Rozložení finanční podpory v krajích ČR v programech H2020 a HE

Finanční podpora z rámcových programů (RP) zůstává v ČR regionálně silně koncentrovaná. V programu Horizont Evropa (HE) sice podíl Prahy na celkové podpoře pro ČR klesl zhruba z 55,1 % na 51,4 %, nerovnoměrnost rozložení prostředků se však změnila jen nepatrně (pokles Giniho koeficientu je minimální) a metropolitní osa Praha – Jihomoravský kraj – Středočeský kraj nadále přetrvává. U Středočeského kraje je navíc zřejmá úzká provázanost s Prahou, takže většina podpory se de facto soustřeďuje do dvou výrazných center.

Tabulka 1: Rozložení finanční podpory v krajích ČR v programech H2020 a HE

Největší relativní posun v získaném podílu finanční podpory patří Ústeckému kraji. V programu HE se jeho podíl na podpoře připadající ČR zvýšil přibližně o 0,90 procentního bodu (p. b.) proti programu H2020. O velikosti skoku svědčí relativní index, tj. poměr podílu kraje v programu HE k jeho podílu v programu H2020. Hodnota 2,50 u Ústeckého kraje znamená, že jeho podíl v programu HE je dva a půlkrát vyšší než v programu H2020. Zlepšení je vidět i v žebříčku krajů ČR: Ústecký kraj si polepšil z 12. na 9. místo.

Hned za Ústeckým je Olomoucký kraj, který si výrazně polepšil: jeho podíl vzrostl zhruba o 1,51 p. b., v žebříčku se posunul ze 6. na 4. místo a relativní index 1,55 říká, že jeho podíl v HE je zhruba o polovinu vyšší než v programu H2020. Třetí největší relativní růst vykazuje Královéhradecký kraj: jeho podíl v HE vzrostl o 0,38 p. b., v žebříčku si polepšil z 9. na 8. místo a relativní index 1,34 znamená, že jeho podíl je zhruba o třetinu vyšší než v programu H2020. Moravskoslezský kraj rovněž posílil, a to o 0,66 p. b.; jeho relativní index 1,21 ukazuje na zhruba pětinové zvýšení podílu oproti programu H2020. V pořadí krajů však mírně klesl (z 4. na 5. místo), protože několik dalších regionů — zejména Olomoucký a Ústecký — rostlo ještě rychleji.

Ze „středně rostoucích“ regionů stojí za zmínku Plzeňský a Liberecký kraj, které si v programu HE oproti programu H2020 o něco polepšily, avšak bez výrazné změny pozice, a Zlínský kraj, jenž v zásadě drží své postavení. Jihočeský kraj mírně oslabil a o jednu příčku klesl, Pardubický zaznamenal větší ústup a propadl se o několik míst.

Kraje Vysočina a Karlovarský zůstávají dlouhodobě na periferii mezinárodního výzkumu v ČR.

U krajů ČR s nižším výchozím objemem podpory může několik větších projektů výrazně pohnout jejich celkovým podílem i pořadím. Proto je třeba pečlivě zvažovat, zda viditelný nárůst odráží jednorázový efekt a práci několika silných týmů a agilních jednotlivců, nebo širší a trvalejší proměnu regionálního ekosystému (více aktivních organizací, stabilní pipeline návrhů). První varianta je pravděpodobnější u Ústeckého kraje, druhá u Olomouckého.

Při bližším pohledu na účast obou krajů v RP je rozdíl zřejmý. V programu H2020 stál Ústecký kraj hlavně na „klasické“ energetice a sítích (ČEZ Distribuce, ORLEN UNICRE/Unipetrol) s několika málo vstupy akademické a veřejné sféry. V programu HE získaný finanční objem rychle narostl, ale jde o koncentraci do několika klíčových projektů a aktérů: zejména dvou velkých "vodíkových" projektů s účastí firmy Chart Ferox (sHYpS, GOLIAT), k nimž se přidaly projekty s účastí UJEP (SpongeBoost, INERRANT, METAMORPHOSIS, STREP, LAND4CLIMATE) a zapojení regionálních municipalit (Krásná Lípa, Správa NP České Švýcarsko). Většina místních aktérů je nadále spíše v roli partnerů a tematický záběr zůstává poměrně úzký. Celkový nárůst podílu tak působí spíše jako skok vyvolaný několika silnými projekty a týmy než jako plošná, systémová proměna regionálního ekosystému.

Naproti tomu Olomoucký kraj vykazuje jiný typ posunu: spíše než jednorázový „skok“ jde o dlouhodobé rozšiřování kapacit i rolí. Na základech z programu H2020 (silná Univerzita Palackého (UPOL) napříč obory) v programu HE navázal širším záběrem témat a nástrojů a častějšími koordinacemi. Klíčovou roli hraje CATRIN (dříve RCPTM), které stojí za významnou částí příjmů ve špičkových schématech (např. ERC, EIC) a současně táhne více linií MSCA (zejména PF/SE, místy i DN). Materiálové/2D a bateriové projekty drží především UPOL/CAtrin, biomedicínská témata nesou týmy UPOL společně s Fakultní nemocnicí Olomouc a železniční mobilitu dlouhodobě zajišťuje OLTIS GROUP (Europe’s Rail). Výsledek: dvojnásobný objem oproti programu H2020, více koordinací, širší tematické portfolio a viditelně systematičtější pipeline projektových návrhů — růst, který působí strukturálně a je pravděpodobně udržitelný i do budoucna.

Při přepočtu podpory na 1 000 FTE výzkumníků (tabulka 2) se celkový obraz krajů sice zásadně nemění, rozdíly v intenzitě podpory se však dále zvýrazňují. Ústecký kraj se díky 18,92 mil. € na 1 000 FTE posouvá na první místo a relativní index 3,39 potvrzuje mimořádný skok vzhledem k velikosti jeho výzkumné základny. Nadprůměrnou intenzitu podpory vykazují také Olomoucký, Moravskoslezský a Královéhradecký kraj, které si polepšují jak v absolutních hodnotách, tak po přepočtu na FTE. Karlovarský kraj se z nulových hodnot v programu H2020 posouvá na střed žebříčku (4,83 mil. € na 1 000 FTE), v absolutní výši podpory však zůstává mezi nejslabšími regiony. Naopak Praha, Jihomoravský, Jihočeský a Pardubický kraj a Vysočina při zachování relativně vysokého absolutního objemu podpory po přepočtu na výzkumné kapacity mírně oslabují (relativní index pod hodnotou 1).

Tabulka 2: Rozložení finanční podpory v krajích ČR v programech H2020 a HE na 1 000 FTE výzkumníků

Současné výsledky potvrzují dvojí realitu české účasti v RP: na jedné straně trvající koncentraci podpory v metropolitní ose Praha–Jihomoravský–Středočeský, na druhé straně viditelný posun několika regionů, které dokázaly v programu HE rychleji růst. Klíčová otázka pro další roky proto nezní „kdo vyrostl“, ale „jakým způsobem vyrostl“ — zda jde o skok tažený několika projekty, nebo o skutečnou změnu kapacit a rolí v regionálním ekosystému.

Pro přesnější závěry bude vhodné zpracovat podrobnou analýzu struktury financovaných projektů a aktivity organizací v krajích (např. intenzity podávání projektových návrhů, podílu koordinací apod.).

Autor: Daniel Frank, Technologické centrum Praha, frank@tc.cz, 18.11.2025

Publikování a šíření obsahu tohoto článku (blogu) nebo jeho části a příloh jakýmkoli způsobem v českém nebo jiném jazyce je možné pouze s uvedením zdroje a autora dle obvyklých citačních zvyklostí. Jakékoliv změny a úpravy článku (vyjma čistě formálních) je možné provádět pouze se souhlasem autora. Text neprošel jazykovou kontrolou.