ČR v programu Horizont Evropa posiluje. Méně však tam, kde jde o inovace a cestu na trh

ČR si v evropském programu Horizont Evropa polepšila. Její podíl na příspěvku EU roste a české organizace také častěji přebírají vedoucí roli v mezinárodních projektech. Na první pohled, tedy jednoznačně dobrá zpráva.

Podrobnější pohled ale ukazuje podstatně členitější situaci. Největší část českého růstu přichází z rozsáhlých projektů mezinárodní výzkumné spolupráce, podpůrných a koordinačních aktivit, grantů špičkového výzkumu a programů mobility výzkumníků. Právě zde se českým institucím daří nejen získávat více prostředků, ale v řadě případů také výrazněji vstupovat do role těch, kdo evropské projekty vedou.

V oblasti mobility a rozvoje výzkumných kariér však není situace úplně jednotná. Zatímco ČR výrazně posiluje například v individuálních postdoktorandských grantech a spolufinancovaných programech MSCA, u mezinárodních doktorských sítí a projektů výměn pracovníků jejich význam v české účasti klesá a oslabuje také koordinační role českých organizací. Právě tyto nástroje přitom pomáhají přitahovat mladé výzkumníky, propojovat instituce se zahraničními partnery a vytvářet dlouhodobé výzkumné sítě.

Méně přesvědčivě však pro ČR vyznívají ty části rámcových programů, v nichž se výzkum přibližuje trhu. U projektů zaměřených na demonstraci a zavádění inovativních řešení se česká účast neposiluje stejným tempem a u nástrojů určených vysoce inovativním malým a středním podnikům dokonce příspěvek EU českým účastníkům mezi oběma programy klesl. Posílení ČR v programu Horizont Evropa tak zatím stojí více na schopnosti dělat kvalitní výzkum a zapojovat se do evropské spolupráce než na síle v těch částech programu, které podporují komercializaci, zavádění nových řešení a růst technologických firem.

Tento rozdíl zapadá i do širšího kontextu českého inovačního prostředí. Sonda zaměřená na české start-upy a scale-upy (ECHO 1-2/2026) ukazuje, že rámcový program využívá jen malá část z nich a že pro řadu rychle rostoucích firem jsou atraktivnější jiné zdroje kapitálu, které nabízejí větší rychlost, jednoduchost a volnost. Současná debata kolem Scaleup Europe navíc ukazuje, že ČR stále hledá způsob, jak vytvářet podmínky pro firmy schopné rychlého technologického růstu. Zástupci českého inovačního prostředí sami upozorňují, že domácí investiční ekosystém v mezinárodním srovnání zaostává a že firem s ambicí vyrůst do evropského či globálního měřítka zatím není mnoho.

Nová analýza proto neříká jednoduše, že si ČR v evropském výzkumu vede lépe. Ukazuje spíše dvojí tvář českého posunu: jsme silnější v evropské výzkumné spolupráci, české organizace častěji přebírají odpovědnost za vedení mezinárodních projektů a lépe se prosazují také v některých nástrojích excelentního výzkumu a v programech podporujících mezinárodní a kariérní mobilitu výzkumníků. Ani zde však není posílení plošné — méně příznivý vývoj je patrný například u MSCA Doctoral Networks a MSCA Staff Exchanges. Slabší místo zůstává také v těch částech rámcových programů, které směřují k ověřování a zavádění inovativních řešení a nových produktů, jejich uplatnění na trhu a podpoře růstu inovativních podniků.

Podrobná analýza je uvedena zde.

Autor: Daniel Frank, TC Praha, frank@tc.cz, 18.8.2026