Čerstvě namleto: České týmy získaly z programu Horizont Evropa k říjnu 2026 přes 772 mil. €

České organizace se zapojily do více než patnácti set projektů programu Horizont Evropa a na jejich řešení získaly 772,54 mil. €. Za celkovým součtem se ale skrývají výrazné rozdíly mezi oblastmi podpory, institucemi i regiony: přibližně čtyři pětiny finančního objemu pro ČR se soustřeďují do padesáti organizací.

Z 46 zemí uvedených v mezinárodním přehledu patří ČR osmnácté místo podle počtu účastí a devatenácté podle čistého finančního příspěvku EU. Podrobnější přehled ukazuje, do kterých oblastí podpora směřuje, které instituce ji získávají a jakou roli mají české organizace při vedení projektů.

Tabulka 1 - Účast členských států EU a zemí asociovaných v programu Horizontu Evropa v období 2021 až říjen 2026

Největší podporu získávají české týmy v Klastru 5 a v grantech ERC

Největší objem finanční podpory získávají české organizace v Klastru 5, který zahrnuje klima, energetiku a mobilitu. Na projekty v této oblasti připadá 123,86 mil. €, tedy přibližně šestina všech prostředků pro ČR. Těsně za ním následují granty Evropské rady pro výzkum (ERC) se 123,15 mil. €. Dalších 108,43 mil. € přinášejí projekty zaměřené na digitalizaci, průmysl a vesmír.

Významnou součástí české bilance je také podpora rozšiřování účasti a šíření excelence známá jako Widening, která dosahuje 112,34 mil. €. Akce Marie Skłodowska-Curie (MSCA), určené pro vzdělávání, mobilitu a profesní rozvoj výzkumníků, přidávají 84,05 mil. €. Těchto pět částí programu dohromady tvoří 71,4 % podpory získané českými organizacemi.

Podle počtu účastí zaujímají první místo akce Marie Skłodowska-Curie s 539 českými účastmi, tedy téměř čtvrtinou celkového počtu. Výrazné zastoupení zde mají individuální postdoktorské granty a programy na podporu vzdělávání a mobility výzkumníků.

Tabulka 2 - Účast ČR v programu Horizont Evropa podle struktury programu v období 2021 až říjen 2026, podíly jednotlivých klastrů a priorit programu Horizont Evropa na českých účastech, projektech a finanční podpoře

Graf 1 -  Dosavadní účast ČR v prioritách a klastrech programu Horizont Evropa - počet účastí, projektů, čistá finanční podpora

Widening, zdravotnický výzkum a výzkumné infrastruktury mezi hlavními tahouny české účasti v Horizontu Evropa

Podrobnější pohled na účast ČR v programu Horizont Evropa nabízí klasifikace LV4 databáze eCORDA, která kombinuje výzkumné a technologické oblasti, grantové nástroje a správní zařazení projektů. 

Největší část finančních prostředků připadá na granty ERC (123,15 mil. €) a rozšiřování účasti (101,10 mil. €). Společně představují 29 % podpory pro ČR. Následují zdravotnický výzkum se 48,11 mil. € a výzkumné infrastruktury s 33,28 mil. €. Téměř shodný finanční objem mají postdoktorské granty MSCA (31,98 mil. €) a společný podnik EuroHPC (31,83 mil. €).  Na energetiku připadá 30,68 mil. €, na dopravu 26,09 mil. €, na průmyslové technologie, materiály a suroviny 24,54 mil. € a na klima 22,68 mil. €.

Mezi společnými podniky dosahují po EuroHPC nejvyšších příspěvků SESAR 3 (17,87 mil. €), Clean Aviation (15,16 mil. €), Chips (12,82 mil. €) a Europe’s Rail (11,52 mil. €). Samostatně lze sledovat také podporu umělé inteligence a robotiky (6,13 mil. €), kvantových technologií (4,56 mil. €) nebo projekty společného podniku Clean Hydrogen (2,82 mil. €), které v souhrnných údajích za celé klastry nejsou přímo patrné.

Tabulka 3 -  Oblasti a nástroje modifikovaného LV4 s čistým příspěvkem EU pro ČR nad 2 mil. €

Mezi českými příjemci podpory vedou vysoké školy a fakultní nemocnice

Vysoké školy společně s fakultními nemocnicemi získaly 365,69 mil. €, tedy 47,3 % české podpory. Soukromé podniky mají podíl 20,8 % a ústavy Akademie věd ČR dalších 16 %. Tyto tři skupiny tak soustřeďují více než čtyři pětiny finančních prostředků. Na opačném konci stojí rezortní veřejné výzkumné instituce mimo Akademii věd. Jejich podíl činí 0,64 %, necelých pět mil. €. 

Graf 2 -  Podíl jednotlivých typů českých institucí na čistém finančním příspěvku EU

Tabulka 4 - Čistý finanční příspěvek EU podle typu české instituce

Podpora je výrazně územně koncentrovaná. Na instituce sídlící v Praze a Jihomoravském kraji připadá přibližně 77,2 % prostředků pro ČR. Samotná Praha získává 416,25 mil. €, tedy více než polovinu českého součtu, Jihomoravský kraj dalších 180,11 mil. €. S výrazným odstupem následují kraje Středočeský, Olomoucký a Moravskoslezský.

Pohled na jednotlivá města ukazuje, že téměř celý příspěvek pro Jihomoravský kraj připadá na brněnské organizace, které získaly 178,03 mil. €. Za Prahou a Brnem následují Olomouc (29,43 mil. €), Ostrava (28,68 mil. €) a České Budějovice (16,91 mil. €).

Výrazné zastoupení mají také menší obce, v nichž sídlí významné výzkumné instituce. Dolní Břežany, kde působí ELI, získaly 10,55 mil. € a mírně předstihují Plzeň (10,43 mil. €). Vestec, kde se nachází centrum BIOCEV, dosahuje s 6,26 mil. € o něco vyššího příspěvku než Liberec (6,12 mil. €).

Nejnižší podíly mezi kraji mají Karlovarský kraj (0,058 %) a Kraj Vysočina (0,039 %). Územní přehled vychází ze sídla příjemců; neukazuje, kde všude výzkum probíhá ani kde se jeho výsledky mohou uplatnit.

Tabulka 5 - Rozdělení české podpory podle krajů sídla příjemců

Kartodiagram 1 - Čistý finanční příspěvek EU v krajích ČR v mil. €

Výzkumné a inovační akce přinášejí největší objem finančních prostředků

Nejvyšší finanční příspěvek získávají české organizace prostřednictvím výzkumných a inovačních akcí RIA, na které připadá 192,10 mil. €. Koordinační a podpůrné akce CSA přinášejí dalších 117,73 mil. € a tři hlavní typy grantů ERC – Starting, Consolidator a Advanced – celkem 98,61 mil. €. Granty ERC Synergy a Proof of Concept jsou v přehledu uvedeny samostatně.

Akce RIA vedou také počtem účastí českých organizací: celkem jich evidují 618 ve 467 projektech. Spolu s inovačními akcemi (IA) a odpovídajícími akcemi společných podniků JU soustřeďují 47,2 % finanční podpory pro ČR. Vedle těchto převážně konsorciálních projektů mají početné zastoupení evropské postdoktorské granty MSCA se 179 českými účastmi ve 173 projektech.

Tabulka 6 - Česká účast podle typu akce v programu Horizont Evropa

Od individuálních grantů ke koordinaci mezinárodních konsorcií

Statistika českých koordinací zahrnuje individuální granty i projekty mezinárodních konsorcií. V prvním případě jde zpravidla o grant realizovaný výzkumníkem a jeho hostitelskou institucí, ve druhém o řízení spolupráce více organizací. Při hodnocení české role ve vedení projektů je proto důležité tyto formy rozlišovat.

Na individuální akce připadá 252 projektů s českým příjemcem v roli koordinátora a 164,71 mil. €. Nejvíce jsou zastoupeny granty ERC a akce Marie Skłodowska-Curie. U převážně konsorciálních typů akcí vedou české organizace 126 projektů. Jejich finanční objem je však téměř srovnatelný: na české subjekty v čele těchto projektů připadá 148,63 mil. €. Přehled doplňuje jedna cena bez finančního příspěvku.

Celkem čeští koordinátoři získali 313,34 mil. €, tedy 40,6 % veškeré podpory pro ČR. Tato částka zahrnuje příspěvky určené samotným českým koordinátorům, nikoli rozpočty celých konsorcií. Nejpočetněji jsou zastoupeny evropské postdoktorské granty MSCA. Mezi převážně konsorciálními typy akcí vedou koordinační a podpůrné akce (CSA) s 68 projekty řízenými z ČR; u výzkumných a inovačních akcí RIA jich je 26.

Tabulka 7 -  České koordinace a příspěvek EU českým koordinátorům podle typu akce

Téměř polovinu české podpory získává deset institucí

Programu Horizont Evropa se účastní stovky českých organizací, finanční prostředky se však soustřeďují v poměrně úzkém okruhu příjemců. Padesát organizací s nejvyšším čistým finančním příspěvkem EU získalo dohromady 619,61 mil. €, tedy 80,2 % prostředků pro ČR. Na první desítku připadá téměř polovina celkové částky.

Pořadí vedou Masarykova univerzita se 78,34 mil. € a Univerzita Karlova se 73,76 mil. €; společně získaly téměř pětinu prostředků pro ČR. Prvních sedm míst obsazují vysoké školy. V první desítce jsou dále společnosti Honeywell International a Codasip a Fyzikální ústav AV ČR.

Tabulka 8 - Padesát českých institucí s nejvyšším čistým finančním příspěvkem EU z Horizontu Evropa

Česká účast v Horizontu Evropa zahrnuje široké spektrum výzkumných oblastí a forem spolupráce, většina prostředků se však soustřeďuje u omezeného okruhu institucí a ve dvou hlavních centrech – Praze a Brně. Vedle univerzit a ústavů Akademie věd se mezi přední příjemce řadí také technologické firmy. Při hodnocení výsledků je přitom důležité rozlišovat účast v projektech, získaný finanční příspěvek a vedení mezinárodních konsorcií. Každý z těchto ukazatelů zachycuje jinou stránku zapojení ČR do programu.

Autor: Daniel Frank, TC Praha, frank@tc.cz, 2.11.2026

Publikování a šíření obsahu tohoto článku (blogu) nebo jeho části a příloh jakýmkoli způsobem v českém nebo jiném jazyce je možné pouze s uvedením zdroje a autora dle obvyklých citačních zvyklostí. Jakékoliv změny a úpravy článku (vyjma čistě formálních) je možné provádět pouze se souhlasem autora. Text neprošel jazykovou kontrolou.