FP10: Parlament sází na odborníky, Rada zvažuje škrty

Vyjednavači politických skupin Evropského parlamentu dosáhli kompromisu o podobě budoucího rámcového programu Horizont Evropa (FP10) na období 2028–2034. Návrh posiluje úlohu nezávislých odborníků při přípravě výzkumných priorit, mění pravidla Wideningu a upravuje podporu evropských partnerství. Výzkumná komunita kompromis převážně vítá. Současně se však vyostřuje spor o rozpočet programu: irské předsednictví Rady EU navrhuje jeho kompromisní snížení o 9,6 %.

Na parlamentní kompromis k Evropskému fondu pro konkurenceschopnost (ECF), podle něhož má plánování výzkumu zůstat uvnitř programu Horizont Evropa, navazuje dohoda o podobě samotného FP10. Návrhy zpráv zveřejněné 30. října vycházejí z dohody zpravodajů a stínových zpravodajů politických skupin ve výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Jejich zveřejnění a hlavní body potvrzuje také informační portál ERA Portal Austria ze 2. listopadu. [1] V několika podstatných bodech se odchylují od původních návrhů Evropské komise i od dosavadních jednání členských států. [2] [3]

O výzkumných prioritách mají více rozhodovat odborníci

Jednou z nejvýznamnějších změn je nový model řízení druhého pilíře FP10, zaměřeného na spolupracující výzkum a inovace. Březnové parlamentní návrhy počítaly se dvěma radami odborníků, jejichž rozhodnutí by Evropská komise mohla změnit pouze ve výjimečných a řádně odůvodněných případech. Tento model však vyvolal mezi poslanci obavy z příliš rozsáhlých pravomocí odborných orgánů a nedostatečného politického dohledu.

Parlamentní kompromis proto navrhuje jedinou High-Level Council, složenou z nejméně 30 uznávaných odborníků z vědy, inovací, průmyslu a občanské společnosti. Její členy by Evropská komise jmenovala na dobu nejvýše čtyř let, za dohledu Parlamentu a Rady EU. Úkolem rady by bylo poskytovat Evropské komisi a vládám členských států doporučení k obecným tematickým prioritám pracovních programů druhého pilíře. Pracovní programy by nadále schvalovaly programové výbory za účasti členských států. [1]

Vedle ní by působili Lead Experts, tedy vedoucí odborníci pro jednotlivé pracovní programy. Podíleli by se na přípravě a průběžném sledování výzev a jejich týmy by každých šest měsíců aktualizovaly výhled plánovaných témat na následujících 18 měsíců. Kompromis tak zachovává významnou úlohu odborníků při přípravě programu, ale mění organizaci jejich zapojení. [1]

Podle Science|Business získal tento model výraznou podporu evropských výzkumných organizací. Liga evropských výzkumných univerzit (LERU) označila celkový kompromis za působivý úspěch a její generální tajemník Kurt Deketelaere ocenil zejména navržené řízení druhého pilíře. Manuel Heitor, který vedl expertní skupinu pro budoucnost rámcového programu, považuje parlamentní návrh za krok správným směrem. Evropská univerzitní asociace (EUA) však současně upozorňuje, že nové odborné struktury nesmějí zkomplikovat rozhodování ani zpozdit zahájení programu. [4]

Widening: rozdělení zemí a nové granty ERA Excellence

Pro Českou republiku mohou být významné zejména navrhované změny Wideningu. Parlamentní kompromis počítá s rozdělením dosavadní skupiny zemí Wideningu do dvou kategorií – widening a transition. Zatímco Evropská komise navrhuje při tomto rozdělení vycházet z Evropského srovnávacího přehledu inovací (European Innovation Scoreboard), poslanci prosazují jako rozhodující kritérium míru integrace jednotlivých zemí do Evropského výzkumného prostoru (ERA). Konkrétní způsob posuzování této integrace však zatím není stanoven. [2] [5] Parlament přitom navrhuje vyčlenit na opatření Wideningu 3,3 % rozpočtu FP10. [1]

Od roku 2030 by podle parlamentního návrhu opatření na budování výzkumných kapacit byla dostupná pouze zemím widening, které v předchozím roce zvýšily své veřejné výdaje na výzkum a vývoj. Ve výjimečných makroekonomických nebo rozpočtových situacích by Komise mohla udělit dočasnou výjimku. Irské předsednictví Rady EU naopak navrhuje umožnit přístup k těmto opatřením také zemím transition. [1]

Nově navrhované granty ERA Excellence by byly určeny kvalitním návrhům spolupracujících projektů druhého pilíře, které nezískaly financování kvůli nedostatku prostředků. Podmínkou by bylo, aby koordinátor nebo alespoň polovina účastníků pocházela ze zemí widening či transition. [2]

Komise by také mohla v některých výzvách stanovit, že při shodném hodnocení dostanou přednost návrhy koordinované organizací ze země transition. Nejde tedy o obecné zvýhodnění všech projektů z těchto zemí, ale o případné pravidlo pro rozhodování mezi stejně hodnocenými návrhy. [2]

Partnerství a další změny v FP10

Významná změna se týká evropských partnerství. Parlament navrhuje horní hranici 35 současně fungujících partnerství, zatímco Evropská komise pracovala se scénáři zahrnujícími 18, 24 nebo 28 partnerství. Současný rámcový program přitom zahrnuje přibližně 60 partnerství. I parlamentní varianta by tedy znamenala jejich výraznou konsolidaci. [2]

Další novinkou je status trusted partners pro vybrané země asociované k programu. Umožnil by jim účast v citlivých technologických oblastech bez některých dosavadních omezení. Výzkumné organizace tento přístup vítají zejména s ohledem na Spojené království, Švýcarsko a Norsko; v diskusi se objevuje také Kanada. Konkrétní seznam zemí však parlamentní návrh neobsahuje. [1] [4]

Podle Science|Business kompromis počítá rovněž s pilotním nástrojem Sectoral Plans, určeným k podpoře excelentních výzkumných týmů a organizací v sociálních a humanitních vědách. Pilot s navrhovaným rozpočtem 10 mil. € by byl financován z druhého pilíře FP10. Březnový návrh zpravodaje Reného Repasiho přitom počítal s vazbou Sectoral Plans na přípravu pracovního programu vědeckou radou ERC a také s odbornými sektorovými platformami evropských partnerství. [6] Zástupci těchto oborů však upozorňují, že by měl být financován dodatečnými prostředky, nikoli na úkor již existujících výzev druhého pilíře. [2] [4]

Parlamentní kompromis upravuje také podobu strategických výzkumných iniciativ označovaných jako moonshots. Jejich přípravu by měli vést odborníci (Lead Experts) a větší prostor by měly dostat projekty navrhované samotnými výzkumníky. Mezi možnými tématy se uvádí zdraví žen, vlivy prostředí na lidské zdraví (human exposome) nebo kvantový internet. Do přípravy by se měly povinně zapojovat také zainteresované strany a občané. [1]

V otázce výzkumu dvojího užití Parlament nadále trvá na výlučně civilním charakteru výzkumu financovaného z Horizontu Evropa. Připouští však pokračování financování projektů, jejichž výsledky se následně ukážou jako využitelné také pro obranné účely. Tento přístup se liší od postoje některých členských států, které požadují výslovné otevření programu výzkumu dvojího užití. [1]

Rozpočet: 158,2, nebo nejméně 200 miliard eur?

Zatímco parlamentní kompromis získává podporu výzkumné komunity, rozpočtová jednání směřují k výraznému střetu.

Evropská komise navrhla pro FP10 rozpočet 175 mld. € [5]. Irské předsednictví Rady EU však v říjnu předložilo vyjednávací návrh na jeho snížení o 9,6 % na přibližně 158,2 mld. € [7]. Parlamentní zpravodajové naproti tomu požadují nejméně 200 mld. € [7] [1]. Všechny částky jsou uvedeny v běžných cenách. [7]

Irský návrh přitom nepředstavuje dohodnutou pozici Rady EU. Německo jej označilo za nedostatečný základ pro jednání a spolu s dalšími čistými plátci prosazuje úspornější evropský rozpočet. Naopak skupina 17 členských států vedená Itálií a Rumunskem podporuje vyšší celkový rozpočet EU, avšak s důrazem na financování zemědělství a politiky soudržnosti. Spor se tedy netýká pouze celkového objemu prostředků, ale také jejich rozdělení mezi jednotlivé evropské politiky. [7] [8]

Parlamentní zpravodajové Christian Ehler a René Repasi upozornili, že budoucí víceletý finanční rámec potřebuje souhlas absolutní většiny poslanců Evropského parlamentu a omezování prostředků na výzkum může získání této většiny ohrozit. Parlamentní rozpočtový zpravodaj Siegfried Muresan zároveň varuje před rizikem, že výzkum bude při hledání rozpočtových úspor postižen nepřiměřeně. [7] [8]

Kriticky se vyjádřil také Manuel Heitor. Ve stanovisku z 2. listopadu upozornil na tři rozpory v přístupu členských států. Prvním je deklarovaná snaha zvýšit evropskou konkurenceschopnost bez odpovídajících investic do výzkumu. Druhým je upřednostňování národních výdajů na zemědělství a infrastrukturu před přeshraniční výzkumnou spoluprací. Třetím je důraz na krátkodobé rozpočtové úspory na úkor dlouhodobého hospodářského růstu. [9]

Heitorova expertní skupina již dříve doporučila pro FP10 rozpočet nejméně 220 mld. € v běžných cenách. Podle Heitora by oslabení společného evropského výzkumného systému mohlo vést k roztříštěnosti výzkumných kapacit, duplicitním investicím a dalšímu odlivu talentů. [9]

Výzkumné organizace obracejí pozornost k národním vládám

Evropské univerzitní a výzkumné organizace proto zesilují tlak na členské státy, které budou o budoucím víceletém finančním rámci rozhodovat. Vedle společných stanovisek připravují přímá jednání s národními vládami a veřejné kampaně upozorňující na význam evropských investic do výzkumu.

Výzkumná komunita přitom zdůrazňuje, že argumentace nemůže zůstat omezena pouze na potřeby univerzit a výzkumných institucí. Do diskuse by se měli výrazněji zapojit také průmysloví partneři a další uživatelé výsledků výzkumu. Diskutuje se rovněž o nových vlastních příjmech Evropské unie, které by mohly pomoci financovat ambicióznější rozpočet. Neměly by však nahrazovat základní financování ze strany členských států. [10]

Rozpočtový spor je součástí širšího vyjednávání o víceletém finančním rámci EU na období 2028–2034. Vedle výzkumu se o prostředky ucházejí zejména zemědělství, politika soudržnosti a další evropské priority. [8]

Rozhodující jednání teprve přijdou

Parlamentní kompromis představuje významný krok při přípravě FP10, nikoli však konečnou podobu programu. O návrhu má výbor ITRE hlasovat 10. listopadu a plénum Evropského parlamentu v týdnu od 23. listopadu 2026. [1] Na 13. listopadu je podle dostupných informací plánováno jednání evropských představitelů o rozpočtových otázkách. Uvedené termíny se mohou změnit. [2] [9]

Podle současných očekávání by trialogy mezi Evropským parlamentem, Radou EU a Evropskou komisí měly začít po dosažení dohody členských států o celkovém rozpočtu EU na období 2028–2034. [4] Jejich výsledek určí konečnou podobu programu a jeho finanční možnosti.

Zpracoval: Daniel Frank, TC Praha, frank@tc.cz, 3.11. 2026

Použité zdroje:

[1] ERA Portal Austria: „EP ITRE Draft Report on Horizon Europe (2028–2034) is published“, 2. 11. 2026. https://era.gv.at/news-items/ep-itre-draft-report-on-horizon-europe-2028-2034-is-published/

[2] Ole Ellekrog a Martin Greenacre: „Parliament rapporteurs release agreement on next Horizon Europe“, 30. 10. 2026. Science|Business. https://sciencebusiness.net/news/r-d-funding/horizon-europe/parliament-rapporteurs-release-agreement-next-horizon-europe

[3] Ole Ellekrog: „Parliament ECF compromise keeps research programming in Horizon Europe“, Science|Business, 29. 10. 2026. https://sciencebusiness.net/news/horizon-europe/parliament-ecf-compromise-keeps-research-programming-horizon-europe

[4] Martin Greenacre a Ole Ellekrog: „Research sector backs MEPs’ Horizon Europe compromise“, 3. 11. 2026. Science|Business. https://sciencebusiness.net/news/fnw/horizon-europe/research-sector-backs-meps-horizon-europe-compromise

[5] Evropská komise: Návrh nařízení o programu Horizont Evropa (FP10), COM(2025) 543. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:52025PC0543R(01)

[6] Evropský parlament, výbor ITRE: René Repasi, Draft Report on the Specific Programme implementing Horizon Europe 2028–2034, 3. 3. 2026, PE781.461v01-00, zejména pozměňovací návrhy 29 a 50. https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/ITRE-PR-781461_EN.pdf

[7] Florin Zubașcu: „Council floats 9.6% budget cut to next Horizon Europe“, 10. 10. 2026. Science|Business. https://sciencebusiness.net/news/council-floats-96-budget-cut-next-horizon-europe

[8] Ole Ellekrog: „Parliament stands firm on budget as Council readies negotiating box“, 8. 10. 2026. Science|Business. https://sciencebusiness.net/news/eu-budget/parliament-stands-firm-budget-council-readies-negotiating-box

[9] Goda Naujokaityté: „Top Horizon Europe adviser calls out EU leaders’ contradictions“, 3. 11. 2026. Science|Business. https://sciencebusiness.net/news/horizon-europe/top-horizon-europe-adviser-calls-out-eu-leaders-contradictions

[10] Goda Naujokaityté a Ole Ellekrog: „Research community to appeal to national governments over planned EU budget cut“, 13. 10. 2026. Science|Business. https://sciencebusiness.net/news/r-d-funding/horizon-europe/research-community-appeal-national-governments-over-planned-eu-budget-cut

Poznámka: Text představuje pracovní interpretaci dosud zveřejněných návrhů a stanovisek. Nepředstavuje oficiální výklad ani konečnou podobu programu FP10. Rozpočtové částky, způsob řízení a prováděcí pravidla zůstávají předmětem vyjednávání. Popis říjnového parlamentního kompromisu vychází ze zpravodajství Science|Business a informací portálu ERA Portal Austria ze 2. listopadu 2026. Březnový návrh zprávy Reného Repasiho je použit pouze jako doklad předchozí fáze legislativních prací, nikoli jako znění říjnové dohody. Samotné úplné říjnové kompromisní pozměňovací návrhy nebyly pro tento článek přímo porovnány.