Vědecká diplomacie jako nesporná součást evropské zahraniční a bezpečnostní politiky: expertní zpráva pracovních skupin

Evropská komise vydala expertní zprávu 'Evropský rámec pro vědeckou diplomacii: Doporučení pracovních skupin EU pro vědeckou diplomacii', která hodnotí aktuální stav evropské vědecké diplomacie a představuje set doporučení pro její budoucí evropský rámec. Zpráva vyzdvihla roli rámcového programu Horizont Evropa, největšího mechanismu multilaterálního financování výzkumu na světě, jako primárního nástroje EU v oblasti vědecké diplomacie. Uvádí, že nastal čas povýšit diplomacii v oblasti vědy na nespornou a viditelnou součást společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU a společné bezpečnostní a obranné politiky, jakož i evropských národních politik v oblasti vědy, techniky a inovací. 

V reakci na současnou geopolitickou situaci a silnou soutěž o technologickou převahu, zpráva prosazuje, aby budoucí evropský rámec pro vědeckou diplomacii přispěl k: posílení konkurenčního postavení Evropy jako globálního aktéra v oblasti vědy a techniky; maximalizaci využití evropského výzkumného a inovačního potenciálu pro prosazování mírových iniciativ a multilateralismu a posílení závazku Evropy k udržitelnosti a dosažení cílů udržitelného rozvoje.

Zpráva obsahuje set doporučení, jak dosáhnout vedoucího postavení Evropy ve vědecké diplomacii s pomocí strategických, operativních a podpůrných nástrojů:

1. Stanovení strategických priorit pro evropskou diplomacii v oblasti vědy

 - Příslušné akce vyvíjené v rámcovém programu pro výzkum a inovace musí zohledňovat priority zahraniční a bezpečnostní politiky EU a musí být rovněž dostatečně pružné, aby mohly reagovat na geopolitický vývoj.

2. Určení vhodné rovnováhy mezi otevřeností a uzavřením v mezinárodní vědecké spolupráci.

 3. Využívání vědecké diplomacie k řešení globálních výzev a k udržitelnému rozvoji, a to i s partnery na jihu.

4. Zřízení struktur potřebných pro vedoucí postavení EU v oblasti vědecké diplomacie.

5..Podpora vědy pro politické rozhodování a foresight za účelem účinnější a odolnější zahraniční a bezpečnostní politiky.

6..Posílení úlohy vědy a techniky v diplomatických zastoupeních.

7. Vytvoření a propojení komunity vědecké diplomacie v Evropě i mimo ni.

8. Školení a posílení současných a budoucích evropských odborníků vědecké diplomacie.

9. Posun vědecké diplomacie prostřednictvím výzkumu a rozvoje inovativních přístupů.

Na přípravě doporučení se podíleli i experti z České republiky, např. v Pracovní skupině 4, jež se zabývala budováním vědeckým kapacit pro evropskou vědeckou diplomacii, působila Naďa Witzanyová z ELI Beamlines a Anna Vosečková z Technologického centra Praha.

Zpráva je dostupná na odkaze: ESD Report