Horizont Evropa ve světovém a evropském kontextu IV.

Příspěvek z 5. února 2024 představil pozici evropských průmyslových korporací mezi 100 největšími globálními inovátory tak, jak je v roce 2023 viděl přední poskytovatel analytiky výzkumu a vývoje Patsnap. V žebříčku Patsnapu bylo uvedeno 24 evropských korporací. TC Praha k nim doplnilo informace o (1) výdajích na výzkum a vývoj za rok 2021 z žebříčku EU Industrial R&D Investment Scoreboard a o (2) účasti v rámcových programech EU pro výzkum a inovace. Hlavní závěry tohoto příspěvku mj. byly, že

• uváděných 24 evropských korporací dohromady nárokuje čistý příspěvek EU v řádu několika stovek milionů € – částku podobnou čistému příspěvku EU, který nárokují polští či čeští účastníci rámcových programů EU pro výzkum a inovace,
• čistý příspěvek EU nárokovaný z rámcových programů EU největšími korporátními příjemci je stejný jako čistý příspěvek EU nárokovaný některými menšími zeměmi s nízkou výzkumnou a inovační výkonností (např. Chorvatskem, Bulharskem, Litvou či Lotyšskem),
• prostředky získané korporacemi z rámcových programů EU pro výzkum a inovace představují jen malou část celkových korporátních výdajů na výzkum a vývoj,
• 9 korporací uvedených v žebříčku Patsnap pro rok 2023 má roční výdaje na výzkum a vývoj vyšší než 5 mld. € (tj. vyšší, než jsou celkové roční výdaje v České republice na výzkum a vývoj).

Oproti žebříčku Patsnapu má EU Industrial R&D Investment Scoreboard bohatší veřejně dostupnou datovou základnu pracující s údaji z účetních závěrek 2 500 největších světových průmyslových korporací, v tom z Evropy pro rok 2022 eviduje 520 korporací (ze zemí EU pak 359). Poněvadž žebříček Patsnapu pracuje pouze se stovkou korporací, které jsou v čele světového technologického pokroku, je jasné, že řada významných evropských průmyslových korporací s vysokými výdaji na výzkum a vývoj v něm uvedena není (např. Mercedes-Benz, BMW, Airbus, Novo Nordisk, Thales apod.). Databáze EU Industrial R&D Investment Scoreboard nám tak umožní upřesnit poznatky prezentované v předchozím příspěvku.

Roční výdaje na výzkum a vývoj v roce 2021 vyšší než 500 mil. € vykázalo 93 evropských korporací (v tom 72 ze zemí EU). 21 z těchto korporací evidoval mezi 100 největšími světovými inovátory v roce 2023 i Patsnap. Z uvedených 93 evropských průmyslových korporací jich 13 mělo roční výdaje na výzkum a vývoj vyšší než 5 mld. € a dalších 35 mezi 1 a 4,9 mld. € (viz přiloženou tabulku).

Mezi 93 evropskými průmyslovými korporacemi s nejvyššími ročními výdaji na výzkum a vývoj dominují korporace z Německa (23) a Francie (18). Německé korporace se zaměřují na automobilový (8 korporací – Volkswagen, Mercedes-Benz, BMW, Robert Bosch, Continental, ZF, Schaeffler, Mahle) a farmaceutický průmysl a biotechnologie (4 korporace – Bayer, Boehringer Sohn, Merck DE, Biontech). Francouzské pak na automotive (4 korporace – Renault, Valeo, Faurecia, Michelin) a letectví a obranu (3 – Thales, Safran, Dassault Aviation). 11 korporací vykázalo Spojené království a po 10 Nizozemsko a Švýcarsko.

Z uváděných 93 evropských průmyslových korporací se jich v období 2014–2020 82 zúčastnilo rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 (dále jen „H2020“). V rámci něj nárokovaly čistý příspěvek EU ve výši 2,4 mld. €, tzn. 12 % veškerého čistého příspěvku EU nárokovaného podniky. Uvedených 2,4 mld. € odpovídá čistému příspěvku EU, který v programu H2020 nárokovali všichni švédští či švýcarští účastníci. Pro srovnání ČR v programu H2020 nárokovala čistý příspěvek EU 0,5 mld. €, Polsko 0,75 mld. €. Čistý příspěvek EU společnostem ve skupině Airbus v programu H2020 dosáhl 353 mil. €, ve skupině Thales 249 mil. €. Čistý příspěvek EU Airbusu tak odpovídá částkám, které z H2020 nárokovali kyperští (319 mil. €), maďarští (370 mil. €) či slovinští účastníci (379 mil. €). Skupina Thales pak stojí na roveň Estonsku (274 mil. €) či Turecku (279 mil. €). Dalších 5 korporací vykázalo čistý příspěvek EU v programu H2020 vyšší než 100 milionů € (Safran, Siemens, Leonardo, Infineon Technologies, STMicroelectronics), ale jen 2 (Safran, Siemens) uvádí Patsnap v roce 2023 mezi 100 globálními inovátory.  Těchto 7 korporací tak dohromady z H2020 nárokovalo čistý příspěvek EU 1,3 mld. € (viz tabulku níže).

Současného rámcového programu Horizont Evropa (dále jen „HE“) se k 29. lednu 2024 zúčastnilo 73 evropských průmyslových korporací, jejichž roční výdaje na výzkum a vývoj  v roce 2021 přesáhly 500 mil. €. Tyto korporace dohromady nárokovaly čistý příspěvek EU ve výši 912 mil. €, tzn. 10 % veškerého čistého příspěvku EU nárokovaného v HE podniky. Obdobnou částku v programu HE nárokovali všichni dánští (935 mil. €) či finští účastníci (910 mil. €).

V HE nejvyšší čistý příspěvek EU nárokovaly skupiny Airbus (163 mil. €), Safran (128 mil. €) a Thales (75 mil. €). To jsou částky podobné tomu, kolik z programu HE k 29. lednu 2024 nárokuje Estonsko (174 mil. €), Maďarsko (150 mil. €) nebo Slovensko (84 mil. €) – viz kartodiagram níže. Pro srovnání čeští účastníci k témuž datu z HE nárokovali čistý příspěvek EU 361 mil. €.

Teze z předchozího příspěvku, že evropskými korporacemi čerpané částky z rámcových programů představují pouze malou část v korporátních rozpočtech na výzkum, vývoj a inovace i v širším hodnoceném souboru korporací v zásadě platí. Výjimkou jsou evropské korporace působící zejména v oblasti letectví a obrany (Safran, Thales, Airbus, Leonardo) – v jejich rozpočtech na výzkum, vývoj a inovace hrají prostředky z rámcových programů významnější úlohu. Tyto korporace patří mezi největší podnikové příjemce podpory z rámcových programů.

Shrnutí:

93 evropských průmyslových korporací s největšími výdaji na výzkum a vývoj dohromady nárokovalo z rámcových programů částku odpovídající čerpání Švédska, Finska či Dánska. To v souhrnu odpovídá v Horizontu 2020 2,4 mld. €, v Horizontu Evropa necelé 1 mld. €. To je zhruba 1/8, resp. 1/10 celkové částky nárokované v rámcových programech podniky. Samostatně pak největší podnikoví příjemci (např. Airbus, Safran, Thales) nárokují z rámcových programů příspěvky EU v podobné výši jako některé inovačně/výzkumně méně výkonné země. Částky čerpané evropskými korporacemi z rozpočtů rámcových programů představují v korporátních rozpočtech na výzkum a vývoj (s výjimkou korporací v oblasti letectví a obrany) jen malou část. 

Autor: Vladimír Vojtěch, vojtech@tc.cz, TC Praha, 20. února 2024