Národní informační centrum pro evropský výzkum

Zpět

Otevřený přístup k publikacím v HE přehledně

16.12.2025

OA_rozhodovaci_strom.png

Rozsah povinností v oblasti otevřeného přístupu k vědeckým publikacím ukládaných grantovou dohodou v projektech Horizont Evropa (HE) se v poslední době ukazuje jako jedno z rezonujících témat v rámci veřejně probíhající diskuse o otevřené vědě. Právě tato oblast je v praxi nejčastěji spojována s nejasnostmi a rozdílnými výklady, a proto si zaslouží samostatnou pozornost.

Cílem tohoto článku je proto zaměřit se výhradně na otevřený přístup k vědeckým publikacím a nabídnout přehledný soubor otázek a odpovědí k nejdůležitějším povinnostem příjemců v této oblasti.

Rychlou orientaci v těchto povinnostech můžete získat i z rozhodovacího stromu, který jsme připravili >>>>>>

Pro úplnost uvádíme, že grantová dohoda může ukládat i další povinnosti otevřené vědy, jako je odpovědná správa výzkumných dat nebo dodatečné povinnosti vyplývající ze specifických podmínek jednotlivých výzev, kterým se tento článek nevěnuje.

Kde je stanovena povinnost poskytnout otevřený přístup k publikacím v HE?

Povinnost zajistit otevřený přístup k vědeckým publikacím je zakotvena v čl. 17 přílohy č. 5 Modelové grantové dohody:

„Open science: open access to scientific publications

The beneficiaries must ensure open access to peer-reviewed scientific publications relating to their results. In particular, they must ensure that:
- at the latest at the time of publication, a machine-readable electronic copy of the published version or the final peer-reviewed manuscript accepted for publication, is deposited in a trusted repository for scientific publications
- immediate open access is provided to the deposited publication via the repository, under the latest available version of the Creative Commons Attribution International Public Licence (CC BY) or a licence with equivalent rights; for monographs and other long-text formats, the licence may exclude commercial uses and derivative works (e.g., CC BY-NC, CC BY-ND) and
- information is given via the repository about any research output or any other tools and instruments needed to validate the conclusions of the scientific publication. Beneficiaries (or authors) must retain sufficient intellectual property rights to comply with the open access requirements.

Metadata of deposited publications must be open under a Creative Common Public Domain Dedication (CC 0) or equivalent, in line with the FAIR principles (in particular machine-actionable) and provide information at least about the following: publication (author(s), title, date of publication, publication venue); Horizon Europe or Euratom funding; grant project name, acronym and number; licensing terms; persistent identifiers for the publication, the authors involved in the action and, if possible, for their organisations and the grant. Where applicable, the metadata must include persistent identifiers for any research output or any other tools and instruments needed to validate the conclusions of the publication.

Only publication fees in full open access venues for scientific publications are eligible for reimbursement.“

Stručně řečeno, povinnost poskytnout otevřený přístup se týká pouze vědeckých recenzovaných publikací a je splněna uveřejněním publikované verze nebo finálního recenzovaného rukopisu do důvěryhodného repozitáře nejpozději v okamžiku vydání publikace, s otevřeným přístupem pod licencí CC BY nebo licencí s ekvivalentními právy. Zároveň musí být zveřejněna metadata publikace pod licencí CC0 nebo licencí s ekvivalentními právy a informace o výstupech výzkumu nebo jiných nástrojích a podkladech potřebných k ověření závěrů vědecké publikace.

 

Co je licence CC BY?

CC BY je nejotevřenější standardní licencí Creative Commons umožňujícím dalším uživatelům šířit, remixovat, upravovat a dále rozvíjet materiál v jakémkoli médiu či formátu, pokud je uvedeno autorství původního tvůrce. Licence umožňuje i komerční využití.

Omezenějšími typy licencí jsou například CC BY-NC, která povoluje pouze nekomerční využití, a CC BY-ND, která naopak nedovoluje úpravy ani adaptace.  

Licence CC BY-NC, CC BY-ND mohou v projektech HE byt využity pro monografie nebo jiné dlouhé texty.

Informace o jednotlivých typech licencí jsou dostupné na stránkách Creative Commons.

Kde je nutné publikovat podle pravidel HE?

Příjemci nebo autoři mohou publikovat na vydavatelské platformě podle vlastního uvážení, ať už na platformě s předplatným, hybridní nebo se zcela otevřeným přístupem, pokud jsou splněny všechny povinnosti týkající se otevřeného přístupu stanovené grantovou dohodou. Například příjemci tedy mohou například publikovat v placené uzavřené platformě, které udělí nevýhradní licenci a zároveň publikaci otevřeně zpřístupnit v důvěryhodném repozitáři pod licencí CC BY.

Upozornění! Samotné publikování na vydavatelské platformě, aniž by publikace byla uložena do důvěryhodného repozitáře nesplňuje požadavky na otevřený přístup v HE. Všechny vědecké recenzované publikace musí být uloženy v důvěryhodném repozitáři a otevřený přístup k nim musí být zajištěn prostřednictvím tohoto repozitáře.

Tip! Příjemci HE mohou publikovat prostřednictvím platformy  Open Research Europe (ORE), který nabízí otevřený přístup a bez publikačních poplatků. ORE je příjemcům k dispozici jako dodatečná možnost publikování a zajišťuje automatické splnění všech požadavků na otevřený přístup, včetně uložení publikací do repozitáře Zenodo za podmínek požadovaných grantovou dohodou.

Podrobnosti jsou uvedeny v Anotované grantové dohodě (AGA), v části věnované otevřenému přístupu k vědeckým publikacím.

Kdy je nutné zajistit otevřený přístup podle pravidel HE?

Nejpozději k okamžiku vydání publikace.

Co všechno je nutné zpřístupnit v otevřeném přístupu?

V důvěryhodném repozitáři je nutné zpřístupnit:

  • publikovanou verzi nebo finální recenzovaný rukopis pod licencí CC BY (nebo licenci s rovnocennými právy) u monografií a jiných dlouhých textů mohou být použity i licence CC BY-NC nebo CC BY-ND,
  • metadata publikace pod licencí CC0 (nebo ekvivalentní), v souladu s principy FAIR  (zejména ve strojově čitelném formátu),
  • informace o výstupech výzkumu nebo nástrojích a podkladech potřebných k ověření závěrů vědecké publikace.

Jsou publikační poplatky způsobilé?

Publikační poplatky za publikaci na platformách poskytujících plný otevřený přístup (tj. kde je veškerý odborný obsah otevřeně přístupný všem) jsou způsobilým nákladem.

Publikační poplatky za publikování na předplatitelských nebo hybridních platformách nebo v knihách (tj. tam, kde je částečně otevřený a částečně uzavřený odborný obsah) nejsou způsobilým nákladem.

Publikační poplatky za knihy v otevřeném přístupu mohou být způsobilé, pokud pokrývají první digitální vydání knihy v otevřeném přístupu (např. HTML, PDF, EPUB apod.).

Náklady na tisk knih nejsou způsobilé.

Publikační poplatky mohou zahrnovat i poplatky za recenzní řízení, a to i v případech, kdy recenzní službu poskytuje jiná organizace než ta, která provozuje publikační platformu. Poplatky za recenzní řízení jsou způsobilé k úhradě pouze za první kolo recenzního řízení.

ERC tip! V ERC projektech není kritérium impact předmětem hodnocení.  Přesto je žádoucí na plánované publikace myslet již při plánování rozpočtu projektu, aby byly případné publikační poplatky zohledněny v celkové výši grantu.

Musím podle pravidel HE zaplatit APC poplatek vydavateli?

APC poplatek (Article Processing Charge) je publikační poplatek, který si některá vydavatelství účtují za publikování vědeckých publikací v režimu otevřeného přístupu na své platformě. Pravidla HE nevyžadují, aby vědecká publikace byla otevřeně přístupná přímo na platformě vydavatele. Požadují však, aby byla vědecká publikace nejpozději v okamžiku vydání uložena v důvěryhodném repozitáři a aby k ní byl prostřednictvím repozitáře zajištěn okamžitý otevřený přístup bez embarga pod lincencí CC BY (nebo ekvivalentní; u monografií mohou být použity i restriktivnější licence). Zaplacení APC tedy není povinností samo o sobě, ale v některých případech může být v praxi nezbytné, aby si autoři nebo příjemci zachovali dostatečná práva ke splnění podmínek otevřeného přístupu podle pravidel HE.

Co je důvěryhodný repozitář?

Důvěryhodné repozitáře lze rozdělit do tří kategorií:

  • certifikované repozitáře, například certifikované mezinárodními organizacemi nebo orgány pověřenými vládou (např. CoreTrustSeal, nestor Seal DIN31644, ISO16363),
  • oborové repozitáře, které jsou běžně používány a přijímány vědeckými komunitami a mezinárodně uznávány,
  • obecné repozitáře, institucionální repozitáře a jiné repozitáře, které splňují základní charakteristiky důvěryhodných repozitářů, tj.:
    • vykazují specifické organizační, technické a procesní kvality a poskytují služby, mechanismy a opatření zajišťující integritu a autenticitu uloženého obsahu a umožňující jeho krátkodobé i dlouhodobé využití a opětovné použití. Důvěryhodné repozitáře mají zavedena konkrétní opatření a poskytují jasné online informace o svých politikách, které vymezují jejich služby (např. akvizice, přístup, zabezpečení obsahu, dlouhodobá udržitelnost služby včetně financování apod.),
    • poskytují široký, rovný a ideálně otevřený přístup k obsahu bezplatně při jeho použití, podle potřeby, a dodržují příslušné právní a etické limity. Přiřazují obsahu trvalé unikátní identifikátory (např. DOI, Handle apod.), aby byl jednoznačně odkazovatelný a citovatelný. Zajišťují, že obsah je doprovázen podrobnými a kvalitními metadaty, která umožňují jeho dohledání, opětovné použití a citování, a obsahují informace o původu a licencování. Metadata jsou strojově zpracovatelná a standardizovaná (např. Dublin Core, DataCite), nejlépe v otevřených formátech a podle standardů příslušné komunity, pokud existují,
    • umožňují střednědobé a dlouhodobé uchovávání uloženého materiálu. Mají mechanismy nebo opatření pro odbornou kurátorskou péči a kontrolu kvality, zajišťují přesnost a integritu datových sad a metadat a mají postupy pro komunikaci s ukládajícími osobami v případě zjištění problémů. Splňují obecně uznávaná mezinárodní a národní bezpečnostní kritéria, aby zabránily neoprávněnému přístupu a úniku obsahu, a mají různé úrovně zabezpečení podle citlivosti ukládaných dat, aby byla zachována ochrana soukromí a důvěrnosti.

Naopak osobní webové stránky a databáze, webové stránky vydavatelů ani cloudová úložiště (Dropbox, Google Drive apod.) nejsou považovány za repozitáře. Platformy jako Academia.edu, ResearchGate a podobné nesplňují požadavky HE na otevřený přístup, a považovány za důvěryhodné repozitáře.

Tip! V projektech HE je často využíván repozitář Zenodo.

 

Zpracovala: Alena Larionová, Technologické centrum Praha

Více aktualit

NOVÉ VIDEO: Strategie duševního vlastnictví v projektech HE

16.12.2025

Strategie duševního vlastnictví v projektech programu Horizont Evropa patří k důležitým prvkům projektového návrhu. Má významný vliv nejen na hodnocení v části Impact, ale také na budoucí využití výsledků projektu. Video se zaměřuje na význam IP strategie a poskytuje...

Finanční manažeři a manažerky diskutovali o novinách a FP10 na setkání FINPRA

09.12.2025

Dne 8. prosince 2025 proběhlo v TC Praha již 36. setkání pracovní skupiny pro finanční a právní management Horizontu Evropa (FINPRA). Setkání přilákalo více než 100 účastníků, kteří se zapojili prezenčně i online. Tato setkání, pořádaná národními kontakty...

Pilotní workshop k lump sum rozšířil sérii „Jak na Horizont Evropa“

25.11.2025

Dne 20. listopadu 2025 proběhl v Technologickém centru Praha pilotní běh interaktivního workshopu zaměřeného na sestavování rozpočtu a řízení projektů financovaných formou lump sum. Akce přilákala 40 zájemců z univerzit, výzkumných organizací i firem napříč Českem....

Mohlo by vás zajímat

Projekt od A do Z

Hodnocení rámcových programů

Právní a finanční aspekty

Podpora koordinátorů

Rámcový program 2028 - 2034