Úspěšnost projektových návrhů ERC předložených do výzev programu Horizont Evropa

Ve strukturách RP těžko najdeme oblast, která se těší většímu zájmu u odborné veřejnosti i samotných výzkumníků, než  jsou granty Evropské rady pro výzkum - ERC.  Účast v projektech tzv. hraničního výzkumu je velmi často předmětem nejrůznějších analýz a přehledových statistik.  Některé z nich prezentuje samotná ERC, další jsou publikovány v analytických výstupech EK či v národních zprávách o účasti v RP, případně v dalších dokumentech týkajících se oblasti VaVaI. Jedním z nejčastěji uváděných a kalkulovaných statistických výstupů je úspěšnost  projektových návrhů předkládaných uchazeči o grant ERC prostřednictvím výzev daného RP.

Úspěšnost projektových návrhů lze stanovit několika způsoby. Nejčastěji se používá jednoduchý poměr počtu grantů ERC, které obdržely finanční podporu z RP ke všem podaným a vyhodnoceným návrhům projektů (do kalkulace nejsou tedy zahrnuty tzv. ineligible návrhy, které neprošly kontrolou přípustnosti a způsobilosti - Admissibility and Eligibility Check). Ačkoliv je kalkulace úspěšnosti projektových návrhů velmi často používaným indikátorem účasti v RP, nenabízí jinak velmi dobrá a komplexní interaktivní vizualizace Horizon Dashbord příliš mnoho možností, jak úspěšnost projektových návrhů spočítat (pozn,: důvodem je zejména citlivost některých dat spojených s projektovými návrhy). To platí zejména pro priority ERC a MSCA, kde je úspěšnost projektových návrhů velmi často posuzována nejen z pohledu institucí, ale rovněž z pohledu výzkumníků,  Z těchto důvodů zde, alespoň v základních obrysech, prezentujeme úspěšnost projektových návrhů předložených žadateli o grant ERC do prvních výzev programu Horizont Evropa. 

Výše uvedené čtyři grafy jsou dosti výmluvné. Je zřejmé, že úspěšnost návrhů projektů výzkumníků české národnosti, kteří zamýšleli grant ERC řešit v prostředí zahraničních hostitelských institucí je vyšší, než úspěšnost projektových návrhů z pera výzkumníků české národnosti, kteří hodlali grant ERC řešit v hostitelských institucích se sídlem v ČR.  Tato skutečnost byla analyzována i v programu H2020 - viz. zpráva o účasti ČR v H2020, str. 31, Tzn., že je možné i nadále pokračovat v úvaze, že zahraniční výzkumné prostředí (zpravidla ve významných západoevropských institucích) příznivě ovlivňuje kvalitu projektového návrhu a šanci na jeho úspěšnou realizaci.

Z výše prezentovaných grafů je rovněž patrné, že zahraniční výzkumníci, kteří uvedli v návrhu projektu jako hostitelskou instituci, instituci z ČR, nebyli ve velké většině úspěšní a jejich projektové návrhy se nedočkaly finanční podpory z rozpočtu programu Horizont Evropa.

Autor: Daniel Frank, TC AV ČR, frank@tc.cz