Rozhovor s koordinátorem projektu RIFF Ondřejem Hradilem

Projekt RIFF (Research Infrastructures for the Future of Ukraine) představuje ambiciózní tříletou iniciativu financovanou z rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa. Projekt, jehož realizace byla zahájena v září 2025, se zaměřuje na mapování, obnovu a modernizaci výzkumných infrastruktur na Ukrajině. Pod vedením Masarykovy univerzity spolupracuje široké konsorcium institucí z EU a Ukrajiny na vytvoření strategického plánu pro udržitelný rozvoj vědeckých kapacit.

O hlavních cílech a ambicích projektu i zkušenostech s jeho koordinací jsme si povídali s Ondřejem Hradilem, vedoucím Oddělení výzkumných infrastruktur Masarykovy univerzity. 

Můžete na úvod představit projekt RIFF? Jaké jsou jeho hlavní cíle a čím je pro evropský prostor významný?

Projekt RIFF je zaměřený na podporu ukrajinské vědy, která se jako celá Ukrajina nachází v těžkém období. Projekt je součástí aktivit Evropské unie na podporu Ukrajiny, které se – vedle mediálně viditelnějších oblastí – zaměřují také na výzkum. Jeho hlavním cílem je vytvoření národní cestovní mapy výzkumných infrastruktur. Tento strategický dokument pomůže určit klíčové priority rozvoje výzkumných kapacit, podpořit jejich efektivní řízení a propojit ukrajinské instituce s evropskými partnery. V rámci projektu jej také představíme národním, evropských a mezinárodním donátorům.

Mezi další cíle patří vybudování komunity lidí, kteří se tématu výzkumných infrastruktur věnují. Pro ně je připravený komplexní školicí program, který vybaví ukrajinskou výzkumnou komunitu dovednostmi potřebnými pro návrh, budování a udržitelné provozování výzkumných infrastruktur podle evropských standardů.

Projekt RIFF má zásadní význam nejen pro poválečnou obnovu a modernizaci ukrajinského výzkumného ekosystému, ale i pro hlubší integraci Ukrajiny do Evropského výzkumného prostoru. V kontextu přístupových jednání s EU představuje RIFF most mezi vědeckou komunitou Ukrajiny a EU, který posílí vědeckou spolupráci, konkurenceschopnost i dlouhodobou stabilitu regionu.

Proč je podpora výzkumných infrastruktur na Ukrajině strategicky důležitá pro Evropskou unii a Českou republiku?

Výzkumné infrastruktury jsou jedním z klíčových ekosystémů, které podporují vědu v různých jejích oborech. Tak tomu je v rámci ČR i Evropské unie a je to přijímáno všeobecně různými výzkumnými stakeholdery. Krásně je to vidět v ČR, kde řada výzkumných infrastruktur byla vybudována v posledních 15 letech s pomocí operačních programů a s podporou jasné strategie ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Jsou jedním z magnetů pro lákání zahraničních vědců nebo i pro návrat českých vědců ze zahraničí. Naopak s transparentností a mzdovými podmínkami vědců v ČR na tom nejsme nejlépe.

Na Ukrajině to je zatím jinak. Oblast výzkumných infrastruktur je tam zatím v plenkách. Ale to se snad změní, protože jde o jednu ze strategických priorit EU a mezinárodní komunity pro podporu Ukrajiny v oblasti vědy a výzkumu. Zapojením Ukrajiny do ekosystému výzkumných infrastruktur se obnovuje její vědecký potenciál a udržuje spolupráce s evropskými výzkumníky. Pro Českou republiku to znamená nejen podporu partnerské země v sousedství, ale i nové příležitosti pro inovace, transfer technologií a zapojení českých firem do obnovy Ukrajiny. Taková spolupráce posiluje regionální stabilitu a přibližuje Ukrajinu k evropským standardům ve vědě i ekonomice.

Projekt RIFF navazuje na úspěšně ukončený projekt EURIZON. V čem staví na jeho aktivitách a výsledcích a jak je dále rozvíjí?

To je zajímavá otázka. Projekt EURIZON se na začátku jmenoval KREMLIN PLUS a podporoval spolupráci výzkumných infrastruktur v EU s těmi v Ruské federaci. Po ruské agresi v roce 2022 se vše změnilo. Spolupráce s Ruskem v rámci Horizon Europe skončila a projekt se nejen přejmenoval na EURIZON, ale také změnil své zaměření jak geograficky (na Ukrajinu), tak i tematicky (podpora vědy a výzkumu na Ukrajině v nejširším slova smyslu). Jak říká jeho koordinátor i projektový manažer z Evropské komise, projekt prošel největším dodatkem grantové dohody v celé historii rámcových programů.

Tolik krátká odbočka a nyní zpět k samotné otázce. Projekt EURIZON byl zaměřený především na fyziku. V rámci projektu RIFF jsme záběr rozšířili na všech šest vědeckých domén ESFRI of fyziky až po sociální a humanitní vědy. Také obsahoval řadu tréninkových aktivit, které směřujeme úžeji na vzdělávání v oblasti řízení výzkumných infrastruktur. RIFF je také orientovaný spíše na zmapování existujícího systému výzkumných infrastruktur a návrh jeho dalšího rozvoje včetně vytvoření ukrajinské cestovní mapy výzkumných infrastruktur.

Jakou roli hrají v projektu ukrajinští partneři a jakým způsobem se podílí na jeho realizaci?

Ukrajinští partneři nejsou pouze příjemci podpory, ale rovnocenní spolutvůrci jeho obsahu i výsledků. Díky jejich aktivnímu zapojení projekt skutečně reaguje na reálné potřeby a priority ukrajinského výzkumného ekosystému. Podílejí se na spolutvorbě národní cestovní mapy výzkumných infrastruktur, poskytují data a analýzy o stavu, potřebách a poškození výzkumných infrastruktur válkou a účastní se expertních pracovních skupin, konzultací a strategických jednání s evropskými partnery i představiteli ukrajinské vlády. Aktivně také organizují a hostí workshopy, školení a pilotní aktivity přímo na Ukrajině, čímž posilují zapojení místních institucí a odborníků. Bez jejich zapojení by měl projekt mnohem menší dlouhodobý dopad.

Zároveň zastupují ukrajinskou perspektivu při tvorbě politických doporučení a zajišťují, aby výstupy projektu byly prakticky využitelné v národních strategických dokumentech. Svou činností významně přispívají k propojení Ukrajiny s evropskými výzkumnými infrastrukturami, a tím i k hlubší integraci země do Evropského výzkumného prostoru. Kromě institucí zastupujících vědeckou komunitu (jak univerzity, tak i prezidium Akademie věd a její ústavy) je součástí i ukrajinská grantová agentura a jednáme o zapojení ukrajinského Ministerstva školství a výzkumu, které má téma výzkumných infrastruktur ve své gesci.

Koordinace projektů v rámci programu Horizont Evropa bývá pro české instituce velkou výzvou. Objevily se při přípravě a podávání návrhu projektu RIFF nějaké překážky, a pokud ano, jak jste je dokázali překonat?

Překážky jsou vždy a je potřeba na ně být připraven a postupně je překonávat. Často slýchám, že příprava projektů do Horizont Evropa je administrativně náročná. Ale s tím se neztotožňuji. Klíčovým prvkem je jasná a srozumitelná vize sdílená celým konsorciem, na jejímž základě vzniká věrohodný návrh splňující podmínky výzvy i kritéria hodnocení. Podstatná je také jasná dělba práce v rámci týmu a podpora ze strany zkušených projektových manažerů, kteří pomáhali konsorciu s administrativou, finančním plánováním i přípravou aktivit, což efektivně propojilo ukrajinské a evropské týmy a pomohlo lépe se soustředit na náplň a strategické řízení projektu. Odměnou pak byl plný počet bodů, který jsme v rámci hodnocení s projektem dosáhli.

Zkušenost z RIFF zároveň ukazuje, že podpora koordinátorů a manažerů projektů na úrovni instituce je klíčová pro to, aby české instituce mohly úspěšně vést evropská konsorcia a využít plný potenciál mezinárodní spolupráce.

Masarykova univerzita dlouhodobě patří k nejúspěšnějším českým institucím ve výzvách zaměřených na výzkumné infrastruktury v programu Horizont Evropa. Jaké faktory a strategie podle Vás stojí za tímto úspěchem?

Úspěch Masarykovy univerzity ve výzvách zaměřených na výzkumné infrastruktury v Horizontu Evropa reflektuje především její silnou pozici v oblasti výzkumných infrastruktur obecně. Během posledních více než 15 let na univerzitě s podporou strukturálních fondů vznikla řada výzkumných infrastruktur v různých vědeckých oborech, především v biomedicíně, ale také v sociálních a humanitních vědách nebo fyzice. Řada z nich je zařazena na české Cestovní mapě velkých výzkumných infrastruktur a také jsou zapojeny do projektů evropských výzkumných infrastruktur (ESFRI Roadmap). Jeden z ESFRI projektů, EIRENE, který se zaměřuje na dopady životního prostředí na lidské zdraví, také univerzita koordinuje na celoevropské úrovni. To je nutná podmínka. Ne však postačující.

Další faktory vychází z kombinace dlouhodobé strategie, vizí a ambicí řešitelských týmů výzkumných infrastruktur a efektivní podpory projektů.

Zdroj: https://riff.muni.cz/