Národní informační centrum pro evropský výzkum

Zpět

Konvergence účasti ČR v rámcovém programu existuje, může ale narazit na strukturální limity

02.12.2025

Daniel Frank 16. října 2025 publikoval analýzu Konvergence zemí EU-13 v rámcových programech EU: trendy, rozdíly a limity s hlavním zjištěním, že „země EU-13 v programu Horizont Evropa prokazatelně posilují a jejich konvergence k zemím EU-14 je reálná.“ Její ohlas byl takový, že o ní informoval i Science|Business svým Widening Newsletterem č. 61 z 5. listopadu 2025.

Platnost Frankových závěrů o konvergenci ČR i nových členských zemí EU (tedy EU-13) v rámcových programech plně podporuje i tento příspěvek. Jeho cílem je navázat a doplnit analýzu ze 16. října 2025 o druhou rovinu – o zjištění, jak se vyvíjí pozice ČR i nových členských zemí EU ve strukturálních a agregátních ukazatelích souvisejících s inovační a výzkumnou výkonností. Tedy v hrubém domácím produktu, ročních výdajích na výzkum a vývoj, počtu výzkumných pracovníků a osob s vysokoškolským vzděláním a zaměstnanosti ve znalostně náročných odvětvích. Pro zajištění srovnatelnosti výsledků s analýzou ze 16. října 2025 je použit stejný matematicko-statistický aparát.

 

20251201_CZ_potencial_HE_kontext_souhrn.jpg

 

20251201_EU13_potencial_HE_kontext_souhrn.jpg

 

Hlavní zjištění:

Česká republika i nové členské země EU v účasti v rámcových programech dohánějí staré členské země. Tempo konvergence ČR je velmi podobné tempu nových členských zemí jako celku. Avšak ve většině ostatních socioekonomických ukazatelů ČR stagnuje. Oproti souboru nových členských zemí EU se České republice staré členské země ve sledovaných ukazatelích velmi pozvolna vzdalují. Naopak nové členské země EU jako celek udržují ve sledovaných socioekonomických ukazatelích svoji pozici nebo malými krůčky dotahují rozdíl mezi nimi a starými členskými zeměmi EU. 

Nejhůře si ČR ve srovnání s ostatními novými členskými zeměmi vede v konvergenci ve výdajích na výzkum a vývoj (vyjádřených v paritě kupní síly) a ukazatelích souvisejících s lidskými zdroji (počet výzkumných pracovníků, osoby s vysokoškolským vzděláním, osoby zaměstnané ve vědě a technologiích) a zaměstnaností (zejm. osoby zaměstnané v high-tech a medium high-tech odvětvích zpracovatelského průmyslu a částečně i ve finančních službách). 

Z dodatečného srovnání vybraných socioekonomických ukazatelů tedy vyplývá, že současná konvergence ČR v samotné účasti v rámcových programech může dosáhnout na své limity. To jinými slovy znamená, že prostor pro další prohlubování konvergence ČR v účasti v rámcových programech, může být bez zrychlení strukturálních změn omezený. Jako varování může do jisté míry sloužit i vývoj pozice ČR v žebříčku Evropské komise European Innovation Scoreboard, který agreguje tři desítky indikátorů za výzkumné/inovační ekosystémy jednotlivých zemí a regionů. V něm se v roce 2025 ČR propadla až na 19. místo (z 27 členských zemí EU) na pozici třetí nejhorší země v kategorii mírných inovátorů. (Ve světě vysokoškolského známkování lze kategorii mírných inovátorů přirovnat k trojkařům). Pro srovnání v roce 2019 ČR dosáhla v tomto žebříčku 14. místa a v rámci kategorie mírných inovátorů byla 2. nejlepší. Čtrnácté místo a třetí nejlepší příčku v kategorii mírných inovátorů si ČR průběžně udržovala i v letech 2021 až 2023. 

Tyto výsledky ohledně rámcových programů vyvolávají celou řadu otázek, které souvisejí s tím, zdali jsou zlepšující se výsledky ČR v účasti v těchto programech systematickým procesem, nebo výsledkem práce úzkého jádra agilních a špičkových výzkumných týmů a jednotlivců.

 

 

Shrnutí:

Data potvrzují, že Česká republika – podobně jako ostatní země EU-13 – v samotné účasti v rámcových programech postupně dotahuje staré členské země EU. Dodatečné srovnání vybraných socioekonomických ukazatelů souvisejících s inovační a výzkumnou výkonností ale naznačuje, že konvergence ČR v účasti v rámcových programech může dosáhnout svých strukturálních limitů. Tento negativní efekt může být totiž do určité míry způsoben stagnací ČR a absencí konvergence v ostatních sociálně ekonomických ukazatelích majících vazbu na výzkumnou a inovační výkonnost země. 

Předložená analýza nezpochybňuje pozorovanou konvergenci ČR v účasti v rámcovém programu, ale varuje, že bez dalších strukturálních změn může být prostor pro tento proces (i pro další hospodářský růst země) omezený. 

 

 

Připravili: Vladimír Vojtěch, Daniel Frank; TC Praha; vojtech@tc.cz, frank@tc.cz; 2. prosince 2025

Více aktualit

Výroční zpráva Evropského účetního dvora: osobní náklady zůstávají hlavním zdrojem chyb ve výzkumných projektech

16.10.2026

Evropský účetní dvůr zveřejnil výroční zprávu za rozpočtový rok 2025. V oblasti „Jednotný trh, inovace a digitální agenda“, která zahrnuje také programy Horizont 2020 a Horizont Evropa, odhadl míru chyb na 2,9 %. Ta tak nadále překračuje dvouprocentní hranici významnosti....

IGLO report k financování formou lump sum

16.10.2026

V květnu 2026 se celkem 67 manažerů a manažerek výzkumu z 23 evropských zemí zúčastnilo třetího ročníku workshopu „IGLO in Action on Lump Sum Funding“. Online workshop, který společně uspořádaly KoWi a NORCORE ve spolupráci se sítí IGLO, poskytl prostor pro výměnu praktických...

Od výsledků k dopadu: Evropská komise představuje 10 přístupů ke zhodnocení výzkumu

07.10.2026

Evropská komise zveřejnila nový Praktický průvodce pro zhodnocení výsledků multidisciplinárního výzkumu a inovací. Dokument vznikl v rámci studie zaměřené na zhodnocení výsledků multidisciplinárního výzkumu a společenských a humanitních věd z programů Horizont 2020 a Horizont...

Mohlo by vás zajímat

Projekt od A do Z

Hodnocení rámcových programů

Právní a finanční aspekty

Podpora koordinátorů

Rámcový program 2028 - 2034