Ukazatele administrativní přípravy návrhů projektů v programu Horizont Evropa: ČR dosahuje nadprůměrných výsledků

Úspěch v prestižním programu Horizont Evropa nestojí pouze na výzkumné kvalitě a ambici projektového návrhu. Klíčovým předpokladem je také schopnost žadatelů důsledně naplnit veškeré formální požadavky a pravidla účasti. Každý projektový návrh před zařazením do odborného hodnocení prochází tzv. administrativním ověřením formální přípustnosti a způsobilosti k účasti v programu  (admissibility & eligibility check), které ve většině případů provádějí výkonné agentury EK. Pokud návrh tyto požadavky nesplní, je vyřazen ještě před tím, než může být posouzen z hlediska vědecké či inovační kvality v tzv. peer review  hodnocení.

Analýza založená na datech databáze eCORDA (stav k 5/2025) sleduje tři kategorie odborně nehodnocených návrhů – Inadmissible (formálně nepřípustné), Ineligible (nezpůsobilé) a Withdrawn (stažené žadateli) – a ukazuje jejich výrazné rozdíly v jejich podílech napříč evropskými státy i typy akcí.

Nejčastější příčinou nezařazení  projektových návrhů do peer-review hodnocení je nesplnění podmínek způsobilosti, tj. porušení pravidel pro účast v programu Horizont Evropa, které představuje dvě třetiny všech odborně nehodnocených návrhů projektů; míra formálních chyb v návrzích projektů zůstává pod jedním procentem a stažené projektové návrhy ze strany žadatelů se týkají zejména individuálních grantů ERC a MSCA PF. Obecně platí, že návrhy projektů konsorciálního typu čelí formálním nebo věcným pochybením pramenících z porušení základních pravidel pro účast v programu Horizont Evropa mnohem častěji (5,8 %) než návrhy projektů, které jsou připravovány v individuálních projektových schématech (1,2 %).

Míra schopností žadatelů naplnit formální požadavky a podmínky způsobilosti programu Horizont Evropa strukturálně souvisí s inovační výkonností zemí: státy s vysokým souhrnným inovačním indexem (dle SII EIS 2024) vykazují trvale nízké hodnoty formální nepřípustnosti nebo nezpůsobilosti projektových návrhů, zatímco žadatelé z měně výkonných zemí jsou vystaveni vyššímu riziku neúspěchu již v administrativní fázi projektového cyklu. 

ČR si v této perspektivě vede velmi dobře. Z 1 835 podaných návrhů bylo 0,49 % označeno jako "inadmissible", 1,80 % jako "ineligible" a 0,11 % jako "witdrawn"; celková míra projektových návrhů, které skončily před branami expertního hodnocení tak činí 2,40 %, což  je v porovnání s celkovou situací v programu Horizont Evropa (3,65 %) přijatelná hodnota. Lze konstatovat, že projektové návrhy českých žadatelů z velké části vyhovují formálním náležitostem a podmínkám účasti a jejich úroveň je v tomto ohledu srovnatelná, či dokonce převyšuje většinu ostatních států či skupin států.

Graf: Porovnání ČR se skupinami evropských států z hlediska podílu vyřazených projektových návrhů ve fázi před per review hodnocením

Výše uvedené problematice se podrobně věnují dvě části rozsáhlejší analýzy, dostupné  zde a zde. Na jejich základě byla formulována následující doporučení a opatření ke zvýšení úrovně administrativní přípravy při podávání projektových návrhů do výzev evropských rámcových programů:

1. Zacílená podpora méně výkonných zemí
Posílit podporu v zemích s nižší inovační výkonností (Emerging a Moderate Innovators), zejména prostřednictvím cíleného školení, mentoringu, metodického poradenství a posílení role národních kontaktních míst - NCP. 

2. Systematická předběžná kontrola návrhů
Zavádět, udržovat a podporovat institucionální kontrolní mechanismy (tzv. compliance checks) ještě před podáním návrhu, především v organizacích s nižší projektovou zkušeností. 

3. Zvýšení pozornosti u schémat s vysokou mírou vyřazení
Věnovat zvláštní metodickou pozornost typům akcí s vysokou mírou vyřazení projektových návrhů před odborným hodnocením (zejména CSA, PCP, PPI a schémata v rámci společných podniků – JU)

4. Rozvoj analytického sledování a evaluace
Pokračovat v pravidelném monitoringu a analýze odborně nehodnocených návrhů – např. prostřednictvím dat z eCORDA  - jako nástroje zlepšování kvality podpory a předcházení chybám.

5. Využívání míry administrativního vyřazení projektových návrhů jako doplňkového indikátoru efektivity národního výzkumného systému
Míra návrhů nezařazených do peer review hodnocení by měla být sledována jako doplňkový ukazatel výzkumné připravenosti vedle tradičních metrik (success rate, grant share aj.).

Autor: Daniel Frank, TC Praha, frank@tc.cz, 24.6.2025