordinující instituce získává silné postavení v evropské výzkumné síti. Je viditelná, aktivní, důvěryhodná. Díky tomu se snáze dostává k dalším projektům, podílí se na definování agendy a navazuje dlouhodobá partnerství. Koordinace projektů tak slouží jako nástroj strategického síťování a budování know-how.
Koordinace projektů má dopad i na makroúrovni. Čím více institucí z dané země projekty koordinuje, tím větší vliv má tato země na formování evropské výzkumné a inovační agendy. To přispívá k většímu přísunu finančních prostředků, ale i k posílení reputace země jako inovačně vyspělé. Koordinace je tak jedním z ukazatelů „zralosti“ výzkumného ekosystému.
Role partnera je důležitá, ale omezená. Instituce, které pouze participují, se často ocitají na okraji rozhodovacích procesů, nemají přímý vliv na řízení projektu a nejsou nuceny rozvíjet kapacity pro vedení rozsáhlých mezinárodních iniciativ. Pokud se stát či instituce dlouhodobě soustředí jen na partnerskou účast, přichází o příležitosti i strategickou autonomii.
Pro analytické účely byly vybrány návrhy projektů typu RIA (Research and Innovation Actions) a IA (Innovation Actions), neboť právě tyto dva typy akcí tvoří základní pilíře podpory výzkumu a inovací v rámcových programech H2020 a HE. Charakterizuje je vysoký objem dostupného financování, široké tematické zaměření a dostatečný počet výzev umožňujících reprezentativní a validní analýzu. Akce RIA a IA představují zároveň klíčový nástroj pro mezinárodní spolupráci napříč evropskými státy – a často i mimo EU. Jejich dlouhodobá přítomnost již od programu H2020 umožňuje sledovat trendy vývoje a srovnávat úspěšnost jednotlivých zemí v čase. Na rozdíl od jiných typů akcí podléhají návrhy RIA a IA standardizovanému systému hodnocení (excelence – dopad – implementace), sdílejí srovnatelné podmínky účasti a jednotnou strukturu projektového návrhu. Díky tomu jsou statistické výstupy týkající se těchto akcí mezinárodně srovnatelné, metodicky konzistentní a dostatečně robustní. Představují tak relevantní základ pro hodnocení úspěšnosti, ambicí a potenciálu k financování na úrovni států. Akce typu RIA a IA však nelze posuzovat jako jednotný celek. Naopak – vzhledem k odlišnostem ve fázi inovačního cyklu, cílech, očekávaných výstupech i profilech typických žadatelů je pro správnou interpretaci výsledků nezbytné přistupovat k těmto dvěma typům akcí odděleně.
Rozlišení mezi projekty typu RIA (Research and Innovation Actions) a IA (Innovation Actions) je pro účely analýzy mimořádně důležité, neboť tyto dvě akce se liší nejen svým zaměřením a funkcí, ale i celým inovačním cyklem, do kterého zasahují.
Každý z typů akcí cílí na jinou fázi výzkumu a inovací a má rozdílná očekávání ohledně výstupů:
| Typ akce | Cíl | Fáze výzkumu | Typy výstupů |
| RIA | Tvorba nových znalostí, průlomových technologií a řešení | Nízký TRL (2–4) | Publikace, prototypy, proof-of-concept |
| IA | Podpora inovačních projektů blíže k trhu, aplikace a validace poznatků v praxi | Vyšší TRL (5–7) | Demonstrace, piloty, předkomerční produkty |
Tato odlišnost se promítá i do charakteru projektových návrhů, profilů žadatelů a očekávaného dopadu. IA projekty jsou častěji řízeny silnými průmyslovými partnery, zatímco RIA bývají doménou výzkumných organizací a univerzit. S tím souvisí i různá míra rizika, finanční náročnost a specifika konsorcií.
Oba typy akcí vykazují odlišnou míru konkurence a selektivity. IA projekty bývají finančně náročnější a je jich schváleno méně – šance na úspěch je tedy nižší. Jsou tedy více selektivní. Naopak RIA bývají otevřenější širší účasti, ale čelí většímu počtu podaných návrhů a tím i vyšší konkurenci.
V jednotlivých typech akcí dominují různé země a typy žadatelů. V akcích typu RIA mají silné postavení akademické instituce a výzkumné organizace, zatímco v IA převažují velké firmy, průmyslové asociace a aplikačně orientované aktéry. Některé země vykazují výrazné rozdíly v účasti a úspěšnosti mezi akcemi RIA a IA. Oddělená analýza tak umožňuje přesněji identifikovat silné a slabé stránky jejich zapojení a zaměřit podpůrná opatření cíleněji.
Pro účely analýzy úspěšnosti, koordinačního potenciálu a dalších ukazatelů byly vybrány pouze ty tematické oblasti programů H2020 a HE, které jednoznačně odpovídají výzkumným a inovačním výzvám, typickým pro akce typu RIA a IA. Zohledněny byly oblasti zaměřené na technologický rozvoj, průmyslové inovace, zdravotnictví, energetiku, dopravu, klima, potravinovou bezpečnost, digitální transformaci a související výzkumné a aplikační výzvy. Naopak z analýzy byly vyloučeny oblasti s výrazným zaměřením na vědeckou kulturu, šíření excelence a komunikaci vědy, etické, genderové a společenskovědní aspekty, řízení výzkumného systému nebo mezinárodní spolupráci bez výzkumného obsahu a návrhy programu Euratom, který je specifický svou tematickou i strukturální odlišností. Z analýzy vyloučené oblasti mají zpravidla (s výjimkou programu Euratom) zanedbatelné počty relevantních návrhů. Z programu HE nebyly do analýzy zahrnuty akce priority European Innovation Ecosystems, která tematicky navazují na podpůrné části H2020 (např. „Science with and for Society“) a nemají zpravidla charakter typických výzkumných výzev. Tento výběr zajišťuje metodickou konzistenci statistických výstupů mezi programy H2020 a HE a srovnatelnost výzev, které nejlépe odrážejí skutečný inovační potenciál akcí RIA a IA v evropském výzkumném prostoru.
Z analýzy byly rovněž vyřazeny návrhy projektů typu RIA – JU a IA – JU. Ačkoliv projekty RIA a IA v rámci Joint Undertakings (JU) spadají pod pravidla RP, mají specifické pracovní programy, samostatné řídicí struktury a někdy odlišný implementační režim. Z těchto důvodů – a pro zajištění metodické konzistence – jsou z analýzy úspěšnosti a koordinace vyloučeny, protože nejsou plně srovnatelné s běžně administrovanými výzvami RIA a IA.
Pro zachování metodické konzistence mezi programy H2020 a HE je nutné vyloučit z analýzy tzv. associated partners a affiliated entities. Tyto subjekty v programu HE sice mohou v projektu plnit doplňkové role, nemají však samostatný smluvní vztah EK, často nedisponují vlastním rozpočtem a v databázích vztažených k programu H2020 se jejich účast vůbec nesledovala. Započtení těchto kategorií účastníků projektů by proto uměle navyšovalo účast zemí EU v programu HE a zároveň by narušilo srovnatelnost ukazatelů (počet návrhů, koordinací či míra úspěšnosti) mezi oběma RP. Analýzu proto omezujeme na návrhy projektů, v nichž zástupci jednotlivých zemí EU vystupují jako koordinátor nebo standardní partner - příjemce (beneficiary). Tento postup zajišťuje jednotné datové definice, eliminuje zkreslení způsobené rozdílným vykazováním a umožňuje férové porovnání výkonnosti mezi programy H2020 a HE.
Při analýze úspěšnosti návrhů projektů je nezbytné pracovat pouze s těmi návrhy, které lze považovat za regulérní pokus o účast v soutěži o finační prostředky z rozpočtů RP. Z tohoto důvodu byly z analýzy vyloučeny návrhy označené jako inadmissible, ineligible, duplicate nebo withdrawn. Tyto návrhy totiž buď nesplnily základní formální, či právní požadavky výzvy, nebyly kompletní, nebo byly ze soutěže staženy, a tudíž neprošly odborným hodnocením (per - review evaluation). Jejich zahrnutí by mohlo vést k metodicky nekorektnímu zkreslení výsledků – například k umělému navýšení počtu návrhů a tím k podhodnocení úspěšnosti některých států, které vykazují vyšší podíl administrativních chyb. Navíc se jejich četnost může napříč státy výrazně lišit, což znemožňuje spravedlivé porovnání. Do analýzy proto byly zařazeny výhradně způsobilé (eligible) návrhy projektů – tedy návrhy, které splnily základní podmínky k účasti ve výzvách RP a byly plnohodnotně odborně hodnoceny. Do analýzy úspěšnosti koordinátorů (koordinovaných projektových návrhů) byly zařazeny výhradně způsobilé návrhy projektů podané v jednokolových výzvách a návrhy projektů, které postoupily do druhého kola ve dvoukolových výzvách. Do analýzy aktivity koordinátorů z jednotlivých zemí EU byly zahrnuty také návrhy projektů z prvního kola dvoukolových výzev.
Do analýzy byly zahrnuty pouze ty případy, ve kterých měla účastnická organizace ve sloupci GENERAL_STATE v databázi eCORDA označení VALIDATED nebo DECLARED. Tyto stavy indikují, že subjekt byl řádně zaregistrován a je způsobilý k podání návrhu projektu či účasti v návrhu projektu. Ostatní stavy jako SLEEPING, SUSPENDED, DEPRECATED a BLOCKED byly vyloučeny, neboť signalizují neaktivní, pozastavené nebo vyřazené subjekty, které nemají relevantní postavení v návrhu projektu. Tím je zajištěna konzistence a spolehlivost analýzy.
Pro zachování metodické konzistence při porovnání aktivity a úspěšnosti koordinátorů v akcích typu IA a RIA v obou sledovaných RP je třeba vyloučit instituce se sídlem ve Spojeném království Velké Británie (UK). UK totiž kvůli restrikcím stanoveným EK během trvání programu HE nemělo právní možnost podávat či koordinovat projektové návrhy.
Potenciál ke koordinaci návrhů projektů typu RIA a IA se dá chápat jako schopnost a připravenost institucí z dané země EU vystupovat v roli koordinátora (tedy lead partnera), který vede řešitelské konsorcium a odpovídá za návrh projektu a nese zodpovědnost za jeho administraci. Role koordinátora je v řešitelském konsorciu v mnoha ohledech mnohem náročnější než pozice „pouhého“ partnera, ale zároveň přináší koordinátorovi větší prestiž i strategickou výhodu při řešení projektu.
Jako klíčovou metriku pro hodnocení potenciálu k vedení návrhů projektů RIA a IA v programech H2020 a HE na úrovni jednotlivých států EU můžeme stanovit aktivitu koordinátorů dané země EU. Aktivita koordinátorů (Coordinator Activity – CA) je ukazatel zachycující skutečnou snahu institucí v dané zemi EU převzít roli koordinátora již ve fázi projektových návrhů. Do výpočtu CA vstupují všechny pokusy o koordinaci návrhů projektů, včetně projektových návrhů předkládaných v prvním kole dvoukolových výzev bez ohledu na jejich konečné odborné vyhodnocení.
Koordinační aktivitu, resp. aktivitu koordinátorů můžeme definovat:
jako podíl počtů návrhů projektů vedených koordinátory z dané země EU k celkovému počtu návrhů projektů s účastí dané země EU. Vyšší hodnota CA tak odráží větší ambici a ochotu institucí z dané země vést přípravu projektových návrhů, a ukazuje, jakou měrou se v programech H2020 a HE aktivně snaží pozici lead partnera v řešitelských konsorciích získat.
CA = (Počet návrhů koordinovaných danou zemí EU) / (Počet návrhů s účastí dané země EU) × 100
ve zkratce:
CA = Ncc /Ucp × 100
kde:
Ncc – počet návrhů projektů koordinovaných danou zemí EU
Ucp – počet návrhů projektů s účastí dané země EU
Zvolené indikátory – souhrnně označované jako „indikátory výkonnosti a kvality koordinace projektů“ – slouží k hodnocení schopnosti jednotlivých zemí nejen se zapojovat do mezinárodních výzkumných a inovačních iniciativ, ale především je úspěšně koordinovat a dosahovat v této roli kvalitativně nadprůměrných výsledků. Tyto indikátory se zaměřují zejména na projekty typu IA a RIA, které představují klíčové pilíře RP EU. Každý z ukazatelů postihuje odlišnou dimenzi koordinační výkonnosti. Jde především o čistou úspěšnost koordinátorů (schopnosti dovést návrh k financování), ale také o potenciál k předkládání kvalitních projektových návrhů (včetně těch, které nezískaly podporu pouze z rozpočtových důvodů), V souhrnu tyto indikátory poskytují komplexnější obraz o odborné kapacitě, projektových ambicích a institucionální důvěryhodnosti země jako koordinátora evropské výzkumné spolupráce.
Tento indikátor vyjadřuje podíl financovaných projektů koordinovaných výzkumnými institucemi z dané země EU k všem způsobilým návrhům projektů, ve kterých instituce dané země EU vystupovaly jako koordinátor. Indikátor nezahrnuje návrhy projektů z 1. kola dvoukolových výzev.
CSR = ((Počet financovaných projektů koordinovaných danou zemí EU)/(Počet způsobilých návrhů projektů s koordinátorem z dané země EU (2. fáze + jednokolové))) × 100
Tento indikátor rozšiřuje pohled CSR o návrhy, které sice nebyly financovány, ale prošly odborným hodnocením jako nadprahové (above threshold). Vypovídá tedy o tom, „jaká je šance, že návrh koordinovaný daným subjektem z dané země EU bude alespoň kvalitní – tedy hodnocen jako fundable“, i když se případně nedostal mezi financované projekty. Tento indikátor mapuje širší potenciál kvality, nikoliv pouze definitivní úspěch.
SCHQP = ((Počet návrhů nad prahem (2. fáze + jednokolové) koordinovaných danou zemí EU)/(Počet způsobilých návrhů projektů s koordinátorem dané země EU (2. fáze + jednokolové))) × 100
Společně tyto dva indikátory poskytují komplexnější obraz o tom, jak silné, sebevědomé a kvalitní je dané prostředí v roli koordinátora mezinárodních výzkumných projektů. Vysoké hodnoty těchto indikátorů ukazují nejen na organizační kapacity a projektové zkušenosti, ale i na vědeckou kvalitu a mezinárodní důvěryhodnost subjektů v dané zemi.
Při výpočtu míry úspěšnosti návrhů projektů v RP EU je důležité nezahrnovat návrhy z 1. kola dvoukolových výzev. Důvodem je skutečnost, že v dostupných databázích (např. eCORDA) sice figurují návrhy podané v první fázi dvoukolových výzev, ale obvykle chybí informace o jejich dalším osudu, tedy zda postoupily do 2. kola, či byly nakonec financovány nebo naopak zamítnuty. Oproti tomu návrhy z 2. kola obsahují kompletní data včetně hodnocení a rozhodnutí o financování. Omezování výpočtů pouze na návrhy z 2. kola však vede k nadhodnocování úspěšnosti – počítá se jen s omezeným vzorkem nejlepších 10–25 % návrhů, které prošly sítem 1. fáze, zatímco často početné neúspěšné návrhy z první fáze zůstávají mimo analýzu. To může způsobit zkreslený obraz výzev s dvoukolovým hodnocením, které se ve srovnání jeví jako úspěšnější než výzvy jednokolové. Takový přístup tedy sice odpovídá metodickým standardům EK, ale je třeba jej při interpretaci výsledků náležitě zohlednit.
Výše uvedené indikátory lze upravit tak, aby bylo možné jejich hodnoty u jednotlivých zemí EU porovnávat v obou RP bez velkého zkreslení. Jednou z možností je jejich standardizace pomocí z – skóre. Jednotlivým zemím EU se přiřadí skóre sledující jejich pozici vůči střední hodnotě (průměru) daného indikátoru. Z-skóre ukazuje, jak daleko je daná země EU od unijního průměru a jaký je skutečný „výkonnostní odstup“ od ostatních členských zemí. Jinými slovy z-skóre říká „jak daleko je daná úroveň indikátoru pro danou zemi EU od evropského průměru či více statisticky: z-skóre vyjadřuje, o kolik směrodatných odchylek se daná hodnota liší od průměru všech zemí EU.
Vzorec pro standardizaci hodnot daného ukazatele lze obecně zapsat takto: 
Interpretace hodnot z-skóre je velmi jednoduchá. Pokud je u daného indikátoru a dané země EU z-skóre > 0, pak je daná země nad unijním průměrem, pokud je z-skóre < 0, tak je daná země pod unijním průměrem.
V této analýze rovněž používáme „kombinované“ z-skóre, tedy aritmetický průměr z-skóre z obou sledovaných RP pro každou zemi EU. To nám umožňuje posuzovat, která země EU je nadprůměrná v obou RP a které země se naopak drží dlouhodobě za unijním průměrem.
Standardizované indikátory založené na z-skóre poskytují přehled o tom, jak se hodnota sledovaného ukazatele vyvíjí vůči průměru EU. Nevyjadřují tedy primárně samotnou úroveň dosažených výsledků, ale rychlost a směr změny. Ačkoliv z-skóre vychází z konkrétních absolutních dat, jeho hlavní funkcí je ukázat, o kolik standardních odchylek nad nebo pod evropský průměr se hodnota daného indikátoru posunula mezi dvěma obdobími. Díky tomu lze snadno identifikovat země nebo oblasti s nejprudším růstem či poklesem, aniž bychom museli zjišťovat, jak vysoké nebo nízké jsou jejich původní hodnoty.
Následující analýza přináší komplexní pohled na vývoj koordinační aktivity a úspěšnosti českých koordinátorů a kvality jimi předkládaných projektových návrhů do výzev programů H2020 a HE (k červnu 2025) financujících akce typu IA a RIA. Analýza sleduje nejen absolutní počty a podíly předložených, vysoce kvalitních (nadprahových) a financovaných projektových návrhů připravovaných koordinátory z členských států EU, ale také relativní posun koordinační výkonnosti jednotlivých zemí EU mezi dvěma RP prostřednictvím normalizovaných (standardizovaných) indikátorů. Hlavním cílem analýzy je zmapovat tempo zlepšení českých koordinátorů a vymezit hodnoty jednotlivých ukazatelů, kterých je třeba dosáhnout, aby ČR dosáhla evropského průměru. Analýza pokrývá celé období od zahájení programu Horizont 2020 (2014–2020) až do června 2025, tedy do pátého roku trvání programu HE. Všechny prezentované výsledky, včetně predikovaných hodnot potřebných k dosažení průměru EU v koordinační činnosti ČR, se vztahují právě k tomuto časovému rámci.
Tabulka 1: Aktivita koordinátorů návrhů projektů typu IA z členských států EU v programech H2020 a HE
Tabulka 1 zachycuje pro každou členskou zemi EU celkový počet projektových návrhů, kterých se daná země účastnila, počet návrhů vedených v roli koordinátora, procentní podíl těchto koordinovaných návrhů (CA) a standardizované z-skóre CA, které ukazuje pozici země vůči evropskému průměru. V případě ČR to znamená, že v programu H2020 se zapojila do 1 183 projektových návrhů a v 97 z nich převzala roli koordinátora, což odpovídá CA = 8,20 % (z = –0,82). V programu HE se ČR účastnila 600 návrhů a koordinovala 44 z nich, přičemž CA činil 7,33 % (z = –0,69). Mezi programy H2020 a HE tak koordinační aktivita českých institucí v absolutním vyjádření mírně klesla o 0,87 procentního bodu.
Tabulka 2 a Graf 1: Změna standardizované koordinační aktivity (CA) u inovačních akcí (IA) mezi programy H2020 a HE na základě z-skóre pro jednotlivé členské státy EU. Graf zachycuje posun každé země mezi oběma programy, přičemž osa X uvádí hodnoty z-skóre pro oba RP. Státy jsou seřazeny podle průměrného z-skóre v obou RP. Použitý slope chart je vhodný pro „before–after“ srovnání, protože zřetelně ukazuje, zda se pozice jednotlivých zemí v čase zlepšila, nebo zhoršila.
Z -skóre koordinační aktivity CA normalizuje absolutní hodnoty tohoto ukazatele vůči rozptylu u všech států EU, takže říká, o kolik směrodatných odchylek je daná země nad nebo pod průměrem EU. ČR má z- skóre -0,82 v programu H2020 a -0,69 v programu HE (tabulka 2, sloupce 3, 4), tj. pod průměrem EU u obou programů, ale v programu HE se ČR v koordinaci projektových návrhů IA daří mírně lépe než v programu H2020, protože se záporné z-skóre zmírnilo, což znamená, že ČR svou relativní pozici v EU přiblížila k unijnímu průměru.
Jak jsme uvedli výše, v absolutním měřítku se podíl koordinovaných návrhů projektů IA českými koordinátory mezi programem H2020 a programem HE mírně snížil z 8,20 % na 7,33 %. To na první pohled vypadá, že si ČR v programu H2020 vedla lépe. Naopak dle objektivnějšího z-skóre se ale pozice ČR v programu HE vůči ostatním zemím mírně zlepšila (z -0,82 na-0,69), protože se ČR více přiblížila ke střední hodnotě ukazatele CA států EU.
Vysvětlení tohoto zdánlivého rozporu tkví v tom, že v absolutním měřítku porovnáváme pouze absolutní hodnoty ukazatele CA v jednotlivých RP bez ohledu na vnitřní situaci a poměry v nich. Zatímco při použití z-skóre analyzujeme, jak se ČR staví ke konkurenci v jednotlivých RP. Z-skóre totiž bere v úvahu, jak jsou „rozprostřené“ výsledky ukazatele CA v daném RP mezi všemi zeměmi EU (průměr a rozptyl). Pokud se průměr a rozptyl v jednom RP liší od druhého RP, může mít stejná absolutní hodnota CA v každém RP zcela jinou váhu. Přepočet ukazatele CA na z-skóre (tedy na to, jak je daná země EU silná vzhledem ke všem ostatním členským státům), ukazuje, že relativní pozice ČR je ve skutečnosti v programu HE lepší než v programu H2020. V programu H2020 má ČR sice aritmeticky vyšší podíl koordinovaných návrhů projektů, ale konkurence v H2020 je silnější (více zemí projevuje větší intenzitu ke koordinaci návrhů projektů IA než ČR), takže v relativním žebříčku je na tom ČR hůře a hlouběji se propadá pod průměr. V programu HE je sice absolutní hodnota podílu koordinovaných návrhů projektů nižší, ale vzhledem k výsledkům ostatních zemí EU je ČR v tomto programu "konkurenceschopnější" a díky tomu je relativně blíže evropskému průměru. Zopakujme, že z-skóre říká, o kolik směrodatných odchylek pod průměrem států EU se ČR nachází. Čím více se blíží hodnota z-skóre nule, tím blíže se ČR přibližuje průměru EU.
V praktické rovině můžeme konstatovat, že z pohledu snahy českých koordinátorů vést projektové návrhy typu IA nelze mluvit dlouhodobě o žádném průlomovém posunu, neboť změna koordinační aktivity CA napříč dvěma sledovanými programy je marginální (absolutní podíl koordinací (CA) H2020 vs. HE rozdíl – 0,87 p. b, relativní změna pozice vůči EU (změna z-skóre CA: H2020 vs. HE - 0,13) a v této souvislosti lze hovořit spíše o dlouhodobé stagnaci.
Tabulka 3: Aktivita koordinátorů návrhů projektů typu RIA z členských států EU v programech H2020 a HE
V programu H2020 dosahuje podíl návrhů projektů typu RIA s českým koordinátorem vůči všem návrhům projektů RIA s českou účastí hodnoty 8,46 %, v programu HE je to 8,55 % (tabulka 3, sloupec 5 a 7). V absolutním měřítku to znamená posun +0,09 p. b, což zároveň znamená páté největší absolutní zlepšení mezi 27 členskými státy EU. Čeští koordinátoři – na rozdíl od většiny zemí – dokázali mezi programy H2020 a HE mírně zlepšit svou aktivitu (rozdíl CA > 0). Hodnoty ukazatele CA pro ČR 8,45 % (H2020) a 8,55 % (HE) však stále patří k těm nižším v EU. I přes podobnou hodnotu ukazatele CA v obou RP je cítit posun a zlepšení v programu HE. Zatímco v programu H2020 byla ČR na 22. místě, programu HE se posunula výše na 16. místo mezi státy EU. To znamená, že „chuť“ a snaha koordinovat projekty RIA se v programu HE u ČR mírně zvýšila. Je tedy patrné, že i když se dynamika zlepšení ČR ve snaze koordinovat návrhy projektů typu RIA pohybuje mezi státy EU poměrně vysoko, z absolutního pohledu je české „koordinační skóre“ stále jedním z nejnižších. Dle průměrné hodnoty ukazatele koordinační aktivity za oba RP (8,50 %) se ČR řadí až na 19. místo z 27 zemí EU, tedy hluboko pod dlouhodobým unijním průměrem (~17 %). Celkově tedy ČR vykazuje velmi mírné zlepšení v aktivitě koordinátorů spojených s návrhy projektů typu RIA, ale úroveň snahy vést přípravu těchto akcí zůstává oproti evropským lídrům (Itálie, Španělsko, Finsko, Německo, Francie, Irsko, Nizozemí, Rakousko) pořád velmi nízká.
Tabulka 4, Graf 2: Změna z.skóre koordinační aktivity (CA) u iýzkumných a inovačních akcí (RIA) mezi programy H2020 a HE na základě z-skóre pro jednotlivé členské státy EU.
Pokud porovnáme normalizované skóre (z-score) ukazatele koordinační aktivity CA, vykazuje ČR v obou RP negativní hodnoty (H2020: - 0,82 vs. HE:- 0,50 ), tedy výkon pod průměrem EU. I zde je však vidět zlepšení (+0,32) v programu HE (tabulka 4, sloupec 6), což znamená, že si ČR v porovnání s ostatními státy připsala čtvrtý největší posun v přiblížení se k průměru EU. I přes tuto výraznou dynamiku zlepšení zůstává ČR stále v koordinační aktivitě CA relativně hluboko pod průměrem EU. To je dobře vidět v grafu 2.
Snaha koordinovat návrhy projektů typu IA a RIA vyjádřená jako podíl počtů návrhů projektů vedených koordinátory z ČR k celkovému počtu návrhů projektů s účastí ČR se v programu HE v porovnání s programem H2020 mírně zlepšila. Jedná se však o posun směrem k průměru, nikoli o skutečný a výrazný skok vpřed. U akcí IA je zlepšení ČR tak malé, že lze v této souvislosti hovořit spíše o dlouhodobé stagnaci. V případě akcí IA si ČR od počátku programu H2020 do současnosti (5. rok trvání programu HE) udržuje prakticky stejnou míru ochoty či spíše neochoty koordinovat tyto náročné projekty. Mezi státy EU patří ČR při vyhodnocení koordinační aktivity nižší příčky. V případě akcí typu RIA si ČR vede přeci jen o něco lépe než v případě akcí typu IA. U akcí typu RIA se snaha řídit přípravu projektových projektů v programu HE v českých institucích v porovnání s programem H2020 zvýšila o něco výrazněji. I přes výraznou dynamiku zlepšení zůstává koordinační aktivita českých institucí u akcí typu RIA velmi nízká a ČR zaostává za většinou zemí EU a od pozice evropských lídrů se nachází stále velmi daleko.
Tabulka 5: Úspěšnost koordinátorů návrhů projektů (CSR) typu IA z členských států EU v programech H2020 a HE
Tabulka 5 ukazuje, jak si jednotlivé země EU vedly v úspěšnosti při koordinaci projektových návrhů (CSR) akcí typu IA mezi programy H2020 a HE. Z hodnot v tabulce je patrné, že se ČR posunula z úspěšnosti koordinátorů 2,5 % v programu H2020 na 7,9 % v programu HE. To znamená, že úspěšnost projektových návrhů typu IA, jejichž přípravu vedli čeští koordinátoři, se v programu HE zvýšila více než 3 krát (přesněji 3,16 krát). V tempu zvyšování úspěšnosti je ČR druhá za Bulharskem, které svou úspěšnost v programu HE zvýšilo více než 4 krát. Na unijní úrovni došlo ke zlepšení úspěšnosti cca 1,6 krát (z 12,5 % na 19,7 % (rozdíl +7,2 p.b.). I přes významné zlepšení úspěšnosti koordinátorů z ČR v programu HE na 7,9 % jde vzhledem k hodnotám úspěšnosti ostatních států EU v tomto RP, stále o velmi nízkou úspěšnost. Zopakujme pro porovnání, že celková úspěšnost EU je 19,7 %. Rozdíl mezi úspěšnosti koordinátorů mezi programy činí 5,4 p. b., což ČR zajišťuje 13. místo mezi státy EU. Pokrok ČR v úspěšnosti koordinace projektových návrhů typu IA lze dokumentovat také na následujících číslech. V programu H2020 měla ČR 80 podaných návrhů a 2 schválené projekty. To znamená cca 40 návrhů na 1 projekt. V programu HE vykazuje ČR dosud 38 podaných návrhů a 3 schválené projekty. To činí 12,7 návrhů na 1 projekt. V programu HE dokázali čeští koordinátoři dosud odevzdat méně návrhů projektů, než tomu bylo zvykem v H2020, a přesto jich relativně více uspělo. Pro porovnání na úrovni EU je to v programu H2020 8 návrhů na 1 financovaný projekt a v programu HE 5 návrhů na jeden financovaný projekt. Při vyhodnocování dat u ČR musíme mít na zřeteli skutečnost, že u ČR je absolutní objem koordinovaných financovaných návrhů projektů opravdu nízký (v H2020 pouhé 2 projekty, v HE tři) a že pracujeme s opravdu malými počty. Při takto malých počtech se poměrové statistiky mohou hodně hýbat (jedno zamítnutí nebo schválení mohou změnit poměr o desítky procent). Z tohoto důvodu je lepší tyto metriky kombinovat s dalšími ukazateli (např. z-skóre apod.), abychom neklesli do pasti „statistické náhody“.
Tabulka 6, Graf 3: Změna z.skóre úspěšnosti koordinátorů (CSR) u inovačních akcí (IA) mezi programy H2020 a HE na základě z-skóre pro jednotlivé členské státy EU.
Sloupce 3 a 4 v tabulce 6 ukazují, do jaké míry ČR (či jakákoli jiná země EU) zaostává (nebo vede) v úspěšnosti koordinace projektových návrhů typu IA v programech H2020 a HE oproti průměru EU. Sloupec 7 potom udává průměrnou hodnotu této metriky v obou RP. ČR měla v programu H2020 měla podprůměrné z-skóre -1,43, v programu HE se posunula na -0,89. To znamená rozdíl ve standardizovaném skóre mezi oběma programy z-CSR = +0,54 a 6. místo ČR mezi státy EU. Přesto je její průměrné skóre z obou programů (avg z-CSR -1,16), silně pod evropským průměrem (25. místo mezi státy EU). Z vývoje z-skóre ČR v obou RP je patrné, že i když se mezi H2020 a HE poměrně výrazně zlepšila úspěšnost českých koordinátorů, její úroveň stále zůstává nízká a zaostává za většinou zemí EU. Jinými slovy řečeno i výrazné zlepšení úspěšnosti českých koordinátorů v programu HE stále nestačí na překročení unijní úrovně (0), a přiblížení se vyspělým evropským zemím.
Tabulka 7: Úspěšnost koordinátorů návrhů projektů (CSR) typu RIA z členských států EU v programech H2020 a HE
V dosavadním průběhu programu HE dokázala ČR zvýšit počet koordinovaných projektů typu RIA téměř 2,7 krát (HE:16 vs. H2020: 6), při téměř stejném počtu podaných projektových návrhů (HE: 144 vs. H2020:149), přičemž v případě programu HE se pohybujeme teprve v jeho pátém roce trvání. Úspěšnost českých koordinátorů se v programu HE téměř ztrojnásobila: H2020 - 4,0 %, HE – 11,1 %, absolutní nárůst o 7,1 p. b., relativní růst (GF) – 2,8 krát. Hodnota absolutního nárůstu úspěšnosti nad 7 % řadí ČR mezi zeměmi na 7. místo. Pro porovnání souhrnná úspěšnost koordinátorů projektových návrhů RIA ze všech států EU se v programu Horizont Evropa zvýšila 1,4 krát z 12,9 % v programu H2020 na 18 % v programu HE. Přestože hodnota úspěšnosti českých koordinátorů dosáhla v programu HE dvojciferné hodnoty, stále poměrně zaostává za unijní úrovní.
Tabulka 8, graf 4: Změna z.skóre úspěšnosti koordinátorů (CSR) u výzkumných a inovačních akcí (RIA) mezi programy H2020 a HE na základě z-skóre pro jednotlivé členské státy EU.
Koordinátoři projektových návrhů typu RIA z ČR měli v programu H2020 výrazně podprůměrné z-skóre –1,02, ale v programu HE se zlepšili na –0,34, což je významný krok směrem k evropské úrovni. I když ČR startovala ze silně negativní pozice v programu H2020, její posun v programu HE, je druhý největší mezi všemi členskými státy EU. Více se v programu HE zlepšilo pouze Chorvatsko. Za ČR pak následují Dánsko (+0,62) a Portugalsko (+0,58). (tabulka 8, sloupec 6). Zatímco v programu H2020 byla hodnota standardizované úspěšnosti českých koordinátorů na 23. místě mezi státy EU v programu HE se ČR posunula na 18. místo. Přestože ČR vykázala v úspěšnosti koordinace projektových návrhů typů RIA mezi programy H2020 a HE jedno z největších zlepšení mezi státy EU, její pozice je v programu HE stále daleko od špičky. To ukazuje na pozitivní trend, ale zároveň významnou rezervu v porovnání s tradičními evropskými lídry, jakými jsou např. Nizozemí nebo Belgie.
Úspěšnost projektových návrhů typů IA a RIA připravovaných pod vedením českých koordinátorů se v dosavadním průběhu trvání programu HE v porovnání s předchozím programe H2020 bezpochyby zlepšila. U akcí IA vzrostla úspěšnost českých koordinátorů z pouhých 2,5 % v H2020 na téměř 8 % v HE – tedy více než trojnásobně. Tempo tohoto růstu řadí ČR na druhé místo v celé EU. U akcí RIA bylo tempo růstu úspěšnosti českých koordinátorů podobně vysoké. Úspěšnost projektových návrhů připravovaných pod vedením českých institucí vzrostla z cca 4 % na více než 11 %. Z pohledu celé EU jde o jeden z největších skoků – vyšší růst úspěšnosti zaznamenalo už jen několik států. Přestože dynamika růstu úspěšnosti projektových návrhů koordinátorů z ČR patří u obou typů akcí mezi nejlepší, absolutní hodnoty úspěšnosti zůstávají v programu HE daleko pod evropským průměrem (IA: cca 20 %, RIA: cca 18 %). Standardizované z-skóre úspěšnosti potvrzuje, že i po tomto růstu zůstává ČR stále v dolní polovině žebříčku zemí EU a zaostává za špičkovými zeměmi jako Francie, Nizozemsko, Belgie či Dánsko.
Tabulka 9: Podíl projektových návrhů vysoké kvality (nad prahem) typu IA předložených koordinátory z členských států EU v programech H2020 a HE
Podíl projektových návrhů vysoké kvality (Share of Coordinated High-Quality Proposals - SCHQP) je ukazatel, který říká, jaký podíl projektových návrhů koordinovaných danou zemí EU dosáhl v procesu odborného hodnocení „nadprahové“ úrovně. Tyto projektové návrhy byly odborně vyhodnoceny jako velmi kvalitní s velkou šancí na financování, ale v konečném výsledku se do seznamu podpořených projektů nevešly, zejména díky omezenému rozpočtu jednotlivých výzev pro podání projektových návrhů. Na rozdíl od klasické míry úspěšnosti bere indikátor SCHQP v úvahu i ty „fundable“ projektové návrhy, které leží těsně pod hranicí schválených projektů, a ukazuje tak širší potenciál kvality projektových návrhů předkládaných koordinátory ze zemí EU včetně ČR.
V programu H2020 podali koordinátoři z ČR celkem 80 návrhů typů IA, z nichž 21 (tedy 26,3 %) splnilo kritérium kvality, resp. bylo hodnoceno nad prahem. V současně běžícím programu HE bylo českými koordinátory připraveno 38 projektových návrhů a u 19 z nich (50,0 %) došlo k překročení prahové hodnoty. Z těchto dat je vidět, že se podíl nadprahových návrhů projektů typu IA téměř zdvojnásobil. ČR je v tomto zlepšení na 7. místě mezi všemi státy EU. To znamená, že kvalita českých koordinovaných návrhů projektů typu IA se mezi H2020 a HE výrazně zlepšila – řada projektových návrhů, které nedosáhly financování, byla vyhodnocena jako „above threshold“.
I přes to, že se podíl SCHQP u ČR mezi programy H2020 a HE téměř zdvojnásobil, absolutní hodnoty českého SCHQP (H2020: 26,3 %, HE: 50,0 %) zůstávají pod úrovní nejlepších zemí EU. Například u řady vyspělých států (Luxembursko, Belgie, Nizozemsko, Finsko aj.) se podíl nadprahových projektů v H2020 pohyboval typicky mezi 45–60 %, a v HE dokonce mezi 60–70 %. ČR tak sice vykazuje vynikající dynamiku růstu, ale ve srovnání s těmito lídry ji v obou programech dělí dvě i více desítek procentních bodů.
Tabulka 10, graf 5: Změna z.skóre podílu projektových návrhů vysoké kvality (nad prahem) typu IA předložených koordinátory z členských států EU v programech H2020 a HE
Podle z-skóre (kde je průměr EU nastaven na "0" a jedna směrodatná odchylka odpovídá = 1) se ČR v programu H2020 pohybovala z hlediska SCHQP zhruba 0,69 směrodatné odchylky pod evropským průměrem. V programu HE se jí však podařilo tuto mezeru stáhnout na pouhých 0,26 směrodatné odchylky – tedy o velmi pozoruhodných 0,43 směrodatné odchylky, což představuje šestý nejdynamičtější růst ze všech 27 členských států. Tento pokrok posunul ČR z „dolní čtvrtiny“ členských zemí EU téměř do jejich středu. I když ČR setrvává hodnotou z-skóre lehce pod evropským průměrem, tempo, jakým se zlepšuje kvalita projektových návrhů typu IA připravovaných českými koordinátory, je výrazně nad průměrem EU a dává reálnou šanci, že v dohledné době tuto hranici překročí a začne se prosazovat mezi lídry.
Tabulka 11: Podíl projektových návrhů vysoké kvality (nad prahem) typu RIA předložených koordinátory z členských států EU v programech H2020 a HE
U akcí typu RIA ČR nejenže prokázala schopnost zvyšovat kvalitu svých koordinovaných návrhů, ale začíná postupně dohánět i lídry EU. V absolutních číslech se podíl nadprahových projektů zvedl z 34,9 % v programu H2020 na 50,0 % v programu HE. To znamená nárůst o 15,1 p. b. a téměř 1,5 krát více nadprahových návrhů projektů v programu HE než v předešlém programu H2020. Přesto i v programu HE zůstává českých 50 % zhruba o 15 až 20 p. b. pod úrovní nejlepších zemí: Koordinátoři z Belgie a Nizozemska dosáhli u návrhů projektů RIA v programu H2020 SCHQP 62,1 %, resp. 61,9 %, které v programu HE vzrostly shodně nad 72 %. Rakousko si polepšilo z 59,8 % na 71,6 % a Francie z 58,6 % na 72,4 %.
Tabulka 12, graf 6: Změna z.skóre podílu projektových návrhů vysoké kvality (nad prahem) typu RIA předložených koordinátory z členských států EU v programech H2020 a HE
I když z hlediska absolutních hodnot se podíl nadprahových RIA návrhů projektů českých koordinátorů zvýšil z 34,9 % na 50,0 %, pohled podle z-skóre už tak optimistický není. V programu H2020 byla ČR 0,58 směrodatné odchylky pod unijním průměrem, v dosavadním průběhu programu HE se jí podařilo stáhnout odchylku jen na 0,41 pod nulovou hodnotu, což sice představuje jeden ze šesti nejrychlejších posunů mezi 27 zeměmi, ale i tak zůstává ČR relativně výrazně pod evropským průměrem. V programech H2020 a HE má ČR podprůměrné z-skóre a rozdíl mezi programy není velký. Zatímco absolutní nárůst o 15,1 p. b. vypadá impozantně, z-skóre odhaluje, že mnoho zemí bylo v programu H2020 na vyšší úrovni než ČR a v programu HE se dál zlepšuje. Jinými slovy, i když koordinátoři z ČR zlepšují kvalitu svých návrhů rychleji než průměr EU, podle normalizovaných hodnot stále zaostávají za mnoha zeměmi EU. V tomto kontextu se zlepšení ČR jeví jako velmi skromné než průlomové.
Souhrnné porovnání koordinační výkonnosti a dynamiky koordinační výkonnosti ČR v programech H2020 a HE u akcí IA a RIA přinášejí níže uvedené tabulky 13 a 14, které zachycují výsledky analýzy z odlišných úhlů pohledu. První tabulka ukazuje absolutní a současnou pozici ČR v programech H2020 a Horizont Evropa ve srovnání s průměrem EU-27 – tedy stav kde se ČR nachází z hlediska podílu koordinací, úspěšnosti a kvality návrhů projektových návrhů. Druhá tabulka sleduje tempo změn mezi oběma programy. Ukazuje, zda se ČR v jednotlivých indikátorech přibližuje průměru EU, nebo naopak ztrácí, a v jaké míře se mění její relativní postavení. Společně tak obě tabulky poskytují nejen „fotografii“ současného stavu, ale i „film“ zachycující vývoj české koordinační výkonnosti v čase.
Tabulka 13: Porovnání koordinační výkonnosti ČR (IA & RIA) v programech H2020 a HE
Tabulka 14: Porovnání dynamiky koordinační výkonnosti ČR (IA & RIA) v programech H2020 a HE
Výše uvedená analýza ukázala, že české instituce v roli koordinátorů dosáhly mezi programy H2020 a HE posunu ve všech třech klíčových indikátorech: v aktivitě koordinátorů, v jejich úspěšnosti i v kvalitě předkládaných projektových návrhů. České instituce prokázaly, že dokážou připravit konkurenceschopné návrhy projekty, které obstojí v přísném evropském měřítku. Ambice českých institucí vést projekty evropského významu však zůstává značně omezená. Ačkoliv „chuť koordinovat“ se ze strany českých institucí mírně zvýšila, ČR stále zaostává za většinou členských států EU. Naopak u dvou dalších indikátorů – úspěšnosti koordinátorů a míry kvality podávaných projektových návrhů se ČR posunula z evropského dna o něco blíže k evropskému průměru. Tento hmatatelný pokrok dává naději pro budoucí pevnější pozici ČR v konkurenčním prostředí RP. Za výrazné zlepšení oproti stavu v programu H2020 lze považovat zvýšení úspěšnosti koordinátorů a kvality předkládaných projektových návrhů v případě výzkumně-inovačních akcí (RIA) a zvýšení podílu vysoce kvalitních projektových návrhů inovačních akcí (IA). V případě výzkumně-inovačních akcí (RIA) čerpají české výzkumné instituce zejména univerzity ze solidní akademické základny i pokročilých administrativních a projektově expertních kapacit. U inovačních akcí (IA) je situace náročnější: tyto projekty tradičně vedou průmysloví partneři a vyžadují mnohdy rozsáhlejší administrativní, právní i finanční zázemí z důvodu jejich orientace na demonstrační a komercializační fáze, vysokého objemu investičních a kapitálových výdajů, složité ochrany duševního vlastnictví a nutnosti sladit různé podnikové a regulační procesy napříč sektory a státy. Úspěšné koordinace u akcí typu IA se v ČR počítají doslova na jednotky projektů. V ČR zatím chybí dostatek ambiciózních firem či technologických center, která by převzala roli lead partnera, což pozici ČR v této kategorii značně limituje. I zde se však jak se zdá pomalu daří zvyšovat kvalitu připravovaných návrhů projektů.
Na tomto místě je důležité připomenout, že relativně výrazný růst hodnot některých zmiňovaných indikátorů pramení v případě ČR především z velmi nízké výchozí úrovně její koordinační aktivity v programu H2020. Naopak u vyspělých evropské zemí, které dlouhodobě prokazují vysoké ambice řídit významné evropské projekty a zároveň dlouhodobě udržují vysokou míru kvality předkládaných projektových návrhů, není procentuální nárůst daných ukazatelů tak strmý jako u ČR.
Aby ČR skutečně dosáhla v oblasti koordinace projektů typu IA a RIA v programu HE alespoň průměrných výsledků na úrovni EU, musela by ve všech sledovaných indikátorech znatelně posílit. Souhrnná tabulka 15 ukazuje, o kolik by bylo třeba zvýšit aktivitu, úspěšnost i kvalitu koordinovaných návrhů, aby se ČR dostala alespoň na evropský průměr.
Tabulka 15: Koordinace akcí IA a RIA - porování dosažených a cílových hodnot pro ČR: stav HE vs. průměr EU-27
V oblasti koordinační aktivity (CA), tedy poměru mezi počtem návrhů s českou účastí a počtem těch, které ČR skutečně koordinovala, by bylo potřeba navýšit počet koordinací:
u akcí IA ze současných 44 na 65 návrhů, tedy o zhruba 32 %,
u akcí RIA ze 156 na 206 návrhů, tedy o 24 %.
Ještě větší prostor pro zlepšení je v oblasti úspěšnosti koordinátorů (CSR), tedy podílu financovaných projektů k celkovému počtu koordinovaných návrhů:
u akcí IA by ČR měla navýšit počet financovaných návrhů ze 3 na 7, což odpovídá růstu o 57 %,
u akcí RIA z 16 na 26 financovaných návrhů, tedy o 39 %.
Také v metrice kvality koordinovaných návrhů (SCHQP), tedy podílu nadprahových návrhů projektů z celkového počtu koordinovaných návrhů, zaostává ČR za průměrem EU:
u akcí IA by mělo být místo 19 návrhů nadprahových alespoň 24,
u akcí RIA pak místo 72 návrhů alespoň 95, což představuje potřebný nárůst v rozsahu 21 až 24 %.
Z těchto dat je patrné, že přestože se ČR v koordinaci evropských IA a RIA projektů v porovnání s programem H2020 zlepšila, její výkon zatím nestačí na dorovnání průměrné evropské úrovně. K dosažení parity s EU-27 je třeba nejen pokračovat ve stávajícím trendu zvyšování kvality a úspěšnosti, ale především významně rozšířit samotnou aktivitu v oblasti koordinací. Tato zjištění podtrhují důležitost systematické podpory a motivace pro instituce a jednotlivce, kteří se chtějí ujmout role koordinátora – ať už formou administrativního zázemí, finanční stimulace nebo cíleného mentoringu. Bez takového posílení ambice koordinovat nebude možné dosáhnout srovnatelného vlivu v evropském výzkumu, jaký mají tradičně silnější státy.
Je jisté, že bez podstatného navýšení počtu předkládaných projektových návrhů nebude ani současné rychlé tempo zlepšování stačit k dohnání evropských lídrů a dopad ČR na evropský výzkum a inovace zůstane nadále velmi omezený. Odpovědí ČR na současný stav by mělo být systematické budování „koordinační infrastruktury“. Klíčovým prvkem pro naplnění tohoto požadavku by mělo být rozšiřování peer-to-peer mentoringu, který umožňuje sdílení zkušeností a osvědčených postupů mezi již úspěšnými koordinátory a novými uchazeči. Zároveň je důležité pokračovat v osvětových a školících aktivitách Technologického centra Praha, které motivují a připravují široké spektrum institucí – včetně firem – na roli koordinátora. Do systému podpory je rovněž nutné více zapojit vysokoškolské katedry, centra excelence a regionální inovační huby, tedy subjekty mimo tradiční výzkumná centra. V neposlední řadě je nutné posilovat kapacity projektových kanceláří, aby byly schopné efektivně řídit komplexní mezinárodní konsorcia a administrativně podpořit úspěšné vedení evropských projektů. Využití těchto osvědčených nástrojů přispěje k dlouhodobě udržitelnému růstu kvality českých návrhů, zvýší pravděpodobnost jejich úspěchu v dalších výzvách RP a umožní ČR postupně vyrovnat krok s předními evropskými zeměmi v oblasti vědy a inovací.
Autor: Daniel Frank, frank@tc.cz, TC Praha, 10. 8. 2025
Publikování a šíření obsahu tohoto článku (blogu) nebo jeho části a příloh jakýmkoli způsobem v českém nebo jiném jazyce je možné pouze s uvedením zdroje a autora dle obvyklých citačních zvyklostí. Jakékoliv změny a úpravy článku (vyjma čistě formálních) je možné provádět pouze se souhlasem autora. Text neprošel jazykovou kontrolou.
09.12.2025
02.12.2025
18.11.2025
