Národní informační centrum pro evropský výzkum

Zpět

Kola se roztočila: Českým vysokým školám a univerzitám se daří koordinovat evropské RIA projekty

12.12.2022

Soubory:

Fig1_RIA_CZ_HES_coord_Frank_TC_Prague.png

Fig2_RIA_CZ_HES_coord_Frank_TC_Prague.jpg

Tab1_RIA_CZ_HES_coord_Frank_TC_Prague.png

Tab2_RIA_CZ_HES_coord_Frank_TC_Prague.png

Koordinace projektů je jedním z aspektů, které se v souvislosti s rámcovými programy (RP) velmi důkladně sledují a posuzují. Není pochyb o tom, že úloha koordinátora je složitá a náročná. Koordinátoři v prostředí RP obvykle iniciují výzkumný projekt tím, že mobilizují výzkumníky, průmyslové podniky a další příslušné partnery, aby během několika měsíců (a v některých případech i let) vypracovali komplexní projektový návrh s vědeckým obsahem a v souladu s výzvou, administrativní, finančními a dalšími pravidly a regulemi. To vše s nejistým výsledkem. Po úspěšném hodnocení projektového návrhu a přidělení finančních prostředků se poté úloha koordinátora soustředí na zajištění úspěšné realizace plánovaného projektu a koordinaci spolupracujících partnerů dle plánovaných činností a přiděleného rozpočtu. Partneři projektu obvykle pocházejí z různých evropských zemí, z různých oborů a z různých průmyslových nebo organizačních prostředí. To může vést k nečekaným výzvám pro koordinátora při vedení a řízení takových výzkumných konsorcií [1]. Z těchto a dalších důvodů je koordinace projektu velkým  úspěchem, a to zvláště ve státech s níží úrovní výzkumného a inovačnímu potenciálu, které nemívají zpravidla tak velké zázemí tyto velké evropské projekty vést a organizovat.

Pozornému čtenáři jistě neunikla skutečnost, že dlouhodobými jevy, které byly analyzovány v souvislosti s účastí ČR v RP, byly: celkově malý počet českých koordinátorů, jejich malá aktivita a úspěšnost. V poslední publikované zprávě o účasti ČR v programu Horizont 2020 se uvádí, že „Čeští koordinátoři koordinují minimum projektů typu RIA a IA postavených na spolupráci velkých mezinárodních konsorcií…“ [2, str. 130, 136]. Je dobrým znamením, že aktuální data EK vztahující se k programu Horizont Evropa naznačují, že by se situace v případě českých vysokých škol a univerzit v souvislosti s koordinací výzkumných a inovačních akcí v RP mohla průkazným způsobem měnit. Připomeňme, že výzkumné a inovační akce (Research and Innovation Actions – RIA) jsou projekty založené na spolupráci výzkumných týmů v mezinárodních konsorciích financující výzkumné činnosti v předkomerční fázi. Umožňují zkoumání nových technologií, nových metod, nových výrobků, případně vylepšení stávajících výrobků.

V minulém RP Horizont 2020 koordinovaly instituce z ČR pouze 7 projektů RIA (do tohoto počtu nezahrnujeme 2 projekty koordinované v komplementárním programu Euratom a 4 projekty JTI – RIA, které mají specifický charakter). Pouhé 4 projekty RIA byly řízeny českými vysokými školami. V aktuálním programu Horizont Evropa (trvá teprve necelé dva roky) je vedeno institucemi z ČR již 11 projektů RIA. Z těchto 11 projektů jich 8 koordinují české VŠ a univerzity, které se tak staly dominantním typem instituce, který evropské projekty tohoto typu v ČR řídí. Graf 1 dokumentuje postavení českých VŠ a univerzit v programu Horizont 2020 (horní část grafu) a Horizont Evropa (dolní část grafu) v mezinárodním srovnání z hlediska počtu úspěšně koordinovaných projektů typu RIA. Z porovnání obou částí grafu je zřejmé zlepšení pozice českých VŠ mezi státy EU. České VŠ a univerzity počet úspěšně koordinovaných projektů v programu Horizont Evropa ve srovnání s programem Horizont 2020 nejen zdvojnásobily, ale počet koordinovaných projektů je srovnatelný s Finskem a ČR předstihuje dokonce i Rakousko. Mezi státy EU-13 ČR v programu Horizont Evropa aktuálně dominuje.

Fig1_RIA_CZ_HES_coord_Frank_TC_Prague.png

Graf 1: Počet financovaných projektů typu RIA koordinovaných VŠ a univerzitami v zemích EU (a UK)

Zvýšená aktivita českých VŠ a univerzit jako předkladatelů výzkumných a inovačních projektů je vidět z grafu 2. Horní část grafu prezentuje přepočtený počet projektových návrhů typu RIA předložených univerzitami a VŠ z členských států EU (a UK) do výzev programu Horizont 2020. Dolní část grafu zobrazuje totéž, ale pro program Horizont Evropa. Zatímco v programu H2020 patřila ČR, resp. českým VŠ v tomto ukazateli až 23. pozice mezi státy EU, v programu Horizont Evropa figuruje ČR na 16. pozici mezi porovnávanými evropskými státy.

Fig2_RIA_CZ_HES_coord_Frank_TC_Prague.jpg

Graf 2: Počet projektových návrhů typu RIA předložených koordinátory z VŠ (případně nižších typů škol) a univerzit ze států EU (a UK) do výzev programu Horizont 2020 a programu Horizont Evropa přepočtený na 1 tis. FTE výzkumníků vysokoškolského sektoru.         

Relativně vysoký počet financovaných a realizovaných projektů RIA pod vedením českých VŠ a univerzit v první třetině programu Horizont Evropa se odráží také v relativně velké úspěšnosti českých koordinátorů z VŠ sektoru. Úspěšnost českých VŠ a univerzit je srovnatelná s mnohými významnými evropskými státy, resp. s jejich institucemi z univerzitního sektoru. Lepší postavení Litvy a Chorvatska v porovnání s ČR je v tomto případě poněkud zavádějící, neboť univerzitní instituce těchto států předložily do výzev programu Horizont Evropa velmi malý počet návrhů projektů (méně než 10). To platí pro většinu států EU-13 (viz doplňková tabulka pod grafem 3). Pro ilustraci poměrně velké úspěšnosti českých VŠ a univerzit je vhodné dodat, že např. Rakousko podalo do výzev programu Horizont Evropa pouze o 8 projektových návrhů více než ČR (tj. 52), ale jen 6 z nich uspělo.     

Fig3_RIA_CZ_HES_coord_Frank_TC_Prague.png Graf 3: Úspěšnost projektových návrhů RIA předložených koordinátory z VŠ (případně nižších typů škol) a univerzit ze států EU (a UK) do výzev programu Horizont Evropa    

Vystoupení českých VŠ a univerzit v první třetině programu Horizont Evropa v roli koordinátorů výzkumných a inovačních projektů lze bez diskuse považovat za úspěšné. Nicméně vždy se najde prostor pro zlepšení. Za optimální (pomineme-li těžko dosažitelnou 100% úspěšnost) můžeme dle výsledků v tabulce 1 považovat stav, kdy by bylo alespoň 25% projektových návrhů RIA předkládaných českými koordinátory z VŠ klasifikováno jako MAIN či RESERVE, nejvýše 39% projektových návrhů jako NO MONEY a nejvýše 29% projektových návrhů jako REJECTED. Je samozřejmé, že koordinátoři z ČR by neměli předkládat INELIGIBLE návrhy projektů. Při těchto a lepších výsledcích by ČR byla na úrovni vyspělých evropských států. (Poznámka autora: Projektové návrhy označené jako MAIN, RESERVE a NO MONEY jsou většinou klasifikovány jako projektové návrhy "nad prahem - projektové návrhy vysoké kvality". Projektové návrhy MAIN a některé RESERVE jsou zpravidla projektové návrhy, které získávají finanční prostředky z rozpočtu RP.)

Tab1_RIA_CZ_HES_coord_Frank_TC_Prague.png

Tabulka 1: Evaluace projektových návrhů  RIA předložených koordinátory z VŠ (případně nižších typů škol) a univerzit ze států EU (a UK) do výzev programu Horizont Evropa   

Na závěr této krátké analýzy uvádíme výčet všech českých koordinátorů projektů RIA v programu Horizont Evropa. V tabulce 2 jsou pro úplnost uvedeni také čeští koordinátoři z dalších typů institucí. TC Praha může těšit skutečnost, že polovina z uvedených koordinátorů využila v průběhu přípravy projektů některou z poradenských a konzultačních služeb, které TC Praha českým koordinátorům nabízí.  Pro zajímavost uveďme, že projekt ECO-READY s rozpočtem bez mála 14 mil. € je jedním největších projektů, které kdy byly v RP koordinovány českou institucí.  

Tab2_RIA_CZ_HES_coord_Frank_TC_Prague.png

Tabulka 2: Přehled úspěšných českých projektů typu RIA koordinovaných institucemi z ČR v programu Horizont Evropa

Je otázkou, zdali je aktuální příznivá situace související s koordinací evropských RIA projektů na českých VŠ a univerzitách dílem jen souhry příznivých okolností - např. skladbou témat, v nichž se české VŠ a univerzity uplatnily nebo jde o počátek nového a příznivějšího trendu, v němž se zúročují všechny nástroje a mechanismy na institucionální i národní úrovni, které těmto dobrým výsledkům napomáhají. Nelze spustit ze zřetele, že jakákoliv podpora výzkumným týmům by byla zbytečná bez vynikajícího obsahu a ideje projektového návrhu, za kterým stojí z velké části právě jeho koordinátor.

Autor: Daniel Frank, TC Praha, frank@tc.cz 

Použité zdroje:

[1] Cunningham, J. A., O’Reilly, P., Hooper, D., Nepelski, D. and Van Roy, V., (2020). The Role of Project
Coordinators in European Commission Framework Programme Projects. Results of the Innovation Radar PC Survey in FP R&I Projects, EUR 30131 EN, Publications Office of the European Union, Luxembourg ISBN 978-92-76-17304-5, doi:10.2760/709126, JRC120015

[2] Frank, D., Vaněček, J.: Účast ČR v programu Horizont 2020 a v programu Euratom 2014 – 2020, 7. zpráva k červnu 2021, Technologické centrum AV ČR, příloha Echo 3-4/2021 | Časopisy. [online]. Copyright © Technologické centrum Praha [cit. 12.12.2022]. Dostupné z: https://www.tc.cz/cs/publikace/periodika/seznam-periodik/echo/echo-3-4-2021

Více aktualit

Vyšlo Echo č. 2/2024

11.04.2024

Druhé letošní vydání časopisu ECHO má poněkud slavnostní nádech. Letos je tomu 20 let od chvíle, kdy vyšlo jeho první číslo. Před dvaceti lety se začala naplňovat vize časopisu jako prostředí, které bude podněcovat formování českých iniciativ v Evropském výzkumném prostoru...

Přispějte k tvorbě pracovního programu 2025

15.04.2024

Evropská komise zveřejnila hlavní navrhované tematické orientace plánované pro pracovní program Horizont Evropa 2025 v oblastech: Klastrů pilíře 2 Misí a průřezových aktivit Evropských inovačních ekosystémů...

Aktualizovaný pracovní program výzkumných infrastruktur 2023-2025

19.04.2024

Evropská komise 17. dubna přijala novelu pracovního programu pro oblast výzkumných infrastruktur  v programu Horizont Evropa 2023-2025. Změny v pracovním programu se týkají zejména přidání dvou výzev, které budou vyhlášeny v červnu 2024. Konkrétně se jedná o:...

Mohlo by vás zajímat

Naše služby

Projekt od A do Z

Právní a finanční aspekty

Hodnocení rámcových programů

Malé a střední podniky