Účast tuzemských podniků i tam, kde bychom ji nečekali

V předchozím příspěvku z 28. května 2026 jsme popsali velikostní a vlastnickou strukturu tuzemských podniků účastnících se rámcových programů. (Pro uvědomění si celkového kontextu tuzemské podnikové účasti v programu Horizont Evropa slouží grafy níže). Vzhledem k dostatečně velké četnosti (232 tuzemských podniků prostřednictvím 435 účastí nárokovalo k 8. dubnu 2026 čistý příspěvek EU 143 milionů €) je možné vyhodnotit, jaký velikostní, resp. institucionální segment tuzemských podniků se účastní jednotlivých priorit a klastrů programu Horizont Evropa (dále jen „HE“) a jak se jednotlivé priority a klastry mezi sebou v tomto ohledu liší. 

Nejvíce účastí tuzemských podniků vykázaly Klastry 5 (Klima, energetika a doprava; 120 účastí) a 4 (Digitalizace, průmysl a vesmír; 96 účastí) a Akce Marie Skłodowska-Curie (93 účasti). To znamená 71 % všech tuzemských podnikových účastí v programu HE. V případě čistého příspěvku EU pak v souhrnu nejvyšší částky byly tuzemskými podniky nárokovány v klastrech 5 (Klima, energetika a doprava; 62,3 mil. €) a 4 (Digitalizace, průmysl a vesmír; 38,4 mil. €) a nástrojích Evropské rady pro inovace (12,9 mil. €). Dohromady jde o čtyři pětiny čistého příspěvku EU, který tuzemské podniky v programu HE nárokují.

Budeme-li hodnotit podíl podniků na celkové tuzemské účasti v jednotlivých prioritách a klastrech programu HE, pak dominují Evropský inovační a technologický institut (80 %, ale při 4 podnikových účastech), Klastr 5 (Klima, energetika a doprava; 44 %), nástroje Evropské rady pro inovace (39 %) a Klastry 3 (Civilní bezpečnost pro společnost) a 4 (Digitalizace, průmysl a vesmír; po 37 %). Tytéž priority, resp. klastry dominují i v případě zastoupení podniků na celkových nárokovaných prostředích EU tuzemskými účastníky. 

V této části příspěvku stručně poznamenejme, že tuzemské podniky se účastní i těch částí programu HE, kde by jejich zapojení mohlo být považováno za spíše raritní, překvapivé nebo neočekávané. Ukázkovým příkladem toho jsou dvě tuzemské podnikové účasti v grantech proof of concept Evropské rady pro výzkum. Tyto granty jsou určeny hlavním řešitelům, kteří mají ambici komerčně uplatnit výsledky svého výzkumu pocházející z předchozí účasti v tzv. „hlavních“ grantech Evropské rady pro výzkum. Obdobným příkladem je i podniková účast v akcích Marie Skłodowska-Curie zaměřených na rozvoj mobility výzkumníků. MSCA k 8. dubnu 2026 evidují 93 účasti tuzemských podniků – to z nich činí prioritu s 3. nejvyšší tuzemskou podnikovou účastí. Na druhé straně v 82 účastech v MSCA podniky vystupují jako přidružení partneři (na jejichž pracovištích mohou projektem podpoření výzkumní pracovníci např. absolvovat stáže a školení) s nulovým nárokovaným čistým příspěvkem EU.  

Zaměříme-li se na porovnání účasti tuzemských podniků v jednotlivých prioritách a klastrech programu HE podle jejich velikosti dané počtem zaměstnanců, na první pohled můžeme tvrdit, že ve většině z nich v účasti a v nárokovaných prostředcích EU dominují drobné a malé podniky, tj. podniky do 49 zaměstnanců. Přesto je podíl drobných a malých podniků na celkovém čistém příspěvku EU nárokovaném tuzemskými podniky pouze 41 %. To je způsobeno výrazným zastoupením středních a velkých podniků v Klastrech 5 (Klima, energetika a doprava; 84 %), 3 (Civilní bezpečnost pro společnost; 63 %) a 4 (Digitalizace, průmysl a vesmír; 61 %). Z odstavců uvedených výše totiž víme, že právě Klastry 4 a 5 dominují tuzemské podnikové účasti. 

Nejvyšší částky čistého příspěvku EU v klastru 5 nárokují velké podniky (nad 250 zaměstnanců) Honeywell International s.r.o. (24,4 mil. €), Chart Ferox, a.s. (5,7 mil. €), Eaton Elektrotechnika s.r.o. (4,9 mil. €), AŽD Praha s.r.o. (4,5 mil. €), následované dále Škoda Auto a.s. (1,6 mil. €), Garrett Motion Czech Republic s.r.o. (1,2 mil. €) nebo Thermo Fisher Scientific Brno s.r.o. (1 mil. €). V případě klastru 4 dvě pětiny částky nárokované tuzemskými podniky připadají na Codasip s.r.o. (15,5 mil. €), což je dle údajů počtu zaměstnanců uvedených v Administrativním registru ekonomických subjektů středně velký podnik. Ze středně velkých podniků (50–249 zam.) za zmínku v tomto klastru stojí také Institut mikroelektronických aplikací s.r.o. (1 mil. €), z velkých pak VALEO AUTOKLIMATIZACE k.s. (837 tis. €) a NXP Semiconductors Czech Republic s.r.o. (672 tis. €). V klastru 3 nesmíme opomenout velký podnik Thales DIS Czech Republic s.r.o., na který připadá jedna pětina (836 tis. €) veškerého čistého příspěvku EU, který v tomto klastru nárokují tuzemské podniky.

S tvrzeními uváděnými výše pak úzce souvisí skutečnost, že zastoupení podniků pod zahraniční kontrolou na nárokovaných prostředích EU, pomineme-li Evropský inovační a technologický institut, je opět nejvyšší v Klastrech 5 (72 %), 4 (64 %) a 3 (48 %). Tedy v klastrech vyznačujících se nejvyšší účastí středních a velkých podniků. Z předchozího příspěvku je přitom známo, že střední a velké podniky dominují účasti tuzemských podniků, které jsou pod zahraniční kontrolou. A právě s výjimkou AŽD Praha s.r.o., které je v domácím vlastnictví, do této kategorie patří i firmy jmenované v odstavci výše.

Shrnutí:

Střední a velké podniky (tj. podniky s více než 50 zaměstnanci) se podílejí 3/5 na čistém příspěvku EU, který tuzemské podniky v programu HE nárokují. Těžištěm jejich účasti jsou Klastry 5 (Klima, energetika a doprava) a 4 (Digitalizace, průmysl a vesmír). V ostatních prioritách a klastrech naopak většinu prostředků EU nárokují drobné a malé podniky (do 49 zaměstnanců).

Poněvadž tuzemské firmy, které jsou pod zahraniční kontrolou a účastní se programu HE, spadají převážně do kategorie středních a velkých podniků, je přirozené, že do výše uváděných Klastrů 4 a 5 se soustřeďuje jejich účast. A naopak v ostatních prioritách a klastrech převládají (spíše drobné a malé) podniky v domácím vlastnictví.

Připravil: Vladimír Vojtěch, vojtech@tc.cz, TC Praha, 18. června 2026