Korespondenční analýza MSCA: od individuální mobility k vedení sítí a programů

Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA) v programu Horizont Evropa jsou klíčovým nástrojem EU pro mobilitu a školení výzkumníků – od individuálních postdoktorandských pobytů až po doktorandské sítě, výměny zaměstnanců a institucionální programy mobility.

Korespondenční analýza TC Praha posuzuje postavení členských států EU-27 z pohledu schopnosti koordinovat přípravu návrhů v hlavních školicích a mobilitních typech akcí MSCA: Postdoctoral Fellowships (PF), Doctoral Networks (DN), Staff Exchanges (SE) a COFUND. Analýza vychází z databáze eCORDA (stav k 12/2025) a zahrnuje všechny odborně hodnocené návrhy MSCA ve výzvách 2021–2024 (celkem 31 609 návrhů projektů).

Korespondenční analýza podaných projektových návrhů ukazuje, že státy EU-27 se neliší jen počtem návrhů, které jejich instituce koordinují, ale především strukturou této koordinace napříč jednotlivými typy akcí. Výsledkem je identifikace typických profilů účasti států na přípravě projektových návrhů v programu MSCA – od zaměření na individuální fellowshipy přes přebírání koordinační role v mezinárodních konsorciích doktorského vzdělávání a výměnných pobytů zaměstnanců zapojeného do výzkumných aktivit až po řízení vlastních programů podporujících mobilitu výzkumníků.

PF představují nejrozšířenější typ podaných návrhů a zároveň nejběžnější formu zapojení výzkumníků a hostitelských institucí do výzev MSCA. DN a SE naopak více odlišují země podle schopnosti přebírat koordinační roli v mezinárodních konsorciích, tedy koordinovat společné aktivity více institucí. COFUND je pak spojen zejména se státy, které dokážou navrhnout a řídit vlastní (doktorské a/nebo postdoktorské) programy školení a mobility spolufinancované z EU.

Na základě parametrů korespondenční analýzy byly země EU-27  seskupeny do pěti skupin. 

Skupina A: SE-specialisté
RO, LV, BG, PL, EL, CY, LT, EE

Státy, jejichž hlavní strukturální přístup k MSCA spočívá v koordinaci síťových projektů Staff Exchanges. MSCA zde funguje primárně jako nástroj síťové integrace (kontakty, vazby, přenos know-how), nikoli jako hlavní kanál individuální mobility nebo doktorské infrastruktury. 

Skupina B: DN-huby
NL, BE, IE, DE

Země s nadprůměrnou schopností koordinovat/ukotvovat a budovat mezinárodní doktorské sítě. DN zde fungují jako systémový nástroj řízení lidských zdrojů a evropské doktorandské infrastruktury.

Skupina C: COFUND-profil
FI, FR, HU, SK

Země, u nichž se profil nejlépe vysvětluje dimenzí COFUND. Program MSCA zde funguje spíše jako „programová politika“ – spolufinancování a institucionalizace mobility, často se silnější vazbou na národní či institucionální programy.

Skupina D: PF-dominantní / DN-deficitní
CZ, SI, MT, LU

Země, kde je snaha program MSCA využívat primárně jako nástroj individualizované mobility (PF) a kde je zároveň patrný strukturální deficit v konsorciální doktorské dimenzi (DN).  Profil těchto zemí odpovídá systému s vyšší závislostí na individuálních iniciativách a slabší kapacitou budovat velké konsorciální infrastruktury.

Skupina E:  vyvážené / univerzální systémy
ES, IT, AT, DK, SE, PT, HR 

Země bez výrazné specializace na jeden typ akce; jejich struktura portfolia je blízká celkové struktuře systému.

Co z analýzy plyne zejména pro ČR a veřejnou politiku

•  Státy EU-27 se neliší jen tím, kolik návrhů koordinují, ale hlavně v jakých typech akcí nejčastěji přebírají roli koordinátora. Rozdíly se ukazují ve struktuře koordinace napříč schématy MSCA: některé země dominují v individuálních grantech, jiné častěji koordinují síťové projekty (DN/SE) a jiné se profilují ve vlastních stipendijních programech spolufinancovaných z EU (COFUND).
• ČR je stabilně nejsilnější v návrzích projektů a projektech připravovaných na individuální bázi jednotlivými výzkumníky. Strukturální profil ČR je z hlediska koordinace v projektových návrzích i ve financovaných grantech MSCA podobný: převažuje orientace na individuální mobilitu, zatímco role koordinátora u konsorciálních schémat DN/SE je poměrně omezená.
• Slabší přítomnost ČR v roli koordinátora DN/SE odráží spíše institucionální kapacity než „selhání“. DN/SE jsou schémata, kde se budují dlouhodobé sítě a reputace institucí jako uzlů evropské spolupráce; nízká koordinace proto znamená slabší ukotvení v jádru mezinárodních sítí.
• SE může sloužit jako praktický krok k posílení schopnosti koordinovat mezinárodní spolupráci. Výměny zaměstnanců podporují stabilní spolupráce a zkušenost s řízením mezinárodního projektu; to je využitelné i pro ambice v náročnějších konsorciálních formátech (včetně DN) a v dalších částech Horizontu Evropa.
• Schéma MSCA COFUND je relevantní tam, kde existuje ambice budovat programy mobility. Je spojen se státy a institucemi, které umí připravovat a provozovat vlastní programy (pravidla, výběry, zajištění kvality) spolufinancované z EU.
• Pokud chce ČR posílit roli koordinátora v DN/SE, je to úkol pro institucionální politiku, nikoliv pro jednotlivce. Klíčové jsou dlouhodobé investice do projektového zázemí institucí, podpora koordinátorů, rozvoj kompetencí pro řízení konsorcií a cílená práce s portfoliem (posun od „hostíme“ k „vedeme“ tam, kde je to realistické).
  
  

Graf 1: Mapa A: CA factor map – Dim1 × Dim2 (biplot států a nástrojů; 88,6 %). Zdroj: EC - HE eCORDA 12/2025, Daniel Frank - TC Prague, FactoMineR: Multivariate Exploratory Data Analysis and Data Mining with R

Graf 2: Mapa B: CA factor map – Dim1 × Dim3 (biplot států a nástrojů; doplnění COFUND osy). Zdroj: EC - HE eCORDA 12/2025, Daniel Frank - TC Prague, FactoMineR: Multivariate Exploratory Data Analysis and Data Mining with R

Graf 3: Mapa C: CA factor map – Dim2 × Dim3 (doplňková vizualizace DN vs COFUND). Zdroj: EC - HE eCORDA 12/2025, Daniel Frank - TC Prague, FactoMineR: Multivariate Exploratory Data Analysis and Data Mining with R

Podrobně je analýza uvedena zde.

Autor: Daniel Frank, frank@tc.cz, Technologické centrum Praha, 27. 1. 2026