Draghiho zpráva o konkurenceschopnosti Evropy: Další střípek do debaty o FP10

Bývalý italský premiér a šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi v pondělí 9. září předal do rukou předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové dlouho očekávanou zprávu o konkurenceschopnosti Evropy. Zpráva je dalším příspěvkem do debaty o podobě příštího víceletého finančního rámce EU a evropských finančních prioritách, včetně vědy a výzkumu.

Evropská komise před rokem požádala Draghiho, aby zpracoval zprávu o tom, jak by měla EU v době zvýšeného globálního napětí udržet svoji ekonomiku konkurenceschopnou. Zpráva, která má zhruba 400 stran, apeluje na koordinovanější evropskou průmyslovou politiku, rychlejší rozhodování a potřebu masivních investic, pokud chce Evropa ekonomicky držet krok s USA a Čínou. Upozorňuje, že hospodářský růst EU byl v posledních dvou desetiletích trvale pomalejší než ve Spojených státech, zatímco Čína velmi rychle dohání zpoždění. Zároveň podmínky, jež podporovaly růst v Evropě po skončení studené války v Evropě v oblasti obchodu, energetiky a obrany, se výrazně změnily. 

Pro zvýšení konkurenceschopnosti jsou podle zprávy nezbytné tři transformace, jejichž řešení by měla nabídnout nová industriální strategie, a to:

1. nutnost urychlit inovace a najít nové motory průmyslu;
2. snížit ceny energií a zároveň pokračovat v dekarbonizaci a přechodu na oběhové hospodářství,
3. reagovat na méně stabilní geopolitickou situaci.

Výzkum a inovace tvoří jádro této strategie. Zpráva poukazuje, že komercializace výsledků je v Evropě slabá. Značná část znalostí vytvořená evropskými výzkumnými pracovníky zůstává komerčně nevyužita. Zpráva kritizuje také četné překryvy a duplikace mezi různými evropskými programy, které mnohdy financují stejné priority. Stejně tak negativně hodnotí nedostatek koordinace napříč členskými státy, který podle Draghiho brzdí inovační potenciál EU.

Zpráva se vyjadřuje i k budoucímu rámcovému programu pro výzkum a inovace (FP10), jehož rozpočet chce navýšit na 200 miliard €. Program by měl být podle Dragiho reformován jak v prioritních  oblastech pro přidělování rozpočtových prostředků, tak i z hlediska řízení.

 

Nový program by se měl přeorientovat na menší počet společně dohodnutých priorit. Zvýšený podíl rozpočtu by měl být alokován na financování průlomových inovací prostřednictvím Evropské rady pro inovace (EIC). Ta by však měla nejprve projít zásadní reformou po vzoru Evropské rady pro výzkum (ERC), kterou řídí přední evropští vědci, nikoli úředníci. Právě ERC si podle Draghiho zasluhuje rovněž výrazně finančně posílit, a to až na dvojnásobek současné alokace. Zpráva podtrhuje také nutnost navýšení financování a silnější koordinaci pro rozvoj výzkumných a technologických infrastruktur. Draghi rovněž navrhuje zcela nové nástroje a iniciativy, mj. schéma na podporu rozvoje kapacit excelentních institucí či nástroj na přilákání odborníků ze třetích zemí v oblasti STEM.

Celá zpráva je dostupná na odkaze: Draghi Report