Národní informační centrum pro evropský výzkum

Zpět

Působení ČR v evropských partnerstvích podstatně ovlivňuje českou účast ve druhém pilíři programu Horizont Evropa

15.06.2023

Soubory:

Fig1_PART_Frank_TC_Prague.jpg

Fig2_PART_Frank_TC_Prague.jpg

Fig3_PART_Frank_TC_Prague.jpg

Fig4_PART_Frank_TC_Prague.jpg

Vytváření analýz, které se týkají evropských partnerství, je dlouhodobě limitováno několika faktory, které proces jejich přípravy znesnadňují. V první řadě jde o značnou heterogenitu, fragmentaci a stále relativně vysoký počet evropských partnerství, což působí mnohdy potíže i odborné veřejnosti. Lidově řečeno „je problém se v tom vyznat“. Dále jde o velkou roztříštěnost a bohužel i nižší kvalitu, nepřesnost a chybovost dostupných datových zdrojů. Přes tyto obtíže je nutné problematiku evropských partnerství průběžně sledovat a vyhodnocovat. Cílem tohoto blogu je analyzovat finanční podíl evropských partnerství v programu Horizont Evropa, resp. v  jeho druhém pilíři „Globální výzvy a konkurenceschopnost“ v letech 2021 a 2022.

V programu Horizont Evropa jsou evropská partnerství zřízena ve třech různých formách: spolufinancovaná evropská partnerství (Co-funded European Partnerships), společně programovaná evropská partnerství (Co-programmed European Partnerships) a institucionalizovaná evropská partnerství (Institutionalised European Partnerships).

V dostupných datových zdrojích jsou pro tuto analýzu k dispozici použitelná data pro tato partnerství:

a) osm spolufinancovaných evropských partnerství: Biodiversa plus, PARC, Water4All, DUT, CTP, SBEP, ERA4Health, THCS,

b) deset společně programovaných evropských partnerství: MiE, ZEWT, Photonics, P4Planet, 2ZERO, CCAM, ADR, Batt4EU, CSP, Built4People,

c) devět institualizovaných evropských partnerství pod článkem 187 SFEU: CBE, CLEANAV, CLEANH2, ER, EDCTP3, IHI, KDT, SESAR 3, SNS.

Přehled evropských partnerství v programu Horizont Evropa úvádí webová stránka EK.

Rozpočet evropských partnerství tvoří podstatnou část rozpočtu programu Horizont Evropa a zejména druhého pilíře tohoto RP. Díky sedmiletému víceletému finančnímu rámci a dodatečnému rozpočtu NextGenerationEU představuje navrhovaný rozpočet pro partnerství 37,7 % rozpočtu druhého pilíře (tj. 20,3 miliardy €) a 25 % celkového rozpočtu programu Horizont Evropa. Již z těchto čísel je jasné, že účast v evropských partnerstvích bude podstatným způsobem spoluvytvářet obraz celkové účasti jednotlivých zemí v celém průběhu programu Horizont Evropa [1].

Již po prvních dvou letech trvání programu Horizont Evropa můžeme konstatovat, že se podíl finanční podpory poskytnuté evropským partnerstvím z tohoto RP k hodnotě 37,7 % výrazně přiblížil a činí 36,5 % rozpočtu druhého pilíře (4,8 mld. €) a to nejsou k dispozici finanční údaje za partnerství pro metrologii. Na úrovni EU je tento podíl pro evropská partnerství ve druhém pilíři 36, 6 %, na úrovni starých členských států (OMS) – 36,9 %, na úrovni nových členských států (NMS) – 31,1 % a na úrovni ČR – 44,5 % (64,4 mil. €).  

Pro ČR je charakteristické (podobně jako pro některé další státy), že největší podíl získané finanční podpory pro ČR ve druhém pilíři mají institucializovaná evropská partnerství, tzv. společné podniky (Joint Undertakings - JUs), založené na základě čl. 187 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). To není překvapivé, protože podobně jako v programu H2020, se i v programu Horizont Evropa daří ČR poměrně úspěšně vstupovat do projektů těchto společných podniků, které představují jednu z forem partnerství veřejného a soukromého sektoru. ČR je tak schopna využívat potenciál, který souvisí s aktivním přístupem a členstvím českých organizací v těchto partnerstvích. Naopak nižší podíl v porovnání s EU má ČR v tzv. společně programovaných partnerstvích – viz graf 1. (Podrobněji analýzy: Stručná analýza účasti ČR v institucionalizovaných partnerstvích programu HE… a Jak se daří ČR ve společně programovaných evropských partnerstvích programu HE?
Fig1_PART_Frank_TC_Prague.jpg

Graf 1: Podíl finanční podpory EK alokované v evropských partnerstvích ve druhém pilíři programu Horizont Evropa v jednotlivých skupinách zemí a ČR

Jak si ČR vede ve sledovaném ukazateli účasti v evropských partnerstvích ve druhém pilíři v porovnání s ostatními zeměmi EU, je vidět z grafu 2. ČR získává 44,5 % finanční podpory v rámci druhého pilíře právě prostřednictvím účasti v evropských partnerstvích. Tento podíl je v dosavadním průběhu programu Horizont Evropa druhý největší mezi státy EU. Na tomto postavení ČR se podstatně podepisuje zejména silná účast v institucializovaných partnerstvích - Joint Undertakings, jak již bylo uvedeno výše.

Fig2_PART_Frank_TC_Prague.jpg

Graf 2: Podíl finanční podpory EK alokované v evropských partnerstvích ve druhém pilíři programu Horizont Evropa v jednotlivých zemích EU

Pro dokreslení situace byly vytvořeny grafy 3 a 4, které zobrazují detailně podíly finanční podpory z rozpočtu programu Horizont Evropa pro dané tři typy evropských partnerství v jednotlivých klastrech a skupinách zemí. Mezi skupinami zemí: staré členské státy (OMS) vs. nové členské státy (NMS) nacházíme větší rozdíly v klastrech 2.1 - zdraví, kde je podíl finanční podpory z institucionalizovaných partnerství pro nové členské státy minimální v porovnání se  starými členskými státy.  Podobná je situace i v klastru 2.6 – potraviny, bioekonomika a přírodní zdroje. Profil ČR se odlišuje zejména vysokým finančním podílem institucionalizovaných partnerství v klastru 2.5 – Klima, energetika a doprava.  

Fig3_PART_Frank_TC_Prague.jpg
Graf 3: Podíl finanční podpory EK alokované v evropských partnerstvích ve druhém pilíři programu Horizont Evropa v jednotlivých skupinách zemí a klastrech druhého pilíře programu Horizont Evropa

Fig4_PART_Frank_TC_Prague.jpg
Graf 4: Podíl finanční podpory EK alokované v evropských partnerstvích ve druhém pilíři programu Horizont Evropa v jednotlivých klastrech druhého pilíře programu Horizont Evropa sa kupinách zemí

Ukazuje se, že pro ČR je působení v evropských partnerstvích z hlediska její celkové účasti ve druhém pilíři i v celém programu Horizont Evropa naprosto zásadní. Je všeobecně známo, že ČR se daří dlouhodobě ve společných podnicích Joint Undertakings. Oproti letům minulým se však ČR více angažuje i ve spolufinancovaných evropských partnerstvích (dříve ERA-NET Cofund). Zatímco dříve se vršily důvody, proč se čeští poskytovatelé podpory VaVaI těchto typů projektů neúčastní, v poslední době se díky Technologické agentuře ČR a dalším poskytovatelům VaVaI česká pracoviště do těchto projektů zapojují. Ukazuje se, že prostředí evropských partnerství „sedí“ v mnoha ohledech a z řady důvodů některým českým institucím, firmám a výzkumným týmům lépe než prostředí samotného RP (detailněji např. [2]).

Limitujícím faktorem účasti ČR v evropských partnerstvích je však zcela jistě zajištění dostatečného množství finanční podpory ze strany národních a regionálních poskytovatelů podpory na výzkum, vývoj a inovace (VaVaI). Všechna evropská partnerství, ať už je nazýváme, jakkoliv jsou de facto postavena na doplňování rozpočtů a výzev financovaných Evropskou komisí finančními prostředky z národních a dalších zdrojů. Samozřejmě nejde jen o finanční stránku věci, ale také o témata výzev realizovaných prostřednictvím evropských partnerství. Řada tematických okruhů nemá svůj ekvivalent v obvyklých výzvách RP. Neúčastí v evropských partnerstvích by české výzkumné týmy a vědecká pracoviště přivřely dveře na cestě do evropského výzkumného prostoru a zároveň by přišly o řadu možností, jak uplatnit své výzkumné ambice včetně schopnosti prosadit se v náročném prostředí mezinárodního výzkumu. Bylo by tedy pošetilým hazardem českou účast v evropských partnerstvích v budoucnu jakkoliv omezovat.

Použité zdroje:

[1] European Commission, Directorate-General for Research and Innovation, Performance of European Partnerships – Biennial Monitoring Report (BMR) 2022 on partnerships in Horizon Europe, Publications Office of the European Union, 2022, https://data.europa.eu/doi/10.2777/144363

[2] Pracna Petr (2022) Ohlédnutí za výzvami M-ERA s českou účastí, TC Praha, ECHO 3-4/2022, dostupné na: https://www.tc.cz/cs/publikace/periodika/seznam-periodik/echo/echo-3-4-2022

Autor: Daniel Frank, frank@tc.cz, TC Praha

 

Více aktualit

Příležitost pro start-upy v oblasti life science

19.06.2024

EIT Health,  vyhlásil výzvu HICEE Call for Start-ups (Healthy Investment Central and Eastern Europe) pro začínající podniky, která je otevřena do 10. července 2024. Tento program hledá slibné podniky v oblasti life science, včetně biotechnologií, medtech a digitálního...

Proběhl národní workshop pro evropskou misi k půdě

18.06.2024

Technologické centrum Praha uspořádalo ve spolupráci s projektem NATI00NS dne 18.6.2024 workshop s cílem zvýšit povědomí o evropské misi „Soil deal for Europe“. Cílem mise je přispět k ozdravení půdy v Evropě tak, aby do roku 2030 bylo 75 % půd v dobrém zdravotním...

Cena EU pro šampióny genderové rovnosti v roce 2023

18.06.2024

Komisařka Iliana Ivanova a generální ředitel pro výzkum a inovace Marc Lemaître oznámili příjemce cen dne 15. května 2024 (tisková zpráva EK je zde): Kategorie 1 (Sustainable Gender Equality Champions) Centre National de la Recherche Scientifique...

Mohlo by vás zajímat

Projekt od A do Z

Hodnocení rámcových programů

Právní a finanční aspekty

Podpora koordinátorů

Rámcový program 2028 - 2034